Asociace krajů České republiky

V Česku stále není dostatek dostupného bydlení. Vláda chce proto výstavbu nových bytů podpořit osmi miliardami korun. Peníze mají získat hlavně obce, které svépomocí budují nájemní bydlení jen těžko. S bytovou krizí má pomoci také speciální zákon o dostupném bydlení. Cílit má hlavně na lidi z nízkopříjmových rodin. Ministři se na něm ale zatím neshodli.

Hejtmani a zástupci vlády se výrazně přiblížili dohodě na novém rozpočtovém určení daní. Nejpozději za tři roky by měly kraje dostávat víc z DPH i z daní z příjmu, oproti letošku zhruba o šest miliard. Do výše peněz taky promluví kritéria jako délka silnic nebo počet žáků středních škol. Jak zjistila Česká televize, s návrhem souhlasí většina hejtmanů.

Roste nápor na zubní pohotovosti. Řada pacientů je vyhledává i proto, že se jim nedaří najít stálého zubaře. Lékaře přes pojišťovnu nemá asi pětina lidí v Česku. Někteří bez akutních potíží pohotovostní službu navíc zneužívají. Po tom, co v poslední době některé pohotovosti zkrátily nebo ukončily provoz, se kraje snaží situaci řešit a jednají i s ministerstvem.

Miliardy korun, které mají přispět k rozvoji regionů, zejména dopravy nebo zdravotnictví, míří z fondu Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) do krajů a obcí. Ty jen loni využily evropské dotace v hodnotě přesahující pět miliard korun na více než šest set projektů. Stát už také začíná chystat další programové období, které začne v roce 2028. Zásadní podle něj budou zkušenosti jednotlivých krajů.

Zastupitelé Jihomoravského kraje schválili zákonodárnou iniciativu, která chce změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Kraj by ročně mohl získat až o půl druhé miliardy korun více. Důvodem pro iniciativu je to, že současná kritéria pro rozdělování peněz nejsou objektivní, nezohledňují například rostoucí počet obyvatel daného regionu, řekl hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Dvacítka primátorů také v otevřeném dopise odmítá návrhy z konsolidačního balíčku kvůli dopadu na rozpočty. Zásah by byl podle nich likvidační.

Nedostatek kapacit na středních školách pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Některé regiony podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily – jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.

Rušení tří set poboček je poslední možná varianta, která poště zbyla pro to, abychom se nemuseli obávat insolvence, uvedl v pořadu 90' ČT24 poslanec Petr Letocha (STAN). Podotkl, že vláda podnikala kroky již loni, jen nebyly vidět. Podle poslankyně opozičního hnutí ANO Jany Mračkové Vildumetzové však vláda s nikým dopředu nejednala. Kritizovala také jednání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN), který podle ní nekomunikuje.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

V Česku chybí praktici pro děti i dospělé. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) míní, že problém netkví v nezájmu o studium těchto oborů, ale v tom, že nebyly během posledních let státem podporované. S tím souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Navíc podle něj mladí nechtějí pracovat a žít v oblastech, které jsou vzdáleny od velkých měst. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky mezi roky 2004 a 2019 ubylo 13 procent pediatrů. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová navrhuje změnu ve vzdělávání. „Vrátit se k praxi, kdy byl obor čtyřletý a po třech letech lékaři již pracovali v ordinacích,“ uvedla v pořadu 90' ČT24.

Pokud je v obci jedna pobočka pošty, rušit se nebude, dostupnost služby bude v regionech zachována, ubezpečil na středeční tiskové konferenci po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O tom, které pobočky zruší, pošta rozhodne na začátku dubna. Náklady na transformaci dle ministra zřejmě přesáhnou osm miliard korun. Projekt by měl trvat dva roky.

Vláda ve středu jmenovala do nové pozice národního koordinátora pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny nynější zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Kabinet Petra Fialy (ODS) také odsouhlasil zavedení úhrady ze zdravotního pojištění u dalších druhů antibiotik. Pomůže to vyřešit výpadky dodávek léků do Česka. Vláda také schválila, že se starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od června kvůli inflaci zvýší méně.

Předsedou Asociace krajů ČR (AK ČR) bude i v dalších dvou letech jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Místopředsedou bude nově liberecký hejtman Martin Půta (SLK), který vystřídá Ivo Vondráka (ANO) z Moravskoslezského kraje. Kuba a Půta byli ve čtvrtek na zasedání AK ČR v Hnanicích na Znojemsku zvoleni jednomyslně, chyběl pouze pražský primátor, uvedla mluvčí asociace Hana Brožková.

Jihočeský kraj hledá nové prostory pro ubytování až osmi set uprchlíků z Ukrajiny. Reaguje tím na blížící se zimu a další útoky na ukrajinská města. Právě to by mohlo vyvolat další uprchlickou vlnu do Česka. Obce s rozšířenou působností nyní mají za úkol najít lůžka pro rodiny s dětmi, seniory či handicapované. Na žádost Asociace krajů má také stát přispívat více peněz soukromým ubytovatelům.

Vládní opatření proti vysokým cenám energií mohla podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) přijít dřív, nemyslí si ale, že by přišla příliš pozdě. Uvedla to v Událostech, komentářích. Ekonom Jan Švejnar řekl, že všechna opatření bylo nutné řádně připravit a projednat. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) podotkl, že přijaté úpravy do jisté míry vychází z návrhů hejtmanů, kteří už dříve kabinet k zastropování cen energií vyzvali.

Výrobci skla a porcelánu bojují s enormním nárůstem cen energií. Některé podniky už musely omezit výrobu. Sklárny na Blanensku odstavily jednu ze dvou pecí. Vedení firmy už propustilo část zaměstnanců. Kritickou situaci řeší i podniky v Karlovarském kraji. Tamní podnikatelé se obrátili na hejtmanství, aby jim pomohlo při vyjednávání s vládou.

Po domácnostech a firmách hlásí problémy s cenami i samotným zajištěním dodávek taky tuzemský veřejný sektor. Podle ministra průmyslu Josefa Síkely (za STAN) by je měl řešit státní obchodník s energiemi. Opozici vadí, že návrh přichází pozdě. Cena plynu je nyní na burzách pětkrát vyšší než loni.

Většina krajů zatím nemá na příští rok zajištěny dodávky plynu i elektrické energie pro své provozy. Výjimkou je Zlínsko, kde mají potvrzeno dva roky dopředu. Celkem má dodávky elektřiny alespoň částečně zafixováno pouze šest regionů, u plynu pět. A to za vyšší ceny než loni. Někteří hejtmani, ale i starostové obcí se tak obávají, že v zimě budou muset ve svých zařízeních omezit služby. Stát slibuje pomoc, zatím ovšem není k dispozici.

Česká vláda i Evropská unie by měly urychleně zasáhnout proti vysokým cenám elektrické enerie. Shodli se na tom politici v debatě v Událostech, komentářích, řešení spatřují v tom, že zdražující plyn přišel o vliv na cenotvorbu elektřiny. Hejtman Jihočeského kraje a předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS) varoval, že dosavadní kurz ohrožuje stabilitu evropské společnosti.

Asociace krajů vyzvala vládu, aby regulovala ceny plynu a elektřiny pro domácnosti. Udělat by to měla od začátku roku 2023, apeloval v pátek jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Návrh asociace podpořili všichni hejtmani, úsporný tarif podle nich není řešením. Opozice se s požadavky krajů ztotožňuje. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že je třeba směřovat k zastropování cen energií. Řešení je ale podle něj nutné dosáhnout na unijní úrovni. Už jednal s předsedkyní Evropské komise a vyjednává podporu dalších zemí.

Do škol se podle zatím neuzavřených dat ze zápisů přihlásilo asi čtyřicet tisíc dětí z Ukrajiny. Je to o třicet tisíc méně, než jich podle statistik do Česka po propuknutí konfliktu na Ukrajině přišlo. Část dětí se zřejmě s rodiči už do vlasti vrátila, část to plánuje. Co se týče přesunu uprchlíků z hlavního města, podle pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) jednání hejtmanů s vládou posun nepřinesla.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a premiér Petr Fiala (ODS) se sejdou kvůli uprchlické krizi v pátek 17. června, tedy dva dny poté, co hlavní město uzavře Krajské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky (KACPU) ve Vysočanech. Informoval o tom Hřib, který o setkání požádal kvůli přetíženosti ubytovacích kapacit.

Novela zákona o pobytu uprchlíků z Ukrajiny v Česku, nazývaného lex Ukrajina, explicitně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na šedesát dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z patnácti dnů na tři. Po jednání vlády, která návrh projednala, to na tiskové konferenci řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) má prověřit, kolik kapacit pro ukrajinské uprchlíky od komerčních ubytovatelů ubude například kvůli letní turistické sezoně. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Stát také spolu s hejtmanstvími vytipovává objekty, které by mohly poskytnout přístřeší prchajícím ukrajinským Romům. Od ruského útoku na Ukrajinu Česko tamním občanům udělilo už 310 961 víz.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.