Zastropování

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.

Evropská komise vyzvala Slovensko, aby přestalo uplatňovat vládní nařízení o prodeji nafty, jehož součástí je i zavedení dvojích cen. Bratislavě pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva, uvedl v pondělí slovenský premiér Robert Fico (Smer). Podle něj chce Komise tímto krokem ovlivnit politickou situaci na Slovensku. Fico EK kritizoval rovněž za to, že dle něj nedokázala prosadit kontrolu ropovodu Družba na Ukrajině, kterým v lednu přestala proudit surovina na Slovensko a do Maďarska.

Ministerstvo práce připraví v brzké době návrh důchodové novely se zastropováním penzijního věku na 65 letech, návratem k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo třetiny, navyšováním důchodu za práci v penzi a se zvednutím penze podle věku. Norma by mohla platit od příštího roku. Novinářům to řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Vláda ANO, SPD a Motoristů slíbila změny v programovém prohlášení. Zrušila by tak část důchodové reformy k udržitelnosti systému penzí, kterou prosadila minulá vláda.

Česká republika získala podporu kvalifikované většiny států EU pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi, uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Některé strany vládní koalice diskutují o dřívějším konci vládních stropů pro energie. Cenové limity mají podle původního plánu platit do konce roku. Stát na tuto formu pomoci s drahými energiemi k pondělku vydal přes 33 miliard korun. Do konce roku by se přitom mělo jednat o podstatně méně peněz – dodavatelé totiž zlevňují. Nyní vládou omezené ceny stále platí nižší miliony lidí – jen u největšího tuzemského dodavatele ČEZ se jedná o dva miliony zákazníků.

Další dodavatelé zlevňují elektřinu a plyn. Po společnostech ČEZ nebo E.ON ve středu oznámila nové snížení cen i Pražská energetika, která obsluhuje tři čtvrtě milionu zákazníků. Firmy také nabízejí lidem před topnou sezonou fixaci, a to kvůli tomu, že se blíží konec vládních stropů na energie.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Části domácností se s novým rokem změní ceny energií. Klienti, jimž končí dlouhodobá fixace, zaplatí zřejmě víc, zákazníci s tarify na dobu neurčitou můžou díky vládnímu cenovému stropu naopak ušetřit. Pro přesnější představu o konečném vyúčtování radí energetické společnosti provést u elektřiny i plynu samoodečet. Pokud samoodečet lidé neudělají, dodavatelé jejich spotřebu na konci roku odhadnou.

Vláda dohodla s největšími obchodníky s energiemi podobu kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu. Na Twitteru to během dne uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ministři také jmenovali Tomáše Pojara do funkce poradce pro národní bezpečnost a Lucii Fukovou do pozice zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Vláda se shodla, že zatím nestanoví termín pro přijetí eura.

Sto osmdesát eur za megawatthodinu je maximální cena, na které se dohodli evropští ministři pro energetiku. Souhlasilo i Německo, i když dlouho mělo připomínky kvůli obavám ze ztráty dodavatelů. Dohoda přichází v posledních dnech českého předsednictví a kabinet Petra Fialy (ODS) ji označuje za velký úspěch. „Velcí odpůrci zastropování byli ochotní najít kompromis,“ prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně čtyřicet miliard korun.

Zákazníci největšího dodavatele elektřiny v Česku společnosti ČEZ už dostávají nové zálohy za energie, které od ledna počítají se zdražením dodávek na zastropované ceny. Zdražení se týká přes 1,3 milionu odběratelů, přičemž zálohy zatím vzrostly asi třetině z nich. Stejný podíl zákazníků naopak bude platit stejné zálohy jako dosud. Podle firmy se do záloh už promítá šetření klientů při spotřebě. Další část klientů pak dostane nové zálohy až po blížícím se vyúčtování, informovala společnost ČEZ. Na zastropované ceny od ledna zdraží také ostatní dodavatelé, také ti začali nyní rozesílat nové zálohy klientům.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) neočekává, že by v příštím roce výrazně vzrostla nezaměstnanost. České televizi to řekl na konferenci, která se v rámci českého předsednictví Radě Evropské unie zabývá situací malých a středních podniků. Podle šéfa resortu bude na trhu práce dostatek volných míst i v případě, že některé firmy budou například kvůli drahým energiím snižovat stavy.

Společnost innogy od ledna zvýší necelé desetině svých zákazníků ceny elektřiny. Tato část klientů tak bude od přelomu roku platit vládou zastropované ceny elektřiny, běžná domácnost si proti současnosti připlatí asi 500 korun měsíčně.

Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.

Premiér Petr Fiala (ODS) požádá Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Premiér to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Uvedl také, že platí závazek, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst a odmítl snižování hranice zastropování energií.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Polostátní energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem tří set korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Dodávky elektřiny a plynu zdraží od nového roku také energetická společnost E.ON.

Česko má podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) historicky nejvyšší zásoby zemního plynu. Je to podle něj 99 procent kapacity zásobníků. Věří, že zemi čeká normální zima, i když bude potřeba více šetřit. „Na zimu jsme připraveni nejlépe, jak jsme mohli,“ řekl na brífinku.

Zastropované ceny energií budou platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy. Typicky půjde například o technické služby, městské dopravní podniky nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také limit pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu. Opatření podle premiéra schválila vláda. Už dříve kabinet schválil maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.