Luděk Niedermayer strana 2 z 2

Jako další ze série daňových skandálů, který ukazuje nedostatečné úsilí Evropské unie, prezentovali někteří členové Evropského parlamentu ve středeční rozpravě kauzu Pandora Papers. Vícero řečníků poukazovalo na informaci o nemovitostech českého premiéra Andreje Babiše (ANO) nakoupených skrze offshorové společnosti nebo kritizovalo úterní rozhodnutí vyškrtnout tři země z unijního seznamu daňových rájů. Zástupci Evropské komise a Rady EU ujišťovali, že boj proti obcházení daní a praní špinavých peněz pokračuje.

Růst cen zemního plynu v Evropě ve středu prudce zrychloval. Cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v listopadu se zvýšila až o čtyřicet procent a poprvé překročila 160 eur (zhruba čtyři tisíce korun) za megawatthodinu. Vyplývalo to z dat pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Následně však ceny klesly v reakci na slova ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten uvedl, že Rusko zvyšuje dodávky plynu do Evropy a je připraveno stabilizovat trh.

Maďarský zákon zakazující osvětu o sexuálních menšinách podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) zcela jasně odporuje zásadám a základním hodnotám Evropské unie. Politik to řekl v Interview ČT24, v němž také kritizoval skutečnost, že se český premiér Andrej Babiš (ANO) nepřipojil k dopisu sedmnácti lídrů EU na podporu sexuálních menšin, jehož podnětem byl právě maďarský zákon. Babišova slova, kterými premiér své rozhodnutí zdůvodnil, označil Niedermayer za „hrozná“.

Evropská unie důrazně odsuzuje ilegální aktivity na českém území a je znepokojena narušením české svrchovanosti. V dosud nejvýraznější reakci EU na zjištění českých tajných služeb o zavinění výbuchu ve Vrběticích ruskými agenty to ve středu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podporu Česku vyjádřili také předsedové hlavních politických stran v Evropském parlamentu a šéfové parlamentů zemí Visegrádské čtyřky.

Reakce Ruska na vypovězení osmnácti pracovníků jeho ambasády v Praze je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nepřiměřená. Pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) si předvolá ruského velvyslance, kterému sdělí rozhořčení českého státu. Babiš se zároveň omluvil za pondělní vyjádření, že ve Vrběticích šlo o útok na zboží bulharského podnikatele. Poslanecká sněmovna v úterý večer označila události ve Vrběticích jako „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.

Podle britského premiéra Borise Johnsona je brexit bez obchodní dohody stále nejpravděpodobnější variantou. Brusel sice naznačil pokrok –⁠ hlavní vyjednavač Michel Barnier ale soudí, že bez kompromisu uzavřeného ještě tento týden už nezbude čas na jeho schválení. O tématu v pořadu Události, komentáře diskutovali europoslanec a expert ODS na zahraniční agendu Jan Zahradil s europoslancem za TOP 09 Luďkem Niedermayerem.

Deficit státního rozpočtu na příští rok by neměl překročit 200 miliard korun, ne činit 320 miliard, které navrhuje ministerstvo financí. Uvedla to předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce, kterého se zúčastnila společně s ekonomem a poslancem Evropského parlamentu Luďkem Niedermayerem (TOP 09).

Čeští politici většinou oceňují, že se lídři zemí Evropské unie dohodli na podobě finanční pomoci zemím zasaženým koronavirovou krizí. Samotné vyjednávání českého premiéra Andreje Babiše (ANO) ale kritizují. Sám Babiš je však přesvědčen, že vyjednal pro Česko dobré podmínky, uvedl, že vyjednal jeden z nejbohatších „dárečků“ od EU, jak nazval balíčky podpory ekonomiky po koronavirové krizi.

Debata o širším pohledu na ekologii v rámci Evropské unie. Vystoupili europoslanci Alexandr Vondra (ODS/ECR), Luděk Niedermayer (TOP09/EEP) a Mikuláš Peksa (Piráti/Greens/EFA).

Situace v České republice se v souvislosti s onemocněním covid-19 dle údajů o počtu nakažených zlepšuje, ale uspokojení ani zdaleka není na místě. Epidemiologové se totiž shodují, že druhá vlna pravděpodobně přijde. Kdy a jestli se prognóza opravdu naplní, nedokáže říct nikdo, ale přemýšlet o alternativních dopadech je nutné už nyní. Ekonomové se v Otázkách Václava Moravce shodli, že by se pro spoustu firem proměnila v boj o přežití.

Zatímco ve Velké Británii běží naplno předvolební kampaň, z Bruselu ji bedlivě sledují poslední britští zákonodárci v Evropském parlamentu. Právě výsledek předčasných britských voleb může dát jasnější pohled na to, kdy nakonec nastane brexit a kdy tito europoslanci opustí belgickou metropoli.

Členské státy Evropské unie České republice schválily zavedení systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH). Po jednání unijních ministrů financí to potvrdila ministryně Alena Schillerová (za ANO), podle níž vláda co nejdříve předloží zákon potřebný k zavedení systému takzvané reverse charge. České úřady jej budou s ohledem na délku přijímání legislativy schopny zavést nejdříve ke konci příštího roku.

Čeští europoslanci Radka Maxová (ANO), Luděk Niedermayer (TOP 09) i Ivan David (SPD) by umožnili Velké Británii znovu odložit brexit. Shodli se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce. Maxová kritizovala, že britský premiér Boris Johnson nesouhlasí s irskou pojistkou, zároveň však stále nepředložil žádné alternativní řešení. Termín brexitu je nyní stanoven na 31. října.

Britský chaos kolem odchodu z Evropské unie se dostává do další fáze, kdy horní sněmovna přijala návrh zákona, který má zabránit, aby Velká Británie opustila společenství bez dohody. Kam se řítí britské impérium a jak se k tomu má postavit zbytek Unie? Nad tím se v Interview ČT24 zamýšlel europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Tři čeští europoslanci se stali místopředsedy výborů Evropského parlamentu. Česká televize proto pozvala postupně všechny tři do Události, komentářů, aby představili své priority ve funkci. Jako první přišel Luděk Niedermayer (TOP 09), který se stal prvním místopředsedou hospodářského a měnového výboru. Zdůraznil především obavy z celních válek a potřebu postupovat při jejich odrážení v rámci Unie jednotně.

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

Průměrná penze by se měla v roce 2021 zvýšit o 800 korun, aby dosáhla plánovaných 15 tisíc korun, uvedla v Otázkách Václava Moravce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Peníze na to chce získat zavedením digitální daně, zvýšením některých spotřebních daní či zrušením daňových výjimek. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) však poukázal na to, že vláda rozdává peníze, které ještě nemá.

Jednání na summitu evropských lídrů o posunutí termínu brexitu, které se protáhlo do nočních hodin, nepřekvapilo bývalého ministra zahraničí a obrany za ODS Alexandra Vondru. Vysvětlil, že diplomatickou tradicí světových mocností je tvrdě vyjednávat až do poslední vteřiny. Europoslanec za TOP 09 Luděk Nidermayer v Událostech, komentářích takový postup označil za politicky nezodpovědný. Británii se podle něj vymstí.

Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývá šest týdnů a v britském parlamentu můžeme vidět krizi politiky i racionality. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestr.) a politolog Lukáš Macek. Stejně reálný je podle nich jak brexit bez dohody i s dohodou, tak i jeho odložení.

Jsme svědky selhání politického systému, který není schopný se dohodnout, řekl k současné nepřehledné brexitové situaci ve Spojeném království europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). V pořadu Interview ČT24 zmínil, že za racionální řešení by považoval vrátit se k lidem, kteří rozhodnutí o odchodu Britů z Evropské unie spustili, nebo vypsat nové parlamentní volby.

Česká národní banka zvažuje, že znovu předloží návrh novely zákona, díky které by dostala možnost více regulovat například výši úrokových sazeb než dnes. Podle ředitele sekce měnové Tomáše Holuba potřebuje mít ČNB nástroje, pomocí kterých by mohla zabránit finanční krizi. Ta se může zrodit právě kvůli tomu, že se lidé příliš zadluží. Podle europoslance TOP 09 Luďka Niedermayera ale situaci na trhu s nemovitostmi regulace nevyřeší.