Spojené státy jsou stále spojencem Evropské unie, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Máme rozdílné názory, ale musíme najít společnou cestu, dodala na tiskové konferenci u příležitosti sto dní nové unijní exekutivy. Její činnost podle Leyenové vychází ze tří hlavních cílů, a to jsou prosperita, bezpečnost a demokracie. Zdůraznila také důležitost posílení evropské ekonomiky a obchodních vztahů.
USA zůstávají spojencem navzdory rozdílným názorům, říká von der Leyenová
9 minut
Studio ČT24: Plány a priority Evropské komise
Vztahy EU a USA se od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu na konci ledna výrazně zhoršily, nový americký prezident hrozí EU obchodní válkou a zavedením cel. Rozdílné názory má i na vyřešení ruské války na Ukrajině, kde je v kontaktu s ruským vedením, zatímco EU podporuje Kyjev.
„Spojené státy jsou více než 80 let naším nejbližším spojencem. Máme rozdílné názory, ale když se podíváte na společný zájem, tak ten má vždycky větší váhu než spory,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie. „Takže budeme nadále spolupracovat, musíme najít nějakou společnou cestu,“ dodala.
S novým americkým prezidentem si po jeho zvolení telefonovala, zatím se ale nesetkali. „S Trumpem jsme se setkali v minulosti, v době jeho prvního mandátu, teď jsme si telefonovali, kontakty tedy jsou, ale osobně se setkáme, až na to nazraje čas. Taková je teď situace,“ řekla k tomu von der Leyenová.
Šéfka Evropské komise zatím jednala pouze s americkým viceprezidentem JD Vancem, se kterým se setkala v únoru v Paříži. Ten ji nicméně nevaroval, že se Trump den na to chystá zahájit rozhovory s ruským vládcem Vladimirem Putinem, poznamenal k tomu bruselský server Politico.
Od té doby pak americký prezident neustále stupňuje útoky na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého naopak většina států Evropské unie podporuje.
Nový americký prezident rovněž hrozí brzkým zavedením cel na zboží z EU ve výši 25 procent. Představitelé Evropské unie již dali najevo, že na případná cla odpoví protiopatřením.
„Jsme spojenci a všichni spojenci musí plnit své úkoly. Být spojencem neznamená, že existuje nerovnováha ve sdílení břemen,“ reagovala šéfka Evropské komise na dotazy ohledně vztahu EU se Spojenými státy. V této souvislosti zmínila prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který již několikrát zmínil, že by spojenci měli vydávat na obranu kolem tří procent HDP.
Zdůraznila rovněž důležitost nového plánu na „přezbrojení Evropy“, který by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur (v přepočtu dvacet bilionů korun) na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.
„Bezpečnostní kolegium“
Ve svém projevu zhodnotila von der Leyenová i sto dní Komise ve funkci. „Sto dní od 1. prosince, které mi připadají jako celý život. Svět kolem nás se mění rychlostí blesku. Geopolitické posuny otřásají aliancemi. Desítky let staré jistoty se hroutí. A na našich hranicích stále zuří brutální válka,“ prohlásila.
Nová Evropská komise podle ní již od svého začátku „staví“ na třech pilířích – prosperitě, bezpečnosti a demokracii. „Vidíme, že někteří se uzavírají do sebe, rozsévají nejistoty a usilují o krátkodobé zisky. Chci jasně říci, že Evropa zůstane otevřená, bude stát o partnerství a dosažení dohod. A nabízíme stabilitu a předvídatelnost, v dnešní době cenné hodnoty,“ dodala.
Mimořádná doba si podle předsedkyně EK žádá mimořádná opatření. I Komise podle ní potřebuje posílit „připravenost“. Proto v příštích týdnech svolá vůbec první takzvané „bezpečnostní kolegium“, tedy jednání členů Evropské komise. „To zajistí, že členové kolegia budou pravidelně dostávat aktuální informace o vývoji v oblasti bezpečnosti. Od vnější a vnitřní bezpečnosti po energetiku, obranu a výzkum. Od kybernetiky, přes obchod až po zahraniční vměšování,“ upřesnila šéfka Komise.
EK představí plán pro efektivnější návraty migrantů
Von der Leyenová také uvedla, že Evropská komise v úterý představí nový ambiciózní právní návrh, který se týká návratové politiky. Směrnice, jejíž úpravu prosazuje zejména Česko, by měla zajistit efektivnější navracení migrantů a další inovativní řešení problémů s nelegální migrací. Dosavadní směrnice pochází z roku 2008, pokus o její revizi ale v roce 2018 selhal.
„Vše, co jsme v prvních sto dnech udělali, bylo zaměřeno na naše největší výzvy. A budeme dál pokračovat v práci. V úterý přijmeme nový ambiciózní právní návrh, který se týká návratové politiky. Navrhneme společná pravidla pro návraty, bude tady evropský příkaz k návratu a vzájemné uznávání rozhodnutí o navracení členskými státy,“ vysvětlila šéfka Komise. „Tam, kde jsou bezpečnostní rizika, budeme přísnější,“ dodala.
Předsedkyně EK už na summitu EU loni v říjnu oznámila záměr připravit novou směrnici, která by měla urychlit návraty nelegálních migrantů do zemí jejich původu. Nyní se takto daří vracet zhruba jen dvacet procent neúspěšných žadatelů o azyl.
V loňském roce schválený migrační pakt má vést k lepšímu zvládání migrace, k efektivnějším kontrolám a k rychlejšímu vracení neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí mimo jiné princip, že unijním zemím přetíženým migračním tlakem solidárně pomohou ostatní státy buď tím, že část migrantů převezmou, nebo poskytnutím finanční či materiální podpory.
O návrhu směrnice budou následně v takzvaných trialozích jednat Evropský parlament s Radou EU, která zastupuje členské státy, a musí projít řádným schválením.
