Dagmar Žitníková

Zdravotnické záchranné služby (ZZS), které zřizují kraje, v současné době doplácejí svým zaměstnancům peníze, které souvisejí s covidovými odměnami. Celkem jde o stovky milionů korun, u každého v průměru 43 tisíc korun. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že odměny měly ZZS započítat do průměrného výdělku, z něhož se odvíjejí peníze za přesčasy, práci o víkendu nebo dovolenou. Na pondělní tiskové konferenci to uvedli zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Pojišťovny právní ochrany D.A.S.

Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce, ale i jinou formu, oznámila na středeční tiskové konferenci předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámeným na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené v září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.

Lékařské odbory a Česká lékařská komora vyzvaly lékaře, aby k 31. říjnu podali výpověď z přesčasových hodin. Chtějí tím dosáhnout změny v odměňování, kterou podle nich ministerstvo zdravotnictví slíbilo a nesplnilo. Resort v reakci uvedl, že dohodu z loňského prosince plní. Další jednání s odbory má naplánované na 26. září. Naopak Nezávislý odborový svaz Policie ČR (NOS PČR) plánovaný protest před Úřadem vlády zrušil. Příslib ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o záruce růstu platů po další tři roky považuje jeho předsednictvo za „první konkrétní a uchopitelné minimum“.

V sociálních službách podle odborů chybí v současné době tři tisíce zaměstnanců. Žádají nárůst platů všech pracovníků v oboru o deset procent, v návrhu ministerstva práce je sedm nebo deset procent pro technické pracovníky, pečovatelkám by ale odměny růst neměly. Sdělili to zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Minulý týden odboráři veřejného sektoru vstoupili kvůli situaci ohledně platů do stávkové pohotovosti. Schůzku se zástupci vlády mají naplánovanou před koncem srpna, při nedohodě chtějí na podzim protestovat.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.

Česká lékařská komora (ČLK) a zdravotnické odbory nesouhlasí s návrhem zákona o odměňování zdravotníků, který předložilo ministerstvo zdravotnictví. Nejde podle nich o faktické sjednocení výše platů a mezd, které žádají. Pro některé zdravotníky by podle nich návrh znamenal i snížení odměny. Po čtvrtečním jednání to sdělili předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková a prezident ČLK Milan Kubek. Na změnách zákoníku práce, které mají platit od srpna, podle nich shoda je.

Zástupci zdravotnických odborů a České lékařské komory se obávají neochoty kabinetu splnit dohodu uzavřenou s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) o personální situaci v nemocnicích. Z dohody, která odvrátila protesty lékařů, je podle komory splněn jen růst platů. Zákon o odměňování, změna zákoníku práce či vzdělávání zatím chybí. Zvažují proto další protesty. Podle ministerstva zdravotnictví se na změnách postupně pracuje. Dohodu se daří naplňovat i podle premiéra.

Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítli, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Znovu se sejdou 13. listopadu. Lékaři žádají úpravy zákoníku práce a zvýšení základní mzdy. Aby své požadavky podpořili, vypovídají od prosince přesčasovou práci.

Zaměstnanci zřejmě budou mít příští rok v práci bez zdanění benefity do 21 983 korun. Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy nejvýš za 1832 korun. Zaměstnanecká zvýhodnění a podpory nad tuto částku by se měly danit jako příjem. Vyplývá to z koaličního pozměňovacího návrhu k vládnímu konsolidačnímu balíčku a ze schváleného vládního nařízení o vyměřovacím základu. Podle návrhu mají být bez daně benefity do poloviny průměrné mzdy. Ta pro příští rok podle nařízení činí 43 966 korun. Balíček projednává sněmovna.

Rozpaky vzbudily úvahy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) o možném zavedení placených nadstandardů ve zdravotnictví. Opozice i odbory jsou jednoznačně proti, jasně se ale k nadstandardům nehlásí ani všichni zákonodárci z vládních stran. Podle dvou Válkových předchůdců na ministerstvu Romana Prymuly (nestr.) a Leoše Hegera (TOP 09) by byl největší problém vybrat přijatelné nadstandardy. Oba se shodli hlavně na tom, že by bylo možné se připojistit a mít nižší doplatky na léky. O definování nadstandardů diskutovali politici i zdravotničtí experti v 90‘ ČT24.

Zdravotnické a sociální odbory nesouhlasí se zavedením nadstandardů ve zdravotnictví, které by omezily rozsah hrazené péče. O jejich vrácení do hry mluvil na sobotní programové konferenci TOP 09 ministr Vlastimil Válek. Odbory na rozdíl od něj tvrdí, že návrh je asociální, a za demagogické označily tvrzení, že nadstandardy by přinesly zkvalitnění péče pro všechny pacienty. Rezervovaně se k návrhu staví i politici koaličních ODS a STAN.

Na pražském Václavském náměstí demonstrovaly odbory proti zdražování a propadu životní úrovně v Česku. Vyzvaly vládu, aby neprodleně pomohla lidem i firmám zvládnout složitou situaci. Zároveň žádaly po kabinetu zastropování cen a zajištění důstojného života lidí. Protestní akci, která trvala zhruba hodinu a půl, uzavřela státní hymna. Podle policie se demonstrace zúčastnily jednotky tisíc lidí a byla bez problémů.

Ve zdravotnictví běží diskuse o rozpočtu a platbách v příštím roce. Takzvaná úhradová vyhláška, která je pomáhá stanovit, prochází připomínkovým řízením a stát v ní oproti původnímu plánu zvýšil úhrady za zdravotnické výkony. Přísun peněz ale nemusí stačit, protože odbory žádají výrazně vyšší růst platů, než s jakým počítá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Zdravotnické odbory od půlnoci z úterý na středu vstupují do stávkové pohotovosti kvůli vládním plánům na úspory ve zdravotnictví. Podle návrhu státního rozpočtu, který v úterý odpoledne schválila vládnoucí koalice, se počítá se zachováním plateb za státní pojištěnce na úrovni loňského roku, tedy nikoli s jejich zvýšením, o němž rozhodla předchozí vláda. Kvalitu ani dostupnost zdravotní péče to podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) neohrozí.

Tripartita se v úterý sešla poprvé po nástupu nové vlády. Zástupci kabinetu Petra Fialy (ODS), odborů a zaměstnavatelů spolu jednali o epidemické situaci i o Zelené dohodě pro Evropu a klimatickém balíčku Fit for 55. Testování ve firmách podle tripartity funguje, firmy vědí, jak mají postupovat, a testy jsou dostupné. O nárůstu případů covidu a dalších tématech bude v úterý hovořit premiér v pořadu Události, komentáře.

Lékařům, sestrám a ostatním zdravotníkům se příští rok zvýší platy o šest procent. Ti s nižšími příjmy si mají polepšit alespoň o čtrnáct set korun měsíčně. Po jednání České lékařské komory (ČLK) s odbory to oznámili jejich zástupci a prezident ČLK Milan Kubek. Dohodu potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO).

Testy v Česku v úterý potvrdily 131 případů koronaviru. Na sto tisíc obyvatel připadá za poslední týden teď méně než osm nakažených, tedy nejméně od loňského července. Reprodukční číslo se dál drží nad 0,8, šíření nákazy tak zpomaluje. V nemocnicích je s koronavirem méně než osmdesát lidí. Zdravotníci za úterý rozdali téměř 109 tisíc dávek očkování proti covidu, mírně méně než o týden dřív.

Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) by měl být od pondělí vyhlášen nouzový stav. Je nutný kvůli potřebným plošným opatřením ke snížení reprodukčního čísla viru, které je stále 1,2. Uvedl to na tiskové konferenci po jednání s ministrem školství Robertem Plagou (ANO). Konkrétní opatření se chystá resort představit ve středu, podle Prymuly by ale například od pondělka nemělo být na vnitřních akcích víc než deset lidí, na venkovní víc než dvacet. V pondělí v Česku dohromady přibylo 1287 nově nakažených koronavirem. Sousední německá země Sasko umožní od října vstup lidem z Česka bez nutnosti karantény, jejich pobyt ale nesmí přesáhnout 24 hodin.

Ministerstvo zdravotnictví podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkové nezvládlo distribuci zdravotnického materiálu. Uvedla to v Otázkách Václava Moravce. Personál v domovech důchodců podle ní často přicházel do kontaktu s pacienty, kteří měli podezření na nákazu koronavirem, a byl chráněn pouze bavlněnými nebo jednorázovými rouškami. Chybou podle Žitníkové bylo hlavně omezení prodeje roušek a respirátorů pouze přímo resortu.

Peníze z veřejného zdravotního pojištění by podle organizací sdružených do Krizového štábu – 9 proti kolapsu zdravotnictví měla rozdělovat vláda, nikoliv ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Zástupci odborů, lékařů a dalších organizací ze štábu to řekli po jednání s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) o úhradách péče na rok 2020. Příští rok půjde na péči zhruba 350 miliard korun, meziročně o 35 miliard víc.

Zástupci takzvaného krizového štábu zdravotníků a premiér Andrej Babiš (ANO) se neshodli na posílení výdajů na zdravotnictví na příští rok z rezerv zdravotních pojišťoven. Znovu se sejdou začátkem příštího týdne. Babiš si chce data, která mu štáb na úterním jednání předal, do té doby ověřit. Podle zástupců odborů, nemocnic a pacientů je potřeba do zdravotnictví přidat 13 miliard korun, peníze chtějí získat právě z pojišťoven. Ty ale chtějí příští rok přidat jen šest miliard.