Novináři se dostali k plánům nukleárních základen, kde je Putinova „absolutní zbraň“

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.

Zjištění novinářů neukazují jen rozsah modernizace nukleárních komplexů, který Danwatch označil za gigantický, ale zároveň podle expertů představují pro Rusko vážné narušení bezpečnosti. „Materiál, jako je tento, je vrcholem zpravodajských informací,“ prohlásil Philip Ingram, někdejší velitel prvního vojenského výzvědného praporu britské armády.

„Když víte, jak je vedena elektřina a odkud je voda, můžete pochopit, jak jsou různé věci zapojeny do systémů, můžete rozpoznat silné a slabé stránky a najít slabé místo k útoku,“ vysvětlil Ingram.

Dánský expert na atomové zbraně Hans Kristensen materiály získané střediskem Danwatch považuje za naprosto neuvěřitelné a bezprecedentní. Vyplývá z nich mimo jiné to, jak systematicky Rusko ke zbrojení přistupuje a jaké priority modernizací sleduje.

Rusko stále spoléhá na západní produkty

Dokumenty, které novináři získali i díky serverům v Rusku, Kazachstánu či Bělorusku, ukazují mimo jiné to, že Rusko při modernizaci atomových základen stále spoléhá na západní produkty, jako jsou ty od výrobce stavebních materiálů Knauf. Tato společnost se sídlem v německém Iphofenu po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 opakovaně čelí kritice kvůli svým ruským aktivitám.

„Knauf je stále jménem, značkou a logem ve státě despoty Putina přítomen,“ poznamenal Der Spiegel s tím, že ruské dceřiné společnosti Knaufu zůstávají pod kontrolou německého mateřského koncernu.

Podrobné informace nejen o bezpečnostních systémech

Z databází zakázek a výběrových řízení stáhli novináři mimořádně podrobné informace. Některé z nich například do detailu popisují bezpečnostní systémy v podobě tří řad elektrických plotů kolem vnějšího perimetru základny, senzory seismické aktivity a radioaktivity, dveře i okna schopné odolat výbuchům, zesílené betonové konstrukce budov, poplachové systémy s magnetickými kontakty spojů nebo infračervené snímače. „V některých případech jsou uvedeny dokonce typy a umístění vnitřních bezpečnostních kamer,“ napsal Danwatch.

Rozsah podrobností dokládá i fakt, že novináři mají rozsáhlé informace o tom, kde se vojáci na základnách stravují, kde spí a kde jsou toalety. Z dokumentů je patrné také to, jak posádka odpočívá, na jakých strojích cvičí a posiluje či jaké hry ve volném čase hraje. Novináři získali i přehled o varovných nápisech a upozorněních, které na základnách visí.

Ruské snahy o zachování vojenského tajemství

Rusko přitom v minulosti podniklo řadu kroků, aby veřejný přístup k zakázkám v zájmu zachování vojenského tajemství omezilo. Například v prosinci 2020 tamní parlament schválil zákon, který pravidla pro veřejné zakázky armády zpřísnil. Tehdy také ruské ministerstvo obrany vytvořilo novou databázi tendrů vojenských nákupů, do které obdržely přístup jen prověřené ruské společnosti.

I přes tato bezpečnostní opatření sdíleli představitelé armády citlivé dokumenty ve veřejných databázích. Novináři Danwatch a Der Spiegel už v létě 2024 nalezli citlivé plány základen strategických jaderných zbraní, které byly k těmto zakázkám připojeny.

„Vážné bezpečnostní selhání“

Der Spiegel napsal, že ze získaných dokumentů nezveřejnil žádná data, která by mohla mít bezpečnostní dopad. Magazín uvedl, že západní tajné služby modernizaci ruských nukleárních zařízení bedlivě sledují a podivují se nad tím, že tak citlivé údaje je možné získat z databází. Na druhou stranu rozvědky uznávají, že Moskva sleduje určitou úroveň transparentnosti, kdy chce ukázat, co má.

Ingram podle Danwatch získání dat považuje za vážné bezpečnostní selhání Rusů. „Takovéto dokumenty extrémně citlivých obranných projektů by nikdy a v žádné podobě a formě neměly být veřejně dostupné. Něco takového je nesmírně cenné,“ dodal odborník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 58 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 1 hhodinou

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
před 1 hhodinou

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 2 hhodinami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...