Zdravotní pojištění

O „velkém, krásném zákoně“, jak americký prezident Donald Trump nazývá svůj návrh daňové legislativy, od pondělí do úterních ranních hodin hlasovali zákonodárci v Senátu. Předpis posiluje daňové úlevy pro firmy a osoby s vysokými příjmy, ale může omezit přístup ke zdravotní péči a snížit podporu čisté energie.

Čtvrtý červenec – americký den nezávislosti a letos také den, kdy chce prezident Donald Trump slavnostně podepsat daňovou a výdajovou legislativu. Svým tradičním stylem ji nazývá „velkým krásným zákonem“ (Big beautiful bill). Návrh dostal o víkendu dílčí procedurální zelenou, ale v Senátu prochází komplikovaným schvalováním – demokraté jsou proti a republikáni disponují jen těsnou většinou.

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.

Americká Sněmovna reprezentantů po vleklých debatách schválila návrh zákona o daních a výdajích. Podle agentury Reuters jde o politické vítězství prezidenta Donalda Trumpa, který návrh prosazoval. Trumpovi republikáni se měsíce přeli o podobu výdajových škrtů a daňovou politiku. Po schválení ve Sněmovně reprezentantů teď návrh zamíří do Senátu.

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.

Zákonodárci odpoledne projednali trojici zdravotnických předloh. Na programu měli také projednávání zálohování PET lahví a plechovek, které před půl osmou dolní komora kvůli nedostatku přítomných poslanců přerušila. V jednacím sále se totiž ani po opakovaných výzvách neshromáždilo minimálně potřebných 67 zákonodárců. Dopoledne se Poslanecká sněmovna věnovala novele školského zákona, jejíž schvalování ani na druhý pokus nedokončila. Znovu se poslanci sejdou ve čtvrtek.

Poslanecká novela energetického zákona, která má podpořit výstavbu paroplynových elektráren, míří po úterním projednání ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci k ní předložili dvě desítky pozměňovacích návrhů. Krátce se věnovali také novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má podpořit prevenci. Poslanci ODS a TOP 09 do ní chtějí vložit možnost připlácení za lepší péči či zdravotní pomůcky, které nyní pojištění vůbec nekryje a pacienti je musí uhradit výhradně ze svého.

Se zkušeností s rakovinou žije zhruba každý třináctý Čech, v roce 2023 jich bylo téměř 800 tisíc. V příštích deseti letech se kvůli stárnutí populace jejich počty ještě o čtvrtinu zvýší. Na úterní tiskové konferenci k Světovému dni proti rakovině to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Nejlepším způsobem, jak rozptýlit obavy z rakoviny, je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) včasná diagnóza onemocnění.

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.

Ministerstvo zdravotnictví slibuje konec sporných poplatků u lékařů. Změnu má přinést novela zákona o zdravotních službách, která čeká na projednání sněmovnou. Poskytovatelům péče výslovně zakazuje, aby za úkon hrazený pojišťovnou vybírali peníze i od lidí. Hrozit budou až milionové sankce. Příkladem jsou třeba platby, kterými ordinace podmiňují přijetí pacientů.

Drobným podnikatelům, kuřákům nebo konzumentům tvrdého alkoholu od 1. ledna stouply odvody. Téměř 400 tisíc živnostníků s minimálním sociálním pojištěním zaplatí měsíčně na povinných zálohách o 907 korun více než dosud. Stát díky zvýšení vyměřovacího základu plánuje letos vybrat o čtyři a půl miliardy více.

Peníze za léky na recept, které dosud vracely pojišťovny složenkou či na účet, od příštího roku pacient v lékárně rovnou nezaplatí. Čerpání limitu uvidí v aplikaci eRecept, kde má i lékový záznam nebo e-recepty. V současné době pojišťovny doplatky zaplacené nad limit sčítají a vrací je pojištěncům čtvrtletně na účet nebo složenkou. Průměrně šlo loni u největší Všeobecné zdravotní pojišťovny o 1256 korun, letos za první pololetí 793 korun. Nejčastěji se peníze za léky vrací seniorům nad 70 let.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump nominoval wrestlingovou magnátku Lindu McMahonovou na post ministryně školství. Stanout by měla v čele ministerstva, které Trump slíbil zrušit, píší světové agentury. Dr. Mehmet Oz, někdejší známý televizní doktor a kardiochirurg, pak povede úřad, jenž zodpovídá za zdravotní pojištění milionů seniorů, chudých a tělesně postižených Američanů. Na post velvyslance Spojených států při NATO byl ve středu navržen Matthew Whitaker, který v prvním Trumpově mandátu krátce vedl ministerstvo spravedlnosti.

Kabinet jednomyslně schválil novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejíž ambicí je podpořit aktivní přístup občanů k vlastnímu zdraví či umožnit pojišťovnám nasmlouvat lidem zdravotní péči v zahraničí. Platit by mohla od roku 2026.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zrušit vyšší odvody z dohod o provedení práce, které měli lidé platit od nového roku. Nyní platí pravidlo, že jeden člověk může mít víc dohod o provedení práce. Pokud je každá z nich do deseti tisíc, platí se z ní pouze daň, už ne ale zdravotní a sociální pojištění. Nově se výdělky ze všech dohod měly sčítat a při překročení určitého limitu i z nich platit odvody. Vláda tak chtěla zabránit takzvanému řetězení, kdy jeden člověk má několik dohod o provedení práce a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. První data ale ukazují, že takových je naprosté minimum.

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

Vláda ve středu schválila nařízení, podle kterého by měl stát na své pojištěnce na zdravotním pojištění příští rok zaplatit 154,6 miliardy korun, meziročně o 3,1 miliardy víc. Platba státu tak příští rok vzroste na 2127 korun za osobu měsíčně, když letos činí 2085 korun. Kabinet dále souhlasil se vznikem Rady vlády pro veřejné zdraví jako svého poradního orgánu, Česko ji bude mít mezi prvními v Unii. Vláda se také shodla na tom, že policistům a hasičům od ledna stoupne objem platů o pět procent.

Miroslav Lavička z Prahy má před sebou podle lékařů asi rok plnohodnotného života. Trpí nejagresivnější formou rakoviny mozku. Kromě radioterapie a chemoterapie mu pomáhá i speciální metoda, kterou ale pojišťovny nehradí. Na léčbu zatím přispěli dárci, kteří vybrali čtyři miliony korun. To stačí na půl roku léčby, Lavička by ji ale potřeboval nejméně po dva roky.

Část dlužníků zdravotních odvodů dostane ve druhé polovině letošního roku šanci na jejich snazší vyrovnání. Zákon doplňující takzvaná milostivá léta znovu schválila sněmovna v původní, užší verzi. Širší senátní návrh odmítla. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Poslanci rovněž projednali a do závěrečného čtení odeslali novelu zákona o cenách či novelu o prezidentských volbách.

Huť Liberty Ostrava plánuje, že zcela odstaví svou koksovnu, která je od prosince v takzvaném teplém útlumu, kdy se udržuje teplo podstatně nižší než při běžném provozu. Vedení firmy v pátek sdělilo odborářům, že je připravené to udělat. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že firma za březen nezaplatila za zaměstnance dvě třetiny sociálního a celé zdravotní pojištění. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že Česká správa sociálního zabezpečení nedoplatky na odvodech vyčíslila a firmu vyzvala, aby do osmi dnů částku vyrovnala. Podle výsledku pak přijme další kroky.

Pacientů, kteří užívají nejmodernější léky ve specializovaných centrech, přibývá. Loni se jimi léčilo přes 120 tisíc lidí, což je o devadesát tisíc víc než v roce 2010. Pojišťovny za ně vydaly přes třicet miliard korun. Jde tak o nejrychleji rostoucí položku v rozpočtu zdravotního systému a do budoucna jejich potřeba ještě poroste.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové (FN HK) zemřelo dítě nakažené černým kašlem, jeho zdravotní stav komplikovaly další infekce. Zřejmě několikatýdenní pacient byl na Dětskou kliniku FN HK přeložen z jiné nemocnice v kritickém stavu, řekl mluvčí hradecké fakultní nemocnice Jakub Sochor. Úmrtí potvrdil i resort zdravotnictví. Už dříve s černým kašlem zemřeli dva senioři. Do konce dubna podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) dorazí do Česka více než sto tisíc vakcín proti černému kašli.

Sněmovna nedokončila projednávání koaličního návrhu na růst většiny příspěvků na péči pro postižené. Debata o novele by měla pokračovat ve středu. Poslanci se kvůli delším snahám zejména zástupců opozičního ANO o změny programu nynější schůze nevypořádali s žádnou z předloh. Šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš v úvodu schůze zpochybňoval s odkazem na články z médií kvalitu zemědělských komodit a potravin dovážených z Ukrajiny. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) šířil dezinformace. Projednávání změn programu schůze zabralo poslancům zhruba čtyři hodiny.