Ústavní soud přezkoumá úhradovou vyhlášku na letošní rok, podle které pojišťovny hradí zdravotní péči. Pod návrh připravený Asociací českých a moravských nemocnic se podepsalo třikrát víc senátorů, než je potřeba. Říkají, že vyhláška diskriminuje regionální nemocnice. Za stejné úkony dostávají méně peněz než velká zařízení. Ústavnímu soudu doručí návrh příští týden. Ministerstvo zdravotnictví s kritikou nesouhlasí.
Úhradová vyhláška míří k Ústavnímu soudu, menší nemocnice si stěžují na diskriminaci
5 minut
Události: Spor o úhradovou vyhlášku
„Úhradová vyhláška je daleko korektnější k malým nemocnicím, než byla dřív. Narovnáváme tu situaci,“ prohlásil šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš míní, že ministr nemá pravdu. „Myslí si, že něco procentuálně sbližuje, nicméně nominálně se ty nůžky neustále otvírají a nám už jenom došla trpělivost,“ poznamenal.
Podle zástupců malých nemocnic je rozdíl v platbách za shodné výkony až osmnáct miliard ve prospěch velkých center. Ta naopak argumentují tím, že potřebují platit nákladnější vybavení i vysoce specializované týmy.
Taky podle některých senátorů část úhradové vyhlášky znevýhodňuje regionální nemocnice oproti velkým centrům. „To nejsou vyšší úhrady jenom za nějaké vysoce specializované výkony, kde bych to určitě pochopil a podporoval, ale jsou to vyšší úhrady za běžné výkony,“ upozornil druhý místopředseda Senátu Ladislav Václavec (nestr. za ANO), který zastupuje skupinu předkladatelů u Ústavního soudu.
Návrh na zrušení části úhradové vyhlášky, která rozdíly obsahuje, podepsalo třicet senátorů. K podání k Ústavnímu soudu by jich stačilo deset. Mezi signatáři je kompletní sestava senátorského klubu ANO, osm členů klubu KDU-ČSL, sedm za STAN a Martin Červíček z ODS.
Naopak třeba senátor a kardiochirurg z vysoce specializovaného IKEMu Jan Pirk (nestr. za TOP 09) podpis nepřipojil, vyšší úhrady pro větší nemocnice jsou podle něj opodstatněné. „Nemocnice, která operuje složité pacienty, k tomu potřebuje celou řadu přístrojů a vybavení, tak to lůžko je dražší. A totéž se týká třeba fakultních nemocnic, které zase mají pregraduální výchovu,“ domnívá se Pirk.
Třeba ředitel pražské Fakultní nemocnice Bulovka má ale pro kolegy z regionálních nemocnic pochopení. „Ve velkých fakultních nemocnicích jsou často samozřejmě ti nejlepší odborníci, to je pravda, ale to není něco, co by mělo být promítnuté do úhrady. Zkrátka pokud nemocnice péči poskytuje, dělá ji dobře a má to zasmluvněné se zdravotní pojišťovnou, měla by za ni být zaplacena vždycky odpovídajícím způsobem,“ myslí si Jan Kvaček.
Ústavnímu soudu senátoři doručí návrh příští týden. Podpis připojí i několik poslanců, i když k podání už nejsou potřeba. V návrhu žádají o přednostní projednání.
„Je velmi nepravděpodobné, že by nastala situace, že by se muselo zpětně měnit financování, tak že by se třeba doplácelo menším nemocnicím. I kdyby Ústavní soud zasáhnul, tak bude tlačit na to, aby se to změnilo do budoucna,“ popsal ústavní právník Ondřej Preuss.
Některé nemocnice do projednání Ústavním soudem nechtějí podepisovat dodatky s pojišťovnami, aby měly případně nárok na vyšší úhrady. Znamená to ale i to, že nezasmluvní ani nově rozšířenou péči.
