Kamil Švec

Naprostá většina senátorů a senátorek se v letošních volbách rozhodla pro obhajobu svého mandátu. Jen čtyři z nich se rozhodli pro odchod z parlamentní politiky a svůj mandát neobhajovali. Šance na znovuzvolení byla výrazně vyšší než před dvěma lety. Tématu se věnuje analytik ČT Kamil Švec.

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.

Určit, kdo je v obecních volbách celkově vítězem a od koho se voliči odvrací, není jednoduché. Roli hraje například velmi vysoký počet příliš malých obcí. V nich některé strany získávají nemalá procenta hlasů a vysoké počty zastupitelů. To je příklad celé řady kandidátek nezávislých, lokálních volebních stran, ale třeba také lidovců. Jak tedy volby dopadly pro sněmovní strany, rozebírá analytik ČT Kamil Švec.

Volby do zastupitelstva hlavního města Prahy skončily těsným vítězstvím hnutí Starostové a nezávislí. Jen o jeden procentní bod za nimi skončila koalice ODS a TOP 09. Naopak hnutí ANO skončilo pod svými očekáváními. Ve volbách do pražského zastupitelstva zasednou ještě zástupci SPOLU pro Prahu, Prahy sobě a Piráti. Téma rozebral analytik ČT Kamil Švec.

V Česku se uskutečnily už šestnácté řádné volby do Senátu. Děje se tak v roce, kdy instituce slaví své třicáté výročí. Velké ambice v nich avizovalo zejména vládní hnutí ANO, nespokojené s tím, jak horní komora parlamentu přistupuje k vládním zákonům schváleným sněmovnou. Za neméně důležité je považují zástupci opozice. Po prvním kole to však vypadá, že větší důvody k radosti můžou mít strany opoziční, píše analytik ČT Kamil Švec.

První kolo senátních voleb vyrovnalo rekord v počtu mandátů získaných v prvním kole. Podařilo se to pěti kandidátům, dalším třem takový úspěch utekl jen těsně. Volby také přinesly dva velmi těsné souboje o druhé postupové místo, upozorňuje analytik ČT Kamil Švec.

Poslanecká sněmovna bude po letošních volbách velmi pestrá. Uspělo sice jen šest stran, ale protože mezi nimi byly přiznané i nepřiznané koalice, zastoupení získávají i další politické subjekty. A k pestrosti může přispět i vyšší počet nezávislých kandidátů. Ovlivnit to může samozřejmě i efektivitu sněmovní práce.

Hnutí ANO jednoznačně zvítězilo ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podařilo se mu získat hlas téměř 35 procent voličů. Po čtyřech letech se tak ANO v čele s Andrejem Babišem zřejmě stane vládní stranou. Minulé zkušenosti ovšem ukazují, že dalším stranám se spolupráce s ANO nemusí vyplatit. Rozebral to analytik ČT Kamil Švec.

Senátní volby letos přinesly v druhém kole „jen“ 22 soubojů. Je to nejméně za celou dobu fungování horní komory od roku 1996. V prvním kole získalo mandát rekordních pět senátorů. Ale i tak přineslo to druhé napínavá klání a ukázalo, kdo je dlouhodobě favoritem voličů. Někteří senátoři se naopak z Valdštejnského paláce budou muset vystěhovat.

Hnutí ANO Andreje Babiše se poprvé od svého vzniku podařilo výrazněji uspět v senátních volbách. Dva posty získalo už v prvním kole a bodovalo i v druhém. Co to však bude znamenat pro Senát jako celek? A jak se mohou proměnit síly v horní komoře?

Česko už zná jména pěti nových, respektive staronových senátorů. Stalo se tak již během prvního kola voleb. V historii senátních voleb se jedná dosud o nejvyšší počet kandidátů, kteří byli zvoleni do horní komory již v úvodním volebním střetu. Nejedná se však o jediné „poprvé”, letošní volby jich přinesly více.

Z hlediska krajských voleb jsou některé volební strany malé a z hlediska dopadu a vlivu na politiku se pohybují na hraně nevýznamnosti. K těm, které se mezi malé počítají dlouhodobě, dnes přibyla vládní Česká pirátská strana. Čekalo se také na to, zda se v české regionální politice podaří uchytit hnutí Přísaha. Nebo zda se prostřednictvím krajské politiky podaří uspět kdysi nejsilnější politické straně Sociální demokraté.

Krajské volby letos dopadly podobně jako před čtyřmi lety. ANO zvítězilo v deseti krajích, ve zbývajících třech nejvýrazněji uspěly strany stávající vládní koalice. Poměr vítězství ANO a ostatních ve volbách v roce 2020 byl totožný. Odlišné jsou letos velikost vítězství a náskok, jaký ANO nad konkurencí získalo. Letošní volby také potvrdily, jak důležité jsou osobnosti ve vedení kandidátních listin.

Na sociálních sítích mohou mít lidé často pocit, že mohou psát téměř cokoli, vedle práva na svobodu projevu ale má stejnou váhu právo na ochranu osobnosti. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Veroniky Křesťanové se primárně nemá lhát. „Lež není názor,“ zdůrazňuje. Kde jsou právní hranice při používání sociálních sítí a je v pořádku, když rodiče využívají své děti v reklamních příspěvcích? Nejen tomu se věnoval právní podcast V hlavě.

Úspěchem pro SPD a Trikoloru ve volbách do Evropského parlamentu by byla obhajoba dvou mandátů, prohlašoval ještě krátce před vyhlášením volebních výsledků lídr kandidátky Petr Mach. Nakonec je z toho nejhorší výsledek za poslední roky. Naopak úspěch slaví jiné volební strany, které jsou k Evropské unii kritické – Přísaha a Motoristé a také koalice Stačilo!. Jsou evropské volby pro SPD varováním?

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.

Znásilněním bude od ledna nesouhlasný pohlavní styk. Zavedení principu „ne znamená ne“ přinese do trestního zákoníku novela, kterou v týdnu podepsal prezident Petr Pavel. Host právního podcastu V hlavě, místopředseda vrchního soudu v Praze Jan Sváček, je přesvědčen o tom, že všechny případy, o kterých se v souvislosti s novelizací trestního zákoníku hovoří, jsou postižitelné i podle dosavadní úpravy. K nové úpravě není skeptický, ale je zvědavý, co přinese.

Ve světě těch několik dní nemá obdoby. Jednou za pět let se desítky milionů voličů z často velmi odlišných zemí scházejí ve volebních místnostech napříč celým kontinentem a volí jeden společný parlament. Na tom se zatím nedokázal shodnout nikdo jiný než Evropané. Z Evropského parlamentu tak vytvořili zcela unikátní místo: jediný mezinárodně volený parlament na planetě.

Nemohl si vybrat mezi právem a medicínou, a tak dělá obojí. Vedle taláru obléká Miroslav Kučerka i záchranářskou uniformu. Osobně se ale cítí být advokátem, protože touto prací tráví více času. Práce zdravotního záchranáře je pro něj spíše koníčkem. V současné době Kučerka před soudem zastupuje známého psychiatra Jana Cimického, který čelí obžalobě z desítek případů vydírání a čtyř znásilnění. Co ho zneklidňuje na veřejné debatě o případech sexuálního násilí? A proměňuje se posuzování takových činů? Advokát Kučerka byl hostem podcastu V hlavě.

Andreji Babišovi se ve volbách podařilo přesvědčit jen 41,7 procenta voličů, což mu na zisk Pražského hradu nestačilo. Jeho výsledek je horší než před pěti lety u Jiřího Drahoše a před deseti lety u Karla Schwarzenberga; Schwarzenberga sice na počet hlasů překonal, Drahoše ovšem nikoliv, a to i navzdory tomu, že ve druhém kole byla letošní volební účast rekordně vysoká. Kde se Andreji Babišovi dařilo přesvědčovat nové voliče?

Prezidentští kandidáti po prvním kole apelovali na své voliče, aby k urnám dorazili i v tom druhém. Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) do něj postoupili s relativně vyrovnaným výsledkem, rozdíl mezi nimi činil necelých 23 tisíc hlasů. Ve druhém kole nakonec Petr Pavel zvítězil s rozdílem téměř milionu hlasů.

Účast v prvním kole prezidentských voleb překvapila. K urnám přišlo více než 68 procent voličů. S velkou přesností se tak naplnila predikce některých agentur zabývajících se průzkumy veřejného mínění. Jak ale účast promlouvá do voleb? A co říká srovnání s prezidentskými volbami v roce 2018?