Část české ekonomiky se v prvním čtvrtletí začala zotavovat, ukazuje analýza statistického úřadu

V letošním prvním čtvrtletí se již část české ekonomiky, především průmysl a na něj navázaný zahraniční obchod, začala zotavovat po pandemii koronaviru. Důvodem bylo, že tyto oblasti fungovaly bez omezení, což umožnilo jejich postupný návrat k předkrizové úrovni. Naopak část obchodu a služeb byla stále zasažena vládními opatřeními. Vyplývá to z analýzy české ekonomiky v prvním čtvrtletí, o které informoval předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

Celkově česká ekonomika mezičtvrtletně i meziročně v prvním čtvrtletí vykázala pokles, přičemž ve většině zemí EU hrubý domácí produkt (HDP) stále zaostával za úrovní loňského prvního čtvrtletí. Z okolních zemí hospodářství mezičtvrtletně kleslo v Německu, Slovensku a Rakousku. 

Konkrétně česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 2,1 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,3 procenta. Hrubý domácí produkt v EU se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o 1,2 procenta, mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

„Evropská ekonomika ale není příliš homogenní. Byly země, které výrazně rostly, některé okolní země měly podobně jako poklesy meziroční i mezičtvrtletní. Ty důvody jsou různé, hraje v tom roli struktura ekonomiky,“ uvedl Rojíček. Meziroční i mezičtvrtletní růst hospodářství například zaznamenalo Irsko nebo Estonsko.

„K poklesu české ekonomiky stále přispíval výpadek spotřeby domácností, který souvisel s uzavřenými obchody a omezenými službami. V nejistém prostředí byly slabé také investice,“ uvedl Rojíček.

Průmysl podpořila výroba aut

Obnovený růst v průmyslu podle něj z velké části podpořila exportně zaměřená odvětví, především výroba motorových vozidel. Ta přitom loni v březnu vykázala výrazné ztráty kvůli pozastavení výroby.

Přebytek bilance zahraničního obchodu se zbožím v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 26,5 miliardy korun a obchod s motorovými vozidly k tomu přispěl z více než poloviny, uvedli statistici.

Zaměstnanost byla v prvním čtvrtletí meziročně nižší o 1,6 procenta. Podle analýzy k tomu nejvíce přispěly obory, jako je obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Obecná míra nezaměstnanosti pak letos v dubnu činila 3,4 procenta, což bylo podle statistiků nejvíce za poslední čtyři roky.

„Nezaměstnanost žen vzrostla meziročně dvakrát více než u mužů. Větší ztráty pracovních míst v oblastech souvisejících s cestovním ruchem a volnočasovými aktivitami a snížení nabídky flexibilních pracovních úvazků také oslabily pozici mladých na pracovním trhu,“ uvedl Rojíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...