Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.

Zjištění novinářů neukazují jen rozsah modernizace nukleárních komplexů, který Danwatch označil za gigantický, ale zároveň podle expertů představují pro Rusko vážné narušení bezpečnosti. „Materiál, jako je tento, je vrcholem zpravodajských informací,“ prohlásil Philip Ingram, někdejší velitel prvního vojenského výzvědného praporu britské armády.

„Když víte, jak je vedena elektřina a odkud je voda, můžete pochopit, jak jsou různé věci zapojeny do systémů, můžete rozpoznat silné a slabé stránky a najít slabé místo k útoku,“ vysvětlil Ingram.

Dánský expert na atomové zbraně Hans Kristensen materiály získané střediskem Danwatch považuje za naprosto neuvěřitelné a bezprecedentní. Vyplývá z nich mimo jiné to, jak systematicky Rusko ke zbrojení přistupuje a jaké priority modernizací sleduje.

Rusko stále spoléhá na západní produkty

Dokumenty, které novináři získali i díky serverům v Rusku, Kazachstánu či Bělorusku, ukazují mimo jiné to, že Rusko při modernizaci atomových základen stále spoléhá na západní produkty, jako jsou ty od výrobce stavebních materiálů Knauf. Tato společnost se sídlem v německém Iphofenu po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně čelí kritice kvůli svým ruským aktivitám.

„Knauf je stále jménem, značkou a logem ve státě despoty Putina přítomen,“ poznamenal Der Spiegel s tím, že ruské dceřiné společnosti Knaufu zůstávají pod kontrolou německého mateřského koncernu.

Podrobné informace nejen o bezpečnostních systémech

Z databází zakázek a výběrových řízení stáhli novináři mimořádně podrobné informace. Některé z nich například do detailu popisují bezpečnostní systémy v podobě tří řad elektrických plotů kolem vnějšího perimetru základny, senzory seismické aktivity a radioaktivity, dveře i okna schopné odolat výbuchům, zesílené betonové konstrukce budov, poplachové systémy s magnetickými kontakty spojů nebo infračervené snímače. „V některých případech jsou uvedeny dokonce typy a umístění vnitřních bezpečnostních kamer,“ napsal Danwatch.

Rozsah podrobností dokládá i fakt, že novináři mají rozsáhlé informace o tom, kde se vojáci na základnách stravují, kde spí a kde jsou toalety. Z dokumentů je patrné také to, jak posádka odpočívá, na jakých strojích cvičí a posiluje či jaké hry ve volném čase hraje. Novináři získali i přehled o varovných nápisech a upozorněních, které na základnách visí.

Ruské snahy o zachování vojenského tajemství

Rusko přitom v minulosti podniklo řadu kroků, aby veřejný přístup k zakázkám v zájmu zachování vojenského tajemství omezilo. Například v prosinci 2020 tamní parlament schválil zákon, který pravidla pro veřejné zakázky armády zpřísnil. Tehdy také ruské ministerstvo obrany vytvořilo novou databázi tendrů vojenských nákupů, do které obdržely přístup jen prověřené ruské společnosti.

I přes tato bezpečnostní opatření sdíleli představitelé armády citlivé dokumenty ve veřejných databázích. Novináři Danwatch a Der Spiegel už v létě 2024 nalezli citlivé plány základen strategických jaderných zbraní, které byly k těmto zakázkám připojeny.

„Vážné bezpečnostní selhání“

Der Spiegel napsal, že ze získaných dokumentů nezveřejnil žádná data, která by mohla mít bezpečnostní dopad. Magazín uvedl, že západní tajné služby modernizaci ruských nukleárních zařízení bedlivě sledují a podivují se nad tím, že tak citlivé údaje je možné získat z databází. Na druhou stranu rozvědky uznávají, že Moskva sleduje určitou úroveň transparentnosti, kdy chce ukázat, co má.

Ingram podle Danwatch získání dat považuje za vážné bezpečnostní selhání Rusů. „Takovéto dokumenty extrémně citlivých obranných projektů by nikdy a v žádné podobě a formě neměly být veřejně dostupné. Něco takového je nesmírně cenné,“ dodal odborník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Astronauti mise Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 5 mminutami

Buckinghamský palác vystavuje oblečení královny Alžběty II.

Královská galerie Buckinghamského paláce v pátek zahájila výstavu zachycující život zesnulé královny Alžběty II. prostřednictvím jejího stylu a oblečení. Mezi přibližně tři sta kusy vystavených předmětů jsou Alžbětiny šaty, doplňky či návrhy oblečení, nechybí ani pláštěnka, kterou se chránila před proslulým britským proměnlivým počasím, píše agentura AP. Británie se tak připravuje na oslavy stého výročí narození bývalé královny, které připadá na 21. dubna.
před 15 mminutami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo.
12:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Není jisté, zda mírová jednání USA a Íránu proběhnou, píší média

Nejistota stále panuje kolem na pátek či sobotu plánovaných mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu, píše stanice BBC. Teherán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast íránských zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými nepřestávajícími údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
před 1 hhodinou

Aplikaci Telegram v Rusku téměř úplně zablokovaly tamní úřady

Ruské úřady v pátek téměř úplně zablokovaly komunikační platformu Telegram. Úroveň anomálií, svědčící o blokování telegramu, k ránu dosáhla 95 procent, informoval server Agentstvo. Ruské úřady podle portálu nyní blokují Telegram dokonce přísněji než západní aplikace pro zasílání zpráv WhatsApp nebo Signal.
před 2 hhodinami

Ukrajina tvrdí, že zasáhla vlajkovou loď ruské Černomořské floty

Ukrajina pokračuje v útocích na plavidla ruského Černomořského loďstva. Tento týden uvedla, že zasáhla fregatu Admiral Makarov, která je jeho vlajkovou lodí. Kyjev dále tvrdí, že se mu podařilo vyřadit z provozu poslední železniční trajekt, který skrz Kerčský průliv zásoboval ruské síly na okupovaném Krymu.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
před 4 hhodinami

Stávka personálu ochromila provoz Lufthansy. Zrušeny byly i spoje s Prahou

Provoz německé letecké společnosti Lufthansa a její divize CityLine ochromila stávka palubního personálu. Začala v pátek minutu po půlnoci a trvat bude do 22:00. Lety kvůli tomu zrušila velká mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem a Mnichově, ale i řada dalších menších letišť po celém Německu. Zrušeno bylo i šestnáct spojů mezi Prahou na jedné a Frankfurtem a Mnichovem na druhé straně.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...