Obyvatel Česka bude ubývat. Výraznému stárnutí populace může zabránit jen migrace, ukazuje demografie

Nahrávám video

Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Jejich podíl se tak dostane z pětiny na třicet procent. Přibýt by mělo hlavně osob nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat.

Jako by vymřela jedna Jihlava za rok. V polovině jednadvacátého století se bude každý rok česká populace snižovat až o padesát tisíc lidí ročně. Právě v té době totiž začne umírat generace takzvaných Husákových dětí, tedy populačně silné ročníky narozené počátkem normalizace od 70. let 20. století.

Postupné vymírání české populace by měla přibrzdit migrace z ciziny, mírnému úbytku obyvatel ale nezabrání. Do padesátých let by tak počet obyvatel mohl klesnout z 10,83 milionu na 10,69 milionu. Výsledky nové demografické projekce s vývojem do roku 2101 představili na tiskové konferenci předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček a demografka Michaela Němečková.

Projekci statistici připravují pravidelně každých pět let. Zahrnuje tři varianty možného vývoje – pesimistickou, střední a optimistickou.

Statistici představili na tiskové konferenci střední model, který považují za nejpravděpodobnější. Projekce začíná letos 1. ledna a využívá dosavadní letošní data. Končí k 1. lednu 2101.

Experti modelují podle Rojíčka hladký vývoj bez výkyvů. Ve střední variantě počítají s příchodem 35 tisíc cizinců ročně, plodností 1,5 dítěte na ženu, zvyšováním věku matek, snižováním úmrtnosti či prodlužováním života.

„Českou populaci čeká výrazné stárnutí, kterému nezabrání ani přírůstky migrací. Počet lidí nad 65 let bude výrazně růst, zejména v nejstarším věku. Poroste podíl seniorů nad 30 procent. Klesající trend bude u osob ve věku od 20 do 64 let i do 19 let. V budoucnu by mohlo dojít až k vyrovnání těchto skupin. Vývoj bude charakterizovat nepřetržitá převaha zemřelých nad počtem živě narozených dětí,“ shrnula Němečková.

Letos mělo Česko 10,83 milionu obyvatel. V roce 2051 by to mohlo být 10,69 milionu, o třicet let později 10,13 milionu a v roce 2101 pak 9,9 milionu. Migrace vymírání přibrzdí.

Zatímco lidí nad 65 let je teď kolem 2,21 milionu, v polovině století by to mohlo být 3,1 milionu. Nynější podíl 20,4 procenta by se tak do poloviny století zvedl na 29 procent a do začátku příštího století postupně na 34,1 procenta.

Bude přibývat jediná skupina – senioři

Počet lidí od 15 do 64 let by naopak mohl klesnout z 6,87 milionu na 6,18 milionu a dětí do 14 let z 1,75 na 1,41 milionu. Podíl dospělých a dospívajících by se tak mohl snížit z 63,4 na 54,4 procenta a dětí z nynějších 16,2 procenta na 11,4 procenta.

„Jedinou složkou, která bude posilovat svou váhu v populaci, bude složka seniorská… Relativně nejvíc by měly posilovat v budoucnu právě ty nejstarší věkové skupiny,“ uvedla Němečková.

Seniorům se také bude zvyšovat očekávaná délka dožití. Například ženy narozené na konci 21. století bude čekat život dlouhý průměrně 92,6 let, muže 89,4 roku. Zajímavé je, že se má postupně snižovat rozdíl mezi délkou života mužů a žen. Ještě roku 2019 byl rozdíl v očekávaném dožití u žen vyšší o 5,8 roku, na konci století už to bude jen 3,2 roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled