Strop cen energií by mohl skončit dřív, zvažuje část koalice

Nahrávám video

Některé strany vládní koalice diskutují o dřívějším konci vládních stropů pro energie. Cenové limity mají podle původního plánu platit do konce roku. Stát na tuto formu pomoci s drahými energiemi k pondělku vydal přes 33 miliard korun. Do konce roku by se přitom mělo jednat o podstatně méně peněz – dodavatelé totiž zlevňují. Nyní vládou omezené ceny stále platí nižší miliony lidí – jen u největšího tuzemského dodavatele ČEZ se jedná o dva miliony zákazníků.

„Návrhy na předčasné ukončení stropů určitě zazněly, protože by to samozřejmě jednak vyvinulo větší tlak na ten trh, ale na druhé straně musíme dát i těm dodavatelům energií čas, abychom opravdu všechny domácnosti dostali na ceny pod vládním stropem,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN).

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) připomněl, že v tuto chvíli jsou vládní stropy naplánované do konce roku. „Každý měsíc jsou ty kompenzace nižší a nižší, takže určitě to je věc k jednání. Ale pokud kompenzace budou nakonec třeba od září nula, tak pak už je to zcela formální rozhodování,“ dodal.

Cenový limit chrání spotřebitele od letošního ledna. V případě elektřiny tak mohli platit maximálně 6050 korun za megawatthodinu plus distribuční poplatky. U plynu asi o polovinu méně. Energie ale nyní zlevňují a dodavatelé to propisují do svých nabídek, které už často jsou pod cenovým stropem.

„Je potřeba zvážit to načasování ukončení stropů tak, abychom na jedné straně dobře chránili domácnosti, ale zároveň také sledovali to, aby stropy nevedly k tomu, že trh není dostatečně pružný v tom slova smyslu, aby byla dostatečná cenová soutěž mezi jednotlivými poskytovateli energií,“ upozornil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

TOP 09 podle své šéfky a předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové požádala ministerstvo průmyslu o vyhodnocení současného nastavení limitu cen energií a výhled na příští rok. „Poté bychom rádi diskutovali v rámci koalice, zda zastropování cen přináší spotřebitelům i nadále výhodu lepší ceny, či zda není na místě systém upravit,“ řekla.   

Dřívější konec stropů energií by mohl zasáhnout zejména klienty, kteří mají vysoko zafixovanou cenu – po konci limitů by tak mohli platit vyšší částky. Krok se ale může dotknout i těch, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou.

„Postupně tento strop ztrácí smysl, řada dodavatelů už nabízí ceny významně pod stropem. Nicméně dohoda byla učiněna, mnozí obchodníci na to spolehli a určitě by byly případy, kdy to některé dodavatele a některý segment jejich zákazníků zasáhne,“ poznamenal analytik z poradenské společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.  

Nahrávám video

Podobně se v pořadu Byznys ČT24 vyjádřil i ředitel marketingu MND Jan Sýkora. „Stropy už pro nás jako pro skupinu MND smysl nemají, my už žádné kompenzace od státu nebereme. Svoji historickou hodnotu měly v té největší krizi, kdy nám opravdu umožnily všem těm domácnostem pomoci, když ty ceny extrémně narostly,“ uvedl. Situace je podle něj aktuálně taková, že na 1,5 milionu zákazníků má naprosto zbytečně vysokou cenu energií.

Ředitel dodavatele eYello CZ skupiny PRE Michal Kulig však podotkl, že obecně to tak úplně neplatí. „Řada dodavatelů, kteří nakupují postupně a na delší dobu, tak nákupy provedli v době vysokých cen, proto ještě určitě bude část dodavatelů, kteří ty stropy budou potřebovat, a do konce roku podle mě mají smysl,“ uvedl s tím, že však stále větší část z nich, včetně skupiny PRE, už snižuje ceny pod vládní strop. 

Havlíček: Zrušení stropů znamená nejistotu

Pokud se vláda pro dřívější konec stropů nerozhodne, platit by měly do letošního prosince. To kritizuje opozice. „Nejlepší varianta je snížit stropy na úroveň okolních zemí, horší varianta je nechat je tak, jako jsou dnes. No a to úplně nejhorší je, je zrušit. Protože v momentě, kdy je zruší, no tak samozřejmě je to absolutní nejistota, zejména pro nízkopříjmové domácnosti a pozor, pro menší a střední firmy,“ řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Se zastropováním v příštím roce ale ministerstvo průmyslu a obchodu nepočítá. Zákazníkům, kteří by po konci limitů příští rok platili vyšší částky, teď dodavatelé začínají nabízet řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslance čekají pravidelné interpelace a debata o obalové novele

Poslance na jejich čtvrteční schůzi čekají především pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
před 1 mminutou

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 12 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled