Jiří Gavor

Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.

Zájem Čechů o informace ohledně cen energií je v posledních dvou letech enormní, nicméně po úterním oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o zdražování ještě stoupl. Klienti by dle expertů na energetiku měli vyčkat, až budou nově regulované ceny dané, tedy do konce listopadu, poté se podívat na ceníky napříč trhem.

Kompenzace za vysoké ceny tepla nebudou. Vláda kvůli úsporám zrušila plánovanou sedmnáctimiliardovou podporu pro teplárny, které měly peníze použít na snížení koncových cen. Zákazníci tak zatím šetří díky nezvykle teplému počasí. Na mnoha místech se radiátory rozehřály až tento týden. Podle profesního sdružení je to poprvé od šedesátých let, kdy se v září nemuselo topit nikde v republice.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.

Některé strany vládní koalice diskutují o dřívějším konci vládních stropů pro energie. Cenové limity mají podle původního plánu platit do konce roku. Stát na tuto formu pomoci s drahými energiemi k pondělku vydal přes 33 miliard korun. Do konce roku by se přitom mělo jednat o podstatně méně peněz – dodavatelé totiž zlevňují. Nyní vládou omezené ceny stále platí nižší miliony lidí – jen u největšího tuzemského dodavatele ČEZ se jedná o dva miliony zákazníků.

Ministerstvo životního prostředí se chystá zakázat prodej kamen na uhlí, informuje o tom server Novinky.cz. Podle plánů resortu by je obchodníci nesměli nabízet od roku 2025, vyplývá to z novely zákona o ochraně ovzduší, kterou ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. Server píše, že lidé by si tak měli zkontrolovat stav svých kamen a kotlů, případně pořídit nové.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Evropská unie by měla v roce 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Shodli se na tom ve čtvrtek nad ránem zástupci členských států a Evropského parlamentu, jejichž dohoda zvýšila dosavadní závazek z 32 procent. Závazek se týká Unie jako celku, řada členských zemí včetně Česka má národní cíle výrazně níže. Směrnice o obnovitelných zdrojích je součástí balíku návrhů, které mají přispět k výraznému snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí.

V neděli začala platit další část šestého sankčního balíčku proti Rusku. Po surové ropě přestávají státy Evropské unie dovážet i produkty z ní. Cílem je ještě víc oslabit ekonomiku Ruska, které vede agresivní válku proti Ukrajině.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již příští rok na jaře. Po neformálním zasedání ministrů pro energetiku to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je přesvědčen, že jednání pomohlo k překonání rozporů mezi unijními zeměmi ohledně nákupu plynu. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem upozornila, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu.

Německá vláda připustila, že by mohla odložit vypnutí tří posledních jaderných elektráren na svém území. Učinila by tak ale pouze v krajním případě, pokud by byla ohrožena energetická bezpečnost země. Tento krok by mohl ovlivnit ceny energií v celé Evropě.

Vysoké teploty, které v současnosti panují, snižují účinnost solárních panelů fotovoltaických elektráren. Nejvyšší účinnost mívají solární elektrárny na konci jara či začátkem léta, kdy je dobrá rovnováha mezi počtem slunečních hodin a teplotou kolem 25 stupňů Celsia. Pokud se teploty přibližují čtyřicítce, může dojít v zemích s rozvinutou solární energetikou k významnému poklesu výroby elektřiny.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve středu podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí. Aktuálním hlasováním padla poslední překážka pro přijetí těchto pravidel.

České domácnosti spotřebovávají méně zemního plynu. Od začátku loňského zdražování a počátku války na Ukrajině více spoří i firmy. Za prvních pět měsíců roku 2022 spotřeba meziročně klesla o pětinu, po očištění od vlivů počasí o desetinu. Jde tak o nejnižší statistiku v tomto období za posledních pět let. Vyplývá to z údajů společnosti Amper Meteo.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Vláda nemůže jen tak zrušit daň z přidané hodnoty (DPH) na energie, Česku by v tom případě hrozil postih Evropské unie. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu večer v předvolební debatě v České televizi řekl, že současná vláda je po volbách připravena dočasně zrušit DPH u energií, aby zabránila dopadu zvyšování cen elektřiny na domácnosti. Podle analytiků to ale není kvůli unijní legislativě dost dobře možné. Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že Evropská komise může mimořádně nulovou daň na žádost členských států zavést.

Velkou část českých domácností čeká razantní zdražení cen energií, a to až o tisíce korun ročně. Ceny elektřiny a plynu se můžou podle ekonomů zvýšit o víc než deset procent. Některé společnosti už klientům ceníky upravují. Jiné to s velkou pravděpodobností udělají do konce roku. Na burzách energie zdražily za posledních dvanáct měsíců bezmála na dvojnásobek.

Řada domácností si v začínající sezoně připlatí za teplo. Například prodejci uhlí zvýšili ceny zhruba o pět procent. Přesto vytápění uhlím patří i nadále k nejlevnějším variantám. Ceny zvednou i teplárny, na něž spoléhá nejvíce lidí.