Zdravotní pojištění strana 2 z 3

V rámci nového systému zdravotního a sociálního pojištění činily minimální odvody 990 korun měsíčně, přičemž průměrná měsíční mzda dosahovala zhruba 4600 korun. Pro živnostníky s více činnostmi navíc platilo, že pojištění museli odvádět za každou činnost zvlášť. Někteří lidé se proto obávali, že nová pravidla budou pro mnohé drobnější soukromníky likvidační.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Od roku 1992 byli všichni občané pojištěni u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Zatímco v prvním roce pojišťovna čerpala veškeré prostředky výhradně ze státního rozpočtu, od nového roku se mělo pojistné začít vybírat přímo od výdělečně činných občanů.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Rozpaky vzbudily úvahy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o možném zavedení placených nadstandardů ve zdravotnictví. Opozice i odbory jsou jednoznačně proti, jasně se ale k nadstandardům nehlásí ani všichni zákonodárci z vládních stran. Podle dvou Válkových předchůdců na ministerstvu Romana Prymuly (nestr.) a Leoše Hegera (TOP 09) by byl největší problém vybrat přijatelné nadstandardy. Oba se shodli hlavně na tom, že by bylo možné se připojistit a mít nižší doplatky na léky. O definování nadstandardů diskutovali politici i zdravotničtí experti v 90‘ ČT24.

Dobrovolné připojištění ke zdravotnímu pojištění, které má současná vláda v programovém prohlášení a na kterém bude pracovat, by mohlo přinést podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) k současným asi 300 miliardám korun vybraným na pojistném zhruba tři až pět procent navíc. Veřejné zdravotní pojištění v letošním roce hospodaří se 430 miliardami korun, pojišťovny využívají i rezervy z předchozích let.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a další poslanci ve středu ve sněmovně předložili návrhy, podle kterých by se rozšířil nárok na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě a snížila penze exponentům někdejšího komunistickému režimu. Senátní návrh na zrušení monopolu u zdravotního pojištění cizinců čelil ve sněmovně opoziční kritice. Úvodní debatu k novele poslanci nedokončili.

Zdravotní pojišťovny by mohly začít proplácet léčbu achondroplázie. Je to porucha, při které neléčený člověk vyroste jen do výšky kolem 120 až 130 centimetrů a má velmi krátké ruce a nohy. Rodiny takto nemocných dětí dosud musely léčbu hradit ze svého, pokud ji chtěly potomkovi dopřát. Čerstvě podepsané společné stanovisko Všeobecné zdravotní pojišťovny a České pediatrické společnosti Jana Evangelisty Purkyně stanoví jasná pravidla pro proplácení léčby přípravkem Voxzogo. Rodiče ale stále budou muset o léčbu žádat.

Koalice přehlasovala první veto, které v tomto volebním období využil prezident republiky. Od září se tedy sníží platby za státní pojištěnce a od roku 2024 se začnou automaticky valorizovat. Poslanecká sněmovna také odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO. Vše se podařilo až v sobotu brzy ráno po devatenácti hodinách opozičních obstrukcí. Mimořádně dlouho zabrala již debata o programu schůze. Poslanci ANO a SPD přišli s desítkami nových bodů, o nichž se chtěli bavit, žádný z nich se ale na program nakonec nedostal.

Dětem i dospělým budou pojišťovny hradit spinrazu, lék na spinální svalovou atrofii (SMA). V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zdravotnictví, které úhradu schválilo. Léčba asi sto čtyřiceti pacientů vyjde na osm set milionů korun. Spinraza je jedním ze tří schválených léků na SMA a užívá se doživotně.

Počet víz dočasné ochrany, které Česko vydalo uprchlíkům zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu, dosáhl 400 tisíc. Po pondělním zasedání ústředního krizového štábu to uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Řekl také, že podle dat ze zápisů do škol je nyní v Česku méně než 300 tisíc Ukrajinců.

Tisícům Ukrajinců skončí v následujících týdnech automatický nárok na státní zdravotní pojištění. Zákon jim zařazení mezi takzvané státní pojištěnce garantuje 150 dnů po udělení dočasné ochrany. Povinnost plateb se týká všech dospělých do pětašedesáti let. U Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) tak jde asi o 215 tisíc běženců. Zhruba pětina z nich si našla uplatnění na trhu práce a pojištění za ně hradí zaměstnavatel nebo si ho jako OSVČ platí sami. Případný dluh chce pojišťovna vymáhat stejně jako u českých občanů.

Vláda podle místopředsedy opozičního ANO Karla Havlíčka chystá kroky, které ohrozí dostupnost zdravotní péče, naopak avizovaná opatření pro snížení dopadu cen energií podle něj fakticky nepomohou. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný naopak míní, že úsporný tarif domácnostem výrazně pomůže, a ujistil, že snížením plateb za státní pojištěnce se kvalita nebo dostupnost zdravotní péče nijak nesníží. Havlíček s Výborným diskutovali o ekonomických krocích vlády v Událostech, komentářích.

Ukrajinští uprchlíci zatím v Česku čerpali zdravotní péči v řádech stovek milionů korun. Vyplývá to z dosavadních dat pojišťoven. Podle té největší, Všeobecné zdravotní pojišťovny, se náklady zatím vyvíjejí optimističtěji, než instituce původně odhadovala.

V Česku už získalo dočasnou ochranu přes 366 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je však jejich aktuální počet zhruba o šestinu nižší. Někteří totiž odcestovali do jiné unijní země, případně se vrátili zpět do své vlasti. Přesná data ale ministerstvo nemá, protože uprchlíci ne vždy dodrží povinnost nahlásit svůj odjezd úřadům. Stává se tak, že stát za ně nadále platí zdravotní pojištění.

„Nepřijímal bych faktor, že přitvrzujeme kvůli tomu, že by to snad někdo chtěl, ale myslím, že ti lidé už se skutečně adaptovali na život v Česku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že situace, kdy podle posledních údajů pracuje 64 tisíc uprchlíků, přináší konkrétní benefity české ekonomice. Je to motivační faktor, dodal.

Ke zjednodušení administrativy žádá Hospodářská komora, aby vzniklo jednotné inkasní místo. Jeho prostřednictvím by se platily jak daně, tak i zdravotní a sociální pojištění. Podle viceprezidenta komory Tomáše Prouzy by to ušetřilo zaměstnavatelům čas i peníze. Prezident komory Vladimír Dlouhý míní, že by ušetřil i stát a uvolnila by se i část personálních kapacit na úřadech.

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané se po lednovém zvýšení od července asi opět sníží. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu v úvodním kole podpořili poslanci po mnohahodinových obstrukcích opozičních ANO a SPD. ANO neprosadilo vrácení předlohy kabinetu k přepracování a SPD její zamítnutí už v prvním čtení. Nyní ji posoudí ve zkrácené měsíční lhůtě zdravotnický výbor. Sněmovna kvůli obstrukcím ve středu ráno zkrátila řečnickou dobu poslanců. Poslanci v podvečer jednomyslně schválili zrušení stavu pandemické pohotovosti.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Obce budou moci neobsazené sociální byty použít pro uprchlíky jako osoby chráněné. Umožňuje to změna nařízení, které schválila vláda. Obce, kraje a jejich organizace mohou už od středy žádat o dotace na pořízení a opravy bydlení pro válečné uprchlíky. Oznámilo to ministerstvo pro místní rozvoj. Česko podle ministerstva vnitra udělilo lidem prchajícím před válkou na Ukrajině už skoro 300 tisíc víz. Většinu uprchlíků v Česku tvoří podle resortu ženy a děti. Podle generálního ředitelství úřadu práce si v ČR za tuto dobu sehnalo zaměstnání na 24 tisíc držitelů těchto víz.

Na Ukrajinu se od začátku války vrátilo zhruba padesát tisíc lidí, dalších sto tisíc letos nepřijede na sezonní práce. Uvedl to předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Josef Jaroš. Jde podle něj o fyzicky náročné práce, které většinově vykonávali muži. Příchozí z Ukrajiny, mezi nimiž jsou hlavně ženy, děti a starší lidé, je tak podle něj nenahradí. Česká republika dosud vydala už přes 233 tisíc víz pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by se vláda mohla na rekonstrukci nebo výstavbu bytů pro uprchlíky podílet až pětaosmdesáti procenty.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nemůže jeho resort zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinským zdravotníkům. Chce jim ale umožnit ve zdravotnictví pracovat na jiných pozicích. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zároveň odhadla, že náklady na zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky budou kolem 5,9 miliardy korun, tedy zhruba o dvě miliardy vyšší než platby státu za jejich pojistné. Velkým tématem je aktuálně i očkování ukrajinských dětí. To může zkomplikovat fakt, že v Česku je dlouhodobě nedostatek dětských lékařů.

Poslanci zrychleně schválili podmínky udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Trojice vládních předloh se týká také přístupu běženců ke zdravotním službám, vstupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly také získat peněžitý příspěvek. Přestože opoziční zákonodárci uvedli, že normy je nutné přijmout, mají obavy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jim vzkázal, že problémy samozřejmě budou, ale je nutné poskytnout uprchlíkům rychlou pomoc.

Laboratoře v Česku během úterý odhalily 14 307 nově potvrzených případů koronaviru, což je nejnižší úterní nárůst od 11. ledna. Oproti minulému úterý to bylo zhruba o polovinu méně. Podobně se snížil také počet podezření na opakovanou nákazu, kterých statistiky evidují 2570. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po středečním jednání vlády uvedl, že od 1. března skončí omezení počtu návštěvníků na hromadných akcích. Lidé budou mít zároveň nárok na jeden PCR test hrazený ze zdravotního pojištění. Zhruba v polovině března pak zřejmě přestane na některých místech platit povinnost nasazeného respirátoru.

Paušální daň vstupuje do druhého roku svého fungování a pro nové zájemce zbývá čas do pondělí, pokud se k ní chtějí v letošním roce přihlásit. Podnikatelé, kteří už režim využívají, znovu oznámení podávat nemusejí. Je jich zhruba 66 tisíc. Pro rok 2022 se měsíční platba zvýšila o zhruba pět set korun za měsíc, a to s ohledem na růst záloh na sociální a zdravotní pojištění.

Na zdravotní péči vydají zdravotní pojišťovny příští rok 427 miliard korun, meziročně o víc než pět procent více. Peníze navíc půjdou hlavně na lůžkovou péči. Schodek 12 miliard korun zaplatí pojišťovny ze zbytků svých fondů vytvořených do roku 2019. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci Svazu zdravotních pojišťoven ČR. Své zdravotně pojistné plány, které jsou vlastně rozpočtem, pojišťovny schválily na konci listopadu.