Zdravotní pojištění bude letos v deficitu 11 miliard. Dorovná se příště, tvrdí resort

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

S návrhem úhradové vyhlášky, kterou ministerstvo rozděluje peníze pro rok 2025, nesouhlasí zástupci některých oblastí zdravotní péče. Praktičtí lékaři a ambulantní specialisté chtějí na konci října na protest uzavřít ambulance, malé nemocnice zvažují podnět k Ústavnímu soudu. „Se segmenty praktických lékařů a ambulantních specialistů ještě budeme v příštích několika dnech jednat,“ řekl Troch. Peníze navíc by podle něj měly ale vyhradit spíš pojišťovny, vyhláška je jen základ.

„Nikdo nevnímá úhradovou vyhlášku v několikaletém kontextu. Ty segmenty, které teď avizují stávku, jsou ty, které jsme v předchozích letech preferovali. A teď jsme za to potrestáni,“ řekla vrchní ředitelka ministerstva pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová. Loni praktickým lékařům rostly úhrady trojnásobně, v letech 2020 a 2021 o dvacet procent.

Resort návrh, kterým úhrady meziročně zvyšuje o 3,3 procenta, hájí dubnovým usnesením vlády, které ministerstvo zavázalo k vydání vyhlášky „v takovém znění, které umožní vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2025“.

Troch doplnil, že letošní schodek bude nutné dorovnat příští rok, jinak by se promítl do dalších období. Podle Rögnerové to v předchozích letech tolik nevadilo, protože deficity byly nižší. Pomáhala navíc ekonomika, která se vyvíjela lépe, než očekávaly predikce.

„Kdyby byla kondice všech zdravotních pojišťoven plus minus stejná, tak by to bylo možné. Ale kondice dvou pojišťoven je velmi špatná dlouhodobě,“ uvedl ministr zdravotnictví Válek. Proto také Troch očekává, že VZP se bude na navyšování úhrad nad rámec vyhlášky podílet více, ostatní pojišťovny méně. Očekává, že ze současných padesátimiliardových přebytků na účtech pojišťoven bude na konci příštího roku necelých čtyřicet miliard.

Tři miliardy z letošního jedenáctimiliardového schodku podle Trocha tvoří peníze, které VZP jako součást dohody s protestujícími nemocničními lékaři přidala na navýšení jejich platů. „Pro nás znamená mandatorní náklad, se kterým musíme počítat i v roce 2025. Byť nejen pro VZP, ale i pro ostatní pojišťovny,“ doplnil Troch.

Pouze o 2,7 procenta podle něj poroste příští rok platba státu za státní pojištěnce. Do automatické valorizace se promítá inflace a růst reálné mzdy v posledních dvou letech. Meziročně tak příjmy porostou o 27,4 miliardy korun. „Na růst úhrad segmentů je pouze pět miliard, což je nejméně za poslední roky. Průměrně jde o 1,1 procenta,“ dodal.

Vyhlášku musí resort definitivně publikovat na konci října. Současný návrh počítá s největším nárůstem o 11,5 procenta u centrových léků, moderních preparátů na vážné nemoci, které mohou předepisovat jen vybraná centra. Druhý nejvyšší nárůst má následná péče (11 procent), léky na recept (5,8 procenta) a zdravotnické prostředky (5,5 procenta). Z oblastí zdravotní péče roste nejvíc fyzioterapie (5,4 procenta) a ambulantní specialisté (4,6 procenta). Protestujícím praktických lékařům se úhrady zvednou o 2,8 procenta.

Praktičtí lékaři chtějí o 400 milionů víc

Protestní uzavření ordinací 29. a 30. října, kdy jsou podzimní prázdniny, oznámili minulý týden praktičtí lékaři pro dospělé i děti, ambulantní specialisté se k němu připojili. Péče praktických lékařů by měla příští rok vyjít na 30,6 miliardy.

„Prevalence diabetu, chronického selhání srdce stoupá, renální selhání také. A tohle všechno není schopný zachytit sektor ambulantních specialistů, vlastně to všechno leží na bedrech praktických lékařů,“ vysvětlil svůj úhel pohledu praktik z Příbrami a člen Sdružení praktických lékařů Jakub Šedivý. Navržené úhrady to podle něj nezohledňují. Na konci října se tak chce do protestu zapojit. Objednané pacienty podle něj začne sestra obvolávat, pokud se nic do příští středy nezmění. „Já jim (pacientům) říkám, že teď zavíráme na dva dny, abychom pozítří nemuseli zavřít natrvalo,“ dodal.

Praktici tvrdí, že by potřebovali o 400 milionů více. Podle ministra by to ale znamenalo, že o stejný balík připraví jinou odbornost. „Nemůžeme změnit balík peněz, které do úhradové vyhlášky půjdou, ale můžeme udělat nějaké vnitřní změny nebo můžeme znovu požádat pojišťovny a dohodnout se s nimi, aby vytvořily speciální dotační titul, který podpoří péči o seniorní pacienty,“ nastínil možné řešení Válek.

„Zatím se k možnosti poslat do bonifikací něco navíc praktickým lékařům přihlásila pouze VZP. Ta má zhruba padesátiprocentní podíl (z celkového počtu pacientů), proto je tento mechanismus nevhodný,“ upozornil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady ale v podstatě žádný prostor na přidávání není. Podle Šonky je možné na žádané půlprocentní navýšení vzít například ze segmentu lůžkové péče nebo centrových léků (přípravky, které mohou být podávány pouze na specializovaných pracovištích a obvykle jsou velmi drahé – pozn. redakce).

Události: Snaha o odvrácení stávky praktických lékařů (zdroj: ČT24)

Válek se sešel s ambulantními specialisty

O možnostech bude ministr s praktiky pro dospělé i děti jednat ještě ve středu. Výsledek jednání může protest zvrátit. Stejně jako v případě ambulantních specialistů, kteří na ministerstvo šli už v pátek. Na péči ambulantních specialistů mají mít podle vyhlášky zdravotní pojišťovny příští rok připraveno 43,9 miliardy korun, což je meziročně o 4,7 procenta více. „Jednání bylo velice konstruktivní, v některých technických bodech došlo k dílčí shodě. Nicméně je nezbytné, aby došlo k dalšímu jednání, které proběhne příští týden,“ řekl vedoucí tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek.

„Vyhláška je nastavená tak nízko, že by to postihlo velkou část odborností. A namnožily by se ty nedostupné,“ uvedl předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Návrh vyhlášky projednala legislativní rada vlády, podle legislativních zvyklostí by se tak už neměl měnit. „Z historie víme, že to tak být nemusí. Pamatuju si úpravu, opravu vyhlášky i její dodatek,“ dodal Jojko. Jediné, co může protest odvrátit je podle něho změna úhradové vyhlášky. „Nemůžeme akceptovat, aby se základní péče hradila formou nějaké bonifikace,“ uzavřel.

Návrh vyhlášky kritizovala také Asociace českých a moravských nemocnic sdružující menší regionální zařízení, které vadí rozdíl mezi úhradami péče pro ně a fakultní nemocnice za stejnou péči. Také nízký růst úhrad považují za protiústavní a zvažují podání k Ústavnímu soudu. Jednají s asi desítkou senátorů. Právě takový počet by k podání návrhu stačil.

V pátek se k nespokojeným segmentům přidaly i laboratoře, jejich asociace vyzvala ministra k jednáním, protože by podle nich úhrady jejich segmentu měly meziročně klesnout.