Zastropování

Některé strany vládní koalice diskutují o dřívějším konci vládních stropů pro energie. Cenové limity mají podle původního plánu platit do konce roku. Stát na tuto formu pomoci s drahými energiemi k pondělku vydal přes 33 miliard korun. Do konce roku by se přitom mělo jednat o podstatně méně peněz – dodavatelé totiž zlevňují. Nyní vládou omezené ceny stále platí nižší miliony lidí – jen u největšího tuzemského dodavatele ČEZ se jedná o dva miliony zákazníků.

Další dodavatelé zlevňují elektřinu a plyn. Po společnostech ČEZ nebo E.ON ve středu oznámila nové snížení cen i Pražská energetika, která obsluhuje tři čtvrtě milionu zákazníků. Firmy také nabízejí lidem před topnou sezonou fixaci, a to kvůli tomu, že se blíží konec vládních stropů na energie.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Části domácností se s novým rokem změní ceny energií. Klienti, jimž končí dlouhodobá fixace, zaplatí zřejmě víc, zákazníci s tarify na dobu neurčitou můžou díky vládnímu cenovému stropu naopak ušetřit. Pro přesnější představu o konečném vyúčtování radí energetické společnosti provést u elektřiny i plynu samoodečet. Pokud samoodečet lidé neudělají, dodavatelé jejich spotřebu na konci roku odhadnou.

Vláda dohodla s největšími obchodníky s energiemi podobu kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu. Na Twitteru to během dne uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ministři také jmenovali Tomáše Pojara do funkce poradce pro národní bezpečnost a Lucii Fukovou do pozice zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Vláda se shodla, že zatím nestanoví termín pro přijetí eura.

Sto osmdesát eur za megawatthodinu je maximální cena, na které se dohodli evropští ministři pro energetiku. Souhlasilo i Německo, i když dlouho mělo připomínky kvůli obavám ze ztráty dodavatelů. Dohoda přichází v posledních dnech českého předsednictví a kabinet Petra Fialy (ODS) ji označuje za velký úspěch. „Velcí odpůrci zastropování byli ochotní najít kompromis,“ prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně čtyřicet miliard korun.

Zákazníci největšího dodavatele elektřiny v Česku společnosti ČEZ už dostávají nové zálohy za energie, které od ledna počítají se zdražením dodávek na zastropované ceny. Zdražení se týká přes 1,3 milionu odběratelů, přičemž zálohy zatím vzrostly asi třetině z nich. Stejný podíl zákazníků naopak bude platit stejné zálohy jako dosud. Podle firmy se do záloh už promítá šetření klientů při spotřebě. Další část klientů pak dostane nové zálohy až po blížícím se vyúčtování, informovala společnost ČEZ. Na zastropované ceny od ledna zdraží také ostatní dodavatelé, také ti začali nyní rozesílat nové zálohy klientům.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) neočekává, že by v příštím roce výrazně vzrostla nezaměstnanost. České televizi to řekl na konferenci, která se v rámci českého předsednictví Radě Evropské unie zabývá situací malých a středních podniků. Podle šéfa resortu bude na trhu práce dostatek volných míst i v případě, že některé firmy budou například kvůli drahým energiím snižovat stavy.

Společnost innogy od ledna zvýší necelé desetině svých zákazníků ceny elektřiny. Tato část klientů tak bude od přelomu roku platit vládou zastropované ceny elektřiny, běžná domácnost si proti současnosti připlatí asi 500 korun měsíčně.

Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádá Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Premiér to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Uvedl také, že platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst a odmítl snižování hranice zastropování energií.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Polostátní energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem tří set korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Dodávky elektřiny a plynu zdraží od nového roku také energetická společnost E.ON.

Česko má podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) historicky nejvyšší zásoby zemního plynu. Je to podle něj 99 procent kapacity zásobníků. Věří, že zemi čeká normální zima, i když bude potřeba více šetřit. „Na zimu jsme připraveni nejlépe, jak jsme mohli,“ řekl na brífinku.

Zastropované ceny energií budou platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy. Typicky půjde například o technické služby, městské dopravní podniky nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také limit pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu. Opatření podle premiéra schválila vláda. Už dříve kabinet schválil maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

V novém energetickém balíku Evropské komise podle premiéra Petra Fialy (ODS) chybí explicitní návrh zastropování ceny plynu určeného pro výrobu elektřiny. Výtku pro nynější návrh předeslal na středečním jednání sněmovního evropského výboru, kde poslancům představoval pozici Česka na zasedání Evropské rady. V Bruselu se uskuteční ve čtvrtek a v pátek.

Vláda ve středu svým nařízením stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Zastropování bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie by se mělo opatření projevit již během listopadu. Cenový strop pro domácnosti, firmy připojené na nízké napětí a veřejné služby bude platit bez ohledu na spotřebu. Malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí budou mít cenový strop stanovený na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému peníze, ale také sníží výdaje rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také ekonomice. Zástupci opozice označili Fialovo vystoupení za zbytečné a za zneužití funkce premiéra před obecními a senátními volbami. Koaliční politici projev zhodnotili jako věcný či odpovídající situaci.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Vláda schválila, že malí odběratelé za kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny zaplatí maximálně šest korun včetně DPH. Stejné množství plynu pak bude stát maximálně tři koruny. Tento cenový strop by se do plateb domácností za energie měl promítnout už v listopadu. V závislosti na spotřebě mohou odběratelé díky tomuto zastropování ušetřit potenciálně i desítky tisíc korun.

Senátoři v usnesení podpořili zastropování cen energií. Vyzvali také vládu, aby srozumitelně vysvětlovala přijímaná opatření. Usnesení přijala horní parlamentní komora na závěr mimořádné schůze, na níž diskutovali senátoři i někteří členové vlády o růstu cen energií a pomoci obyvatelům a firmám. Na úvod jednání vystoupil premiér Petr Fiala (ODS), jenž uvedl, že současná vláda udělala pro zajištění energetické bezpečnosti za tři měsíce víc než předchozí vlády s účastí ANO za osm let, po něm promluvili i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po poledni pokračuje debata již bez členů vlády.