Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude. Podle bývalého irského premiéra Bertieho Aherna by rozšíření EU o další země přineslo stabilitu, prosperitu a posílení bloku. Podobně se vyjádřil i bývalý slovinský prezident Borut Pahor.
Evropská unie se musí zabývat rozšířením bloku, míní Jourová i další politici
Co se týče bezpečnosti, válka na Ukrajině podle Jourové s jistotou potrvá. Rusko má podle ní snahu Evropu rozdělit. Za zásadní považuje pokračování podpory napadené země i udržování úzké spolupráce se Severoatlantickou aliancí (NATO). Vyzvala k pokračování podpory Ukrajiny ve vojenské a humanitární oblasti, stejně jako v pomoci uprchlíkům.
Evropě by podle ní slušelo více inovací a méně regulací. Výzvou je omezit závislost na energetických zdrojích mimo jiné z Ruska, ale i na dalších ne úplně spolehlivých partnerech. Na konferenci hovořila také o omezení dodávek spotřebního zboží z Číny a Indie nebo o menším spoléhání se na podporu bezpečnosti ze strany Spojených států. „Potřebujeme se postavit na pevné vlastní nohy,“ prohlásila Jourová.
Evropská unie zároveň musí podle ní zásadně zefektivnit podporu aplikovaného a technologického výzkumu. Patří do toho masivní financování z veřejných i soukromých zdrojů, ale i nutnost zvýšit příliv výzkumníků do EU.
Rozšíření Evropské unie není proces bez rizik. Je zřejmé, že nabídkou k přijetí Ukrajiny, Moldavska, Gruzie se dostáváme do zóny, kterou (ruský vůdce Vladimir Putin) nazývá zónou svého vlivu. To je také něco, co nás nesmí zastavit.
Rozšíření Evropské unie je podle eurokomisařky velkým zájmem středoevropských a východoevropských zemí. „Není to proces bez rizik. Je zřejmé, že nabídkou k přijetí Ukrajiny, Moldavska, Gruzie se dostáváme do zóny, kterou (ruský vůdce Vladimir Putin) nazývá zónou svého vlivu. To je také něco, co nás nesmí zastavit, protože tyto tři země vykazují vysokou míru zájmu o vstup do Unie a dělají pro to maximum," zdůraznila.
Jak tyto tři země, tak státy západního Balkánu si podle ní zaslouží, aby EU brala jejich snahy vážně. Zároveň ale doplnila, že tyto země musí brát vážně zásady Unie, kterými jsou demokracie a právní stát.
Přijetí většího počtu zemí do Unie však bude mít bezesporu dopad na finanční situaci v EU. „Ale musíme se také bavit o systému vládnutí,“ uvedla Jourová.
Podle ní jde o důležitou pojistku zejména pro střední a menší země, mělo by to být ale jasně vyargumentováno zřetelným národním zájmem. „Veto se nesmí stát nástrojem k vydírání zbytku Evropy,“ dodala Jourová.
K rozšíření Evropské unie o další země se na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci vyjádřil také bývalý irský premiér Ahern, jehož země předsedala Radě EU v květnu 2004, kdy se Unie rozšířila o deset zemí včetně Česka.
Podle Aherna se i před 20 lety našla řada odpůrců rozšíření EU, kteří tvrdili, že to blok poškodí ekonomicky, že přijde o tradiční hodnoty a že už nebude Unie ovladatelná. „Ukázalo se, že všechny tyto obavy byly liché,“ konstatoval Ahern.
„Rozšíření dokázalo posílit profily a úspěchy jednotlivých členských států. Posiluje to i EU jako takovou. Více členských států znamená více geografické síly, váhy, prosperity, lepší prostředí pro nás všechny, rostoucí hospodářství, méně lidí v chudobě,“ jmenoval Ahern.
V budoucnu budou podle irského expremiéra agendě Unie dominovat témata digitalizace, udržitelnosti a právě rozšíření. Irsko je podle něj jasným podporovatelem přijetí dalších zemí, ačkoli možná nepůjde o tak rozsáhlé rozšíření jako před 20 lety.
Pahor: Srbsko nesmí zůstat ve sféře zájmu Ruska
V podobném duchu hovořil i bývalý slovinský prezident a premiér Pahor. Evropská unie se podle něj musí rozšířit co nejdříve o Ukrajinu, Moldavsko, země západního Balkánu a případně Gruzii. Za zásadní považuje to, aby Srbsko nezůstalo ve sféře zájmu Ruské federace.
„I kdyby se všechny ostatní balkánské státy staly členy EU, pokud tomu tak nebude i u Srbska, v dané části Evropy nadále nebude bezpečno,“ zdůraznil. Evropská unie proto podle něj čelí citlivé politické otázce, jak Srbsko inspirovat k demokratickým reformám.
