Česká republika se za posledních dvacet let v Evropské unii zvedla nebývalým způsobem, ať už v oblasti hospodářství, tak i prestiže, míní místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která byla hostem pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle Jourové i ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je chybou, že nevznikla solidní analýza ekonomických přínosů členství v EU pro Česko. Dvořák dále odmítl představu o Unii jako o „místu, odkud tečou peníze“ a zmínil další benefity, jako je být součástí silného demokratického bloku v době ruské agrese. Poslankyně Marie Pošarová SPD naopak hovořila o potřebě konání referenda o vystoupení z EU.
Na půdě sněmovny se nedávno řešila otázka, zda učinit první květen kromě Svátku práce i významným dnem vstupu Česka do Evropské unie. „Nepřijde nám to jako významné datum, zvlášť teď, když vidíme, jak se chová Unie vůči nám pomocí různých regulací, direktiv, tak bych to vůbec nedávala za svátek,“ uvedla v OVM Pošarová.
Opoziční SPD si přeje být ve vládě po sněmovních volbách v roce 2025. Poté by chtěla dát Čechům možnost referenda o vystoupení z Evropské unie. Jourová by v případné kampani před takovým hlasováním použila slogan: Lidé, prosím přemýšlejte a ptejte se organizátorů na důsledky.
„My už máme dnes předobraz země, která vystoupila z Unie,“ upozornila Jourová na případ Spojeného království a odkázala na čísla studie univerzity v Cambridge, jež tvrdí, že každý Brit doplácí na vystoupení z Unie v přepočtu 60 tisíci korunami ročně.
V případě vystoupení z EU by se z Česka stáhli investoři, tento krok by ale také zkomplikoval export, soudí eurokomisařka. „Hodně lidí by se rozhodlo odejít z Česka, kdyby zjistili, že možnosti, které by jim zůstaly v izolované České republice, nebudou tak solidní, co se týče vzdělávání nebo pracovních pozic,“ zdůraznila Jourová.
Otázka české suverenity
Pošarová by naopak zvolila slogan: Chraňme si svoji suverenitu. „Tu jsme si neochránili od roku 2004 a od roku 2009, kdy jsme si odsouhlasili Lisabonskou smlouvu ve sněmovně,“ míní politička.
Podle Dvořáka je však národní suverenita něco, co si každý vykládá po svém. „Jestliže jsme se dobrovolně rozhodli v referendu před dvaceti lety stát se součástí většího celku, tak si myslím, že to dávalo smysl a neohrožovalo to naši suverenitu, dokonce si troufnu říct, že ji to posiluje, protože jsme součást většího stabilního celku, 350 milionu lidí je síla, na kterou si jen tak někdo netroufne,“ myslí si ministr.
Podle něj je problém, že v tuzemsku se zvulgarizovala Evropská unie na „kasičku nebo místo, odkud tečou peníze“, když cílem je i třeba to, aby Česko a další země lépe odolaly diktaturám typu Rusko. „Stali jsme se součástí demokratického světa. Evropská unie nemá být o tom, že nám bude někdo z Bruselu posílat peníze, i když je to pro nás velký zdroj financí,“ podotkl Dvořák.
„Čisté saldo příjmů Česka z EU o jeden bilion korun převyšuje naše odvody do Unie,“ upozornil ministr. Pošarová k tomu podotkla, že Česko ale odvádí každý rok 300 miliard na dividendách. „Takže za dvacet let se bavíme o šesti bilionech. Kdybychom nebyli součástí Unie, můžeme si to právnicky ošetřit,“ míní politička SPD.
Chybějící analýza ekonomického přínosu
Podle Jourové by se měla udělat větší ekonomická analýza, do níž by byly zahrnuty výše zmíněné parametry jako čistý příjem a nepřímé záležitosti, ale také přínos toho, že Česko je otevřená ekonomika závislá na exportu do EU. „Vytrhnout z kontextu dividendy a zbytek nezmínit, je velice zavádějící,“ poznamenala eurokomisařka.
„Česká republika se za posledních dvacet let neuvěřitelně zvedla, ekonomicky i prestižně, a na to jsou jasná čísla. Myslím, že je třeba o tom více mluvit, i o těch více neviditelných přínosech,“ prohlásila Jourová. Připomněla třeba „masivní“ dotaci EU v oblasti kyberbezpečnosti nemocnic nebo u vrtulníků určených k hašení požárů.
Podle Dvořáka je smutné, že podobná analýza nevznikla. „Asi nikoho nenapadlo ji zpracovávat, protože žijeme v mylné představě, že to je úplně zjevné. Když jsme před dvaceti lety nastupovali, tak jsme byli pod osmdesáti procenty životního standardu Evropské unie, dnes jsme na devadesáti,“ uvedl Dvořák.
Pošarová v této souvislosti prohlásila, že zadlužení Česka bylo při vstupu do EU 600 miliard korun, nyní je to 3,22 bilionu korun. „Stali jsme se kolonií Západu, staré státy EU jsou za to rády. Nejlepší by bylo, kdyby vystoupila třeba celá V4,“ míní Pošarová s tím, že by byla cesta také vystoupení ze Schengenu, a to i kvůli zvýšení bezpečnosti.
Podle Dvořáka je naopak bezpečnost mnohem lépe zajištěna v rámci EU, než být izolovanou zemí odkázanou jen sama na sebe. „Výraz kolonie Západu odkazuje na to, že SPD má nerado Západ, mají pocit, že Západ je zlo, tudíž se musím zeptat, jestli to dobré je od nás na východ. Já si myslím, že není, že sounáležitost se Západem je v genech naší republiky,“ říká ministr.
„Evropská unie je sepětím hodnot jako demokracie a svoboda, a to je pro mě mnohem důležitější než miliarda sem nebo tam,“ poznamenal Dvořák.
Spory o migrační pakt
Mezi politiky v Česku nyní rezonuje v souvislosti s EU zejména otázka migračního paktu, který nedávno odhlasovali europoslanci. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše „vítači“ a „zelení extremisti“ ohrožují bezpečnost a suverenitu, premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že pakt je zatím jen řešením „na půl cesty“ a je třeba být „odvážnější“.
Jourová v minulosti odmítala povinné kvóty a zdůrazňovala potřebu zvýšit opatření na vnějších hranicích EU. „Dnes už se o tom hovoří, že to byla fatální politická chyba, ale souhlasím s tím, že Evropská unie nezvládá migraci, a proto potřebuje migrační pakt. Nemít ho bylo riskantní, protože to budilo dojem, že pokud si neumíme poradit, tak jako bychom zvali ty lidi do Evropy. A tento pakt měl dát záruky zejména těm státům, které jsou pod obrovským tlakem,“ vysvětluje eurokomisařka.
Podle Jourové se nedá vyloučit, že nový europarlament, který vznikne po červnových volbách, bude řešit revizi migrační dohody. „Nelegální migraci skutečně musíme omezit na minimum, a ty prostředky migrační pakt nabízí,“ myslí si Jourová. U uprchlíků prchajících před válkou je ale nutné plnit mezinárodní závazky a těmto lidem pomáhat, zdůraznila eurokomisařka.
O migračním paktu bude ještě hlasovat Rada ministrů. Například Slovensko už se vyjádřilo v tom smyslu, že jde o diktát z Bruselu, který tamní kabinet premiéra Roberta Fica nepodpoří. Česká republika se plánuje zdržet hlasování. „Vyjednaný konečný text z našeho pohledu není dostatečně ambiciózní zejména v otázkách ochrany vnější hranice. Měli jsme pocit, že z toho, co jsme vyjednali, je tam méně, než jsme chtěli,“ vysvětluje Dvořák.
Podle Pošarové je migrační pakt špatný, protože neobsahuje dostatečné ošetření návratové politiky a neřeší se tak nejzásadnější problém. „Ty země je nevezmou zpátky,“ upozornila politička s tím, že je třeba hlídat vnější hranice, aby „aktivisté nevyzvedávali migranty u libyjských břehů a nevozili je do EU“.
Problémová návratová politika
Podle Dvořáka i Jourové zastavit zcela migraci jednoduše nelze. „Je to přirozená touha lidstva dostat se do lepších životních podmínek, a my musíme na jednu stranu řešit, že budeme mít míň a míň pracovníků na některé profese, a na druhou stranu, že Evropa není nafukovací. Migrační pakt, jak byl přijat, je v podstatě v intencích, jak chtěla minulá vláda. Nastavuje pravidla, která nejsou dokonalá, ale jsou lepší, než byla nulová řešení,“ je přesvědčen ministr.
Pošarová v této souvislosti nicméně uvedla, že Babiš si jako premiér přál detenční zařízení mimo Unii. „Teď se řeší, že budou v Itálii nebo v Řecku, a když nemáte návratovou politiku, tak to tady migračně bouchne,“ obává se Pošarová. Když země V4 vytvoří tlak na Brusel, bude muset EU začít blokovat lodě už na moři, představuje si politička.
Podle Jourové situace není tak jednoduchá. „Každý expert na migraci řekne, že mořská hranice se hlídá nejhůř, tam nepostavíte plot. V momentě, kdy jsou na moři, tak mezinárodní právo říká, že se má loď dopravit do nejbližšího bezpečného přístavu,“ podotkla eurokomisařka. Nyní se podle ní v rámci EU řeší, že země, které budou odmítat přijímání svých občanů zpět, budou čelit vízovým omezením.
„Myslím, že to bude rychlejší (schválit opatření), než vstoupí v platnost migrační pakt,“ uvedla Jourová s tím, že Evropa si musí chránit svou bezpečnost a reagovat na přístup třetích zemí.
