Europoslanci podpořili zařazení jádra a plynu mezi zelené investice, Fiala to vítá

Nahrávám video
Události: Premiér Petr Fiala v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Proti taxonomii hlasovalo 278 zákonodárců, podpořilo ji 328 poslanců. Pro její odmítnutí přitom bylo potřeba 353 hlasů.

Taxonomii podpořila výrazná většina českých europoslanců. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) hlasování dopadlo „výborně, tak, jak jsme potřebovali“. „To, co se tady odehrálo, umožňuje České republice využívat jádro jako podporovaný čistý zdroj a to má pro nás zásadní důležitost,“ řekl českým novinářům před odletem ze Štrasburku zpět do Prahy. „Otevírá se nám tak cesta k energetické soběstačnosti, která je pro naši budoucnost naprosto klíčová,“ doplnil na sociálních sítích.

Fiala před hlasováním v projevu na plénu EP vyzval poslance, aby „křehký kompromis“ v podobě návrhu Evropské komise neodmítli, a o věci také v úterý večer jednal s vybranými členy EP.

Čeští europoslanci z vládních i opozičních stran se k hlasování postavili nebývale jednotně. „V případě Česka téměř 40 procent domácností bere energii vyrobenou v jaderných elektrárnách, to je pro mě ten hlavní důvod,“ vysvětlila místopředsedkyně EP Dita Charanzová z liberální frakce svou podporu pro taxonomii. Stejně jako ona hlasovalo i dalších pět poslanců zvolených za opoziční hnutí ANO.

Proti námitce, jejíž přijetí by patrně taxonomii nadobro poslalo k ledu, bylo i pět českých členů nejpočetnější lidovecké frakce patřících do stran vládní koalice. „Teprve se ukáže, jak účinný tento nástroj bude, podle toho, jaké budou preference investorů,“ poznamenal Luděk Niedermayer (TOP 09).

Pravidla získala podporu také čtyř europoslanců ODS patřících do konzervativní frakce, která jako jediná námitku proti taxonomii odmítla jednomyslně. „Kdyby to dneska dopadlo z našeho pohledu špatně, tak by to zásadně ovlivnilo ten tendr,“ řekl po hlasování Alexandr Vondra s odkazem na nedávno zahájené výběrové řízení na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany, na kterou by pro firmy mohlo být bez taxonomie složitější sehnat peníze.

Odpůrci jádra a plynu argumentovali zejména tím, že tyto zdroje nejsou ekologické a nelze je proto využívat při přechodu na čisté hospodářství. Jejich stoupenci naopak tvrdí, že bez těchto dvou zdrojů se EU nedokáže zbavit zejména uhlí, které produkuje výrazně větší emise.

Zrada klimatických ambicí, zuří frakce socialistů

„Je to černý den pro ochranu klimatu. Dnes tady vyhrála plynová a jaderná lobby,“ komentoval výsledek hlasování německý zelený europoslanec Rasmus Andresen. Podobně nespokojení byli i zástupci druhé nejpočetnější frakce socialistů, podle jejichž prohlášení jde o „zradu klimatických ambicí“. Připomněli také, že nynější hlasování dopadlo opačně než předchozí rozhodování klíčových výborů, které námitku podpořily.

Naproti tomu spokojení byli s výsledkem zástupci nejpočetnějších lidovců a také liberálové. „Tyto energie nejsou postaveny na stejnou úroveň jako obnovitelné zdroje a jsou stanoveny jasné podmínky,“ zdůvodnil svou podporu taxonomie liberální francouzský šéf výboru pro životní prostředí Pascal Canfin.

Výsledek hlasování doprovodila přímo v plenárním sále hlasitým projevem nesouhlasu skupina mladých aktivistů, kteří přišli oblečení v tričkách potištěných velkými písmeny dávajícími dohromady nápis „zrada“. Desítky aktivistů odmítajících taxonomii či naopak podporujících jádro se shromáždily i před budovou EP.

Za vítězství zdravého rozumu výsledek hlasování europoslanců označil i bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). „Stálo nás to obrovské úsilí. V posledních dvou letech jsme společně s Francií a dalšími zeměmi vyvinuli velký tlak a z jádra, které bylo téměř odepsané, jsme nakonec udělali klíčový bezemisní zdroj. Je dobře, že součástí je i plyn, který bude plnit úlohu přechodového zdroje,“ těší Havlíčka.  

„Pro českou ekonomiku, podobně jako evropskou, to je skvělá zpráva. Protože v tuto mimořádně turbulentní dobu nebudeme dále omezovat energetické zdroje. V době rekordního nedostatku energií, a tedy i vysokých cen, by bylo pro krátký horizont velmi nebezpečné jakýkoliv zdroj energie omezovat,“ poznamenal analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

„Definitivní souhlas parlamentu znamená příležitost dále rozvíjet jadernou energetiku, což je významné pro ČR a řadu dalších států. Zároveň to dává čas na postupnou přeměnu plynárenství,“ uvedl analytik ENA Jiří Gavor.

Pro plynárenství souhlas znamená, že po roce 2035 mohou výhodnějšího přístupu k financování využívat pouze nové projekty na nízkoemisní plyny, biometan nebo vodík. U jádra podmínky znamenají, že státy spoléhající na jadernou energetiku budou muset mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Dále zelený status budou mít jen ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Jde tedy o náročné podmínky, ale v zásadě splnitelné, doplnil Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 3 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 12 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 17 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:22

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026
Načítání...