Luděk Niedermayer strana 2 z 3

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Před poslance Evropského parlamentu ve Štrasburku ve středu předstoupil český premiér Petr Fiala (ODS). Na úvod českého předsednictví Radě EU přednesl projev, ve kterém se vyslovil pro hledání shody při řešení současných krizí a udržení jednotného postoje proti Rusku. Česká republika během svého předsednictví zaujme roli moderátora, která pomůže nalezení potřebných kompromisů, řekl Fiala europoslancům.

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.

Ukrajinu je nyní potřeba podporovat vojensky, ale musí existovat i plán její poválečné obnovy, prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Zdůraznil, že ruská recese je sice nižší než ukrajinská, země ale bude mít kvůli izolaci problém s obnovou, chybět budou zejména západní technologie. Poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny Ivan Mikloš upozornil, že Ukrajina bude potřebovat reformy a stabilitu, protože rekonstrukce země se neobejde bez soukromých investic.

Dubnová inflace v Česku meziročně přesáhla čtrnáct procent. Podle někdejšího člena bankovní rady České národní banky Luďka Niedermayera za zdražováním stojí především vysoké ceny zemního plynu, které se promítají do nákladů výrobců. Podíl mají i dozvuky pandemie koronaviru a zachovalá kondice, se kterou z nákazy vyšlo hospodářství.

Rakousko si nyní chce zahrát roli mostu či zprostředkovatele, my jsme však v situaci, kdy bychom s prezidentem Putinem mluvit neměli, prohlásila eurokomisařka Věra Jourová (ANO) v Událostech, komentářích v souvislosti s cestou kancléře Karla Nehammera za Vladimirem Putinem. S tím souhlasí i europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který poznamenal, že v tuto chvíli není správný čas na jednání. Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) mohla tato návštěva dávat smysl, pokud by měla podporu z Kyjeva.

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.

Zelená dohoda. Co vlastně znamená? Jak změní Česko? Kdo si ji přeje, kdo si ji nepřeje a proč? O budoucnosti green dealu, ochrany klimatu a proměně ekonomiky ve Fokusu Václava Moravce na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT diskutovali ekologové Marie Šabacká a Bedřich Moldan, ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), manažer Martin Jahn, psycholog Jan Krajhanzl a jaderná inženýrka Dana Drábová.

Energetickou chudobou byla před aktuální krizí ohrožena přibližně desetina domácností.  Podle europoslance a bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera (TOP 09) se ale teď celkově situace ještě zhorší. „Zejména v případě zemního plynu se celosvětová krize, která vede k jeho velmi vysokým cenám, promítne do účtu domácností. A u nás tu situaci ještě zhorší to, že stát selhal,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

Jako další ze série daňových skandálů, který ukazuje nedostatečné úsilí Evropské unie, prezentovali někteří členové Evropského parlamentu ve středeční rozpravě kauzu Pandora Papers. Vícero řečníků poukazovalo na informaci o nemovitostech českého premiéra Andreje Babiše (ANO) nakoupených skrze offshorové společnosti nebo kritizovalo úterní rozhodnutí vyškrtnout tři země z unijního seznamu daňových rájů. Zástupci Evropské komise a Rady EU ujišťovali, že boj proti obcházení daní a praní špinavých peněz pokračuje.

Růst cen zemního plynu v Evropě ve středu prudce zrychloval. Cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v listopadu se zvýšila až o čtyřicet procent a poprvé překročila 160 eur (zhruba čtyři tisíce korun) za megawatthodinu. Vyplývalo to z dat pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Následně však ceny klesly v reakci na slova ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten uvedl, že Rusko zvyšuje dodávky plynu do Evropy a je připraveno stabilizovat trh.

Maďarský zákon zakazující osvětu o sexuálních menšinách podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) zcela jasně odporuje zásadám a základním hodnotám Evropské unie. Politik to řekl v Interview ČT24, v němž také kritizoval skutečnost, že se český premiér Andrej Babiš (ANO) nepřipojil k dopisu sedmnácti lídrů EU na podporu sexuálních menšin, jehož podnětem byl právě maďarský zákon. Babišova slova, kterými premiér své rozhodnutí zdůvodnil, označil Niedermayer za „hrozná“.

Evropská unie důrazně odsuzuje ilegální aktivity na českém území a je znepokojena narušením české svrchovanosti. V dosud nejvýraznější reakci EU na zjištění českých tajných služeb o zavinění výbuchu ve Vrběticích ruskými agenty to ve středu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podporu Česku vyjádřili také předsedové hlavních politických stran v Evropském parlamentu a šéfové parlamentů zemí Visegrádské čtyřky.

Reakce Ruska na vypovězení osmnácti pracovníků jeho ambasády v Praze je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nepřiměřená. Pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) si předvolá ruského velvyslance, kterému sdělí rozhořčení českého státu. Babiš se zároveň omluvil za pondělní vyjádření, že ve Vrběticích šlo o útok na zboží bulharského podnikatele. Poslanecká sněmovna v úterý večer označila události ve Vrběticích jako „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.

Podle britského premiéra Borise Johnsona je brexit bez obchodní dohody stále nejpravděpodobnější variantou. Brusel sice naznačil pokrok –⁠ hlavní vyjednavač Michel Barnier ale soudí, že bez kompromisu uzavřeného ještě tento týden už nezbude čas na jeho schválení. O tématu v pořadu Události, komentáře diskutovali europoslanec a expert ODS na zahraniční agendu Jan Zahradil s europoslancem za TOP 09 Luďkem Niedermayerem.

Deficit státního rozpočtu na příští rok by neměl překročit 200 miliard korun, ne činit 320 miliard, které navrhuje ministerstvo financí. Uvedla to předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce, kterého se zúčastnila společně s ekonomem a poslancem Evropského parlamentu Luďkem Niedermayerem (TOP 09).

Čeští politici většinou oceňují, že se lídři zemí Evropské unie dohodli na podobě finanční pomoci zemím zasaženým koronavirovou krizí. Samotné vyjednávání českého premiéra Andreje Babiše (ANO) ale kritizují. Sám Babiš je však přesvědčen, že vyjednal pro Česko dobré podmínky, uvedl, že vyjednal jeden z nejbohatších „dárečků“ od EU, jak nazval balíčky podpory ekonomiky po koronavirové krizi.

Debata o širším pohledu na ekologii v rámci Evropské unie. Vystoupili europoslanci Alexandr Vondra (ODS/ECR), Luděk Niedermayer (TOP09/EEP) a Mikuláš Peksa (Piráti/Greens/EFA).

Situace v České republice se v souvislosti s onemocněním covid-19 dle údajů o počtu nakažených zlepšuje, ale uspokojení ani zdaleka není na místě. Epidemiologové se totiž shodují, že druhá vlna pravděpodobně přijde. Kdy a jestli se prognóza opravdu naplní, nedokáže říct nikdo, ale přemýšlet o alternativních dopadech je nutné už nyní. Ekonomové se v Otázkách Václava Moravce shodli, že by se pro spoustu firem proměnila v boj o přežití.

Zatímco ve Velké Británii běží naplno předvolební kampaň, z Bruselu ji bedlivě sledují poslední britští zákonodárci v Evropském parlamentu. Právě výsledek předčasných britských voleb může dát jasnější pohled na to, kdy nakonec nastane brexit a kdy tito europoslanci opustí belgickou metropoli.

Členské státy Evropské unie České republice schválily zavedení systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH). Po jednání unijních ministrů financí to potvrdila ministryně Alena Schillerová (za ANO), podle níž vláda co nejdříve předloží zákon potřebný k zavedení systému takzvané reverse charge. České úřady jej budou s ohledem na délku přijímání legislativy schopny zavést nejdříve ke konci příštího roku.

Čeští europoslanci Radka Maxová (ANO), Luděk Niedermayer (TOP 09) i Ivan David (SPD) by umožnili Velké Británii znovu odložit brexit. Shodli se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce. Maxová kritizovala, že britský premiér Boris Johnson nesouhlasí s irskou pojistkou, zároveň však stále nepředložil žádné alternativní řešení. Termín brexitu je nyní stanoven na 31. října.

Britský chaos kolem odchodu z Evropské unie se dostává do další fáze, kdy horní sněmovna přijala návrh zákona, který má zabránit, aby Velká Británie opustila společenství bez dohody. Kam se řítí britské impérium a jak se k tomu má postavit zbytek Unie? Nad tím se v Interview ČT24 zamýšlel europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).