Jan Pirk

Vyšetřovatelé z Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) navrhli obžalovat bývalé vedení Institutu pro klinickou a experimentální medicínu (IKEM) z vydírání lékařů. Podezřelými jsou někdejší ředitel Michal Stiborek, jeho náměstek Jiří Malý a šéf nemocničního IT Petr Raška. Informoval o tom server Seznam Zprávy.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

„Jsme svědky takové gangsterky, v níž jde klasicky o moc, vliv a také o velké peníze,“ prohlásil o kauze IKEM investigativní novinář časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. Tvrdí, že IKEM se „tuneluje“ prostřednictvím plateb za dodávky materiálu a přístrojů, nicméně podle něj nejde o klasické „tunelování“, protože IKEM přístroje skutečně potřebuje. Celý případ je podle Kmenty vyšetřován jednostranně. „Nikdo neřešil podstatu dokumentů, které v ruce držel (Jiří) Malý a (Michal) Stiborek, vykazující znaky toho, že byla založena offshorová struktura,“ upozornil v Událostech, komentářích.

V kauze IKEM padla obvinění. Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila exředitele Michala Stiborka, podezřívá ho mimo jiné z vydírání, zjistila ČT. Spolu se Stiborkem čelí podle MF Dnes obvinění také náměstek této nemocnice Jiří Malý a šéf oddělení IT v IKEMu Petr Raška. Stíhání tří lidí potvrdila mluvčí inspekce Ivana Nguyenová, jména obviněných však neuvedla. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že pověřené ředitelce IKEMu Heleně Rögnerové doporučil, aby zvážila Malého odvolání. Ta potvrdila, že se bude jeho doporučením řídit.

Řízením pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) do nástupu nového ředitele, který vzejde z výběrového řízení, pověřil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dočasně vrchní ředitelku sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění ministerstva a někdejší šéfku motolské nemocnice Helenu Rögnerovou. Informoval o tom mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. IKEM vedl do poloviny srpna Michal Stiborek, který rezignoval po podezřeních okolo svého úvěrového byznysu. Pověřením Rögnerové končí v čele IKEMu jeho statutární náměstek Jiří Malý, kterého podle informací Seznam Zpráv stejně jako Stiborka prověřuje policie.

Ministerstvo zdravotnictví dál řeší, koho po bývalém řediteli Michalu Stiborkovi pověří vedením Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Mluvčí Ondřej Jakob to uvedl v reakci na podezření, které ve čtvrtek přinesl server Seznam Zprávy ohledně statutárního náměstka Jiřího Malého, jenž po Stiborkově rezignaci instituci vede. Stiborek rezignoval před dvěma týdny, v pondělí v IKEMu zasahovala policie. Prověřuje podezření z vydírání, korupce a manipulace veřejné zakázky.

Příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) společně s policisty z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zasahovali v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Informoval o tom server Seznam Zprávy, podle něhož se zásah týká nyní už bývalého šéfa IKEMu Michala Stiborka. Podle informací ČT GIBS vyšetřuje na místě podezření z nátlaku a vydírání, NCOZ zase řeší možnou manipulaci se zakázkami a korupci. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej v tiskové zprávě uvedl, že policie nikoho nezadržela ani neobvinila. Případ podle něj dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) přijal rezignaci ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Michala Stiborka, který mu ji nabídl v pátek ráno. Ministr to oznámil na dopolední tiskové konferenci. Řízením IKEMu v plném rozsahu pověří dosavadního statutárního zástupce ředitele institutu Jiřího Malého. Postup Válka je reakcí na nedávné informace Seznam Zpráv, které napsaly, že Stiborek v posledních letech vydělal desítky milionů korun díky půjčování peněz na horentní úrok a s vysokými smluvními pokutami.

Psychiatr Cyril Höschl je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Převzal ji ve středu odpoledne v rezidenci pražského primátora. Kdo letos cenu převezme, ohlásil ráno ve Studiu 6 Jan Pirk, který je předsedou výboru, jenž ocenění za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost uděluje. Podle něj Höschl „vrchovatě splňuje“ všechna čtyři tato kritéria.

Horní komora parlamentu se po letošních volbách, kdy voliči rozhodovali o třetině křesel, personálně promění. Z oné třetiny 27 senátorů jich pět svůj mandát neobhajovalo. Dalších pět jich nepostoupilo do kola druhého. A pro dalších pět skončilo druhé kolo neúspěchem. Přehled, kdo neuspěl v druhém kole, zpracoval politolog a analytik ČT Kamil Švec.

Senátorem ve volebním obvodu Praha 10 bude Jan Pirk (SPOLU). Ve druhém kole senátních voleb získal 60,44 procenta hlasů. Druhá Renata Chmelová (Z+STAN+L) dostala 39,54 procenta hlasů.

Aby se kandidát stal senátorem, musí získat alespoň 50 procent hlasů voličů, kteří se zúčastní voleb a odevzdají svůj platný hlas. Není to ale úkol jednoduchý, zvláště když v obvodu kandiduje více uchazečů. Proto se v naprosté většině případů koná kolo druhé, v němž se utkají dva postupující a je tak zajištěno, že vítěz získá nadpoloviční většinu hlasů. V letošních volbách se však třem kandidátům podařilo zvítězit už v kole prvním.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 10 postoupují kardiochirurg Jan Pirk (TOP 09) a dosavadní senátorka Renata Chmelová (STAN). Pirk získal 44,77 procenta hlasů, druhá Chmelová 24,35 procenta. Voleb se zúčastnilo přibližně 42 procent voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října.

Šimon Pánek je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Česko-izraelská smíšená obchodní komora jí vyznamenává osobnosti, které projevily odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost. Podle předsedy výboru Jana Pirka, který o udělení ceny rozhoduje, splňuje zakladatel organizace Člověk v tísni všechna kritéria zcela jednoznačně. Cenu Arnošta Lustiga obvykle předávají vrcholní politici, letos ji udělil předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Cenu Arnošta Lustiga, kterou její laureáti dostávají za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost, letos obdržel chirurg Pavel Pafko. Cena se udílí každoročně jednomu z žijících českých občanů, který se obdobným způsobem jako spisovatel Arnošt Lustig příkladně zasloužil o udržení a rozvoj celospolečenských hodnot. Jejím posledním držitelem je bývalý velitel 601. skupiny speciálních sil a současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka.

Ministerstvo zdravotnictví ukončilo spolupráci s Mezioborovou skupinou pro epidemické situace (MeSES). Důvodem je zlepšující se epidemická situace i rychlejší tempo očkování. Experti i část vlády skupině děkují, krok resortu už zkritizovali někteří politici z opozice. Odborníci z MeSES se ještě v úterý dohodli na tom, že ve své činnosti budou pokračovat.

V Česku strmě přibývá případů nákazy koronavirem, hospitalizovaných pacientů i nakažených zdravotníků. Podle skupiny vědců existuje velké riziko, že Česká republika bude následovat italský či newyorský scénář a lékaři budou nuceni rozhodovat, kdo dostane péči a kdo ne. Vyzývají proto k tomu, aby lidé sami zavedli „osobní lockdown“ a ven vycházeli jen v nejnutnějších případech. Mezi signatáře výzvy patří rektor ČVUT Vojtěch Petráček, který byl hostem Událostí, komentářů.

Přední český kardiochirurg Jan Pirk se zotavil z nákazy novým typem koronaviru. Podle něj byly dva miliony seniorů vystrašeny. Důležitý je podle něj ale biologický věk, ne ten kalendářní. Kritiku na takzvanou „výzvu jedenácti“, kterou podepsal a jejímž cílem bylo uvolňovat opatření, odmítá. Jan Pirk byl hostem speciálního nedělního Interview ČT24.

Po maratonu mělo 70 procent běžců zapojených do studie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poškozené srdce a zhruba čtvrtina ledviny, většinou ale dočasně. Výsledky testování kolem loňského pražského maratonu podle lékařů ukázaly, že amatérští závodníci často závodí nedostatečně připraveni, neznají svůj zdravotní stav, a mohou si tak přivodit těžké poškození zdraví.

Nadějný lék pro pacienty s cystickou fibrózou, první převoz tlukoucího srdce, první dítě narozené ženě s transplantovanou dělohou i první transplantace obličeje pro Afroameričana – i to jsou vědecké úspěchy, na kterých se podíleli čeští odborníci v letošním roce.

Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt bijící srdce určené k transplantaci. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes sedmdesát srdcí, v IKEM letos 33. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to podle zkušeností ze světa mohl zlepšit až o 20 procent.

V úterý nad ránem zemřel v Institutu klinické a experimentální medicíny docent Rudolf Kramář,  jeden z pionýrů české i slovenské kardiovaskulární chirurgie. Kramář byl jedním ze čtyř chirurgů, kteří se účastnili první transplantace srdce v Československu v roce 1984.

V jihlavské nemocnici v pátek zemřel Rudolf Sekava, který byl nejdéle žijícím člověkem s transplantovaným srdcem v Česku. Podle původní prognózy mohl žít pouze tři měsíce, místo toho mu ale lékaři přidali dalších 35 let života.  Ve středu by Sekava oslavil 83. narozeniny, v úterý ale jeho rodina oznámila zprávu o mužově úmrtí. Podle přednosty Kardiocentra pražského IKEMu Jana Pirka znamenala operace pro tuzemskou medicínu veliký milník. K tématu hovořil v pořadu Události, komentáře.