Kamil Švec

Poslanecká sněmovna bude po letošních volbách velmi pestrá. Uspělo sice jen šest stran, ale protože mezi nimi byly přiznané i nepřiznané koalice, zastoupení získávají i další politické subjekty. A k pestrosti může přispět i vyšší počet nezávislých kandidátů. Ovlivnit to může samozřejmě i efektivitu sněmovní práce.

Hnutí ANO jednoznačně zvítězilo ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podařilo se mu získat hlas téměř 35 procent voličů. Po čtyřech letech se tak ANO v čele s Andrejem Babišem zřejmě stane vládní stranou. Minulé zkušenosti ovšem ukazují, že dalším stranám se spolupráce s ANO nemusí vyplatit. Rozebral to analytik ČT Kamil Švec.

Senátní volby letos přinesly v druhém kole „jen“ 22 soubojů. Je to nejméně za celou dobu fungování horní komory od roku 1996. V prvním kole získalo mandát rekordních pět senátorů. Ale i tak přineslo to druhé napínavá klání a ukázalo, kdo je dlouhodobě favoritem voličů. Někteří senátoři se naopak z Valdštejnského paláce budou muset vystěhovat.

Hnutí ANO Andreje Babiše se poprvé od svého vzniku podařilo výrazněji uspět v senátních volbách. Dva posty získalo už v prvním kole a bodovalo i v druhém. Co to však bude znamenat pro Senát jako celek? A jak se mohou proměnit síly v horní komoře?

Česko už zná jména pěti nových, respektive staronových senátorů. Stalo se tak již během prvního kola voleb. V historii senátních voleb se jedná dosud o nejvyšší počet kandidátů, kteří byli zvoleni do horní komory již v úvodním volebním střetu. Nejedná se však o jediné „poprvé”, letošní volby jich přinesly více.

Z hlediska krajských voleb jsou některé volební strany malé a z hlediska dopadu a vlivu na politiku se pohybují na hraně nevýznamnosti. K těm, které se mezi malé počítají dlouhodobě, dnes přibyla vládní Česká pirátská strana. Čekalo se také na to, zda se v české regionální politice podaří uchytit hnutí Přísaha. Nebo zda se prostřednictvím krajské politiky podaří uspět kdysi nejsilnější politické straně Sociální demokraté.

Krajské volby letos dopadly podobně jako před čtyřmi lety. ANO zvítězilo v deseti krajích, ve zbývajících třech nejvýrazněji uspěly strany stávající vládní koalice. Poměr vítězství ANO a ostatních ve volbách v roce 2020 byl totožný. Odlišné jsou letos velikost vítězství a náskok, jaký ANO nad konkurencí získalo. Letošní volby také potvrdily, jak důležité jsou osobnosti ve vedení kandidátních listin.

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.

Úspěchem pro SPD a Trikoloru ve volbách do Evropského parlamentu by byla obhajoba dvou mandátů, prohlašoval ještě krátce před vyhlášením volebních výsledků lídr kandidátky Petr Mach. Nakonec je z toho nejhorší výsledek za poslední roky. Naopak úspěch slaví jiné volební strany, které jsou k Evropské unii kritické – Přísaha a Motoristé a také koalice Stačilo!. Jsou evropské volby pro SPD varováním?

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.

Znásilněním bude od ledna nesouhlasný pohlavní styk. Zavedení principu „ne znamená ne“ přinese do trestního zákoníku novela, kterou v týdnu podepsal prezident Petr Pavel. Host právního podcastu V hlavě, místopředseda vrchního soudu v Praze Jan Sváček, je přesvědčen o tom, že všechny případy, o kterých se v souvislosti s novelizací trestního zákoníku hovoří, jsou postižitelné i podle dosavadní úpravy. K nové úpravě není skeptický, ale je zvědavý, co přinese.

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

Nemohl si vybrat mezi právem a medicínou, a tak dělá obojí. Vedle taláru obléká Miroslav Kučerka i záchranářskou uniformu. Osobně se ale cítí být advokátem, protože touto prací tráví více času. Práce zdravotního záchranáře je pro něj spíše koníčkem. V současné době Kučerka před soudem zastupuje známého psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z desítek případů vydírání a čtyř znásilnění. Co ho zneklidňuje na veřejné debatě o případech sexuálního násilí? A proměňuje se posuzování takových činů? Advokát Kučerka byl hostem podcastu V hlavě.

Andreji Babišovi se ve volbách podařilo přesvědčit jen 41,7 procenta voličů, což mu na zisk Pražského hradu nestačilo. Jeho výsledek je horší než před pěti lety u Jiřího Drahoše a před deseti lety u Karla Schwarzenberga; Schwarzenberga sice na počet hlasů překonal, Drahoše ovšem nikoliv, a to i navzdory tomu, že ve druhém kole byla letošní volební účast rekordně vysoká. Kde se Andreji Babišovi dařilo přesvědčovat nové voliče?

Prezidentští kandidáti po prvním kole apelovali na své voliče, aby k urnám dorazili i v tom druhém. Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) do něj postoupili s relativně vyrovnaným výsledkem, rozdíl mezi nimi činil necelých 23 tisíc hlasů. Ve druhém kole nakonec Petr Pavel zvítězil s rozdílem téměř milionu hlasů.

Účast v prvním kole prezidentských voleb překvapila. K urnám přišlo více než 68 procent voličů. S velkou přesností se tak naplnila predikce některých agentur zabývajících se průzkumy veřejného mínění. Jak ale účast promlouvá do voleb? A co říká srovnání s prezidentskými volbami v roce 2018?

Senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer se podruhé pokusili uspět v prezidentské volbě. Stejně jako před pěti lety ale zůstali daleko před vstupem do druhého kola. Oproti minulým volbám navíc přesvědčili výrazně méně voličů.

Andrej Babiš prorazil skleněný strop. Jeho hnutí ANO se ve volbách i v průzkumech veřejného mínění vždy pohybovalo kolem třiceti procent hlasů a zdálo se, že růst výš už nejde. V okamžiku, kdy se rozhodl kandidovat sám za sebe, ukázal, že může být ještě silnější. Stále však spoléhá na podobné voliče.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se před prezidentskými volbami mohl opřít o podporu dosluhujícího prezidenta Miloše Zemana. Nechal si od něj i poradit, takže například po jeho vzoru vynechával předvolební debaty a přednost dával setkávání s voliči. Není to však jediné, co Zemana a Babiše spojuje. Jak ukazuje srovnání výsledků 1. kola volby v roce 2018 a 2023, může se Babiš spolehnout na podporu voličů velmi podobnou právě té, jako měl Zeman.

Danuše Nerudová, jedna ze tří favoritů voleb, končí již v jejich prvním kole. Zůstala daleko za svými očekáváními. I když to v posledních měsících vypadalo, že by se mohla dostat mezi dva nejúspěšnější kandidáty, nakonec oslovila jen patnáct procent voličů. O volebním neúspěchu může mluvit i Jaroslav Bašta (SPD). Kandidát hnutí SPD, které v loňských sněmovních volbách získalo téměř deset procent hlasů, nedosáhl ani na polovinu této hodnoty.

Tématem po téměř každém hlasování do horní komory je nízká účast. Dokonce se pro odpůrce a nepřátele Senátu stává argumentem, proč ho zrušit, nebo alespoň změnit volební systém na většinový jednokolový. Malá atraktivita pro voliče ale není pravidlem. Jsou ochotni přijít i k druhému kolu, když vědí proč a když v tom vidí smysl, píše analytik ČT Kamil Švec.

Horní komora parlamentu se po letošních volbách, kdy voliči rozhodovali o třetině křesel, personálně promění. Z oné třetiny 27 senátorů jich pět svůj mandát neobhajovalo. Dalších pět jich nepostoupilo do kola druhého. A pro dalších pět skončilo druhé kolo neúspěchem. Přehled, kdo neuspěl v druhém kole, zpracoval politolog a analytik ČT Kamil Švec.

Volby do třetiny Senátu mají své vítěze. Celkem 48 kandidátů se utkalo v duelech, aby si rozdělili 24 senátních křesel, o které se bojovalo v druhém kole volby. Jména tří senátorů byla známá už minulý týden. ANO do voleb vkládalo velké naděje, do druhého kola postoupilo 18 kandidátů, kteří byli nominováni hnutím Andreje Babiše. Dopadlo to fiaskem. Ale překvapení se nekoná, píše v analýze politolog a analytik ČT Kamil Švec.