Zdravotní pojištění

Peníze za léky na recept, které dosud vracely pojišťovny složenkou či na účet, od příštího roku pacient v lékárně rovnou nezaplatí. Čerpání limitu uvidí v aplikaci eRecept, kde má i lékový záznam nebo e-recepty. V současné době pojišťovny doplatky zaplacené nad limit sčítají a vrací je pojištěncům čtvrtletně na účet nebo složenkou. Průměrně šlo loni u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny o 1256 korun, letos za první pololetí 793 korun. Nejčastěji se peníze za léky vrací seniorům nad 70 let.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump nominoval wrestlingovou magnátku Lindu McMahonovou na post ministryně školství. Stanout by měla v čele ministerstva, které Trump slíbil zrušit, píší světové agentury. Dr. Mehmet Oz, někdejší známý televizní doktor a kardiochirurg, pak povede úřad, jenž zodpovídá za zdravotní pojištění milionů seniorů, chudých a tělesně postižených Američanů. Na post velvyslance Spojených států při NATO byl ve středu navržen Matthew Whitaker, který v prvním Trumpově mandátu krátce vedl ministerstvo spravedlnosti.

Kabinet jednomyslně schválil novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejíž ambicí je podpořit aktivní přístup občanů k vlastnímu zdraví či umožnit pojišťovnám nasmlouvat lidem zdravotní péči v zahraničí. Platit by mohla od roku 2026.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

Vláda ve středu schválila nařízení, podle kterého by měl stát na své pojištěnce na zdravotním pojištění příští rok zaplatit 154,6 miliardy korun, meziročně o 3,1 miliardy víc. Platba státu tak příští rok vzroste na 2127 korun za osobu měsíčně, když letos činí 2085 korun. Kabinet dále souhlasil se vznikem Rady vlády pro veřejné zdraví jako svého poradního orgánu, Česko ji bude mít mezi prvními v Unii. Vláda se také shodla na tom, že policistům a hasičům od ledna stoupne objem platů o pět procent.

Miroslav Lavička z Prahy má před sebou podle lékařů asi rok plnohodnotného života. Trpí nejagresivnější formou rakoviny mozku. Kromě radioterapie a chemoterapie mu pomáhá i speciální metoda, kterou ale pojišťovny nehradí. Na léčbu zatím přispěli dárci, kteří vybrali čtyři miliony korun. To stačí na půl roku léčby, Lavička by ji ale potřeboval nejméně po dva roky.

Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.

Huť Liberty Ostrava plánuje, že zcela odstaví svou koksovnu, která je od prosince v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje teplo podstatně nižší než při běžném provozu. Vedení firmy v pátek sdělilo odborářům, že je připravené to udělat. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že firma za březen nezaplatila za zaměstnance dvě třetiny sociálního a celé zdravotní pojištění. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že Česká správa sociálního zabezpečení nedoplatky na odvodech vyčíslila a firmu vyzvala, aby do osmi dnů částku vyrovnala. Podle výsledku pak přijme další kroky.

Pacientů, kteří užívají nejmodernější léky ve specializovaných centrech, přibývá. Loni se jimi léčilo přes 120 tisíc lidí, což je o devadesát tisíc víc než v roce 2010. Pojišťovny za ně vydaly přes třicet miliard korun. Jde tak o nejrychleji rostoucí položku v rozpočtu zdravotního systému a do budoucna jejich potřeba ještě poroste.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK) zemřelo dítě nakažené černým kašlem, jeho zdravotní stav komplikovaly další infekce. Zřejmě několikatýdenní pacient byl na Dětskou kliniku FN HK přeložen z jiné nemocnice v kritickém stavu, řekl mluvčí hradecké fakultní nemocnice Jakub Sochor. Úmrtí potvrdil i resort zdravotnictví. Už dříve s černým kašlem zemřeli dva senioři. Do konce dubna podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dorazí do Česka více než sto tisíc vakcín proti černému kašli.

Sněmovna nedokončila projednávání koaličního návrhu na růst většiny příspěvků na péči pro postižené. Debata o novele by měla pokračovat ve středu. Poslanci se kvůli delším snahám zejména zástupců opozičního ANO o změny programu nynější schůze nevypořádali s žádnou z předloh. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu schůze zpochybňoval s odkazem na články z médií kvalitu zemědělských komodit a potravin dovážených z Ukrajiny. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) šířil dezinformace. Projednávání změn programu schůze zabralo poslancům zhruba čtyři hodiny.

Od Nového roku se rozšířilo hrazení nepovinných vakcín zdravotními pojišťovnami. Týká se to například očkování proti meningokoku B, které nově stát platí dospívajícím od čtrnácti do završení šestnácti let. Vakcinace je rozdělená do dvou dávek, aby byla hrazená pojišťovnou, musí být ve zmíněném věkovém rozmezí podána alespoň první z nich. Obdobně se od letoška mění i pravidla pro hrazení vakcíny proti HPV virům, pojišťovna ji nově proplatí dospívajícím od jedenácti až do završení patnácti let věku.

Chlapec se vzácnou genetickou poruchou, na jehož léčbu lidé darovali přes 150 milionů korun, se bude léčit na přelomu ledna a února příštího roku ve Francii. Informaci přinesl dárcovský server Donio, přes který se lidé ve sbírce na genovou terapii skládali. Sbírka začala v pátek 22. září, přispělo do ní více než 307 tisíc lidí.

Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítli, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Znovu se sejdou 13. listopadu. Lékaři žádají úpravy zákoníku práce a zvýšení základní mzdy. Aby své požadavky podpořili, vypovídají od prosince přesčasovou práci.

Roste nápor na zubní pohotovosti. Řada pacientů je vyhledává i proto, že se jim nedaří najít stálého zubaře. Lékaře přes pojišťovnu nemá asi pětina lidí v Česku. Někteří bez akutních potíží pohotovostní službu navíc zneužívají. Po tom, co v poslední době některé pohotovosti zkrátily nebo ukončily provoz, se kraje snaží situaci řešit a jednají i s ministerstvem.

Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) teď není politická podpora. ODS to už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) vyšší spoluúčast odmítá jedenatřicet procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje šedesát devět procent Čechů. Za zásadní problémy, se kterými se zdravotnictví potýká, označil Fiala nedostatek léčiv a nespokojenost mladých lékařů s novelou zákoníku práce.

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného bude stát příští rok na zdravotním pojištění platit měsíčně 2085 korun, letos je to 1900 korun. Příslušné nařízení ve středu schválila vláda. Na takzvané státní pojištěnce půjde podle odhadu ministerstva financí příští rok z rozpočtu 151 miliard korun, téměř o jedenáct miliard víc než letos. Podle aktuálního odhadu stát letos zaplatí 140,1 miliardy, zhruba o 1,7 miliardy méně, než se očekávalo ve schváleném rozpočtu.

Za děti, důchodce nebo třeba ženy na mateřské a rodičovské dovolené bude příští rok stát na zdravotním pojištění odvádět 2085 korun měsíčně. České televizi to potvrdilo ministerstvo financí. Letos za takzvané státní pojištěnce posílá 1900 korun.

Zdravotní pojištění, které stát hradí za děti nebo důchodce, by se od příštího roku mělo zvedat podle předvídatelného vzorce. Automatickou valorizaci vloni schválil parlament, vláda teď záměr potvrdila při přípravě státního rozpočtu na rok 2024. Po neděli by mohlo být jasnější, o kolik se platby zvednou. Kromě jiného se do toho promítne inflace, která je pořád vyšší, než se při vzniku zákona předpokládalo. Rozhodnutí se tak může o miliardy korun prodražit.

Sněmovnu v pátek ovládly spory o český postoj k reformě migračních pravidel Evropské unie. Zástupci vládní koalice odmítli opětovnou kritiku předsedy ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Opoziční frakce si nejprve vyžádaly dohromady čtyřhodinovou přestávku. Předseda poslanců ODS Marek Benda tento přístup odmítl. Poté grémium hodinu jednalo a dohodlo se, že schůzi do 12. července přeruší.

Na vybraných úsecích modernizovaných dálnic bude zřejmě možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 kilometrů v hodině, schválila sněmovna. Souhlasila i s tím, že systém trestných bodů pro řidiče se zjednoduší, místo nynějších pěti kategorií bodů budou tři, některé pokuty se zvýší.

Vládní úsporný balíček je z pohledu ekonoma Mojmíra Hampla, bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) i předsedy sněmovního rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) maximem možného a je to krok správným směrem. Navzdory výhradám, které znějí od opozičních politiků, odborů i dalších skupin, jichž se úspory také dotknou, považují za důležité, že se v koalici podařilo dohodnout zrušení alespoň části daňových výjimek. Člen NERVu Hampl věří, že díky balíčku bude možné vybrat pomyslný ekonomický pád ještě nad korunami stromů. Hampl, Kalousek a Bernard diskutovali o konsolidačním balíčku v Událostech, komentářích.