Analýza: Senát opouští další známá jména, úspěch slavili nováčci

Horní komora parlamentu se po letošních volbách, kdy voliči rozhodovali o třetině křesel, personálně promění. Z oné třetiny 27 senátorů jich pět svůj mandát neobhajovalo. Dalších pět jich nepostoupilo do kola druhého. A pro dalších pět skončilo druhé kolo neúspěchem. Přehled, kdo neuspěl v druhém kole, zpracoval politolog a analytik ČT Kamil Švec.

Celkem patnáct senátorů zasedne v horní komoře na říjnové schůzi komory naposledy. Celá třetina z nich však měla do sečtení hlasů naději, že v Senátu bude moci pokračovat i v dalších šesti letech. Nakonec ale byli uspěšnější nováčci, kteří stávající senátory nahradí.

Po dvou funkčních obdobích končí například senátorka Alena Dernerová (SD-SN). V Senátu strávila dvě funkční období, poprvé uspěla v roce 2010 a řadila se tak spíše k těm zkušenějším členům horní komory. Lékařka a držitelka Ceny Františka Kriegla za občanskou statečnost od Nadace Charty 77 kandidovala tehdy za uskupení Severočeši.cz. Do Senátu vstupovala jako kritička poměrů ve zdravotnictví v Ústeckém kraji. Nelíbilo se jí zejména to, jak krajská zdravotní zařízení nakupují techniku. Tehdy získala v druhém kole přes 65 procent hlasů.

K hnutí Severočeši.cz patřil i dlouholetý senátor Jaroslav Doubrava. Členem horní komory byl v letech 1998–⁠2004 a 2010–⁠2022. V poslední době se mu dostávalo zejména negativní pozornosti, když i po anexi ukrajinského Krymu Ruskem a dokonce i po začátku ruské agrese na Ukrajině navštívil právě anektovaný Krym. Letos již nekandidoval.

Za hnutí kandidovala i Dernerová ve volbách v roce 2016, to ale podalo stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, protože Magistrát města Most nezohlednil odvolání kandidatury Dernerové hnutím a volby se tak musely opakovat. V nich pak Dernerová kandidovala pod hlavičkou strany Spojení demokraté – nezávislí kandidáti. A zvítězila už v prvním kole. V roce 2018 působila ještě jako nezařazená, od roku 2020 pak působila v senátorském klubu STAN.

Do Senátu vstupovala jako kritička poměrů, nakonec nejen na Ústecku. Postupně i tato její rétorika slábla. Po právě skončených volbách to vypadá, že minimálně v regionu působí jako kritik současných poměrů její vyzyvatel a starosta Mostu Jan Paparega (Pro Most), který ji v druhém kole volby porazil se ziskem 58,8 procenta hlasů.

Končí sociální demokrat i někdejší senátor ANO

V Senátu nebude pokračovat ani Jaromír Strnad (ČSSD). Na Kutnohorsku se od roku 1996 nepodařilo žádnému ze členů horní komory obhájit svůj mandát. V obvodě, kterému v senátních volbách dominují sociální demokraté a kde jedinou výjimkou je funkční období Bedřicha Moldana zvoleného za ODS, je Jaromír Strnad prvním, kdo mandát obhájil.

Od roku 2010 byl kandidátem a senátorem za ČSSD. V letošních volbách byl nominován volební stranou ČSSD a ANO. Štěstí se při sčítání hlasů klonilo chvíli na jeho stranu, chvíli směrem k jeho protikandidátovi Bohuslavu Procházkovi (KDU-ČSL). Dalo by se říct, že se doslova přetahovali o vítězství. Nakonec byl Strnad tím, kdo prohrál. Sociální demokraté tak přichází o dalšího zkušeného senátora a oslabují svou pozici.

V Senátu nebude pokračovat ani Jaroslav Větrovský. Ten byl v horní komoře parlamentu jedno funkční období a patřil k pěti senátorům za hnutí ANO. Byl i předsedou klubu PROREGION, který sdružoval právě senátory za ANO, ČSSD a některé nezařazené senátory. V letošních volbách se rozhodl kandidovat za Jihočechy jako nestraník. Hnutí ANO vyměnil za regionální uskupení. V prvním kole porazil kandidáta ANO Martina Kupce, v druhém kole už ale nestačil na Marka Slabého, nestranického kandidáta Tábora 2020 a SPOLU.

Dozvuky Dozimetru?

Senátorka Renata Chmelová byla před šesti lety kandidátkou nominovanou KDU-ČSL s podporou Pirátů a dalších stran. Stala se senátorkou, když porazila Jiřího Holubáře, kterého postavily TOP 09 a STAN. O dva roky později přišel další úspěch. V roce 2018 se stala starostkou městské části Praha 10 na kandidátní listině VLASTA, která sdružovala KDU-ČSL, STAN a další strany. Uskupení volby vyhrálo před Piráty i ODS.

Na konci června však byla z pozice starostky odvolána pro podezření z napojení na bývalého primátorova náměstka Petra Hlubučka (dříve STAN), kterého policie trestně stíhá kvůli údajné korupci v pražském dopravním podniku. V senátních volbách se jí postavil Jan Pirk, nominovaný koalicí SPOLU. Výrazná osobnost vyzyvatele a kauza Dozimetr se zřejmě sečetly a výsledkem je, že Chmelová už v Senátu pokračovat nebude.

Pokračovat nebude ani senátor za Prahu 11 Ladislav Kos (HPP11). V Senátu skončí po jednom funkčním období. Nahradí ho Hana Kordová Marvanová (za SPOLU), politička, která má zkušenosti ze sněmovny, ze zastupitelstev i z několika politických stran, jimiž prošla. Také ona, jakožto radní hlavního města Prahy, byla velmi výraznou kritičkou kauzy Dozimetr. To, co mohlo Chmelové uškodit, Kordové Marvanové možná pomohlo. V druhém kole zvítězila s více než 67 procenty hlasů.

Kompletní volební výsledky senátních voleb si můžete prohlédnout ve Volební aplikaci ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 17 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 15 hhodinami

Evropský pohled