Štěpán Křeček

Státní rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošnímu deficit klesne o 41 miliard. Opozice rozpočet ostře kritizovala a návrh nepodpořila. Teď míří k prezidentovi. V 90‘ ČT24 finanční plán sepsuli exprezident Václav Klaus a bývalí premiéři Jiří Paroubek a Jiří Rusnok.

Státní rozpočet v červenci skončil se schodkem 192,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Zhoršil se tak oproti červnovému deficitu 178,6 miliardy korun. Loni byl na konci července rozpočtový deficit 214,1 miliardy korun, tedy o téměř 22 miliard vyšší. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek pátý nejhlubší od vzniku Česka.

Meziroční pokles stavební výroby v Česku po dubnovém zpomalení letos v květnu zrychlil na 6,8 procenta, uvedl Český statistický úřad. Meziměsíčně stavební produkce v květnu klesla o 5,1 procenta. Také průmyslová produkce zrychlila meziroční propad, a to na 3,2 procenta, v dubnu se snížila o 0,4 procenta. V meziměsíčním srovnání byl výkon českého průmyslu nižší o 2,2 procenta.

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Maloobchodní tržby v Česku v lednu už devátý měsíc v řadě zaznamenaly meziročně pokles. Ten ale zpomalil z prosincových revidovaných 8,1 procenta na 7,7 procenta. V úterý to oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby v maloobchodě mírně vzrostly, a to o 0,3 procenta.

Stát by měl lidem ještě víc usnadnit čerpání příspěvku na bydlení a zbavit je dlouhodobě budovaného stigmatu, uvedl v Otázkách Václava Moravce dluhový expert z Člověka v tísni Daniel Hůle. Souhlasí s ním i ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček, který zároveň apeluje na vylepšení fungování úřadů práce v souvislosti s cílenou pomocí. Jako efektivní krok k další pomoci by podle Hůleho měla vláda přistoupit k moratoriu na vymáhaní jednorázových nedoplatků na energie.

Vládní opatření proti vysokým cenám energií mohla podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) přijít dřív, nemyslí si ale, že by přišla příliš pozdě. Uvedla to v Událostech, komentářích. Ekonom Jan Švejnar řekl, že všechna opatření bylo nutné řádně připravit a projednat. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) podotkl, že přijaté úpravy do jisté míry vychází z návrhů hejtmanů, kteří už dříve kabinet k zastropování cen energií vyzvali.

Mírná recese není problematická, stěžejní je vysoká inflace, shodli se hosté Událostí, komentářů. Ekonomickou situaci by vláda měla řešit zastropováním cen energií, progresivní daní či převzetím ČEZu, je přesvědčen bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD). Exministr financí Miroslav Kalousek si regulaci cen dovede představit u elektřiny. Podle Štěpána Křečka, ekonomického poradce premiéra, kabinet nevylučuje rázné nástroje.

Tržby v českém maloobchodě zaznamenaly v květnu výrazně větší propad, než analytici předpokládali. Květnové výsledky tak zřejmě podle nich značí změnu spotřebitelského chování, kdy se začala projevovat vysoká inflace a lidé začali šetřit. Maloobchodníky čekají poklesy i v následujících měsících, týkat se budou většiny zboží. Méně by se mohly projevit u potravin, s propadem poptávky by naopak měla počítat kultura. Vyplývá to z vyjádření oslovených ekonomů.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude mít tým čtrnácti poradců. Vedle ekonomů a právníků jsou mezi nimi i lékaři či experti na vzdělávání. Složení skupiny zveřejnil úřad vlády. Šéf kabinetu také v pondělí uvedl, že vrcholní politici by spolu měli být schopni mluvit. Prezident Miloš Zeman o víkendu řekl, že nehodlá obnovit schůzky ústavních činitelů k zahraniční politice. Výhrady má k ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti), ale i šéfům obou parlamentních komor, takže chce diplomacii probírat jen s Fialou.

Ekonom Lukáš Kovanda míní, že Česká národní banka (ČNB) navýšením základní úrokové sazby šokovala Česko i celý svět. ČNB se ve čtvrtek rozhodla sazbu razantně navýšit o 1,25 bodu na 2,75 procenta. Kovanda uvedl, že centrální banka tím „sundává nohu z plynu“ a snaží se rychle vrátit měnovou politiku do normálního režimu. Podle České bankovní asociace (ČBA) by se dokonce základní úroková sazba během několika měsíců mohla dostat až ke 3,5 procenta.

Vláda nemůže jen tak zrušit daň z přidané hodnoty (DPH) na energie, Česku by v tom případě hrozil postih Evropské unie. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu večer v předvolební debatě v České televizi řekl, že současná vláda je po volbách připravena dočasně zrušit DPH u energií, aby zabránila dopadu zvyšování cen elektřiny na domácnosti. Podle analytiků to ale není kvůli unijní legislativě dost dobře možné. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že Evropská komise může mimořádně nulovou daň na žádost členských států zavést.

Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu stoupla na 2,32 procenta z červencových 2,23 procenta. Sazba vzrostla pošesté v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Banky v srpnu sjednaly 10 444 hypoték za 33,7 miliardy korun. Jde o meziroční nárůst, ve srovnání s předchozím měsícem ale počet i objem nově sjednaných hypoték klesl.

Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Ve srovnání s červnem tempo růstu zrychlilo o 0,6 procentního bodu. Největší vliv na inflaci mělo opět zdražování aut a pohonných hmot. Meziměsíčně se ceny zvedly o procento, důvodem byly vyšší ceny dovolených. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

V tuzemských hotelech, penzionech a kempech se ve druhém kvartálu letošního roku ubytovalo 1,6 milionu hostů, meziročně o 51,3 procenta více. Návštěvnost se tak po pěti čtvrtletích dostala do kladných čísel, i když ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 stále nedosahuje ani třetiny objemu návštěv, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Poprvé od konce roku 2019 stouply poskytovatelům služeb také tržby.

Maloobchodní tržby v červnu meziročně stouply o 7,1 procenta, což je podobný výsledek jako v předchozích měsících. V meziměsíčním srovnání se tržby obchodníků zvýšily o 0,6 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Pomohlo rozvolnění protiepidemických opatření. Analytici očekávají, že tempo růstu zpomalí.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti tomu předchozímu se zvýšila o 0,6 procenta, vyplynulo z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka i zvýšená spotřeba domácností. Analytici však čekali výraznější růst, druhý kvartál je pro ně tak zklamáním. Zaostal také za růstem některých ekonomik eurozóny.

Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Pozemní stavitelství posílilo o 4,5 procenta a inženýrské o 8,8 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Dařilo se i průmyslu, který v květnu vzrostl o čtvrtinu, kdy se objem nových zakázek zvýšil téměř o polovinu. V přebytku ve výši 6,3 miliardy korun skončil zahraniční obchod, meziročně byl o 6,9 miliardy korun lepší.

Dubnový meziroční růst průmyslové výroby v Česku o 55,1 procenta významně podpořila výroba aut. Ta se zvýšila téměř čtyřapůlnásobně. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby, právě třeba v automobilkách. Proti březnu se výroba zvýšila o 1,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně lepší výsledek zaznamenal také zahraniční obchod, který v dubnu skončil v přebytku 19,3 miliardy korun. Nastartovat růst se naopak nedaří stavební produkci, ta v dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta.

Schodek státního rozpočtu ke konci května stoupl na 255 miliard korun z dubnových 192 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Od vzniku České republiky jde o nejhorší výsledek za prvních pět měsíců roku. Loni byl deficit ve stejnou dobu 157,4 miliardy korun. Opozice kabinetu vytýká, že se nesnaží šetřit.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Aktuální údaje se současně shodují s prvním odhadem statistiků z konce dubna. Na meziročním vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se podle ČSÚ negativně podepsal mimo jiné propad spotřebních výdajů domácností. Podle analytiků nejsou data o vývoji ekonomiky špatná a potvrdily její odolnost. V dalším čtvrtletí čekají výrazný růst. Pokles ekonomiky byl také mírnější, než ve své prognóze odhadovala Česká národní banka (ČNB).

V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v letošním prvním čtvrtletí ubytovalo 282 tisíc lidí, proti loňsku o 91,1 procenta méně. Kvůli epidemii koronaviru se snížil také počet noclehů o 88,2 procenta na 1,1 milionu nocí, ukazují aktuální čísla, která zveřejnil Český statistický úřad. Poskytovatelům služeb pak v letošním prvním čtvrtletí klesly neočištěné tržby meziročně o 8,4 procenta, nejvíce právě v cestovním ruchu.