Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po jednání se zástupci zdravotnických odborů oznámil, že slyšel odmítnutí svého návrhu. Nabízel navýšení odměn pracovníků ve zdravotnictví příští rok o 8,5 miliardy korun s růstem tarifů o pět procent. To byla podle ministra nejvyšší možná nabídka. Reagoval tím na protesty lékařů, část z nich odmítla od prosince sloužit přesčasy, chtějí tak podpořit své požadavky na změny v odměňování, vzdělávání a přesčasové práci. Česká lékařská komora (ČLK) a odbory podle prezidenta Milana Kubka trvají na sjednocení odměňování v nemocnicích a napojení základní mzdy lékaře na průměrnou mzdu. Další schůzka se má konat v pondělí.
Lékaři odmítli Válkův návrh na zvýšení mezd. Žádají i stejné podmínky pro různé typy nemocnic
31 minut
Tisková konference ministra Válka a zástupců lékařů
Už před jednáním viceprezident ČLK Jan Přáda kritizoval, že navrhovaný růst platů by se měl podle něj dotknout jenom části lékařů. Komora proto spolu s odbory žádala navýšení tarifních platů všech zdravotníků, což ministerstvo odmítlo.
5 minut
Události: Protesty lékařů
ČLK podle svého prezidenta Kubka trvá na sjednocení odměňování napříč nemocnicemi bez ohledu na to, zda je zřizuje stát, či kraje. Základní odměna lékaře bez přesčasů by měla podle něj být 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. „Netrváme na tom, aby to bylo už od ledna 2024, souhlasíme s postupným navyšováním,“ upřesnil Kubek. Bez toho podle něj bude chybět čím dál více lékařů.
„Součástí (…) dnešní (úterní) nabídky, která znamená přiblížení ke splnění Hegerova memoranda o 50 procent, bylo nově i o diskusi o plošném navýšení tarifních tabulkových platů o pět procent,“ napsal šéf resortu zdravotnictví na síti X. Někdejší ministr Leoš Heger (TOP 09) v roce 2011 slíbil lékařům v reakci na protestní akci Děkujeme, odcházíme právě 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy. Ministerstvo podle Válka připraví příští rok zákon o odměňování ve zdravotnictví, který v roce 2025 tento požadavek naplní.
Resort podle Kubka dostatečně negarantoval, že to tak bude. Za nedostatečnou považuje nabídku také předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.
Ministr Válek dále prohlásil, že udělal při snaze o dosažení dohody maximum, co bylo v jeho silách. „Náš partner požadavky stupňoval a neměl ochotu ke kompromisu,“ tvrdí. Lékařům platy vzrostou podle něj i bez dohody, z veřejného zdravotního pojištění je na růst platů a mezd vyhrazeno příští rok 6,8 miliardy korun.
Avizované zvýšení platů
Ministerstvo podle Válka zvýší tarifní tabulky pro lékaře v jednotlivých platových třídách o pět procent. „Náš návrh garantoval platy lékařů v přímo řízených nemocnicích u čerstvých absolventů lékařské fakulty na minimálně 44 578 Kč, po zkoušce po kmeni na minimálně 52 444 Kč a po atestaci na minimálně 65 061 Kč,“ dodal na síti X ministr.
Platy podle tabulek ovšem dostávají jen zaměstnanci státu, v krajských, městských či soukromých nemocnicích nejsou závazné. „Bude to v rámci kolektivních vyjednávání,“ upřesnil předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. Průměrná měsíční odměna lékaře ve státních nemocnicích je při započítání přesčasů a odměn, které tvoří téměř polovinu výplaty, 104 tisíc korun, v soukromých zařízeních asi o 20 tisíc korun nižší.
Na dalších požadavcích na úpravy zákoníku práce, organizace provozu v nemocnicích nebo vzdělávání lékařů je podle ministerstva shoda. Od ledna se tak na původních 416 hodin vrátí maximální objem přesčasové práce z 832, které mohou lékaři maximálně odpracovat od letošního října. Zákoník dále umožní ve výjimečných případech 24hodinový pobyt na pracovišti jako kombinaci směny a přesčasu, následovat ale musí nepřerušený den volna.
Státní nemocnice také zavedou funkce koordinátora vzdělávání, zákonem dané bude také volno před zkouškou lékaře po základním kmeni a atestační zkouškou a do konce roku vznikne kontaktní místo pro stížnosti lékařů na průběh jejich specializačního vzdělávání. Někteří si totiž stěžují na to, že hladký průběh jejich stáží či postupu vzděláváním je v nemocnicích podmiňovaný právě prací přesčas.
Možné omezení nemocniční péče
Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) Davida Feltla zdravotnická zařízení počítají s omezením provozu od prosince v důsledku toho, že lékaři odmítnou sloužit přesčasy, s nimiž zákon nepočítá. Že je slouží, je nyní běžná praxe. Odhaduje, že by mohl být omezen asi o dvacet procent.
Podobný podíl bude podle Čarvaše i v krajských nemocnicích. ČLK tento týden v pondělí odhadovala, že odloženy budou tisíce ambulantních vyšetření a stovky operací. Některá oddělení nemocnic mají podle nich i sto procent lékařů, kteří vypověděli přesčasy.
11 minut
Ředitel VFN Feltl a hejtman Půta k omezení nemocniční péče
„Pokud se nic nestane, tak prvního prosince nastává takový krizový režim,“ řekl ve večerním vysílání ČT24 ředitel VFN Feltl. „Přizavřeno“ budou podle něj mít všechny nemocnice, na urgentních příjmech se prý bude čekat o trochu déle, než je obvyklé.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) by situaci v jím řízeném kraji definoval jako „křehkou rovnováhu“. Zásadnější omezování služeb prý nepředpokládá, alespoň v tuto chvíli. Souhlasí i s tvrzením Feltla, kdy původní solidarita lékařů vůči jejich mladším kolegům přešla ve snahu srovnat platy ve všech typech nemocnic na jednu úroveň.
„Za člověka, který zodpovídá hned za několik nemocnic u nás v kraji, musím říct, že asi není možné, aby byly stejné platy ve fakultních nemocnicích nebo v malých okresních nemocnicích,“ soudí. Je za tím prý to, že zdravotní pojišťovny hradí menším zařízením jiné částky, než jaké se dostávají větší nemocnice.
