Roste nápor na zubní pohotovosti. Řada pacientů je vyhledává i proto, že se jim nedaří najít stálého zubaře. Lékaře přes pojišťovnu nemá asi pětina lidí v Česku. Někteří bez akutních potíží pohotovostní službu navíc zneužívají. Po tom, co v poslední době některé pohotovosti zkrátily nebo ukončily provoz, se kraje snaží situaci řešit a jednají i s ministerstvem.
Stálého stomatologa přes pojišťovnu nemá pětina lidí. Roste nápor na zubní pohotovosti
8 minut
Události: Nedostatek zubních lékařů
V Praze se nově podařilo otevřít ambulanci v Nemocnici na Františku, kde má vedoucí lékařka zubní pohotovosti Barbora Malíková moderní stomatologickou soupravu. Bude ošetřovat pacienty mezi pátou a desátou hodinou večer a k dispozici má i rentgen. Právě zázemí podle ní pomohlo s náborem celkem čtrnácti zubařů, kteří si tu budou služby střídat.
„Není to jen o platových podmínkách, ale je to i o vybavení a o tom, jak celá pohotovost funguje. Máme vyvolávací systém a security v budově,“ podotýká lékařka.
Praha zajišťuje další dvě zubní pohotovosti – v Thomayerově nemocnici a také na pražské poliklinice. „Za loňský rok jsme měli necelých 22,5 tisíce ošetření a podle toho trendu lze očekávat, že letos to bude ještě o dva až tři tisíce více,“ podotýká ředitel Městské polikliniky Praha David Doležil.
Desetina zákroků se týká dětí. Pohotovost v Motole, zaměřená čistě na ně, ukončila činnost začátkem roku a nová by mohla otevřít příští rok v Thomayerově nemocnici.
Dospělí pacienti můžou v tuzemsku ve všední dny využít nejčastěji jednu pohotovost v krajských městech. Ti z Libereckého, Zlínského kraje a Vysočiny musí dokonce za hranice regionu.
Kuba: Nedostatek zubařů je všude
Podle předsedy Asociace krajů a hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se s nedostatkem zubních lékařů potýkají všechny kraje. „To se samozřejmě poté promítá do problematiky zajišťování pohotovostních zubařských služeb. My o tom s ministerstvem jednáme,“ uvedl Kuba.
Například pohotovost v olomoucké fakultní nemocnici je jediná stálá v regionu – v okresních městech ji drží lékaři střídavě, a to jen o víkendech. Po práci tam jezdí ale třeba i pacienti ze Zlínského kraje, kde zubní pohotovost není v týdnu v provozu žádná. Další možností je pro akutní pacienty ze Zlína sto kilometrů vzdálené Brno, kde pohotovost funguje v Úrazové nemocnici.
„Často pacienti odpovídají, že stálého lékaře nemají, že nemůžou sehnat. To je celkově problém,“ podotýká zubní lékařka v Úrazové nemocnici Brno Petra Kozlová. Slýchají to skoro v polovině případů. Za večer jich řeší pravidelně kolem čtyřiceti.
Nejvíce lidí na jednoho zubaře vychází ve Středočeském kraji. Z něj ale řada obyvatel dojíždí na vyšetření do Prahy. Po sečtení těchto dvou regionů je pak vidět, že nejvíce vytížení jsou zdravotníci v Ústeckém kraji. Na jednu ordinaci tam připadá 1800 pacientů. Kapacita doporučená komorou je přitom 1500.
S hledáním stomatologů mohou pomoci i zdravotní pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) například předá pojištěnci seznam dostupných praxí na pobočce. Zubaře může doporučit i telefonická asistenční služba.
„Ze zákona máte nárok, abychom vám vyhledali zubního lékaře ve vzdálenosti 35 minut od vašeho bydliště,“ podotýká také vedoucí oddělení asistenční služby Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) Jana Ježková. Volající poté dostane kontakt přímo na lékaře, který by měl přijímat nové pacienty.
Počet obyvatel na zubního lékaře
Nízké úhrady za práci
Důvodem problémů se sháněním zubního lékaře jsou podle stavovské komory mimo jiné nízké úhrady za práci. Podle resortu ale právě zubaři dostanou v příštím roce za zákroky více než zdravotníci jiných specializací. Podle profesní komory by ale částky musely být vyšší.
„Je tam o malinko více navýšená sazba, jednotky korun, za první vyšetření, když toho pacienta vezmete, ale to samozřejmě vůbec nikoho finančně nemotivuje,“ podotýká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Podle zubařů navíc ministerstvo sice přidalo peníze za registraci nových pacientů, ale na úkor navýšení úhrad za jednotlivé výkony. To by mohlo vést ke zdražení péče a také ke zvýšení počtu lékařů, kteří nepracují takzvaně na pojišťovnu.
„Některým výkonům není schopna pojišťovna konkurovat, některé jsou velmi drahé a spíše jim pomůže konkurence – ty, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. A ty, které budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, chceme postupně navyšovat tak, jak si to ten systém může dovolit,“ podotýká vrchní ředitelka pro ekonomiku a zdravotní pojištění Ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová.
Navýšení peněz
Celkem by se peníze, které pojišťovny platí zubařům za jednotlivá vyšetření, měly příští rok navýšit o jedenáct procent. Tedy o pět více než v dalších oblastech zdravotní péče. Právě nízké částky za práci jsou jedním z důvodů, proč lékaři nemají smlouvy s pojišťovnami i podle zubní lékařky Kamily Boháčové.
„Nehledě na můj čas, sestřičky, tak i samotné nástroje a materiály vyjdou podstatně dráže, než kolik nám pojišťovna za úkony dá,“ podotýká Boháčová s tím, že například za ošetření kanálků dá pojištovna do tří set korun. „To mě stojí více peněz už jen to, že použiji ty nástroje,“ dodává.
Na ceně služeb se proto často musejí podílet i sami pacienti, a to s výjimkou základní péče, kterou hradí pojišťovny.
Zdravotní pojišťovny hradí vstupní vyšetření a preventivní prohlídky. Zdarma by lidé měli dostat také standardní zubní plombu z nedózovaného amalgámu. Úhrada je stanovená i pro rentgenová vyšetření, lokální anestezii nebo třeba trhání zubů. U výkonů hrazených pojišťovnou lékař nesmí po pacientovi požadovat žádný doplatek.
Lidé si však u stomatologa připlatí za nadstandardní služby nebo materiály. Jejich ceny si ordinace sama určí. Typickým příkladem jsou bílé fotokompozitní plomby, které pojišťovny většinou hradí jen dětem nebo mladistvým a to na některých zubech. Dospělí za ně pak zaplatí okolo tisícikoruny, záleží na velikosti. Hrazená nebývá ani dentální hygiena. Dražší záležitostí je bělení zubů v ordinaci a v řádech deseti tisíců korun se pohybují zubní implantáty.
