Dodavatelé energií začínají nabízet ceny pod vládním stropem. Kabinet zatím o jeho zrušení neuvažuje

5 minut
Události: Situace na trhu s energiemi
Zdroj: ČT24

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

„Největší rizika v okamžiku, kdy jsme schvalovali státní rozpočet, byly ceny energií, tedy náklady na zastropování, na kompenzace. Zatím ten vývoj je pozitivní. My jsme řekli, že v dubnu budeme analyzovat první čtvrtletí,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Velkoobchodní ceny energií jsou ale stále vyšší, než byly na začátku minulého roku. Řada firem i domácností tak platí větší částky, než na které byly zvyklé. Dodavatelé energií nabízejí výhodnější tarify zpravidla pro některé skupiny odběratelů.

Fixované ceny má například Tereza Navrátilová, která vyrábí čokoládové pochutiny. „Ale jelikož budeme výrobu přesouvat do jiných prostor, kde máme spotové ceny, takže tam nám budou měsíčně vypočítávat tu spotřebu měsíc zpětně,“ podotýká. 

Zatímco teď platí zálohy kolem pěti tisíc korun, nově to bude víc než dvaapůlkrát tolik. I proto je ráda, že jsou ceny zastropované. Někteří dodavatelé navíc už začali nabízet i tarify pod tímto limitem.

Výhodné za určitých podmínek

„Ty cenově nejvýhodnější jsou za určitých podmínek. Jsou většinou pro nové klienty, to znamená, dodavatelé se snaží nabrat nové zákazníky,“ podotýká energetický konzultant a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor. 

První ceny pod vládním stropem se objevily už na začátku roku. Podmínkou byla většinou několikaletá fixace. Teď už tarify pod cenovým limitem nabízejí všichni hlavní dodavatelé i u kratších smluv. Pro jejich získání je ale nutné splnit podmínky konkrétní nabídky, například délku fixace.

„S tím, jak to v tuto chvíli vypadá, že ceny půjdou dál níže, tak my samozřejmě na to budeme reagovat a předpokládáme, že bychom mohli ty ceníky během roku vylepšovat,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

„Aktuálně by nebylo fér něco slibovat, ale jak je vidět na naší dlouhodobé strategii, snažíme se pozitivní trendy našim zákazníkům do produktů promítat,“ konstatuje mluvčí E.ON Roman Šperňák.

Vládní stropy zatím zůstanou

I přes klesající ceny na energetických burzách ale ministerstvo průmyslu předpokládá, že vládní stropy minimálně do konce roku zůstanou zachovány.

„To, nad čím uvažujeme, není zrušení stropu nebo jeho úprava, ale spíše hledání stimulů nebo investic a dotací do těch opatření tak, abychom snížili spotřebu,“ podotýká náměstek pro řízení sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla.

Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) zastropování dává smysl, ale musí být nastaveno na správné úrovni. „Přece není normální, aby okolní země měly s výjimkou Německa zastropováno někde na úrovni 50 až 70 procent našeho stropu,“ dodal.

„Spotřebitelé z toho tolik netěží, protože není příliš důvod u těch dodavatelů, aby slezli pod cenové stropy tak, jak jsou nastaveny,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Rušení stropů nepředpokládají ani odborníci. „Co se týče předčasného zrušení – to také nečekám. Ona ta pojistka je také důležitá. Koneckonců ještě hodně produktů ten vládní cenový strop využívá,“ dodává Gavor. Loňských maxim by ale podle analytiků už ceny energií neměly letos dosáhnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 5 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 12 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...