OECD zlepšila výhled světové ekonomiky. Letošní růst odhaduje na 5,8 procenta

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled světové ekonomiky na letošní i příští rok. Předpokládá, že letos vzroste o 5,8 procenta, zatímco v březnu předpovídala nárůst o 5,6 procenta. Lépe se má dařit i českému hospodářství. OECD odhaduje, že hrubý domácí produkt Česka se letos zvýší o 3,3 procenta a příští rok tempo jeho růstu zrychlí na 4,9 procenta.

Odhad hospodářského růstu na příští rok organizace zlepšila na 4,4 procenta z dříve předpokládaných čtyř procent. Ekonomika podle OECD těží z očkování proti covidu a z vládních opatření na podporu hospodářského růstu.

„Vyhlídky světové ekonomiky se zlepšily, oživení ale pravděpodobně zůstane nerovnoměrné a závislé na účinnosti zdravotnických opatření a politické podpoře,“ uvedla OECD. „V řadě vyspělých zemí se očkuje čím dál více lidí, vládní stimuly podporují poptávku a podniky se lépe přizpůsobují restrikcím. V řadě rozvíjejících se ekonomik, kde je přístup k očkování i prostor pro vládní podporu omezený, však bude hospodářské oživení jen mírné,“ dodala organizace.

Odhad letošního růstu ekonomiky Spojených států, která je největší na světě, OECD zlepšila na 6,9 procenta z březnových 6,5 procenta. Letošní růst v eurozóně nyní odhaduje na 4,3 procenta, zatímco v březnu to bylo pouze 3,9 procenta. Číně na letošní rok OECD předpovídá růst o 8,5 procenta, zatímco v březnové předpovědi uváděla 7,8 procenta. Odhad na příští rok u Číny zlepšila ze 4,9 na 5,8 procenta.

OECD zlepšila výhled růstu i u české ekonomiky

Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se podle nejnovějšího výhledu OECD v letošním roce zvýší o 3,3 procenta a příští rok tempo jeho růstu zrychlí na 4,9 procenta. Organizace tak výrazně zlepšila svou prosincovou prognózu, podle které čekala na letošek růst HDP o 1,5 procenta a na příští rok o 3,3 procenta.

Ve své aktuální zprávě ale zároveň upozornila, že Česká republika zažila jedno z nejrychlejších temp šíření koronaviru v rámci členských zemí OECD, a poukázala na relativně pomalý postup očkování proti covidu. „Hospodářské oživení ale ve druhé polovině roku 2021 nabere na síle, jakmile bude populace rozsáhleji očkována,“ dodala.

OECD rovněž poukázala na vzestup inflace v důsledku růstu cen potravin a pohonných hmot. Předpověděla také, že se ve druhé polovině letošního roku a v příštím roce bude pohybovat mezi dvěma a třemi procenty, a předpokládá, že Česká národní banka (ČNB) zahájí letos postupné zvyšování úrokových sazeb.

Bankovní rada ČNB začátkem května ponechala základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta. ČNB tehdy předpověděla, že HDP se letos zvýší o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta. Ministerstvo financí v dubnové prognóze odhadlo růst ekonomiky v letošním roce na 3,1 procenta a v příštím roce na 3,7 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 21 mminutami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 51 mminutami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 14 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 16 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 16 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
včera v 06:00
Načítání...