Zdravotní pojištění

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Americký Senát v neděli večer schválil návrh zákona, který otevírá cestu k obnovení financování vlády. Republikáni získali potřebných šedesát hlasů ze sta díky skupině demokratů, kteří souhlasili výměnou za příslib možného zrušení škrtů ve zdravotním pojištění. Jde pouze o první procedurální hlasování a konečné schválení zákona o vládních financích může být otázkou několika dní, upozornila agentura AP.

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.

Americká federální vláda již měsíc funguje v nouzovém režimu. A zatím bez výhledu na kompromis. Demokraté trvají na tom, že rozpočet schválí jen výměnou za státní dotace do zdravotního pojištění. Takzvaný shutdown vede k výpadkům mezd milionu a půl státních zaměstnanců a od soboty hrozí také pozastavení potravinových dávek pro více než čtyřicet milionů lidí. Řada z nich nemá finanční rezervy a vychází jen díky provizorním opatřením. Dva federální soudci zatím ale v pátek rozhodli, že vláda musí prozatím pokračovat ve financování Programu doplňkové potravinové pomoci za použití nouzových prostředků.

Nová verze elektronické evidence tržeb (EET) má zohlednit malé živnostníky a příležitostné výdělky. Zavést ji plánuje možná vláda ANO, SPD a Motoristů, platit by měla od ledna 2027. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES (MfD) to uvedla místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, která má ve vznikajícím kabinetu řídit ministerstvo financí. Zmínila také otázku vrácení takzvaného školkovného či výraznější valorizaci důchodů.

Za novodobé otroctví označují odborníci chování některých pracovních agentur. Zaměstnávají lidi bez písemných dohod a nepřihlásí je ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Podle odhadů Ministerstva práce tak přicházejí veřejné rozpočty zhruba o čtyřicet miliard ročně. „Za červenec jsem místo 27 tisíc korun dostal jen 2 tisíce. Za 180 odpracovaných hodin. Dluží nám spolu s manželkou 84 tisíc korun,“ říká Leonid Ogly, kterého se právě taková praktika pracovní agentury dotkla. „Samozřejmě s příchodem ukrajinských uprchlíků se už existující systém jenom přiživil,“ vysvětluje socioložka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Marie Jelínková.

Podnikatelé, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, si od nového roku připlatí. Při hlavní činnosti jim odvody vzrostou o 1124 korun měsíčně. Pokud platí paušální daň v prvním pásmu, kdy jejich roční příjem nepřekročí milion korun, zaplatí navíc 1268 korun za měsíc. Částky se jako každý rok mění na základě nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu.

Slovenský parlament schválil další konsolidační balíček vlády premiéra Roberta Fica (Smer), který má příští rok zvýšit příjmy státu zhruba o 1,4 miliardy eur (34 miliard korun). Opatření na ozdravení státních financí zahrnují mimo jiné zvýšení odvodů či daní a podle odborníků zasáhnou především zaměstnance a živnostníky. Schválená předloha naopak neobsahuje většinu z původně ohlášených rozpočtových úspor za 1,3 miliardy eur (31,6 miliardy korun).

Platba za státní pojištěnce, například děti či důchodce, se má v příštím roce zvýšit díky automatické valorizaci o 61 korun. Návrh nařízení ještě bude schvalovat vláda. Stát tak podle odhadu ministerstva financí pošle do zdravotnictví o 4,4 miliardy víc než letos. Politici se zároveň přou o dalším nastavení systému, jeho efektivitě i o výši plateb.

Úmrtnost na nemoci, kterým lze předcházet zdravým životním stylem nebo včasnou léčbou, je v Česku o čtvrtinu vyšší než průměr EU. Naděje dožití mužů v Česku je o 1,8 roku nižší než průměrného Evropana, žen nižší o 1,2 a Češi jsou také před smrtí déle nemocní, informoval Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců, podotkl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Resort financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytne Úřadu pro imigraci a cla (ICE) osobní údaje 79 milionů lidí registrovaných v programu zdravotního pojištění Medicaid s cílem umožnit mu nalézt přistěhovalce, kteří v USA pobývají nelegálně. Osobní údaje pojištěnců obsahují například jejich adresu nebo etnicitu. Píše o tom agentura AP s odvoláním na dohodu ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) a federální agentury pro zdravotní péči (CMS).

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Čtvrtý červenec – americký den nezávislosti a letos také den, kdy chce prezident Donald Trump slavnostně podepsat daňovou a výdajovou legislativu. Svým tradičním stylem ji nazývá „velkým krásným zákonem“ (Big beautiful bill). Návrh dostal o víkendu dílčí procedurální zelenou, ale v Senátu prochází komplikovaným schvalováním – demokraté jsou proti a republikáni disponují jen těsnou většinou.

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.

Americká Sněmovna reprezentantů po vleklých debatách schválila návrh zákona o daních a výdajích. Podle agentury Reuters jde o politické vítězství prezidenta Donalda Trumpa, který návrh prosazoval. Trumpovi republikáni se měsíce přeli o podobu výdajových škrtů a daňovou politiku. Po schválení ve Sněmovně reprezentantů teď návrh zamíří do Senátu.

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.

Zákonodárci odpoledne projednali trojici zdravotnických předloh. Na programu měli také projednávání zálohování PET lahví a plechovek, které před půl osmou dolní komora kvůli nedostatku přítomných poslanců přerušila. V jednacím sále se totiž ani po opakovaných výzvách neshromáždilo minimálně potřebných 67 zákonodárců. Dopoledne se Poslanecká sněmovna věnovala novele školského zákona, jejíž schvalování ani na druhý pokus nedokončila. Znovu se poslanci sejdou ve čtvrtek.

Poslanecká novela energetického zákona, která má podpořit výstavbu paroplynových elektráren, míří po úterním projednání ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci k ní předložili dvě desítky pozměňovacích návrhů. Krátce se věnovali také novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má podpořit prevenci. Poslanci ODS a TOP 09 do ní chtějí vložit možnost připlácení za lepší péči či zdravotní pomůcky, které nyní pojištění vůbec nekryje a pacienti je musí uhradit výhradně ze svého.

Se zkušeností s rakovinou žije zhruba každý třináctý Čech, v roce 2023 jich bylo téměř 800 tisíc. V příštích deseti letech se kvůli stárnutí populace jejich počty ještě o čtvrtinu zvýší. Na úterní tiskové konferenci k Světovému dni proti rakovině to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Nejlepším způsobem, jak rozptýlit obavy z rakoviny, je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) včasná diagnóza onemocnění.

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje konec sporných poplatků u lékařů. Změnu má přinést novela zákona o zdravotních službách, která čeká na projednání sněmovnou. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí. Hrozit budou až milionové sankce. Příkladem jsou třeba platby, kterými ordinace podmiňují přijetí pacientů.

Drobným podnikatelům, kuřákům nebo konzumentům tvrdého alkoholu od 1. ledna stouply odvody. Téměř 400 tisíc živnostníků s minimálním sociálním pojištěním zaplatí měsíčně na povinných zálohách o 907 korun více než dosud. Stát díky zvýšení vyměřovacího základu plánuje letos vybrat o čtyři a půl miliardy více.