Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.
Z vládních stran si v eurovolbách polepšili jen Starostové
Volby do Evropského parlamentu v roce 2019 jsou minulostí, dnes jsou důležité volby, které skončily tento víkend. A ukazuje se, že jsou to volby minimálně v některých parametrech nesrovnatelné. Před pěti lety se o hlasy voličů ucházelo 40 politických stran a hnutí, letos jich je o deset méně. A odlišná je také volební účast. Zatímco v roce 2019 přišlo k volebním urnám necelých 29 procent voličů, o pět let později jich přišlo téměř 36,5 procenta.
Hnutí ANO může slavit a oprávněně se může označit za vítěze voleb. Ostatně předseda hnutí Andrej Babiš tiskovou konferenci zahajoval slovy, že se jedná o „famózní úspěch“, který nečekal.
Ve volbách hnutí kandidovalo jako obvykle samostatně a podařilo se mu získat celkem sedm mandátů, tedy ještě o jeden víc než před pěti lety. Není to rekordní zisk v české politice, například v roce 2009 (kdy Česko obsazovalo 22 mandátů, letos je to 21) získala ODS dokonce 9 europoslanců a ČSSD sedm mandátů. Tehdy ale uspěly jen čtyři strany. V letošních volbách uspělo celkem sedm volebních stran, před pěti lety jich bylo šest.
Oproti roku 2019 se v ANO zásadně změnilo obsazení kandidátky. Tehdy byli na jejím čele nestraníci, kteří neměli zkušenost se sněmovní politikou. Jednalo se na prvních čtyřech místech o Ditu Charanzovou, Martinu Dlabajovou, Martina Hlaváčka či Radku Maxovou. Všechny tři kandidátky se s hnutím ANO rozešly a na konci volebního období již nehájily barvy hnutí.
Letos tak ANO vsadilo na prověřené tváře. V čele kandidátky stála místopředsedkyně poslanecké sněmovny Klára Dostálová, na druhém místě poslanec Jaroslav Bžoch. Za dvěma obhajujícími kandidáty byla Jana Nagyová (známá z kauzy Čapí hnízdo, v níž byla obžalovaná a poté zproštěná viny) a šestici uzavírala poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Všichni jmenovaní členové Poslanecké sněmovny uspěli a kvůli neslučitelnosti funkcí český parlament opustí. Hnutí ANO tak přivítá ve sněmovně náhradníky a bude třeba znovu obsadit i post ve vedení dolní komory.
Neúspěšné SPOLU
Zdánlivě úspěšně skončila koalice SPOLU, kterou tvoří ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. V celkových výsledcích zaostává s 22,2 procenta hlasů o čtyři procentní body za vítězem (26,1 procenta). Volební zisk jí stačí na šest mandátů. Z pohledu celkových výsledů to není extrémní neúspěch. Ten se ukáže až při pohledu na zisky jednotlivých poltických stran.
Z vládních stran může být spokojená jen TOP 09. Před pěti lety strana kandidovala v koalici se STAN a podařilo se jí získat dva mandáty, které obsadili europoslanci Luděk Niedermayer a Jiří Pospíšil. Po letošních volbách je počet mandátů totožný, jen již nekandidujícího Pospíšila nahradí poslanec Ondřej Kolář. Také za něj do sněmovny bude nastupovat náhradník.
Horší je situace u ostatních stran koalice. Pro ODS je výsledek oslabením. Před pěti lety kandidovala samostatně a obsadila čtyři mandáty. V letošních volbách o jeden mandát přišla. Není to ale pro ni nejhorší situace v historii. Například v roce 2014 měla zastoupení jen dvou poslanců.
Neslavný je volební zisk pro KDU-ČSL. Strana v roce 2019 kandidující samostatně, obhajovala dva mandáty. Lidovec bude zasedat v Evropském parlamentu jen jeden. Podařilo se uspět Tomáši Zdechovskému, který kandidoval ze čtvrtého místa kandidátky.
Ambice stran v rámci koalice SPOLU tak zůstaly pod očekáváním ve srovnání s rokem 2019. Ani jedna z nich své postavení nezlepšila.
STAN si polepšil jen málo
Starostové a nezávislí měli velké ambice. Před volbami dokonce velmi hlasitě mluvili o tom, že lídryně jejich kandidátky Danuše Nerudová by měla být budoucí eurokomisařkou za Českou republiku. Uskupení ale nemůže hovořit o velkém úspěchu, ve volbách skončilo až na pátém místě. Přesto lze očekávat, že zisk dvou mandátů bude považovat za úspěch.
Před pěti lety kandidovalo v koalici s TOP 09. Dříve byla tato spolupráce velmi úspěšná a obě strany se díky ní etablovaly na nejvyšší politické úrovni. V roce 2019 ale STAN byli ti, kteří z výsledků koalice těžili méně. Ve volbách TOP 09 a Starostové získali tři mandáty, z toho jen jeden mandát Stanislava Polčáka připadl STAN.
Otázkou zůstává, zda hodlá i s takovým výsledkem Danuše Nerudová aspirovat na post eurokomisařky, nebo zda STAN bude nominovat úspěšnějšího a zkušenějšího politika. O slovo by se mohli přihlásit i Piráti, kteří chtěli obsadit post eurokomisaře svým lídrem Marcelem Kolajou.
Ale ani výsledky Pirátů nejsou pro stranu nikterak pozitivní. Strana kandidovala samostatně, stejně jako před pěti lety. Oproti volbám z roku 2019 získala jen jednoho europoslance, dva další mandáty ztratila.
Je tedy zřejmé, že z 21 poslanců nedosáhly vládní strany ani na polovinu a získaly jich celkově jen devět. Volby do Evropského parlamentu opět ukazují, že jsou volbami, v nichž voliči více experimentují a dávají více najevo případnou nespokojenost s vládní politikou.
