Luděk Niedermayer

Bylo to jako vánoční stromeček, aby tam každý viděl to, co tam vidět chce, ale nyní bude muset Ursula von der Leyenová se svými sliby pracovat. Tak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zhodnotil její čtvrteční projev v Evropském parlamentu, po němž ji plénum opět zvolilo šéfkou Evropské komise. Europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha) měla z jejího projevu pocit, že byla schopná se zaprodat i ďáblu.

Europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku ve čtvrtek v tajné volbě rozhodli, že předsedkyní Evropské komise bude na dalších pět let opět Ursula von der Leyenová. Získala 401 hlasů. Evropský parlament má 720 členů, ke znovuzvolení tak potřebovala nejméně 361 hlasů. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se vyslovilo 284 europoslanců, patnáct se jich zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných.

V Evropském parlamentu (EP) má za sebou už deset let a před sebou dalších pět. Po opětovném zvolení Luděk Niedermayer (TOP 09) v Interview ČT24 uvedl, že volby do EP podle něj opanovala témata, která s europarlamentem úplně nesouvisí. Anebo nejsou těmi, která budou hýbat evropskou politikou. Na mysli měl témata spalovacích motorů a elektromobilů. V pořadu mimo jiné uvedl, že pouze v Česku vznikla před eurovolbami strana, jejímž jediným programem byla záchrana spalovacích motorů.

Kandidát koalice SPOLU a člen TOP 09 kandidoval na post europoslance již potřetí. Poprvé se o místo ucházel v roce 2014 jako nestraník a lídr koalice TOP 09 a STAN. Mandát následně obhájil i v roce 2019 již jako člen TOP 09, kterým se stal o dva roky dříve. V Evropském parlamentu dosud působil jako první místopředseda hospodářského a měnového výboru. Patřil do frakce Evropské lidové strany, v rámci které vedl českou delegaci.

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

Do evropských voleb zbývají tři týdny. V nich si Češi zvolí jednadvacet poslanců do Evropského parlamentu. Česká televize odvysílala první předvolební debatu, jíž provázela Jana Peroutková. Tématy byly životní úroveň, ceny potravin i energií, dotace či euro. Účastníky debaty byli Ondřej Dostál (Stačilo!), Martin Hlaváček (ANO), Petr Macinka (Přísaha a Motoristé), Petr Mach (SPD a Trikolora), Luděk Niedermayer (SPOLU), Daniela Ostrá (SOCDEM), Mikuláš Peksa (Piráti) a Adam Trunečka (Starostové a osobnosti pro Evropu).

Putin blafuje, zastrašuje nás a snaží se oslabit naši pomoc Ukrajině, uvedl v pořadu Události, komentáře poradce prezidenta a diplomat Petr Kolář, když hodnotil výrok ruského vůdce. Ten ve čtvrtek varoval, že země NATO budou riskovat jaderný konflikt, pokud vyšlou na Ukrajinu své vojáky. Také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) soudí, že Putin se neustále snaží strašit západní spojence Kyjeva, aby mu neposkytovali dostatečnou podporu. Poslanec Radek Vondráček (ANO) věří, že je to z ruské strany jen obvyklá rétorika.

Evropská komise představila svá doporučení pro další klimatické cíle EU. Do roku 2040 by podle nich Unie měla snížit emise skleníkových plynů o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Oproti původnímu návrhu unijní exekutiva vyšla vstříc protestujícím farmářům a upustila od konkrétních zmínek o snižování emisí v zemědělství.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Evropská unie i Česko řeší problémy týkající se sankčních seznamů. EU zatím kvůli výhradám Maďarska a Řecka nedospěla ke shodě na jedenáctém sankčním balíku. Samo Česko čelí kritice některých nevládních organizaci kvůli pomalému sestavování národního sankčnímu seznamu, po pěti měsících má pouze jméno ruského patriarchy Kirilla.

Evropští poslanci odhlasovali ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí.

Je velkým úspěchem Evropské unie, že se tuto zimu dokázala obejít bez Ruska, uvedl v pořadu Události, komentáře zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Čeká, že poroste podíl obnovitelných zdrojů, s čímž souhlasil i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis pak hovořil o tom, že Ukrajina chystá poválečnou obnovu své země a mnohé objekty pak budou modernizované a „zelené“.

Sto osmdesát eur za megawatthodinu je maximální cena, na které se dohodli evropští ministři pro energetiku. Souhlasilo i Německo, i když dlouho mělo připomínky kvůli obavám ze ztráty dodavatelů. Dohoda přichází v posledních dnech českého předsednictví a kabinet Petra Fialy (ODS) ji označuje za velký úspěch. „Velcí odpůrci zastropování byli ochotní najít kompromis,“ prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Evropští zákonodárci odhlasovali odvolání Evy Kailisové z funkce místopředsedkyně Evropského parlamentu. Sama Kailisová se považuje za nevinnou. S korupčními penězi z Kataru nemá nic společného, řekl řecké televizi Open její advokát. Řecká europoslankyně čelí obvinění z korupce a od pátku je ve vazbě v Belgii. Řecké úřady jí a její rodině zmrazily majetek. Jakékoliv pochybení odmítá i šéf mezinárodní odborové centrály ITUC Luca Visentini, který byl zadržen v pátek a podmíněně propuštěn v neděli.

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí roku 2022 meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartálu. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Europoslanci schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 ze 705 poslanců. Krátce nato se Evropský parlament dostal pod kybernetický útok, kvůli kterému například nefungují jeho stránky.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zmínil, že účinek některých sankcí na Rusko se bude projevovat postupně. Tamní ekonomika je podle něj naprosto odříznutá od západních ekonomik, země bude přicházet o důležité technologie a nebude se modernizovat. Bývalý slovenský místopředseda vlády a bývalý hlavní ekonomický poradce ukrajinského premiéra Ivan Mikloš uvedl, že je nyní velmi důležité dodávat Ukrajině zbraně, protože země již jasně prokázala, že je schopna se dál bránit.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

V Bruselu mimořádně zasedli ministři energetiky zemí Evropské unie. Jak dopředu avizoval český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, státy EU se na zastropování ceny ruského plynu neshodly. Podle Síkely by to na cenu elektřiny nemělo podstatný vliv. Sedmadvacítka navrhuje mimo jiného využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Zástupci vlád Evropskou komisi pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie. V pořadu Události, komentáře Síkela řekl, že Komise připraví novou legislativu během víkendu.

Jižní část ropovodu Družba nepracuje. Potrubí je podle zdrojů agentury Reuters odstavené od začátku srpna. Zastavení tranzitu potvrdila bratislavská rafinerie Slovnaft i slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ropovod přivádí ruskou surovinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Důvodem přerušení je podle Reuters problém s platbou tranzitních poplatků mezi Ukrajinou a Ruskem. Tranzitu ropy v severní části Družby se spor netýká.

Začala pravidelná odstávka plynovodu Nord Stream 1. Evropské země se připravují na to, že Rusko už po ní dodávky plynu neobnoví. Zájmem nás všech je, aby žádná část Evropy tuto zimu nezkolabovala, uvedl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Unijní státy podle něj pochybily, když Rusku věřily.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.