Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zvýšení základních úrokových sazeb o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Podle centrálních bankéřů letos inflace vystoupá na průměrných 8,5 procenta. „Bez vlivu ČNB by však inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř,“ řekl bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který byl hostem čtvrtečního Interview ČT24.
Bez vlivu ČNB by inflace nezačala klesat, říká europoslanec Niedermayer o zvýšení úrokových sazeb
Interview – Luděk Niedermayer (TOP 09) o zvýšení úrokové sazby ČNB (zdroj: ČT24)
Niedermayer souhlasí s kroky ČNB, která ve čtvrtek oznámila výrazné zvýšení úrokových sazeb. Připustil zároveň, že pohled na nutnost upravit sazby je rozdílný z hlediska byznysmenů a veřejnosti, jíž inflace znehodnocuje úspory v bankách. „Ve skutečnosti to rozhodování centrální banky stojí na tom, že se dívá, kde inflace bude za půl roku, za rok, za rok a půl. A podle toho, co si myslí, že se v budoucnu s inflací stane, se nastavují úrokové sazby.“
Upozornil, že česká inflace je vysoko nad průměrem eurozóny: „Ten průměr v eurozóně je nad pět procent, my jsme výš. Kdyby ČNB nedělala vůbec nic, měli bychom slabší kurz měny. Exportérům by se to líbilo, ale inflace by se urychlila kvůli tomu, že by byly vyšší ceny dovozového zboží. Silnější kurz tu inflaci trochu ochladil.“
„Kdyby ČNB nehýbala sazbami, byli bychom z inflace mnohem více zděšeni. Pokud má ČNB pravdu v tom, že v České republice inflace sama o sobě nezmizí, tak bychom si nicneděláním založili na velký problém,“ pokračoval. Připustil, že v jiných státech analýzy expertů vyznívají jinak, sazby se tam tak dramaticky nezvyšují.
ČNB úroky zvyšuje, Evropská centrální banka nikoli
V eurozóně podle jeho názoru existují v této chvíli dva extrémy. Na jedné straně rychlé zvyšování úrokových sazeb, které je u nás, na straně druhé politika Evropské centrální banky, která dává najevo, že nebude zvyšovat úrokové sazby a zároveň používá takzvané kvantitativní operace. „Ale jakkoli – když se podíváme na tu pětiprocentní inflaci v Evropě, tak zjistíte, že ji způsobují dvě položky: doprava a bydlení, do kterých prosákly velmi vysoké ceny energií. Ale ty ostatní ceny, jako jsou ceny potravin, služeb, telekomunikací, ty jsou někde mezi jedním až 3,5 procenty, což je stále dost na to, aby úrokové sazby byly blízko nule.“
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová bude mít podle Niedermayera velmi těžký začátek příštího týdne. Půjde totiž na slyšení do hospodářského výboru Evropského parlamentu. „Budou tam zaznívat velmi, velmi kritické hlasy o tom, že Evropská centrální banka nedělá vlastně nic proti inflaci.“ Niedermayer je přesvědčen, že centrální banky v dnešní době hrají o svoji důvěryhodnost. Zároveň se obává, že Evropská centrální banka o část své důvěryhodnosti přichází.
Erdogan ekonomicky selhal
Například v Turecku inflace dosahuje 48 až 49 procent, přesto se tam úrokové sazby snižují. Podle Niedermayera je to jasný signál totálního selhání tamní vlády. „Centrální banka je totálně pod kontrolou prezidenta Erdogana, který kvůli své politické agendě nechce připustit, aby se zvýšily úrokové sazby, protože by to bylo nepopulární. Experti už několik měsíců varují, že to v Turecku skončí katastrofou a ono to pravděpodobně k nějakému velkému průšvihu směřuje,“ konstatuje europoslanec.
Na otázku, zda jednoznačně podporuje rozhodnutí ČNB zvýšit razantně úrokové sazby, Niedermayer odpověděl: „Jednoznačně bych si troufl říct, že nedělat nic by bylo špatně. Jestli dělat tak moc, to nevím, ale nedělat nic by rozhodně bylo špatně.“ Posoudit, zda se centrální bankéři rozhodli správně, by si troufl až po podrobném prostudování všech analýz, které měli při svém rozhodování k dispozici.
Vysoké úroky pomohou zlevnit bydlení
Vysoké úrokové sazby znamenají vyšší náklady, což pro firmy není dobrá zpráva. Na druhé straně by podle Niedermayera měly „ochladit“ zoufale přehřátý trh nemovitostí, což by bylo určitě dlouhodobě záhodno. Zároveň to přineslo silnější kurz, který na jednu stranu může krotit inflaci. Se zvýšením nákladů je podle Niedermayera nutné počítat, na druhé straně je potřeba přemýšlet, co by se stalo, kdyby se naší zemi inflace vymkla.
Centrální banka je jednou z nejlépe fungujících institucí v naší zemi, myslí si europoslanec. Rozpočtovou politiku minulé vlády pak označil za katastrofickou. „To říkám nikoliv jako člen strany nové vlády, ale jako ekonom. A já chápu, že nová vláda nechtěla přijmout její rozpočet,“ řekl. „Byl bych rád, kdyby současná vláda odevzdávala té příští rozpočet, který by odpovídal nastaveným evropským pravidlům, to znamená se schodkem jednoho, maximálně dvou procent HDP.“
Co se týče takzvaného Green Dealu a přechodu na zemní plyn nebo jadernou energii, pálení fosilního zemního plynu není podle Niedermayera dlouhodobě udržitelné, i když se na něj Evropa bude v příštích deseti letech spoléhat. Problémem je také vzniklý radioaktivní odpad z jaderných elektráren. Podle něj by se mělo jádro i zemní plyn zařadit mezi takzvané užitečné přechodné technologie. Zároveň však dodává, že omezená jsou pouze jaderná zařízení s dnešní technologií, modernější jaderná energie podle něj žádná omezení mít nebude.