Zástupci zdravotnických odborů a České lékařské komory se obávají neochoty kabinetu splnit dohodu uzavřenou s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) o personální situaci v nemocnicích. Z dohody, která odvrátila protesty lékařů, je podle komory splněn jen růst platů. Zákon o odměňování, změna zákoníku práce či vzdělávání zatím chybí. Zvažují proto další protesty. Podle ministerstva zdravotnictví se na změnách postupně pracuje. Dohodu se daří naplňovat i podle premiéra.
Vláda neplní dohodu s lékaři, tvrdí zdravotnické odbory a komora. Hrozí opět protesty
„Stále máme důvodnější obavy, že dohoda, na jejímž základě skončila nemocniční akce, nebude ze strany vlády plněna. Cílem nebylo zastavit zdravotnictví, vyhnat lékaře a sestry z nemocnic a omezovat pacienty. Cílem bylo ukázat, v jak katastrofálním stavu zdravotnictví je,“ prohlásil prezident České lékařské komory Milan Kubek.
„Pracuje se na těch věcech, není to nevůle. Je klíčové, aby ministerstvo zdravotnictví s klíčovými aktéry dospělo k nějakému dobrému řešení. Nikdo nemůže říct, že vláda neplní dohodu. Navýšení platů jsme splnili do poslední koruny,“ reagoval předseda vlády Petr Fiala (ODS).
„To, co nám zbývá ještě splnit, je změna zákonů ohledně odměňování a zákoníku práce,“ řekl na kritiku odborů a komory náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL).
Podle komory byl splněn jen růst platů. „Přes celou řadu problémů se dá říct, že tento bod byl splněn, ale bohužel jako jediný,“ podotkl Kubek. Obává se ale, že k dalším změnám nedojde.
Formu protestů ani jejich termín Kubek na dotazy novinářů upřesňovat nechtěl. „Načasujeme je tak, aby si jich politici co nejvíc všimli,“ popsal. „Budeme se snažit nepoškodit pacienty, ale dát politikům pořádně do kožichu,“ dodal. Organizátoři se podle něj z posledních protestů poučili a čerpají zkušenosti i ze zahraničí. „Bude následovat akce, která bude pravděpodobně mnohem razantnější než ta z loňského podzimu,“ poznamenal Kubek.
Loni na podzim byl hlavním tématem protestů maximální počet hodin dobrovolné přesčasové práce, který byl zvýšen na 832 hodin za rok. Změnou zákona byl vrácen na původní poloviční úroveň, která je podle lékařů stále nadměrnou zátěží. Při jednáních byly přislíbeny změny v organizaci práce a služeb v nemocnicích. „V některých nemocnicích se věci posunuly, což je výsledek hlavně aktivity konkrétních lékařů na konkrétních odděleních,“ doplnil viceprezident ČLK Jan Přáda.
Příprava slíbených legislativních úprav, které dohoda obsahuje, jde podle ČLK pomalu. Ministerstvo připustilo, že jednání o zákonu o odměňování zdravotníků byla komplikovaná, kromě komory a odborů se jich účastnili i zástupci zdravotních pojišťoven, Unie zaměstnavatelských svazů nebo asociace nemocnic. „Ty (názory) byly velmi odlišné a v zásadě pokrývaly celé spektrum možných přístupů, často byly vzájemně naprosto protichůdné a v mnoha klíčových oblastech nebyla nalezena shoda,“ informoval resort. Připravil vlastní návrh, který členům pracovní skupiny představí 24. května.
Vrchní ředitel sekce legislativy ministerstva Radek Policar na dotaz ČTK, zda návrh počítá i se sjednocením platů ve státních nemocnicích a mezd v těch soukromých, řekl, že návrh tímto směrem míří, půjde ale o kompromis.
Zákoník práce
Komora zatím neviděla ani chystanou novelu zákoníku práce, podle ministerstva bude další jednání vedené resortem práce 22. května. Podle předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníkové je tak nereálné, aby se změny stihly s platností od 1. ledna 2025, jak bylo přislíbeno. „Bylo řečeno, že budeme hledat možnosti benefitů pro zdravotníky nebo dřívějšího odchodu do penze,“ shrnula další požadavky, které se podle ní neplní.
Pomalu jdou podle nich také změny ve vzdělávání, ministerstvo podle Kubka odmítá zákon o vzdělávání lékařů novelizovat, což velké změny neumožňuje.
Podle resortu organizace, které loňské protesty pořádaly, také nenaplnily své přísliby. „Organizace skutečně protest odvolaly, nicméně podle informací z nemocnic není patrné zapojení většího počtu lékařů do služeb, než jak tomu bylo před protestem,“ uvedlo ministerstvo ve vyjádření. Podle Kubka komora nic takového neslíbila, protože přesčasová práce je rozhodnutím každého zaměstnance.