Vláda neplní dohodu s lékaři, tvrdí zdravotnické odbory a komora. Hrozí opět protesty

Nahrávám video
Události: Další možné protesty lékařů
Zdroj: ČT24

Zástupci zdravotnických odborů a České lékařské komory se obávají neochoty kabinetu splnit dohodu uzavřenou s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) o personální situaci v nemocnicích. Z dohody, která odvrátila protesty lékařů, je podle komory splněn jen růst platů. Zákon o odměňování, změna zákoníku práce či vzdělávání zatím chybí. Zvažují proto další protesty. Podle ministerstva zdravotnictví se na změnách postupně pracuje. Dohodu se daří naplňovat i podle premiéra.

„Stále máme důvodnější obavy, že dohoda, na jejímž základě skončila nemocniční akce, nebude ze strany vlády plněna. Cílem nebylo zastavit zdravotnictví, vyhnat lékaře a sestry z nemocnic a omezovat pacienty. Cílem bylo ukázat, v jak katastrofálním stavu zdravotnictví je,“ prohlásil prezident České lékařské komory Milan Kubek.

„Pracuje se na těch věcech, není to nevůle. Je klíčové, aby ministerstvo zdravotnictví s klíčovými aktéry dospělo k nějakému dobrému řešení. Nikdo nemůže říct, že vláda neplní dohodu. Navýšení platů jsme splnili do poslední koruny,“ reagoval předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Nahrávám video
Tisková konference odborů a České lékařské komory k situaci ve zdravotnictví
Zdroj: ČT24

„To, co nám zbývá ještě splnit, je změna zákonů ohledně odměňování a zákoníku práce,“ řekl na kritiku odborů a komory náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL).

Podle komory byl splněn jen růst platů. „Přes celou řadu problémů se dá říct, že tento bod byl splněn, ale bohužel jako jediný,“ podotkl Kubek. Obává se ale, že k dalším změnám nedojde.

Formu protestů ani jejich termín Kubek na dotazy novinářů upřesňovat nechtěl. „Načasujeme je tak, aby si jich politici co nejvíc všimli,“ popsal. „Budeme se snažit nepoškodit pacienty, ale dát politikům pořádně do kožichu,“ dodal. Organizátoři se podle něj z posledních protestů poučili a čerpají zkušenosti i ze zahraničí. „Bude následovat akce, která bude pravděpodobně mnohem razantnější než ta z loňského podzimu,“ poznamenal Kubek.

Loni na podzim byl hlavním tématem protestů maximální počet hodin dobrovolné přesčasové práce, který byl zvýšen na 832 hodin za rok. Změnou zákona byl vrácen na původní poloviční úroveň, která je podle lékařů stále nadměrnou zátěží. Při jednáních byly přislíbeny změny v organizaci práce a služeb v nemocnicích. „V některých nemocnicích se věci posunuly, což je výsledek hlavně aktivity konkrétních lékařů na konkrétních odděleních,“ doplnil viceprezident ČLK Jan Přáda.

Příprava slíbených legislativních úprav, které dohoda obsahuje, jde podle ČLK pomalu. Ministerstvo připustilo, že jednání o zákonu o odměňování zdravotníků byla komplikovaná, kromě komory a odborů se jich účastnili i zástupci zdravotních pojišťoven, Unie zaměstnavatelských svazů nebo asociace nemocnic. „Ty (názory) byly velmi odlišné a v zásadě pokrývaly celé spektrum možných přístupů, často byly vzájemně naprosto protichůdné a v mnoha klíčových oblastech nebyla nalezena shoda,“ informoval resort. Připravil vlastní návrh, který členům pracovní skupiny představí 24. května.

Vrchní ředitel sekce legislativy ministerstva Radek Policar na dotaz ČTK, zda návrh počítá i se sjednocením platů ve státních nemocnicích a mezd v těch soukromých, řekl, že návrh tímto směrem míří, půjde ale o kompromis.

Zákoník práce

Komora zatím neviděla ani chystanou novelu zákoníku práce, podle ministerstva bude další jednání vedené resortem práce 22. května. Podle předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníkové je tak nereálné, aby se změny stihly s platností od 1. ledna 2025, jak bylo přislíbeno. „Bylo řečeno, že budeme hledat možnosti benefitů pro zdravotníky nebo dřívějšího odchodu do penze,“ shrnula další požadavky, které se podle ní neplní.

Pomalu jdou podle nich také změny ve vzdělávání, ministerstvo podle Kubka odmítá zákon o vzdělávání lékařů novelizovat, což velké změny neumožňuje.

Podle resortu organizace, které loňské protesty pořádaly, také nenaplnily své přísliby. „Organizace skutečně protest odvolaly, nicméně podle informací z nemocnic není patrné zapojení většího počtu lékařů do služeb, než jak tomu bylo před protestem,“ uvedlo ministerstvo ve vyjádření. Podle Kubka komora nic takového neslíbila, protože přesčasová práce je rozhodnutím každého zaměstnance.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPřibývá požárů fotovoltaik a elektrických dopravních prostředků

Přibývá požárů objektů s instalovanou fotovoltaikou. Loni jich bylo o šedesát procent více. Například na rodinných domech je příčinou často neodborné zapojení. Roste také počet požárů elektrických dopravních prostředků – aut, kol či koloběžek. V těchto případech jde nejčastěji o důsledek poškození baterie.
před 31 mminutami

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 11 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 12 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...