Marek Rojíček

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

Nejpopulárnějšími jmény mezi rodiči nově narozených dětí byla loni stejně jako o rok dříve Jakub a Eliška. Jakub se v čele žebříčku drží od roku 2011, Eliška od roku 2012. Na dalších místech se v případě chlapců umístil Matyáš a Jan, u dívek Viktorie a Anna. Informoval o tom předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček. Z první dvacítky vypadla jména Petr a Veronika.

Česko čeká výrazné stárnutí. Do poloviny století by mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu. Jejich podíl se tak dostane z pětiny na třicet procent. Přibýt by mělo hlavně osob nad 85 let. Dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat.

Žebříček nejoblíbenějších dětských jmen za rok 2022 opět ovládli Jakub a Eliška. Jakub je nejpopulárnějším jménem už dvanáct let po sobě, Eliška o jeden rok méně. Na dalších místech se u chlapců objevila jména Jan a Matyáš, u dívek pak Viktorie a Anna. Vyplývá to z dat, která ve čtvrtek prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.

Česká ekonomika letos v 1. čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval – byl na desetinu stejný.

Pracovníků v zemědělství ubylo za dvacet let o 26,9 procenta na 176 815 lidí. Po přepočtení na plně zaměstnané jde o úbytek o 45,3 procenta na 95 372 osob. Čísla klesla také u chovu zvířat. Počet chovatelů do roku 2020 klesl o 42,5 procenta. Na tiskové konferenci týkající se zemědělského sčítání, takzvaného Agrocenzu, o tom informovali zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Zdražování v Česku zrychluje. Ceny rostly v srpnu víc než o čtyři procenta, tedy nejvyšším tempem za třináct let. Týká se to téměř všech výrobků a služeb. Vývoj překonal očekávání analytiků i České národní banky. Podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka to není důvod k přehnaným obavám. Věří, že návrat do blízkosti cílového pásma inflace mezi dvěma až třemi procenty nastane během příštího roku, uvedl v pořadu Události, komentáře (UK). Podle předsedy Českého statistického úřadu Marka Rojíčka je nyní důležité, aby lidé nefixovali inflační očekávání. To by jinak dál povzbuzovalo inflaci, řekl v UK.

Covid-19 byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10 539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. Dalším lidem významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl ve středu novinářům předseda ČSÚ Marek Rojíček.

V letošním prvním čtvrtletí se již část české ekonomiky, především průmysl a na něj navázaný zahraniční obchod, začala zotavovat po pandemii koronaviru. Důvodem bylo, že tyto oblasti fungovaly bez omezení, což umožnilo jejich postupný návrat k předkrizové úrovni. Naopak část obchodu a služeb byla stále zasažena vládními opatřeními. Vyplývá to z analýzy české ekonomiky v prvním čtvrtletí, o které informoval předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

Český statistický úřad (ČSÚ) obdržel ve sčítání lidu 4,2 milionu vyplněných elektronických formulářů. Těch papírových se zatím vybralo 683 tisíc, nejde však o konečné číslo a jejich sběr ještě několik dní potrvá. Sčítání skončilo o půlnoci na středu.

O půlnoci z úterý na středu v Česku skončilo sčítání lidu. Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček připustil, že listinné formuláře doručené s drobným zpožděním jeho instituce ještě přijme. Sčítání je důležité pro celou státní správu. Poskytuje totiž přehled například o počtu žáků a studentů nebo velikosti obcí, od které se odvíjí rozdělování rozpočtu. Zneužití dat podle Rojíčka nehrozí, jak zdůraznil v pondělní Devadesátce. Tomu, kdo vyplněný formulář neodevzdá nebo v něm uvede nepřesné či neúplné údaje, hrozí pokuta až do výše 10 tisíc korun.

Český statistický úřad (ČSÚ) dostal ve sčítání lidu zatím 2,8 milionu vyplněných elektronických formulářů. Podle odhadu se tak sečetlo asi 5,6 milionu lidí, z nich 1,1 milionu za první tři dny, sdělil předseda ČSÚ Marek Rojíček. Sčítání začalo 27. března a potrvá do 11. května.

Český statistický úřad (ČSÚ) obdržel za čtrnáct dní od začátku sčítání lidu, domů a bytů až 2,5 milionu vyplněných formulářů. Podle statistiků se tak elektronicky sečetlo zhruba pět milionů lidí. V posledním týdnu chodilo v průměru přes 135 tisíc formulářů denně, největší zájem je přitom ve dnech volna a večerních hodinách, sdělil během soboty ČSÚ. Elektronické sčítání v Česku začalo 27. března a skončí 11. května, pomocí papírových dotazníků se lidé budou moci sečíst od 17. dubna.

Předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček vysvětlil vládě příčiny kolapsu sobotního rozjezdu sčítání lidu, jak ho k tomu o víkendu vyzval premiér Andrej Babiš (ANO). Podle vicepremiérky Aleny Schillerové (za ANO) po Rojíčkovi během zhruba hodiny, kdy byl on-line přítomen jednání vlády, nikdo z kabinetu nepožadoval rezignaci.

Předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček oznámil, že elektronické sčítání lidu se prodlouží až do 11. května. Podle původních plánů mělo skončit 9. dubna. Důvodem pro prodloužení je sobotní výpadek webu, během něhož nebylo možné vyplnit on-line formulář. Cílem je rozložit zátěž na aplikaci do delšího časového úseku. Systém podle Rojíčka už funguje bez problémů. ČSÚ k nedělnímu ránu zaevidoval zhruba pět set tisíc odeslaných formulářů, do kterých lidé vyplnili údaje za všechny osoby v domácnosti. V nedělním prohlášení uvedl, že bylo sečteno už 1,5 milionu obyvatel.

Počet lednových úmrtí v Česku zlomil podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) historické rekordy. Podle předběžných dat zemřelo v lednu 15 900 obyvatel, což je proti pětiletému průměru o polovinu víc. Lednový počet zemřelých přesáhl i loňské listopadové maximum z podzimní vlny vysoké úmrtnosti. Počet zemřelých v lednu nebyl od roku 1950 nikdy vyšší než letos, uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. V posledních letech v lednu umíralo od 9500 do 12 400 lidí.

Loni v Česku zemřelo téměř o 17 tisíc lidí víc než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná. Podle předběžných údajů loni zemřelo 129 100 lidí. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale podstatně přispěla epidemie nemoci covid-19. Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo loni s koronavirem 11 872 lidí.

Při maximálním využití on-line formulářů a za velmi přísných podmínek se může i za epidemie koronaviru v březnu až květnu odehrát tradiční sčítání lidu. Rozhodlo o tom ministerstvo zdravotnictví. O postoji úřadu ve středu na tiskové konferenci po jednání Ústředního krizového štábu informoval jeho šéf Jan Hamáček (ČSSD). Ministerstvo požádal o posouzení kvůli 11 tisícům komisařů, zejména z řad zaměstnanců České pošty, kteří se mají na sčítání podílet.

Nejméně o půl roku by chtěl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) posunout sčítání lidí, bytů a domů. To má odstartovat za dva měsíce. Za problémovou považuje tu část, kdy sčítací komisaři vyrazí do domácností. Podle předsedy statistického úřadu Marka Rojíčka by ale k půlročnímu odkladu byla potřeba změna zákona. Zástupci statistiků i České pošty tvrdí, že dokážou zajistit dodržení veškerých hygienických opatření. Rozhodnutí o konání sčítání musí nyní dát ministerstvo zdravotnictví.

Příští rok mají statistici po deseti letech v plánu sčítání lidí, domů a bytů. Začne na jaře. Od posledního šetření v roce 2011 se řada věcí změnila. Úřad například snížil počet otázek a tím i dotazníků. Místo tří bude jen jeden a přednostně se bude vyplňovat na internetu. O jak složitý nebo naopak jednoduchý proces jde, si vyzkoušeli žáci základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií v projektu nazvaném Minisčítání.

Podíl Čechů nakupujících na internetu se letos meziročně zvýšil z 39 procent na 54 procent. Internet mělo letos 82 procent domácností a PC nebo tablet pak 79 procent, před pěti lety to bylo shodně 73 procent. Chytrou televizi využívá 34 procent domácností. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Poslanci schválili vládní předlohu, která upravuje některé daňové zákony v souvislosti se změnou předpisů Evropské unie. Zavádí například opatření proti daňovým únikům. Sněmovna dále schválila pravidla pro sčítání lidu v příštím roce a také předlohu, díky níž budou moci poskytovatelé zdravotní péče získat náhrady za koronavirový výpadek. Poslanci se také shodli na tom, že se budou distancovat od nedávných výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích.

Průmyslová výroba v České republice očištěná o vliv počtu pracovních dnů zrychlila v březnu meziroční pokles na 10,8 procenta z únorových 0,9 procenta. Víc se propadla naposledy v červenci 2009 za hospodářské krize. Dopad pandemie se nepříznivě odrazil i ve stavební produkci. Ta po únorovém růstu o více než pět procent v březnu reálně meziročně klesla o 2,3 procenta. České aerolinie obnoví od 18. května provoz na čtyřech linkách, půjde o linky do Paříže, Frankfurtu, Stockholmu a Amsterdamu. Další přibudou o týden později.