Europoslanci podpořili zařazení jádra a plynu mezi zelené investice, Fiala to vítá

Nahrávám video
Události: Premiér Petr Fiala v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Proti taxonomii hlasovalo 278 zákonodárců, podpořilo ji 328 poslanců. Pro její odmítnutí přitom bylo potřeba 353 hlasů.

Taxonomii podpořila výrazná většina českých europoslanců. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) hlasování dopadlo „výborně, tak, jak jsme potřebovali“. „To, co se tady odehrálo, umožňuje České republice využívat jádro jako podporovaný čistý zdroj a to má pro nás zásadní důležitost,“ řekl českým novinářům před odletem ze Štrasburku zpět do Prahy. „Otevírá se nám tak cesta k energetické soběstačnosti, která je pro naši budoucnost naprosto klíčová,“ doplnil na sociálních sítích.

Fiala před hlasováním v projevu na plénu EP vyzval poslance, aby „křehký kompromis“ v podobě návrhu Evropské komise neodmítli, a o věci také v úterý večer jednal s vybranými členy EP.

Čeští europoslanci z vládních i opozičních stran se k hlasování postavili nebývale jednotně. „V případě Česka téměř 40 procent domácností bere energii vyrobenou v jaderných elektrárnách, to je pro mě ten hlavní důvod,“ vysvětlila místopředsedkyně EP Dita Charanzová z liberální frakce svou podporu pro taxonomii. Stejně jako ona hlasovalo i dalších pět poslanců zvolených za opoziční hnutí ANO.

Proti námitce, jejíž přijetí by patrně taxonomii nadobro poslalo k ledu, bylo i pět českých členů nejpočetnější lidovecké frakce patřících do stran vládní koalice. „Teprve se ukáže, jak účinný tento nástroj bude, podle toho, jaké budou preference investorů,“ poznamenal Luděk Niedermayer (TOP 09).

Pravidla získala podporu také čtyř europoslanců ODS patřících do konzervativní frakce, která jako jediná námitku proti taxonomii odmítla jednomyslně. „Kdyby to dneska dopadlo z našeho pohledu špatně, tak by to zásadně ovlivnilo ten tendr,“ řekl po hlasování Alexandr Vondra s odkazem na nedávno zahájené výběrové řízení na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany, na kterou by pro firmy mohlo být bez taxonomie složitější sehnat peníze.

Odpůrci jádra a plynu argumentovali zejména tím, že tyto zdroje nejsou ekologické a nelze je proto využívat při přechodu na čisté hospodářství. Jejich stoupenci naopak tvrdí, že bez těchto dvou zdrojů se EU nedokáže zbavit zejména uhlí, které produkuje výrazně větší emise.

Zrada klimatických ambicí, zuří frakce socialistů

„Je to černý den pro ochranu klimatu. Dnes tady vyhrála plynová a jaderná lobby,“ komentoval výsledek hlasování německý zelený europoslanec Rasmus Andresen. Podobně nespokojení byli i zástupci druhé nejpočetnější frakce socialistů, podle jejichž prohlášení jde o „zradu klimatických ambicí“. Připomněli také, že nynější hlasování dopadlo opačně než předchozí rozhodování klíčových výborů, které námitku podpořily.

Naproti tomu spokojení byli s výsledkem zástupci nejpočetnějších lidovců a také liberálové. „Tyto energie nejsou postaveny na stejnou úroveň jako obnovitelné zdroje a jsou stanoveny jasné podmínky,“ zdůvodnil svou podporu taxonomie liberální francouzský šéf výboru pro životní prostředí Pascal Canfin.

Výsledek hlasování doprovodila přímo v plenárním sále hlasitým projevem nesouhlasu skupina mladých aktivistů, kteří přišli oblečení v tričkách potištěných velkými písmeny dávajícími dohromady nápis „zrada“. Desítky aktivistů odmítajících taxonomii či naopak podporujících jádro se shromáždily i před budovou EP.

Za vítězství zdravého rozumu výsledek hlasování europoslanců označil i bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). „Stálo nás to obrovské úsilí. V posledních dvou letech jsme společně s Francií a dalšími zeměmi vyvinuli velký tlak a z jádra, které bylo téměř odepsané, jsme nakonec udělali klíčový bezemisní zdroj. Je dobře, že součástí je i plyn, který bude plnit úlohu přechodového zdroje,“ těší Havlíčka.  

„Pro českou ekonomiku, podobně jako evropskou, to je skvělá zpráva. Protože v tuto mimořádně turbulentní dobu nebudeme dále omezovat energetické zdroje. V době rekordního nedostatku energií, a tedy i vysokých cen, by bylo pro krátký horizont velmi nebezpečné jakýkoliv zdroj energie omezovat,“ poznamenal analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

„Definitivní souhlas parlamentu znamená příležitost dále rozvíjet jadernou energetiku, což je významné pro ČR a řadu dalších států. Zároveň to dává čas na postupnou přeměnu plynárenství,“ uvedl analytik ENA Jiří Gavor.

Pro plynárenství souhlas znamená, že po roce 2035 mohou výhodnějšího přístupu k financování využívat pouze nové projekty na nízkoemisní plyny, biometan nebo vodík. U jádra podmínky znamenají, že státy spoléhající na jadernou energetiku budou muset mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Dále zelený status budou mít jen ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Jde tedy o náročné podmínky, ale v zásadě splnitelné, doplnil Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 22 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...