Zdravotní pojištění bude letos v deficitu 11 miliard. Dorovná se příště, tvrdí resort

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

S návrhem úhradové vyhlášky, kterou ministerstvo rozděluje peníze pro rok 2025, nesouhlasí zástupci některých oblastí zdravotní péče. Praktičtí lékaři a ambulantní specialisté chtějí na konci října na protest uzavřít ambulance, malé nemocnice zvažují podnět k Ústavnímu soudu. „Se segmenty praktických lékařů a ambulantních specialistů ještě budeme v příštích několika dnech jednat,“ řekl Troch. Peníze navíc by podle něj měly ale vyhradit spíš pojišťovny, vyhláška je jen základ.

„Nikdo nevnímá úhradovou vyhlášku v několikaletém kontextu. Ty segmenty, které teď avizují stávku, jsou ty, které jsme v předchozích letech preferovali. A teď jsme za to potrestáni,“ řekla vrchní ředitelka ministerstva pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová. Loni praktickým lékařům rostly úhrady trojnásobně, v letech 2020 a 2021 o dvacet procent.

Resort návrh, kterým úhrady meziročně zvyšuje o 3,3 procenta, hájí dubnovým usnesením vlády, které ministerstvo zavázalo k vydání vyhlášky „v takovém znění, které umožní vyrovnané hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2025“.

Troch doplnil, že letošní schodek bude nutné dorovnat příští rok, jinak by se promítl do dalších období. Podle Rögnerové to v předchozích letech tolik nevadilo, protože deficity byly nižší. Pomáhala navíc ekonomika, která se vyvíjela lépe, než očekávaly predikce.

„Kdyby byla kondice všech zdravotních pojišťoven plus minus stejná, tak by to bylo možné. Ale kondice dvou pojišťoven je velmi špatná dlouhodobě,“ uvedl ministr zdravotnictví Válek. Proto také Troch očekává, že VZP se bude na navyšování úhrad nad rámec vyhlášky podílet více, ostatní pojišťovny méně. Očekává, že ze současných padesátimiliardových přebytků na účtech pojišťoven bude na konci příštího roku necelých čtyřicet miliard.

Tři miliardy z letošního jedenáctimiliardového schodku podle Trocha tvoří peníze, které VZP jako součást dohody s protestujícími nemocničními lékaři přidala na navýšení jejich platů. „Pro nás znamená mandatorní náklad, se kterým musíme počítat i v roce 2025. Byť nejen pro VZP, ale i pro ostatní pojišťovny,“ doplnil Troch.

Pouze o 2,7 procenta podle něj poroste příští rok platba státu za státní pojištěnce. Do automatické valorizace se promítá inflace a růst reálné mzdy v posledních dvou letech. Meziročně tak příjmy porostou o 27,4 miliardy korun. „Na růst úhrad segmentů je pouze pět miliard, což je nejméně za poslední roky. Průměrně jde o 1,1 procenta,“ dodal.

Vyhlášku musí resort definitivně publikovat na konci října. Současný návrh počítá s největším nárůstem o 11,5 procenta u centrových léků, moderních preparátů na vážné nemoci, které mohou předepisovat jen vybraná centra. Druhý nejvyšší nárůst má následná péče (11 procent), léky na recept (5,8 procenta) a zdravotnické prostředky (5,5 procenta). Z oblastí zdravotní péče roste nejvíc fyzioterapie (5,4 procenta) a ambulantní specialisté (4,6 procenta). Protestujícím praktických lékařům se úhrady zvednou o 2,8 procenta.

Praktičtí lékaři chtějí o 400 milionů víc

Protestní uzavření ordinací 29. a 30. října, kdy jsou podzimní prázdniny, oznámili minulý týden praktičtí lékaři pro dospělé i děti, ambulantní specialisté se k němu připojili. Péče praktických lékařů by měla příští rok vyjít na 30,6 miliardy.

„Prevalence diabetu, chronického selhání srdce stoupá, renální selhání také. A tohle všechno není schopný zachytit sektor ambulantních specialistů, vlastně to všechno leží na bedrech praktických lékařů,“ vysvětlil svůj úhel pohledu praktik z Příbrami a člen Sdružení praktických lékařů Jakub Šedivý. Navržené úhrady to podle něj nezohledňují. Na konci října se tak chce do protestu zapojit. Objednané pacienty podle něj začne sestra obvolávat, pokud se nic do příští středy nezmění. „Já jim (pacientům) říkám, že teď zavíráme na dva dny, abychom pozítří nemuseli zavřít natrvalo,“ dodal.

Praktici tvrdí, že by potřebovali o 400 milionů více. Podle ministra by to ale znamenalo, že o stejný balík připraví jinou odbornost. „Nemůžeme změnit balík peněz, které do úhradové vyhlášky půjdou, ale můžeme udělat nějaké vnitřní změny nebo můžeme znovu požádat pojišťovny a dohodnout se s nimi, aby vytvořily speciální dotační titul, který podpoří péči o seniorní pacienty,“ nastínil možné řešení Válek.

„Zatím se k možnosti poslat do bonifikací něco navíc praktickým lékařům přihlásila pouze VZP. Ta má zhruba padesátiprocentní podíl (z celkového počtu pacientů), proto je tento mechanismus nevhodný,“ upozornil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady ale v podstatě žádný prostor na přidávání není. Podle Šonky je možné na žádané půlprocentní navýšení vzít například ze segmentu lůžkové péče nebo centrových léků (přípravky, které mohou být podávány pouze na specializovaných pracovištích a obvykle jsou velmi drahé – pozn. redakce).

Nahrávám video

Válek se sešel s ambulantními specialisty

O možnostech bude ministr s praktiky pro dospělé i děti jednat ještě ve středu. Výsledek jednání může protest zvrátit. Stejně jako v případě ambulantních specialistů, kteří na ministerstvo šli už v pátek. Na péči ambulantních specialistů mají mít podle vyhlášky zdravotní pojišťovny příští rok připraveno 43,9 miliardy korun, což je meziročně o 4,7 procenta více. „Jednání bylo velice konstruktivní, v některých technických bodech došlo k dílčí shodě. Nicméně je nezbytné, aby došlo k dalšímu jednání, které proběhne příští týden,“ řekl vedoucí tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví Jan Řežábek.

„Vyhláška je nastavená tak nízko, že by to postihlo velkou část odborností. A namnožily by se ty nedostupné,“ uvedl předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Návrh vyhlášky projednala legislativní rada vlády, podle legislativních zvyklostí by se tak už neměl měnit. „Z historie víme, že to tak být nemusí. Pamatuju si úpravu, opravu vyhlášky i její dodatek,“ dodal Jojko. Jediné, co může protest odvrátit je podle něho změna úhradové vyhlášky. „Nemůžeme akceptovat, aby se základní péče hradila formou nějaké bonifikace,“ uzavřel.

Návrh vyhlášky kritizovala také Asociace českých a moravských nemocnic sdružující menší regionální zařízení, které vadí rozdíl mezi úhradami péče pro ně a fakultní nemocnice za stejnou péči. Také nízký růst úhrad považují za protiústavní a zvažují podání k Ústavnímu soudu. Jednají s asi desítkou senátorů. Právě takový počet by k podání návrhu stačil.

V pátek se k nespokojeným segmentům přidaly i laboratoře, jejich asociace vyzvala ministra k jednáním, protože by podle nich úhrady jejich segmentu měly meziročně klesnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 23 mminutami

Zemědělství dostane o stovky milionů víc, řekl Šebestyán po schůzce se Schillerovou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 53 mminutami

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je rekordní, uvádí InterSucho

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
před 9 hhodinami

Hradecké hejtmanství vyzvalo k prověření smrti pacientky s endoprotézou

Královéhradecké hejtmanství vyzvalo státní zastupitelství, aby prošetřilo smrt pacientky nemocnice v Rychnově nad Kněžnou před dvěma lety. Ženu s endoprotézou kolene operovali původně v Praze, pobývala ale ve východních Čechách. Nemocnice ji tehdy přijala s komplikacemi. Hned ji ale převezli do Prahy, jak si ona i rodina přály. Tam krátce nato zemřela.
před 11 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 11 hhodinami

Problematiku sucha nevidíme komplexně, upozornil Pavel po debatě s odborníky

V přístupu k suchu a reakci na klimatické změny často řešíme jednotlivosti a nevidíme problém komplexně, prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s odborníky. Dle něj nepomůže jen stavět vodní nádrže, ale je třeba dělat celou řadu opatření. Pavel s první dámou Evou v úterý uspořádal v Lánech setkání k tématu životního prostředí. Diskuse se měla zaměřit i na význam vědeckého poznání a na to, jak ho srozumitelně přibližovat veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Cvičení pomáhá ženám před operací s rakovinou i po ní, ukazuje český výzkum

Cvičení pomáhá s rychlejším návratem kondice po operaci pacientek s rakovinou vaječníků v pokročilém stadiu. Prokázali to lékaři z Gynekologicko-porodnické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice, kteří zjistili, že pomáhá začít cvičit dokonce už před výkonem. Takzvaná pre-habilitace ženám zároveň umožnila začít až o týdny dříve následnou chemoterapii.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.