Vládní opatření proti vysokým cenám energií mohla podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) přijít dřív, nemyslí si ale, že by přišla příliš pozdě. Uvedla to v Událostech, komentářích. Ekonom Jan Švejnar řekl, že všechna opatření bylo nutné řádně připravit a projednat. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) podotkl, že přijaté úpravy do jisté míry vychází z návrhů hejtmanů, kteří už dříve kabinet k zastropování cen energií vyzvali.
Senát v úterý schválil novelu, podle níž vláda bude moci svým nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu.
„Všichni senátoři podpořili návrh novely energetického zákona. Ty připomínky, které tam byly, se týkaly spíše toho, jak dál kabinet bude pokračovat. To znamená, že vláda teprve teď na základě tohoto zmocnění může vydat nařízení, kterými nastaví zastropování cen, a ta další opatření, která jí zákon stanovuje a dává jí tuto kompetenci,“ uvedla Seitlová.
Místopředsedkyně Senátu chápe názory, že opatření vlády přišla pozdě. „Pojďme si ale říct, jak to probíhalo. Víme, že se ceny energií zvyšovaly a že vláda přijala řadu opatření, kterými chtěla pomoci. Nemyslím si, že to přišlo příliš pozdě, ale myslím si, že to mohlo přijít možná trochu dřív,“ uvedla.
Předseda výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jan Švejnar si také myslí, že zastropování mohlo přijít dřív. Souhlasí ale se Seitlovou, že jde o velmi komplikovanou věc. „Byla tam příprava, která byla potřebná. Ale samozřejmě, když vidíme průzkumy veřejného mínění, tak lidé chtěli a očekávali něco mnohem dříve, to je pravda,“ uvedl.
„Podstatou všech opatření musí být zastropování cen energií – zemního plynu i elektrické energie. To je záležitost, o které jsme jako hejtmani mluvili už v průběhu prázdnin. Tehdy to úplně nevypadalo, že vláda je akceschopná. Asociace krajů přišla s vlastním návrhem. To, co nakonec bylo přijato, z velké části vychází z návrhů Asociace krajů,“ komentoval Netolický.
Pardubický hejtman ale upozornil, že kraje tady nejsou od toho, aby řešily energetickou politiku České republiky, okamžitě měla podle něj jednat právě vláda, zejména ministerstvo průmyslu a obchodu. „To, že se (zastropování) mohlo konat dříve, je pravdou,“ prohlásil.
Jak jsou na tom kraje?
Na otázku, zda jsou kraje nyní klidnější, Netolický odpověděl, že v tuto chvíli se „zatím nic nestalo“. „Teď se řeší legislativní proces, tedy rámec těch daných opatření, ale pokud jde o konkrétní postup, tak musíme počkat až na to, jak bude fungovat státní obchodník, respektive agentura. My jako veřejný sektor budeme pravděpodobně na státního obchodníka vyčkávat, protože v současné době se trh stále chová anomálně,“ uvedl a připomněl, že kraj stále nemá nakoupeny energie.
Netolický také věří, že dojde k úpravě i na úrovni Evropské unie. „Evropská komise se už zmínila o její představě zastropování a povšimněme si, že český případ je výrazně výš než názor Evropské komise, která zastupuje i výrazně bohatší státy, takže podle mě je to ještě na zvážení,“ upozornil.
„Zákon (novela energetického zákona) vládě stanovuje velmi mnoho oprávnění a kompetencí,“ připomněla Seitlová. Podle ní se často hovoří jenom o zastropování. „Vláda ale může (díky novele zákona) dodavateli stanovit povinnost, aby určitým účastníkům trhu dodával energii. To je proces, který by měl právě zajistit, aby všechny veřejné služby nebo instituce byly přes státního dodavatele skutečně saturovány pro rok 2023,“ uvedla.
Důležité podle místopředsedkyně Senátu také je, že v případě, že by byl nedostatek energie, může vláda podle schválené novely rozhodnout o tom, že se energie nesmí prodávat na organizovaný trh nebo třetí osobě. „Tam je spousta takových opatření. Je tam i řada opatření, která chrání spotřebitele, o tom se také málo mluví,“ míní. Zmínila například to, že kdyby se někdo opozdil s platbou za energie a hrozilo by mu zastavení dodávek, musel by o tom dodavatel s předstihem informovat. Zmínila také povinnost jednání o dohodě na splátkách.
Komunitní energetika
Pokud jde o možnost místních zdrojů energie, Seitlová řekla, že zaspala i minulá vláda. „Nejsou přijaté směrnice, které by umožnily vznik komunitní energetiky a které měly být přijaty už koncem roku 2020 nebo v polovině roku 2021. Chybí nám základ té transformace,“ uvedla. Dodala ale, že věcí, které je třeba řešit, je hodně.
O variantě takové decentralizované energetiky uvažoval i Pardubický kraj. „Tam, kde máme víc zařízení, tam jsme o komunitní energetice přemýšleli. Pro nás by to byla velká úleva, zjednodušení obchodování s distributorem, protože se dá výrazně efektivněji a levněji získávat elektrická energie z alternativních zdrojů. Mám na mysli například fotovoltaické elektrárny,“ uvedl Netolický.
Zastopování cen na šesti korunách v případě elektřiny a třech korunách u plynu se zřejmě podle hlavního ekonoma BHS a poradce premiéra Štěpána Křečka měnit nebude. „Určitě ne směrem nahoru, jestli náhodou, tak spíše směrem dolů, ale ani to nepředpokládám,“ řekl. Myslí si, že trh s energiemi se už v tuto chvíli začíná stabilizovat.
Připustil ale, že kdyby vláda chtěla strop cen posouvat nahoru nebo dolů, může tak učinit velmi jednoduše. „Ten zákon je jakýsi podvozek, na který pak tím nařízením vlády lze rychle reagovat na to, co se bude dít na trhu. Myslím si ale, že stropy byly stanoveny po důkladné konzultaci se všemi klíčovými aktéry na trhu,“ dodal.
