Europoslanci podpořili zařazení jádra a plynu mezi zelené investice, Fiala to vítá

Nahrávám video

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

Proti taxonomii hlasovalo 278 zákonodárců, podpořilo ji 328 poslanců. Pro její odmítnutí přitom bylo potřeba 353 hlasů.

Taxonomii podpořila výrazná většina českých europoslanců. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) hlasování dopadlo „výborně, tak, jak jsme potřebovali“. „To, co se tady odehrálo, umožňuje České republice využívat jádro jako podporovaný čistý zdroj a to má pro nás zásadní důležitost,“ řekl českým novinářům před odletem ze Štrasburku zpět do Prahy. „Otevírá se nám tak cesta k energetické soběstačnosti, která je pro naši budoucnost naprosto klíčová,“ doplnil na sociálních sítích.

Fiala před hlasováním v projevu na plénu EP vyzval poslance, aby „křehký kompromis“ v podobě návrhu Evropské komise neodmítli, a o věci také v úterý večer jednal s vybranými členy EP.

Čeští europoslanci z vládních i opozičních stran se k hlasování postavili nebývale jednotně. „V případě Česka téměř 40 procent domácností bere energii vyrobenou v jaderných elektrárnách, to je pro mě ten hlavní důvod,“ vysvětlila místopředsedkyně EP Dita Charanzová z liberální frakce svou podporu pro taxonomii. Stejně jako ona hlasovalo i dalších pět poslanců zvolených za opoziční hnutí ANO.

Proti námitce, jejíž přijetí by patrně taxonomii nadobro poslalo k ledu, bylo i pět českých členů nejpočetnější lidovecké frakce patřících do stran vládní koalice. „Teprve se ukáže, jak účinný tento nástroj bude, podle toho, jaké budou preference investorů,“ poznamenal Luděk Niedermayer (TOP 09).

Pravidla získala podporu také čtyř europoslanců ODS patřících do konzervativní frakce, která jako jediná námitku proti taxonomii odmítla jednomyslně. „Kdyby to dneska dopadlo z našeho pohledu špatně, tak by to zásadně ovlivnilo ten tendr,“ řekl po hlasování Alexandr Vondra s odkazem na nedávno zahájené výběrové řízení na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany, na kterou by pro firmy mohlo být bez taxonomie složitější sehnat peníze.

Odpůrci jádra a plynu argumentovali zejména tím, že tyto zdroje nejsou ekologické a nelze je proto využívat při přechodu na čisté hospodářství. Jejich stoupenci naopak tvrdí, že bez těchto dvou zdrojů se EU nedokáže zbavit zejména uhlí, které produkuje výrazně větší emise.

Zrada klimatických ambicí, zuří frakce socialistů

„Je to černý den pro ochranu klimatu. Dnes tady vyhrála plynová a jaderná lobby,“ komentoval výsledek hlasování německý zelený europoslanec Rasmus Andresen. Podobně nespokojení byli i zástupci druhé nejpočetnější frakce socialistů, podle jejichž prohlášení jde o „zradu klimatických ambicí“. Připomněli také, že nynější hlasování dopadlo opačně než předchozí rozhodování klíčových výborů, které námitku podpořily.

Naproti tomu spokojení byli s výsledkem zástupci nejpočetnějších lidovců a také liberálové. „Tyto energie nejsou postaveny na stejnou úroveň jako obnovitelné zdroje a jsou stanoveny jasné podmínky,“ zdůvodnil svou podporu taxonomie liberální francouzský šéf výboru pro životní prostředí Pascal Canfin.

Výsledek hlasování doprovodila přímo v plenárním sále hlasitým projevem nesouhlasu skupina mladých aktivistů, kteří přišli oblečení v tričkách potištěných velkými písmeny dávajícími dohromady nápis „zrada“. Desítky aktivistů odmítajících taxonomii či naopak podporujících jádro se shromáždily i před budovou EP.

Za vítězství zdravého rozumu výsledek hlasování europoslanců označil i bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). „Stálo nás to obrovské úsilí. V posledních dvou letech jsme společně s Francií a dalšími zeměmi vyvinuli velký tlak a z jádra, které bylo téměř odepsané, jsme nakonec udělali klíčový bezemisní zdroj. Je dobře, že součástí je i plyn, který bude plnit úlohu přechodového zdroje,“ těší Havlíčka.  

„Pro českou ekonomiku, podobně jako evropskou, to je skvělá zpráva. Protože v tuto mimořádně turbulentní dobu nebudeme dále omezovat energetické zdroje. V době rekordního nedostatku energií, a tedy i vysokých cen, by bylo pro krátký horizont velmi nebezpečné jakýkoliv zdroj energie omezovat,“ poznamenal analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.

„Definitivní souhlas parlamentu znamená příležitost dále rozvíjet jadernou energetiku, což je významné pro ČR a řadu dalších států. Zároveň to dává čas na postupnou přeměnu plynárenství,“ uvedl analytik ENA Jiří Gavor.

Pro plynárenství souhlas znamená, že po roce 2035 mohou výhodnějšího přístupu k financování využívat pouze nové projekty na nízkoemisní plyny, biometan nebo vodík. U jádra podmínky znamenají, že státy spoléhající na jadernou energetiku budou muset mít hlubinná úložiště vyhořelého paliva od roku 2050. Dále zelený status budou mít jen ty nové jaderné bloky, které získají stavební povolení do roku 2045. Jde tedy o náročné podmínky, ale v zásadě splnitelné, doplnil Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 17 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 18 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Evropský pohled