Obyvatel Česka bude ubývat. Výraznému stárnutí populace může zabránit jen migrace, ukazuje demografie

Nahrávám video
Události: Česká populace stárne
Zdroj: ČT24

Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Jejich podíl se tak dostane z pětiny na třicet procent. Přibýt by mělo hlavně osob nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat.

Jako by vymřela jedna Jihlava za rok. V polovině jednadvacátého století se bude každý rok česká populace snižovat až o padesát tisíc lidí ročně. Právě v té době totiž začne umírat generace takzvaných Husákových dětí, tedy populačně silné ročníky narozené počátkem normalizace od 70. let 20. století.

Postupné vymírání české populace by měla přibrzdit migrace z ciziny, mírnému úbytku obyvatel ale nezabrání. Do padesátých let by tak počet obyvatel mohl klesnout z 10,83 milionu na 10,69 milionu. Výsledky nové demografické projekce s vývojem do roku 2101 představili na tiskové konferenci předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček a demografka Michaela Němečková.

Projekci statistici připravují pravidelně každých pět let. Zahrnuje tři varianty možného vývoje – pesimistickou, střední a optimistickou.

Statistici představili na tiskové konferenci střední model, který považují za nejpravděpodobnější. Projekce začíná letos 1. ledna a využívá dosavadní letošní data. Končí k 1. lednu 2101.

Experti modelují podle Rojíčka hladký vývoj bez výkyvů. Ve střední variantě počítají s příchodem 35 tisíc cizinců ročně, plodností 1,5 dítěte na ženu, zvyšováním věku matek, snižováním úmrtnosti či prodlužováním života.

„Českou populaci čeká výrazné stárnutí, kterému nezabrání ani přírůstky migrací. Počet lidí nad 65 let bude výrazně růst, zejména v nejstarším věku. Poroste podíl seniorů nad 30 procent. Klesající trend bude u osob ve věku od 20 do 64 let i do 19 let. V budoucnu by mohlo dojít až k vyrovnání těchto skupin. Vývoj bude charakterizovat nepřetržitá převaha zemřelých nad počtem živě narozených dětí,“ shrnula Němečková.

Letos mělo Česko 10,83 milionu obyvatel. V roce 2051 by to mohlo být 10,69 milionu, o třicet let později 10,13 milionu a v roce 2101 pak 9,9 milionu. Migrace vymírání přibrzdí.

Zatímco lidí nad 65 let je teď kolem 2,21 milionu, v polovině století by to mohlo být 3,1 milionu. Nynější podíl 20,4 procenta by se tak do poloviny století zvedl na 29 procent a do začátku příštího století postupně na 34,1 procenta.

Bude přibývat jediná skupina – senioři

Počet lidí od 15 do 64 let by naopak mohl klesnout z 6,87 milionu na 6,18 milionu a dětí do 14 let z 1,75 na 1,41 milionu. Podíl dospělých a dospívajících by se tak mohl snížit z 63,4 na 54,4 procenta a dětí z nynějších 16,2 procenta na 11,4 procenta.

„Jedinou složkou, která bude posilovat svou váhu v populaci, bude složka seniorská… Relativně nejvíc by měly posilovat v budoucnu právě ty nejstarší věkové skupiny,“ uvedla Němečková.

Seniorům se také bude zvyšovat očekávaná délka dožití. Například ženy narozené na konci 21. století bude čekat život dlouhý průměrně 92,6 let, muže 89,4 roku. Zajímavé je, že se má postupně snižovat rozdíl mezi délkou života mužů a žen. Ještě roku 2019 byl rozdíl v očekávaném dožití u žen vyšší o 5,8 roku, na konci století už to bude jen 3,2 roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...