Obyvatel Česka bude ubývat. Výraznému stárnutí populace může zabránit jen migrace, ukazuje demografie

Nahrávám video

Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Jejich podíl se tak dostane z pětiny na třicet procent. Přibýt by mělo hlavně osob nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat.

Jako by vymřela jedna Jihlava za rok. V polovině jednadvacátého století se bude každý rok česká populace snižovat až o padesát tisíc lidí ročně. Právě v té době totiž začne umírat generace takzvaných Husákových dětí, tedy populačně silné ročníky narozené počátkem normalizace od 70. let 20. století.

Postupné vymírání české populace by měla přibrzdit migrace z ciziny, mírnému úbytku obyvatel ale nezabrání. Do padesátých let by tak počet obyvatel mohl klesnout z 10,83 milionu na 10,69 milionu. Výsledky nové demografické projekce s vývojem do roku 2101 představili na tiskové konferenci předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček a demografka Michaela Němečková.

Projekci statistici připravují pravidelně každých pět let. Zahrnuje tři varianty možného vývoje – pesimistickou, střední a optimistickou.

Statistici představili na tiskové konferenci střední model, který považují za nejpravděpodobnější. Projekce začíná letos 1. ledna a využívá dosavadní letošní data. Končí k 1. lednu 2101.

Experti modelují podle Rojíčka hladký vývoj bez výkyvů. Ve střední variantě počítají s příchodem 35 tisíc cizinců ročně, plodností 1,5 dítěte na ženu, zvyšováním věku matek, snižováním úmrtnosti či prodlužováním života.

„Českou populaci čeká výrazné stárnutí, kterému nezabrání ani přírůstky migrací. Počet lidí nad 65 let bude výrazně růst, zejména v nejstarším věku. Poroste podíl seniorů nad 30 procent. Klesající trend bude u osob ve věku od 20 do 64 let i do 19 let. V budoucnu by mohlo dojít až k vyrovnání těchto skupin. Vývoj bude charakterizovat nepřetržitá převaha zemřelých nad počtem živě narozených dětí,“ shrnula Němečková.

Letos mělo Česko 10,83 milionu obyvatel. V roce 2051 by to mohlo být 10,69 milionu, o třicet let později 10,13 milionu a v roce 2101 pak 9,9 milionu. Migrace vymírání přibrzdí.

Zatímco lidí nad 65 let je teď kolem 2,21 milionu, v polovině století by to mohlo být 3,1 milionu. Nynější podíl 20,4 procenta by se tak do poloviny století zvedl na 29 procent a do začátku příštího století postupně na 34,1 procenta.

Bude přibývat jediná skupina – senioři

Počet lidí od 15 do 64 let by naopak mohl klesnout z 6,87 milionu na 6,18 milionu a dětí do 14 let z 1,75 na 1,41 milionu. Podíl dospělých a dospívajících by se tak mohl snížit z 63,4 na 54,4 procenta a dětí z nynějších 16,2 procenta na 11,4 procenta.

„Jedinou složkou, která bude posilovat svou váhu v populaci, bude složka seniorská… Relativně nejvíc by měly posilovat v budoucnu právě ty nejstarší věkové skupiny,“ uvedla Němečková.

Seniorům se také bude zvyšovat očekávaná délka dožití. Například ženy narozené na konci 21. století bude čekat život dlouhý průměrně 92,6 let, muže 89,4 roku. Zajímavé je, že se má postupně snižovat rozdíl mezi délkou života mužů a žen. Ještě roku 2019 byl rozdíl v očekávaném dožití u žen vyšší o 5,8 roku, na konci století už to bude jen 3,2 roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 14 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 15 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 21 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 21 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.