Ve zdravotnictví běží diskuse o rozpočtu a platbách v příštím roce. Takzvaná úhradová vyhláška, která je pomáhá stanovit, prochází připomínkovým řízením a stát v ní oproti původnímu plánu zvýšil úhrady za zdravotnické výkony. Přísun peněz ale nemusí stačit, protože odbory žádají výrazně vyšší růst platů, než s jakým počítá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Zdravotnické odbory žádají patnáctiprocentní růst platů. Čtyři procenta, kontruje Válek
UDÁLOSTI: Odbory žádají patnáctipcentní růst zdravotnických platů (zdroj: ČT24)
Příkladem zdravotnice, která vyhlíží štědřejší výplatní pásku, je Lucie Solníková. Jako zdravotní sestra pracuje na chirurgii havlíčkobrodské nemocnice už patnáct let a jinou práci by podle svých slov dělat nechtěla, jako matka dvou dětí by ale zvýšení platu v době vysoké inflace uvítala: „Opravdu všechno je dražší, výdaje u dětí jsou neskutečné, takže by to určitě pomohlo.“
O tom, o jakou částku si v příštím roce polepší, začaly jednat odbory s ministerstvem. „Navrhli jsme, aby se tarifní platy ve zdravotnictví – to znamená jak zdravotníkům, tak nezdravotníkům – zvýšily o patnáct procent,“ uvádí předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Stát ale takový růst nepovažuje za reálný. „Dovedu si představit navýšení platů někde mezi třemi a čtyřmi procenty. To je maximum, co je schopen zvládnout systém,“ sdělil ministr financí Vlastimil Válek (TOP 09).
S růstem platů maximálně o čtyři procenta podle ministra počítá i poslední návrh úhradové vyhlášky. Pojišťovny by podle něj měly zvýšit úhrady poskytovatelům zdravotní péče o osm procent.
VZP připouští deficitní rozpočet
Ještě v červnu mělo být navýšení pro příští rok poloviční a šéf největší tuzemské zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek přiznává, že znásobení výdajů bude na hospodaření VZP znát. „Jsme to schopni zvládnout za tu cenu, že se přebytkový rozpočet stane deficitním. Budeme muset mobilizovat rezervy,“ poznamenal.
Ředitelé malých a středních nemocnic se ale obávají, že ani toto navýšení by kvůli zdražení energií nemuselo stačit. „Z osmi procent jde čtyři a půl na energie, zbytek jde na inflaci a nezbývá nám na platy. Anebo část na platy půjde, ale už nezbývá, z čeho zaplatit inflaci: rostoucí ceny potravin a materiálu,“ varoval předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
V krajním případě by to podle něj mohlo vést až k omezování péče – kvůli nedostatku peněz na účtech třeba na nákup léků.