Část české ekonomiky se v prvním čtvrtletí začala zotavovat, ukazuje analýza statistického úřadu

V letošním prvním čtvrtletí se již část české ekonomiky, především průmysl a na něj navázaný zahraniční obchod, začala zotavovat po pandemii koronaviru. Důvodem bylo, že tyto oblasti fungovaly bez omezení, což umožnilo jejich postupný návrat k předkrizové úrovni. Naopak část obchodu a služeb byla stále zasažena vládními opatřeními. Vyplývá to z analýzy české ekonomiky v prvním čtvrtletí, o které informoval předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

Celkově česká ekonomika mezičtvrtletně i meziročně v prvním čtvrtletí vykázala pokles, přičemž ve většině zemí EU hrubý domácí produkt (HDP) stále zaostával za úrovní loňského prvního čtvrtletí. Z okolních zemí hospodářství mezičtvrtletně kleslo v Německu, Slovensku a Rakousku. 

Konkrétně česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 2,1 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,3 procenta. Hrubý domácí produkt v EU se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o 1,2 procenta, mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

„Evropská ekonomika ale není příliš homogenní. Byly země, které výrazně rostly, některé okolní země měly podobně jako poklesy meziroční i mezičtvrtletní. Ty důvody jsou různé, hraje v tom roli struktura ekonomiky,“ uvedl Rojíček. Meziroční i mezičtvrtletní růst hospodářství například zaznamenalo Irsko nebo Estonsko.

„K poklesu české ekonomiky stále přispíval výpadek spotřeby domácností, který souvisel s uzavřenými obchody a omezenými službami. V nejistém prostředí byly slabé také investice,“ uvedl Rojíček.

Průmysl podpořila výroba aut

Obnovený růst v průmyslu podle něj z velké části podpořila exportně zaměřená odvětví, především výroba motorových vozidel. Ta přitom loni v březnu vykázala výrazné ztráty kvůli pozastavení výroby.

Přebytek bilance zahraničního obchodu se zbožím v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 26,5 miliardy korun a obchod s motorovými vozidly k tomu přispěl z více než poloviny, uvedli statistici.

Zaměstnanost byla v prvním čtvrtletí meziročně nižší o 1,6 procenta. Podle analýzy k tomu nejvíce přispěly obory, jako je obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Obecná míra nezaměstnanosti pak letos v dubnu činila 3,4 procenta, což bylo podle statistiků nejvíce za poslední čtyři roky.

„Nezaměstnanost žen vzrostla meziročně dvakrát více než u mužů. Větší ztráty pracovních míst v oblastech souvisejících s cestovním ruchem a volnočasovými aktivitami a snížení nabídky flexibilních pracovních úvazků také oslabily pozici mladých na pracovním trhu,“ uvedl Rojíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 4 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 15 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...