ČNB zlepšila odhad růstu ekonomiky pro letošní rok na 2,2 procenta

Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok ho zhoršila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 2,2 procenta, v dalším roce s růstem o 3,8 procenta, informoval po jednání bankovní rady guvernér ČNB Jiří Rusnok. Rada zároveň ponechala beze změny úrokové sazby.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

Guvernér ČNB zároveň upozornil na to, že zrychlení růstu hrubého domácího produktu (HDP) příští rok postupně povede k dosažení předpandemické úrovně ekonomiky. A doplnil, že s novou prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. „Počáteční stabilita sazeb odráží potřebu nadále uvolněné ekonomiky kvůli dopadům pandemie,“ uvedl guvernér.

Rada nechala úrokové sazby beze změny jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta.

Loni se česká ekonomika podle úterních předběžných údajů Českého statistického úřadu kvůli dopadům pandemie propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky, když hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta. Bylo to ale méně než dřívější odhady ekonomů, ministerstva financí nebo ČNB. Centrální banka nicméně v aktuální prognóze uvedla, že za loňský rok čeká pokles o 5,8 procenta. V listopadu odhadovala pokles o 7,2 procenta.

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos dvě procenta a příští rok 2,2 procenta. V předchozí listopadové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci 2,3 procenta a pro příští rok dvě procenta. „Nárůst inflace bude způsoben postupným zotavováním ekonomiky, zároveň jej ale bude tlumit posilující koruna… Posilování koruny pak odráží odolnost exportního průmyslu v průběhu druhé vlny pandemie,“ uvedl Rusnok.

Centrální banka v nových odhadech počítá s posílením kurzu koruny v letošním roce na průměrných 25,80 koruny za euro, v listopadu odhadovala pro letošek 26,60 koruny za euro. V roce 2022 by pak podle nových odhadů měla koruna dále posílit na průměrných 24,90 koruny za euro, a být tak o korunu silnější než v odhadech z listopadu.

Ministerstvo financí v lednové prognóze očekává letos růst ekonomiky o 3,1 procenta a příští rok růst o 3,4 procenta.

ČNB zároveň informovala, že Zprávu o inflaci, která obsahuje novou prognózu, nahradí od příštího týdne publikováním Zprávy o měnové politice. Zprávu o inflaci zveřejňovala centrální banka od roku 1998.

Hlavním rizikem je delší uzavírka ekonomiky, uvedla ČNB 

 „Stabilita úrokových sazeb není nijak překvapivá zpráva, v uplynulých týdnech ji naznačovali členové bankovní rady a po změně úroků na samém začátku letošního roku nevolala ani prognóza centrální banky zveřejněná v listopadu,“ komentoval rozhodutí rady hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Přesto ale bankovní rada podle něho při svém rozhodování čelila smíšeným faktorům.

„Posílení koruny, pozorované od počátku listopadu, spolu s poklesem inflace v závěru loňského roku hovoří proti zvyšování úroků. Na druhou stranu si ale HDP vedl v závěrečném čtvrtletí o mnoho lépe, než předpokládala ČNB a ekonomika letos dostane výraznější prorůstový impuls ze strany veřejných financí, než s čím v základním scénáři pracovala listopadová prognóza centrální banky. A to jsou naopak faktory hovořící pro zpřísnění měnové politiky,“ uvedl Jáč.

Podle něho prozatímní stabilita úrokových sazeb také koresponduje s vyzněním čerstvě zveřejněné prognózy z dílny centrální banky. „Nová prognóza ČNB ovšem i nadále vykresluje první zvýšení úrokových sazeb již v průběhu letošního jara, tedy ve druhém čtvrtletí s tím, že by repo sazba mohla letos vzrůst ze své aktuální hladiny 0,25 procenta na úroveň 1,00 procenta,“ upozornil Jáč s tím, že je ale zároveň po nejnovějším jednání zřejmé, že bankovní rada vnímá rizika jako celkem jednoznačně vychýlená ve směru pozdějšího zvýšení úrokových sazeb, než jak vykresluje prognóza.

Rizika a nejistoty ohledně vývoje předpokládaného novou prognózou jsou totiž podle guvernéra ČNB výrazné a vychýlené ve směru pomalejšího odeznívání dopadů pandemie. Za hlavní riziko centrální banka považuje delší uzavírky ekonomiky v Česku i v zahraničí a z toho plynoucí zhoršení finanční situace firem i domácností. To by pak vedlo k déletrvajícímu útlumu ekonomiky.

„Pokud bude vývoj podle našich předpokladů, pak někdy kolem poloviny roku by se situace mohla zlepšit. Pak čekáme, že bude prostor pro nějaké postupné kroky ve směru normalizace úrokových sazeb,“ uvedl Rusnok.

Ekonomové očekávají zvyšování sazby až později ve druhém pololetí

Nejistoty spojené s délkou trvání omezení souvisejících s pandemií vedou spolu se silnější korunou podle Jáče k názoru, že ČNB začne zvyšovat své úroky skutečně až v závěrečných měsících letošního roku a že výraznější růst sazeb přijde až v roce 2022. 

„Osobně bych si dovedl představit jedno zvýšení úrokových sazeb v letošním závěrečném čtvrtletí, po němž by následoval další růst úroků v roce 2022. Stejně dobře je ale možné, že kombinace silnější koruny a mírnějších inflačních tlaků povede bankovní radu k tomu, že zahájení cyklu zvyšování úroků odloží až na rok 2022,“ upřesnil Jáč.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera zotavování tuzemské ekonomiky zrychlí koncem druhého čtvrtletí, což dá ČNB dostatek času, aby přistoupila ke zvýšení sazeb v druhé polovině roku, patrně v listopadu nebo prosinci. „Dokážu si také představit, že pokud centrální banka dojde k přesvědčení, že je možné měnové podmínky utáhnout, může zvýšit své sazby rovnou o 0,5 procentního bodu. Uvedený výhled je však stále zatížen nejistotami spojenými s pandemií koronaviru,“ dodal.

Na posledním měnovém jednání 17. prosince rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba setrvává na 0,25 procenta. Naposledy sazby rada změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.  

Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů.