Zástupci členských států Evropské unie ve středu v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Češi se zdrželi, proti bylo Maďarsko a Polsko. Schválený postoj států bloku je definitivní, nová migrační a azylová pravidla už jen formálně schválí unijní ministři, konkrétně na jednání ministrů financí příští týden v úterý.
Série norem počítá mimo jiné s efektivnějšími kontrolami migrantů i s rychlejším vracením neúspěšných žadatelů o azyl do zemí původu. Zavádí také princip, že těm zemím Unie, které jsou přetíženy migračním tlakem, solidárně pomohou ostatní buď tím, že od nich část migrantů převezmou, anebo je podpoří finančně či materiálně.
Na středečním jednání takzvaného Coreperu II, tedy velvyslanců členských států EU, se zástupci zemí zabývali přípravou jednání ministrů na příští týden. Postoje jednotlivých zemí ukázaly právě i to, jaké budou postoje ministrů při formálním schválení příští týden. Nečeká se tedy, že by balíček následně neprošel.
Evropský parlament balíček, který tvoří deset legislativních návrhů, podpořil na plenárním zasedání na začátku dubna. Hlasování bylo dramatem do poslední chvíle. Podpora pro všech deset předpisů totiž nebyla vůbec jistá a jednotlivé frakce počítaly každý hlas.
Podoba balíčku
Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednavači Evropského parlamentu, španělského předsednictví jako zástupce členských zemí bloku a Evropské komise (EK) dohodli v prosinci 2023. Česko, které mělo k tomuto kompromisu výhrady, se pak 8. února zdrželo, když dohodu v Bruselu potvrdili velvyslanci zemí EU. Česká vláda tehdy dospěla k závěru, že finální podoba paktu o migraci a azylu je pro Českou republiku horší než ta, na níž se Česko podílelo v době svého předsednictví.
České ministerstvo vnitra uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, než Česko očekávalo, zvyšuje se administrativní zátěž a snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie.
Česko své výhrady zopakovalo i v prohlášení, které připravilo ministerstvo vnitra a které Praha prezentovala už na únorovém jednání. V dokumentu Česko odůvodňuje své hlasování a zmiňuje, že kompromisní podoba z trialogu není úplně podle představ české vlády.
Reakce českých politiků
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) přiblížil, jaké výhrady měla česká vláda. „Výsledná podoba je více byrokratická a oslabuje oproti původnímu návrhu povinnou hraniční proceduru. Je to ale důležitý první krok k efektivnímu řešení nelegální migrace,“ sdělil. Zavádí podle něj povinné detence, screening migrantů a stanovuje povinnosti členských zemí.
K migračním pravidlům se vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). „Musíme odradit nelegální migranty od toho, aby do Evropy vůbec přicházeli. Řešením je důslednější azylové řízení ještě před vstupem na území EU, rychlejší návraty mimo území EU, ale i další opatření, jejichž návrhy nyní připravujeme. Česká republika spoluzaložila skupinu zemí, jež chtějí nelegální migraci čelit opravdu důrazně,“ uvedl.
„Celé to způsobila Fialova vláda, a především Vít Rakušan během českého předsednictví (v druhé polovině roku 2022), kdy to celé připravili a migranty do Evropy pozvali,“ napsal předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Že se teď zdrželi, je ve výsledku úplně jedno, měli být proti jako celá V4,“ uvedl.
Maďarsku a Polsku se nepodařilo přesvědčit další státy, aby společně vytvořily blokační menšinu. Slovensko dvě části paktu odmítlo, u zbývajících se zdrželo.
Za „další podraz vládní pětikoalice na republiku“ to označil předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Místo aby hlasovali proti, tak se alibisticky zdrželi. Hnutí SPD tady nechce žádné africké a islámské migranty, nebudeme migrační pakt respektovat, a pakliže budeme v příští vládě, znovu migrační pakt na evropské půdě otevřeme a odmítneme,“ řekl.
