Úhradová vyhláška

Ústavní soud (ÚS) ponechal úhradovou vyhlášku ve zdravotnictví beze změn. Návrh senátorů na zrušení dvou jejích klíčových příloh zamítl a svůj nález, který podpořili všichni soudci, ve středu veřejně vyhlásil. Senátoři poukazovali na diskriminaci regionálních poskytovatelů zdravotní péče oproti vysoce specializovaným centrům. Kvůli takzvanému koeficientu centralizace dostávají za některé výkony méně peněz.

Ministerstvo chce ve zdravotnictví zavést cenové soutěže. Příští rok ji plánuje vyzkoušet například u operací kloubních náhrad. Nemocnice, které by výkon zvládly levněji, by tak podle návrhu mohly operovat víc pacientů. Kritici se však obávají hlavně zhoršení dostupnosti péče. Záměr v návrhu úhradové vyhlášky patří k těm nejvíc připomínkovaným a resort nevylučuje, že ještě můžou nastat změny. Upravenou verzi zveřejní příští týden, definitivní znění vyhlášky pak musí vydat do konce října. Nová úhradová vyhláška dopadne i na lázně, kterým se zvyšují náklady.

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je.

Sociální služby by mohly mít příští rok na svůj provoz, péči a fungování 56,9 miliardy korun. Je to o 1,3 miliardy korun víc než letos. Do dotací by mělo putovat 26,2 miliardy korun. Proti letošku by se částka tedy zvedla o 200 milionů korun. Zbytek by měli uhradit z příspěvků na péči a plateb klienti. Podrobnosti k financím pro sociální služby na příští rok představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O dotacích bude ještě jednat se zástupci asociace krajů.

Třetí rok po sobě míří tuzemské zdravotnictví do deficitu, péče o pacienty letos vyjde na víc než pět set miliard korun. Zhruba deset miliard pojišťovny pokryjí z rezerv. Kvůli stárnoucí populaci hrozí růst schodku. Pojišťovny se shodují, že je třeba hledat úspory uvnitř systému. Například zamezit opakovaným vyšetřením, s čímž má pomoct systém e-žádanek. Výhledově bude potřeba zajistit i další příjmy. Ministerstvo teď připravuje úhradovou vyhlášku na příští rok.

Ústavní soud přezkoumá úhradovou vyhlášku na letošní rok, podle které pojišťovny hradí zdravotní péči. Pod návrh připravený Asociací českých a moravských nemocnic se podepsalo třikrát víc senátorů, než je potřeba. Říkají, že vyhláška diskriminuje regionální nemocnice. Za stejné úkony dostávají méně peněz než velká zařízení. Ústavnímu soudu doručí návrh příští týden. Ministerstvo zdravotnictví s kritikou nesouhlasí.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se podle svého ředitele Zdeňka Kabátka mohla za tři roky dostat do vážných problémů s financováním zdravotní péče. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Se členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a sociologem Danielem Prokopem se shodli, že ke zlepšení situace by přispěla častější prevence a vyšší efektivita zdravotní péče.

Ordinace v úterý a ve středu příští týden nezavřou ani ambulantní specialisté, dohodli se s resortem zdravotnictví a pojišťovnami, potvrdili ministr Vlastimil Válek (TOP 09) a předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Praktičtí lékaři, kteří původně se stávkou na protest proti příliš nízkému nárůstu úhrad za péči na příští rok přišli, protest po navýšení úhrad odvolali už před týdnem.

Po prakticích a ambulantních specialistech se proti návrhu na rozdělení plateb od pojišťoven v příštím roce postavily i regionální nemocnice. Vadí jim, že za stejné operace dostávají méně peněz než jejich kolegové z velkých, fakultních zařízení. Obrátit se kvůli tomu chtějí na Ústavní soud. Ministerstvo zdravotnictví přitom tvrdí, že rozdíly mezi nemocnicemi postupně odstraňuje. Proti nízkému nárůstu úhrad proti letošnímu roku se ohradilo několik segmentů péče, praktici hrozili protestem.

Veřejné zdravotní pojištění bude mít v letošním roce deficit jedenáct miliard korun, celkem hospodaří s 502,6 miliardy korun. Peníze chce ministerstvo zdravotnictví dorovnat z příjmů roku 2025, které odhaduje na 529,7 miliardy. Na nárůst úhrad zdravotní péče tak bude k dispozici jen pět miliard, řekl ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva Tomáš Troch. Praktičtí lékaři v reakci na úhradovou vyhlášku chystají protest. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) s nimi bude jednat příští týden.

Na finální podobě zákona o odměňování lékařů se zdravotnické odbory a Česká lékařská komora (ČLK) s ministerstvem zdravotnictví po několika měsících jednání nedohodly. Podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka jednání úterkem skončila, další návrh resort nepředloží. Další kroky chce ČLK představit ve středu. Proti úhradám na příští rok chtějí protestovat i praktičtí lékaři, Asociace českých a moravských nemocnic zvažuje napadnutí úhradové vyhlášky u Ústavního soudu. Protest zvažují i ambulantní specialisté.

Praktičtí lékaři vyhlásí v reakci na návrh úhradové vyhlášky na příští rok protest. Počítali s meziročním nárůstem úhrad zdravotní péče o 3,3 procenta, podle aktuálního znění vyhlášky ale mají úhrady růst pouze o 2,83 procenta. Protest je naplánovaný od úterý 29. října do středy 30. října. Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka předpokládá, že se zapojí většina ordinací.

Ministerstvo zdravotnictví podle vrchního ředitele sekce legislativy a práva Radka Policara nabídlo lékařům ve státních nemocnicích zvýšení platů od ledna 2024 formou garance nepodkročitelné výše platu místo zvýšení platových tabulek. Zástupci protestujících lékařů a odbory návrhy odmítli, podle viceprezidenta České lékařské komory Jana Přády se týkaly jen některých lékařů. Znovu se sejdou 13. listopadu. Lékaři žádají úpravy zákoníku práce a zvýšení základní mzdy. Aby své požadavky podpořili, vypovídají od prosince přesčasovou práci.

Zástupci praktických lékařů pro děti i dospělé považují za nedostatečný růst úhrad od pojišťoven o osm procent, který navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Už teď je jich nedostatek. Zhruba každý druhý navíc ordinuje v důchodovém věku.

Za pobyt a stravu si obyvatelé domovů pro seniory v příštím roce zřejmě připlatí. Novela úhradové vyhlášky, která určuje maximální měsíční poplatek za pobyt a stravu na den, umožní navýšení cen až o dvanáct set korun za měsíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak reaguje na zvýšení provozních nákladů zařízení sociální péče. Některé domovy se zdražením počítají od ledna, jiné až na jaře.

Ve zdravotnictví běží diskuse o rozpočtu a platbách v příštím roce. Takzvaná úhradová vyhláška, která je pomáhá stanovit, prochází připomínkovým řízením a stát v ní oproti původnímu plánu zvýšil úhrady za zdravotnické výkony. Přísun peněz ale nemusí stačit, protože odbory žádají výrazně vyšší růst platů, než s jakým počítá ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Na úhradách z veřejného zdravotního pojištění pro příští rok se domluvilo třináct ze čtrnácti oborů poskytovatelů zdravotní péče. Pojišťovny zároveň uzavřely úmluvu také s nemocnicemi, tedy s poskytovateli akutní a následné lůžkové péče. Dohodu s pojišťovnami nemají jen ambulantní specialisté, informoval náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) David Šmehlík. Uzavření dohod potvrdil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na Twitteru.

Vedení České lékárnické komory (ČLnK) převezme její dosavadní viceprezident Aleš Krebs. Zvítězil v noční volbě nového prezidenta a stane se nástupcem Lubomíra Chudoby, kterému uplynula dvě funkční období a musel tak skončit. Nový šéf komory je vedoucím lékárníkem v lékárně Slatinice u Olomouce. V nočních volbách na sjezdu komory v Benešově porazil člena představenstva ČLnK Martina Kopeckého, který působí v Grémiu majitelů lékáren. Kopecký se ale stal viceprezidentem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem se domluvil na tom, že do zdravotnictví prostřednictvím úhradové vyhlášky půjde dalších 4,9 miliard korun. Babiš dosud úhradovou vyhlášku otevírat odmítal, v pátek ale změny připustil. Platí i původní závazek rozdělit z rezerv pojišťoven dalších šest miliard, takže v rozpočtu přibude zhruba 10,8 miliardy korun. Více peněz od zdravotních pojišťoven požadoval takzvaný krizový štáb zdravotníků.