Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.

Zjištění novinářů neukazují jen rozsah modernizace nukleárních komplexů, který Danwatch označil za gigantický, ale zároveň podle expertů představují pro Rusko vážné narušení bezpečnosti. „Materiál, jako je tento, je vrcholem zpravodajských informací,“ prohlásil Philip Ingram, někdejší velitel prvního vojenského výzvědného praporu britské armády.

„Když víte, jak je vedena elektřina a odkud je voda, můžete pochopit, jak jsou různé věci zapojeny do systémů, můžete rozpoznat silné a slabé stránky a najít slabé místo k útoku,“ vysvětlil Ingram.

Dánský expert na atomové zbraně Hans Kristensen materiály získané střediskem Danwatch považuje za naprosto neuvěřitelné a bezprecedentní. Vyplývá z nich mimo jiné to, jak systematicky Rusko ke zbrojení přistupuje a jaké priority modernizací sleduje.

Rusko stále spoléhá na západní produkty

Dokumenty, které novináři získali i díky serverům v Rusku, Kazachstánu či Bělorusku, ukazují mimo jiné to, že Rusko při modernizaci atomových základen stále spoléhá na západní produkty, jako jsou ty od výrobce stavebních materiálů Knauf. Tato společnost se sídlem v německém Iphofenu po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně čelí kritice kvůli svým ruským aktivitám.

„Knauf je stále jménem, značkou a logem ve státě despoty Putina přítomen,“ poznamenal Der Spiegel s tím, že ruské dceřiné společnosti Knaufu zůstávají pod kontrolou německého mateřského koncernu.

Podrobné informace nejen o bezpečnostních systémech

Z databází zakázek a výběrových řízení stáhli novináři mimořádně podrobné informace. Některé z nich například do detailu popisují bezpečnostní systémy v podobě tří řad elektrických plotů kolem vnějšího perimetru základny, senzory seismické aktivity a radioaktivity, dveře i okna schopné odolat výbuchům, zesílené betonové konstrukce budov, poplachové systémy s magnetickými kontakty spojů nebo infračervené snímače. „V některých případech jsou uvedeny dokonce typy a umístění vnitřních bezpečnostních kamer,“ napsal Danwatch.

Rozsah podrobností dokládá i fakt, že novináři mají rozsáhlé informace o tom, kde se vojáci na základnách stravují, kde spí a kde jsou toalety. Z dokumentů je patrné také to, jak posádka odpočívá, na jakých strojích cvičí a posiluje či jaké hry ve volném čase hraje. Novináři získali i přehled o varovných nápisech a upozorněních, které na základnách visí.

Ruské snahy o zachování vojenského tajemství

Rusko přitom v minulosti podniklo řadu kroků, aby veřejný přístup k zakázkám v zájmu zachování vojenského tajemství omezilo. Například v prosinci 2020 tamní parlament schválil zákon, který pravidla pro veřejné zakázky armády zpřísnil. Tehdy také ruské ministerstvo obrany vytvořilo novou databázi tendrů vojenských nákupů, do které obdržely přístup jen prověřené ruské společnosti.

I přes tato bezpečnostní opatření sdíleli představitelé armády citlivé dokumenty ve veřejných databázích. Novináři Danwatch a Der Spiegel už v létě 2024 nalezli citlivé plány základen strategických jaderných zbraní, které byly k těmto zakázkám připojeny.

„Vážné bezpečnostní selhání“

Der Spiegel napsal, že ze získaných dokumentů nezveřejnil žádná data, která by mohla mít bezpečnostní dopad. Magazín uvedl, že západní tajné služby modernizaci ruských nukleárních zařízení bedlivě sledují a podivují se nad tím, že tak citlivé údaje je možné získat z databází. Na druhou stranu rozvědky uznávají, že Moskva sleduje určitou úroveň transparentnosti, kdy chce ukázat, co má.

Ingram podle Danwatch získání dat považuje za vážné bezpečnostní selhání Rusů. „Takovéto dokumenty extrémně citlivých obranných projektů by nikdy a v žádné podobě a formě neměly být veřejně dostupné. Něco takového je nesmírně cenné,“ dodal odborník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina udeřila na klíčový ruský přístav v Kaspickém moři

Ukrajinské drony v noci na čtvrtek zaútočily na Machačkalu, která leží na jihu Ruské federace na západním pobřeží Kaspického moře. V ruské Voroněžské oblasti zahynul při úderu ukrajinského bezpilotního stroje jeden člověk. Ukrajinské přístavní město Mykolajiv hlásí po ruském útoku čtyři mrtvé.
07:54Aktualizovánopřed 14 mminutami

Trump slíbil vyplatit dospělým Američanům pět tisíc dolarů, pokud republikáni vyhrají

Možná ztráta republikánské většiny v Kongresu po listopadových volbách by pro USA znamenala peklo, varoval americký prezident Donald Trump na celonárodním sjezdu Republikánů v Dallasu. Ten se koná mimořádně před volbami pořádanými v polovině prezidentského mandátu. Šéf Bílého domu slíbil, že pokud republikáni vyhrají, vyplatí každému dospělému Američanovi pět tisíc dolarů (skoro 104 300 korun).
06:23Aktualizovánopřed 21 mminutami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 1 hhodinou

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 2 hhodinami

Spor o Falklandy přiživuje Izrael. Jde o ropu i volby

Izrael a Spojené státy využívají gradujícího sporu o Falklandy a tamní ropná pole k zesílení diplomatického tlaku na Velkou Británii v jiných oblastech. Vztahy mezi Buenos Aires a Jeruzalémem se prohloubily s nástupem pravicového prezidenta Javiera Mileie. V minulém století židovský stát tajně vyzbrojoval argentinskou diktaturu. Izraelská krajní pravice volá po sankcích vůči Spojenému království, pokud neukončí „okupaci“ ostrovů. Svár podle expertů umocňují blížící se volby v Argentině i židovském státě.
před 5 hhodinami

Místo v aktovce pod troskami tiskárny. Ukrajinským žákům chybí učebnice

První školní týden na Ukrajině provází kromě poplachů a útoků také nedostatek učebnic. Rusko během léta zasáhlo několik skladů a tiskáren – včetně třetí největší v zemi. Statisíce zničených knih nyní vydavatelé musejí nechat narychlo vyrobit.
před 5 hhodinami

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 7 hhodinami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.