Členské státy Evropské unie v úterý na jednání v Bruselu definitivně potvrdily už dříve odsouhlasený migrační balíček. Češi se ve všech deseti hlasováních zdrželi. Stejnou pozici drží česká vláda už od února, kdy po analýze všech dokumentů dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Proti všem částem migračního paktu hlasovaly Maďarsko a Polsko, některé z předpisů nepodpořily ani Slovensko či Rakousko.
„Tyto normy se přijímají v režimu kvalifikované většiny, to znamená, že je třeba souhlas alespoň patnácti členských zemí ze sedmadvaceti, které zastupují aspoň dvě třetiny obyvatel Evropské unie,“ uvedl zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. „Nyní zbývá jen podpis belgického předsednictví a podpis předsedkyně Evropského parlamentu. Poté (normy) vyjdou v oficiálním věstníku Evropské unie a stanou se platnými,“ popisuje proces zpravodaj.
Náběh účinnosti jednotlivých částí migračního paktu se podle Obrovského liší, ale většinou by měly vstoupit v účinnost za dva roky, tedy v roce 2026. „Jak se k tomu budou stavět členské státy a nový europarlament, ukážou volby, které se uskuteční za necelý měsíc. Nelegální migrace zřejmě bude jedním z hlavních témat,“ podotkl zpravodaj.
Úspěch migračního paktu podle Obrovského závisí na jeho implementaci. „Na tom, aby si členské země dokázaly vybudovat kapacity, aby dokázaly vybudovat detenční centra na vnější hranici Evropské unie, aby je dokázaly vybavit příslušnou technikou, zajistit příslušný personál,“ říká zpravodaj.
Evropský parlament balíček, který tvoří deset předpisů, podpořil již na plenárním zasedání na začátku dubna. Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím Unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
České výhrady
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise (EK) dohodli již loni v prosinci. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. České ministerstvo vnitra tehdy ve svém prohlášení uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
O migraci jednal během své pondělní návštěvy Itálie i český premiér Petr Fiala (ODS). „Česká republika patří s Itálií k zemím, které chtějí jít dál, než kam nás dostal migrační pakt,“ uvedl Fiala, který se setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Jak dodal, důležitá je zejména spolupráce se zeměmi mimo EU. Za možnou cestu, jak si poradit s nelegální migrací, pak Fiala označil projekt italských center pro žadatele o azyl v Albánii. Ten ale zatím nebyl spuštěn.
Český premiér v pondělí rovněž uvedl, že migrační pakt je krokem k rozumnému řešení, nicméně nedostatečným. Česko se v této souvislosti zapojilo do neformální skupiny států, které chtějí jít v této záležitosti dál, řešit migraci právě i mimo území EU a bojovat s převaděčstvím a pašeráctvím lidí.
Zmíněná koalice států chystá dopis Evropské komisi a členským státům Unie, který by měli podepsat ministři vnitra nejméně 15 zemí EU. Volají v něm po „neotřelém pohledu na věc“ a „nových způsobech“, jak problému na evropské úrovni čelit. Podle informací ČTK by měl být dopis zveřejněn již tuto středu.
Opozice mluví o chaosu, vláda se hájí
Poslankyně Eva Decroix (ODS) zdůraznila, že řešení migrace jsou třeba, nicméně opatření, která prošla nyní v EU, nejsou dostatečná. „Pokud chceme, aby jakákoli migrace byla opravdu zvládnutá, tak nejlepší řešení je jí zabránit, protože v tom okamžiku nejen, že nemusíme vynakládat ohromné prostředky, ale současně nezatěžujeme ani státy, kterou jsou dnes dotčené. A v tomto ohledu byl migrační balíček v průběhu jednání zjemněn,“ míní Decroix s tím, že byrokracie naopak oproti původním plánům přibylo.
„Chtěli bychom, aby byl pakt ještě ambicióznější a přísnější, pokud jde o statut, kdy se jedná o přijímání migrantů. Jednoduše, nyní mají státy, ve kterých se migranti vylodí, dvanáct týdnů na to, aby nějakým způsobem tyto uprchlíky detonovaly, a my máme za to, že to je málo, že to má být ambicióznější, ať se to všechno v pořádku stihne,“ uvedl v reakci na schválení norem člen bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Petr Letocha (STAN).
Z opozice zní výtky, že Česko se do této situace nemuselo dostat. „Debata kolem migračního paktu krásně ukazuje dezorientaci této vlády, kde nejprve (ministr vnitra) Vít Rakušan (STAN) se chlubil tím, že migrační pakt je úplně to nejlepší, co nás mohlo potkat. Europoslanci z vládních stran ale teď jsou proti a Česká republika se zdrží u něčeho, co do té doby chválila. Je to takový zmatek. Nevím, proč jsme se tedy nepostavili proti, a teď vybízíme k nové aktivitě těsně po schválení migračního paktu,“ prohlásil člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO).
„Pan Fiala s panem Rakušanem v rámci předsednictví nejdřív migranty pozvali, pak se s tím chlubili a teď vypadá, že se jim to nelíbí, co sami navrhli. Nechápu, proč ČR, když zjistila, že udělali velkou chybu, není proti,“ prohlásil šéf ANO Andrej Babiš.
Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) upozornil, že jeho strana pakt kritizuje od samého počátku, protože podle něj obsahuje „skryté kvóty“ na přerozdělování migrantů. „V případě, že migranta nevezmete, tak za něj zaplatíte dvacet tisíc euro,“ konstatoval Koten s tím, že podle něj v normách „zcela chybí zvýšení ochrany na vnější hranici Schengenského prostoru“.
Kabinet kritiku odmítá. „Když se podíváte na výsledky hlasování, tak my jsme nebyli pro. Kdo zná, jak se počítá procedura při kvalifikované většině, tak když se zdržíte, je to stejné, jako byste byli proti,“ řekl českým novinářům v Bruselu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Migrační pakt je základní dohoda evropských států, to je důležité říct. Kompromis, který se dlouho hledal, kompromis, který nepřekračuje hranice toho, co už chtěly i bývalé vlády v migrační politice dosáhnout,“ tvrdí ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Povinná solidarita a česká výjimka
Největší kontroverze kolem migračního balíčku vzbudila povinná solidarita. Státy mají získat možnost si vybrat, zda přetíženým zemím pomohou převzetím části žadatelů o azyl, přispějí finančně nebo jim poskytnou materiální podporu. Nové nařízení nahrazuje takzvaný dublinský pakt, podle něhož musela žádosti migrantů o azyl vyřizovat první země, do níž běženci vstoupili.
Agentura ČTK uvedla, že součástí tohoto nařízení je i takzvaná česká výjimka, kterou do textu prosadila Česká republika, ale týká se všech zemí EU. Tato výjimka upravuje situaci, kdy jsou státy pod významným migračním tlakem, což zahrnuje například i fakt, že přijaly významný počet ukrajinských uprchlíků jako nyní Česko. V článku 9 tohoto předpisu je stanoveno, že Evropská komise bude každý rok vyhodnocovat situaci v Evropské unii a zjišťovat, které země jsou pod jakým tlakem, i pokud jde například o počet udělených dočasných ochran. Pokud to bude nad rámec spravedlivého podílu dané země, bude to znamenat, že tento členský stát už nebude muset být solidární s dalšími členskými zeměmi.
Jak posoudit oprávněnost žádosti o azyl
Nařízením o azylovém řízení se zavádí společné řízení, které musejí členské státy uplatňovat v případě žádostí o mezinárodní ochranu. Podle předkladatelů má zefektivnit procesní opatření a stanovit normy pro práva žadatelů o azyl. V tomto nařízení je zavedeno povinné řízení na hranicích, jehož účelem je na vnějších hranicích EU rychle posoudit, zda žádosti o azyl nejsou nedůvodné nebo nepřípustné. Úřady budou mít na tuto proceduru 12 týdnů. V případě zamítnutí žádosti má následovat řízení o navrácení, které by mělo trvat až 12 týdnů, uvedla agentura.
Postup při určení totožnosti migrantů
Cílem nového nařízení o prověřování je zajistit rychlé určení správného postupu, který má být uplatněn na osobu přicházející do EU, která nesplňuje podmínky vstupu.
Toto prověření se bude vztahovat také na osoby, které sice nesplňují podmínky pro vstup do EU, ale při kontrole na hraničním přechodu požádají o mezinárodní ochranu, byly dopraveny na pevninu při provádění pátracích a záchranných operací na moři nebo byly zadrženy na území členských států a je zřejmé, že obešly kontrolu na vnějších hranicích při vstupu. Prověřování bude zahrnovat určení totožnosti, zdravotní a bezpečnostní kontroly, sejmutí otisků prstů a registraci v databázi Eurodac.
Aktualizace databáze otisků prstů EU
Cílem reformy je posílit nařízení o databázi Eurodac a tak zlepšit fungování unijní databáze otisků prstů všech nelegálně přišedších migrantů a žadatelů o azyl.
Údaje osob přicházejících nelegálně do EU, včetně otisků prstů a zobrazení obličeje osob od šesti let věku, budou uloženy v aktualizované databázi Eurodac. Úřady budou také moci u konkrétní osoby vytvořit záznam, zda může představovat bezpečnostní hrozbu nebo zda byla násilná či ozbrojená.
Díky databázi bude možné ověřit, zda žadatel nebo osoba neoprávněně pobývající v některém členském státě již dříve nepožádali o azyl v jiném členském státě, zkontrolovat, zda nebyl určitý žadatel v minulosti zadržen při neoprávněném vstupu na území EU, stanovit, který členský stát je odpovědný za posouzení dané žádosti o azyl, nebo zjednodušit přístup pro donucovací orgány
Jak předejít opakování krize z roku 2015
Nařízení o mimořádných situacích má předejít krizi, kterou EU zažívala v době rozsáhlé migrační vlny v roce 2015. Nová pravidla v případě vyhlášení krizového stavu mají například umožnit rychleji vyřizovat azylové žádosti či zadržovat migranty v detenčních centrech delší dobu. Za krizi může být považována také pandemie nebo hromadné využívání migrantů jako hybridní zbraně ze strany mimounijních zemí.
V loňském roce stoupl počet poprvé podaných žádostí o azyl v zemích Evropské unie o zhruba dvacet procent na 1 048 900. Uvedl to unijní statistický úřad Eurostat. Loňský počet žádostí o azyl v EU se tak přiblížil vrcholu z let 2015 (2016), kdy jich bylo 1 216 900 (1 166 800).
Agentura ČTK dále zmínila směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl. Členské státy mají podle nich zajistit rovnocennou úroveň pro přijímání žadatelů o azyl, například pokud jde o ubytování, školní docházku a zdravotní péči. Registrovaní žadatelé o azyl budou moci začít pracovat nejpozději šest měsíců po podání žádosti. Podmínky detence a omezení volného pohybu budou upraveny tak, aby žadatele odrazovaly od pohybu po EU.
Stanoven byl i rámec Evropské unie pro přesidlování. Na základě tohoto nového unijního rámce budou členské státy dobrovolně nabízet útočiště osobám ze třetích zemí, které za uprchlíky uznala OSN a které se na území EU přemístí legálním, organizovaným a bezpečným způsobem.
