Ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 2,1 procenta. Ovlivnil ji propad výdajů domácností

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Aktuální údaje se současně shodují s prvním odhadem statistiků z konce dubna. Na meziročním vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se podle ČSÚ negativně podepsal mimo jiné propad spotřebních výdajů domácností. Podle analytiků nejsou data o vývoji ekonomiky špatná a potvrdily její odolnost. V dalším čtvrtletí čekají výrazný růst. Pokles ekonomiky byl také mírnější, než ve své prognóze odhadovala Česká národní banka (ČNB).

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Miroslav Chaloupka

Nicméně i přes celkový negativní vývoj ekonomiky podle statistiků proti předchozímu kvartálu stoupla hrubá přidaná hodnota (HPH) o 0,1 procenta. Vzrostla zejména ve stavebnictví, peněžnictví a pojišťovnictví a ve zpracovatelském průmyslu. Ve většině služeb však klesla.

Ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet uvedl, že k meziročnímu poklesu ekonomiky nejvýrazněji přispěl vývoj v odvětví obchodu, dopravy a ubytování a v profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech. Naopak se podle něj dařilo zpracovatelskému průmyslu.

„Na straně poptávky byly hlavním faktorem poklesu HDP nižší spotřební výdaje domácností a investice,“ doplnil Kermiet.

Pozitivně pak k vývoji ekonomiky podle ČSÚ přispívaly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, změna stavu zásob a zahraniční poptávka.

Výdaje na konečnou spotřebu se v období od ledna do konce března mezičtvrtletně snížily o 1,3 procenta a meziročně o 3,7 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta a proti loňskému stejnému čtvrtletí o 6,1 procenta. „Meziročně oslabila zejména spotřeba předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby,“ uvedli statistici.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 3,6 procenta, meziročně však byly vyšší o 1,3 procenta.

V Česku bylo v první čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5,327 milionu lidí. Celková zaměstnanost se tak proti loňskému poslednímu kvartálu zvýšila o 0,3 procenta, meziročně však klesla o 1,6 procenta.

Ekonomové očekávají v dalším čtvrtletí výrazný růst

Zpřesněná čísla o výkonu HDP za letošní první čtvrtletí nejsou podle analytiků špatná a potvrdila odolnost ekonomiky vůči dopadům pandemie navzdory výrazným restrikcím. Zveřejněná struktura vývoje ekonomiky pak podle nich ukázala, že i spotřebitelé se nové situaci dokázali relativně dobře přizpůsobit. V dalším čtvrtletí čekají výrazný růst s tím, jak se v domácí ekonomice uvolňují pandemická omezení.

„Za dobu trvání pandemie se naše hospodářství dokázalo částečně adaptovat na restriktivní opatření proti šíření koronaviru. Díky tomu negativní účinky restrikcí slábnou,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Podotkl však, že přesto stále trpí některá odvětví ekonomiky, která se zaměřují například na poptávku zahraničních turistů či pořádání hromadných akcí.

„Celkově lze říci, že ekonomika se dokázala s problémy, které ji na začátku roku postihly, vypořádat nadmíru dobře a nadále tak prokazovala vyšší míru odolnosti. Ta byla zjevná také při srovnání s výkony sousedních a podobně průmyslově orientovaných ekonomik Německa a Slovenska, které ve stejném období poklesly mezičtvrtletně o skoro dvě procenta,“ uvedl i ekonom Komerční banky Martin Gürtler. 

Podstatné otevření ekonomiky během druhého čtvrtletí a nízká srovnávací základna z loňska pak podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského dávají šanci na prudký obrat ve vývoji HDP. „Meziroční růst by dokonce mohl překonat dosavadní rekord v novodobé historii Česka z druhého kvartálu 2006 ve výši 7,4 procenta,“ odhadl.

Podobně to vnímá také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. I podle něho lze pro samotné druhé čtvrtletí, kdy na meziroční výkon HDP budou působit příznivé statistické vlivy spojené s loňskými uzavírkami, čekat meziroční růst kolem osmi procent. „Ve druhém pololetí tempo meziročního růstu HDP sice zpomalí, bude ale i nadále velmi solidní,“ doplnil.  

Výkon HDP za letošní první čtvrtletí bude podle Jáče tlačit také centrální banku ke zvýšení výhledu pro růst české ekonomiky v letošním roce. Prognóza ČNB z počátku května počítala pro letošní rok s růstem HDP 1,2 procenta, odhady na finančním trhu se blíží úrovni 3,5 procenta.

Silnější růst HDP bude z pohledu ČNB argumentem i pro zvyšování úrokových sazeb. Podle Jáče tak roste šance, že k prvnímu zvýšení úroků přistoupí bankovní rada už na svém zasedání 23. června. „Spekulace na blížící se růst úrokových sazeb mohou zároveň také přispět k dalšímu posílení koruny vůči euru,“ dodal. 

ČNB očekávala větší pokles

Meziroční pokles české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl o 1,4 procentního bodu mírnější, než očekávala ČNB v aktuální prognóze. Na odchylce se podle ředitele sekce měnové centrální banky Petra Krále dominantně podílel vývoj hrubých investic, které proti očekávání meziročně vzrostly. Znatelně vyšší než prognózovaná byla zejména tvorba zásob. Odchylku od predikce naopak tlumil překvapivý posun příspěvku čistého vývozu do záporu.

Meziroční dynamika vývozu i dovozu zboží a služeb překonala očekávání. Od prognózy se přitom směrem vzhůru odchýlil výrazněji dovoz, a to hlavně v důsledku zmíněné nečekaně silné tvorby zásob, které jsou vysoce dovozně náročné. Spotřeba vlády rostla zhruba v souladu s tím, co bylo očekáváno. Prognóza spotřeby domácností se také naplnila, když její pokles zůstal v prvním čtvrtletí vlivem uzavírek ekonomiky výrazný, a to i přes pokračující vládní finanční podporu.

Zveřejněná data odrážejí vliv vrcholící pandemie koronaviru a s ní souvisejících opatření na domácí ekonomickou aktivitu začátkem letošního roku, upozornil Král. V prvním čtvrtletí proto přetrvávala obrovská nejistota ovlivňující jak hospodářský život samotný, tak i jeho zachycení statistickými daty.

Tlumící vliv pandemie se podle něj projeví částečně i ve druhém čtvrtletí. I přesto v jeho průběhu hrubý domácí produkt v meziročním vyjádření silně vzroste, ale dojde k tomu zejména z důvodu loňského propadu ekonomiky během první vlny pandemie, a tedy nízké srovnávací základny, podotkl Král. Ve druhém pololetí letošního roku se pak tuzemská ekonomika nadechne k opravdu robustnímu a trvalému růstu, a to díky již započatému znovuotevírání obchodu a služeb, což bude odrážet postupnou imunizaci populace, dodal.

Podle Krále se také obnoví hladké fungování průmyslu. Expanzivní fiskální politika letos stejně jako v loňském roce tlumí negativní dopady pandemie na ekonomickou aktivitu. Sentiment domácností i firem se začal zlepšovat. Během pandemie odložené a posléze postupně realizované výdaje domácností povedou k obnovení růstu jejich spotřeby, která se stane tahounem ekonomického oživení.

Česká ekonomika se tak v letošním roce v souhrnu vrátí k růstu, byť jeho meziroční dynamika bude v průběhu roku značně rozkolísaná. V příštím roce pak ekonomický růst znatelně zrychlí, odhadl Král.