Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce, ale i jinou formu, oznámila na středeční tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámeným na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené v září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.
Zdravotnické odbory se k protestu praktiků nepřipojí, chtějí vlastní příští rok
Studio ČT24: Tisková konference ČLK a Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (zdroj: ČT24)
„Rozhodli jsme se, že nemocnice i při této akci budou zodpovědné,“ prohlásila Žitníková. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek však podotkl, že komora protest praktických lékařů a ambulantních specialistů podporuje. Doplnil, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by si tento vstřícný krok neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.
Dohoda z loňského prosince, která tehdy odvrátila protesty zaměstnanců nemocnic formou výpovědí z přesčasové práce, podle Žitníkové nebyla naplněna. Po devíti měsících jednání není dohoda ani na návrhu zákona o odměňování zdravotníků, neřeší se benefity nebo dřívější odchody do penze. Žitníková se domnívá, že návrhy ministerstva zdravotnictví (MZd) nebylo možné přijmout, neřešily platy a mzdy sester a některým by se odměna dokonce snížila.
Válek považuje dohodu za splněnou, lékaři podle něj zpochybňují její principy. „Rezervy pojišťoven sice existují, je z nich hrazena mimo jiné prevence, podpora lékařů v regionech s hůře hrazenou péčí a mnoho dalších věcí. Přesun těchto peněz na platy by jednak toto vše zlikvidoval, ale hlavně by to ty rezervy vysálo za jediný rok a další rok by na to už nebylo,“ napsal ministr na síti X. Dopoledne přitom pojišťovny vyzval, aby z rezervních fondů přidaly praktickým lékařům a ambulantním specialistům, kteří ohlásili na konec října protesty.
Události: Protesty lékařů (zdroj: ČT24)
Navýšení o 1400 korun není dostatečné, míní odbory
Legislativní úprava měla lékařům garantovat odměnu ve výši 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy. Bez ní se v současné době zdravotníků týká jen dříve dohodnuté navýšení od ledna o 1400 korun, podle odborů je ale nedostatečné. „Kdyby nám v prosinci 2023 řekli tu pravdu, že nám dají pět tisíc až patnáct tisíc, ale v roce 2024 jenom to, co všem ostatním, tak bychom dohodu nikdy nepodepsali,“ sdělil předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK–SČL) Martin Engel.
Strany se ovšem nedohodly ani na dalších parametrech zákona. Například na tom, zda se má do průměru započítávat i přesčasová práce. Ministerstvo nesouhlasilo ani s tím, aby byla sjednocená výše platů lékařů a nelékařských zdravotníků ve státních nemocnicích a v ostatních zařízeních. Rozdíl může činit u lékařů až dvacet tisíc korun měsíčně, u sester zhruba osm tisíc.
90′ ČT24: Spory o nárůst výdělků (zdroj: ČT24)
Proti tomu protestují právě praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a ambulantní specialisté. Nejsou totiž spokojeni s tím, že v úhradové vyhlášce ministerstvo málo navyšuje jejich platby. Ministr o tom s nimi chce brzy jednat. „Budeme se ptát na ty důvody, protože nejvíc navyšujeme praktickým lékařům,“ uvedl Válek.
Kritická je i Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje regionální zařízení. Jim úhrady podle ní klesají, dostávají navíc méně než velká zdravotnická zařízení, což považují menší nemocnice za neústavní, a zvažují proto podání k Ústavnímu soudu.
Požadavky lékařů by podle úterního vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vyžadovaly meziročně asi čtyřicet miliard navíc, v systému veřejného zdravotního pojištění je na růst platů přitom k dispozici asi pět miliard. Další peníze by podle něj tak bylo třeba získat buď zvýšením pojistného, daní nebo odebráním peněz pro nemocnice z jiných oblastí péče. Podle Žitníkové ale měly zdravotní pojišťovny na účtech přes padesát miliard korun.
Na příští rok počítá veřejné zdravotní pojištění s 530 miliardami korun, jde o 18,5 miliardy víc než letos. Podle Kubka ale jen 6,5 miliardy jde navíc na úhrady zdravotní péče, jedenáct jde do rezerv zdravotních pojišťoven. „Vláda si objednává zdravotní péči. Není ale ochotná zaplatit reálné ceny, kolik skutečně stojí,“ zkritizoval Kubek.
Kabinet v dubnovém usnesení ministerstvo zdravotnictví zavázal k tomu, aby se vyhnulo deficitu a nerozdělovalo příští rok na zdravotní péči víc, než budou příjmy zdravotního pojištění. Proto jsou nárůsty pro jednotlivé oblasti zdravotní péče meziročně nižší než v předchozích letech. Při příchodu na středeční jednání vlády ministr Válek řekl, že primární péči by pojišťovny měly příští rok podpořit z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard. Věří tak, že plánovanou stávku lze odvrátit.
„Budeme se ptát na ty důvody, protože nejvíc navyšujeme praktickým lékařům,“ uvedl ministr. V návrhu úhradové vyhlášky mají praktici meziroční nárůst o 2,8 procenta, proti nemocnicím více než dvojnásobný.
„Plánuji, že se znovu setkáme se zástupci těch dvou skupin a budeme diskutovat, co se dá udělat, abychom ještě výrazněji zdůraznili to, jak nám záleží na tomto segmentu,“ doplnil.