Původní plán změnit pět tisíc lůžek akutní péče, tedy zhruba desetinu jejich kapacity, na jiné formy poskytování péče Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) naplnila asi ze třetiny. Uvedli to zástupci VZP po jednání správní rady. V Česku bylo na začátku letošního roku přes 46 tisíc akutních nemocničních lůžek, lůžek následné péče bylo necelých 24 tisíc.
VZP se podařilo zrušit přes osmnáct set akutních lůžek
3 minuty
Události: VZP se podařilo zrušit přes osmnáct set akutních lůžek
Z údajů VZP vyplývá, že zrušeno bylo 1864 lůžek akutní péče, z poloviny z nich budou do konce roku lůžka následné péče, 306 už funguje. Další se proměnila ve stacionáře nebo jednodenní péči.
Ambice transformace byla podle předsedy správní rady a poslance Toma Philippa (KDU-ČSL) větší, zatím se podařila asi z třetiny. „Ne všechny managementy jsou spolupracující,“ uvedl s tím, že takové nemocnice místo běžných pětiletých rámcových smluv dostaly jednoleté či dvouleté.
Kratší smlouvy získalo šest porodnic a deset nemocničních lůžkových dětských oddělení. „Lůžková pediatrická oddělení ve Štemberku a ve Slaném byla po vzájemné dohodě uzavřena a místo nich otevřeny denní stacionáře,“ uvedla VZP. Skončila také porodnice v Nemocnici Ivančice.
Lůžek následné péče přibylo nejvíc v Ústeckém kraji, nových je 60. Ve Středočeském kraji přibylo 102 lůžek dlouhodobé péče, v Jihočeském kraji znamenalo 25 nových lůžek nárůst o 55 procent.
Nejvíc lůžek ubylo v odbornosti chirurgie (463), gynekologie a porodnictví (424), interny (316), pediatrie (185) a neurologie (111).
Z celkového počtu akutních lůžek meziročně ubylo 3,9 procenta, následné péče naopak přibylo o 0,5 procenta a dlouhodobé péče o 3,8 procenta.
Podle starších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku skoro polovina akutních nemocničních lůžek neobsazená, v některých krajích i víc. V roce 2022 byl průměr necelých 56 procent. Ve stejném roce bylo asi 12 600 lůžek následné péče, jejich obsazenost byla 81 procent.
Nejvíce se změny dotkly chirurgie či porodnic
Zatímco obory jako chirurgie, gynekologie a porodnictví nebo interna zaznamenaly nejvýznamnější pokles lůžek, například psychiatrie naopak lůžka akutní péče navyšovala.
„Jde nám o to, abychom reagovali na demografický vývoj a na vývoj v medicíně. Přece jen pacient dneska v nemocnici netráví čtrnáct dní, ale chce být po třech dnech doma,“ podotýká generální ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Zkracování hospitalizací je důvod, proč nejvíc lůžek ubylo na chirurgických odděleních. Některá teď slouží lidem po jednodenních zákrocích. Klesající počet narozených dětí je zase důvodem, proč se změny významně dotkly také porodnic a pediatrií.
„Restrukturalizace naráží na lokální postoje nejen managementů, ale i zřizovatelů, často municipalit,“ doplnil Kabátek. „Je na nás, abychom trh přesvědčili, že se nezhorší dostupnost péče, jen bude poskytovaná jinou formou,“ dodal. Podle Kabátka v transformaci lůžek postupují všechny zdravotní pojišťovny ve shodě.
Populace stárne
Potřeba následné péče bude navíc spolu se stárnutím populace ještě růst. V roce 2050 bude v Česku žít půl milionu seniorů nad 85 let, proti současnosti dvojnásobek. Dostatek vhodných lůžek pro ně podle dat ÚZIS není ani teď, v posledních letech svého života často takoví pacienti opakovaně leží v nemocnicích akutní péče.
Data ukazují, že počet ošetřovacích dní v nemocnicích akutní péče dlouhodobě klesá. Roste ale podíl péče, kterou v nich potřebují senioři. Mezi lety 2010 a 2023 vzrostl o pětinu počet hospitalizovaných nad 85 let bez akutní operace a o čtvrtinu u těch, kteří takový akutní zákrok potřebovali.
