Česko podle Síkely energeticky zvládlo zimu, hlavní roli mělo snížení spotřeby plynu

Nahrávám video

Zásobníky plynu jsou naplněny více než z poloviny, trojnásobně oproti loňsku. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Uplynulou zimu Česko podle něj z energetického hlediska zvládlo, hlavní roli hrálo právě snížení spotřeby plynu. Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska. Za stejné období se spotřeba plynu snížila o patnáct procent oproti stejnému období loni. Podle Jozefa Síkely ale i tak stojí před Českem další výzvy, aby plynu bylo dost i na příští topnou sezonu.

„Nikdo z nás si nedovedl představit, že na konci zimy bude situace s plynem tak dobrá,“ řekl Síkela. České zásobníky jsou podle něj vzhledem k ročnímu období rekordně naplněné, zásoby činí 1,77 miliardy metrů krychlových zemního plynu. Loni touto dobou byly 474 milionů metrů krychlových. Síkela také upozornil na to, že cena plynu na burze je zhruba o třetinu nižší než loni ve stejnou dobu. „Jsme v optimistické situaci v přípravě na další zimu,“ dodal.

Ministr řekl, že od začátku roku se podařilo snížit spotřebu plynu o patnáct procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Ve srovnání s tříletým průměrem je spotřeba o dvacet procent nižší. Od loňského září Česko proti běžné spotřebě ušetřilo miliardu metrů krychlových plynu.

Podle Síkely je ale třeba v úsporách pokračovat. „Ještě nemáme vyhráno. Těch důvodů je spousta: Nevyzpytatelnost Ruska z hlediska dalších akcí, možné obnovení ekonomické aktivity v Číně, která je velkým odběratelem LNG, či klimatická změna a její dopad na hydroelektrárny v Evropě,“ řekl ministr. Česko podle něj podporuje, aby se o rok prodloužila platnost evropských pravidel vyžadujících úspory plynu a která se původně měla vztahovat na tuto topnou sezonu. 

Nahrávám video

Aktualizovanou energetickou koncepci ministr teprve předloží

Na úspory energie a na energetickou účinnost bude klást důraz i aktualizovaná energetická koncepce, kterou Síkela v nejbližších týdnech předloží vládě.

„Situace, kdy na produkci jedné jednotky hrubého domácího produktu spotřebujeme dvakrát více energie, než je průměr Evropské unie, je v dnešním světě dlouhodobě neudržitelná,“ upozornil. Kromě toho se koncepce zaměří na komunitní energetiku. Ministr také zdůraznil, že vláda pokračuje v přípravě stavby nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany a prověřuje možnosti stavby dalších jaderných reaktorů.

Síkela také připomněl, že se Česko za poslední rok dokázalo zbavit závislosti na ruském plynu. Od začátku letošního roku nepřitekl do země žádný ruský zemní plyn. Veškeré dodávky přicházely přes Německo, byl to buď zemní plyn z Norska, nebo zkapalněný zemní plyn (LNG) z Belgie a Nizozemska.

Na oznámení ministra o plných zásobnících plynu se více kriticky dívá jeho předchůdce v čele resortu průmyslu Karel Havlíček (ANO). „Je to dáno za prvé tím, že se obchodníci předzásobili plynem, protože stát nerozhoduje o tom, nakolik budou zásobníky plné. Stát maximálně může zamotivovat tím, že poskytne určité garance na rozdíl ceny, ale obchodníci si pořídili plynu dostatek – to je jedna věc a druhá věc je, že byla mírná zima,“ řekl. 

Více elektřiny z obnovitelných zdrojů

V dalších letech bude podle státu také potřeba vyrábět více elektřiny z obnovitelných zdrojů tak, aby Česko dohnalo západní země. Například o solární panely je za poslední rok rekordní zájem. V Česku se však loni z obnovitelných zdrojů vyrobila jen necelá čtyři procenta elektřiny, v celé Evropské unii to přitom byla více než pětina. 

K úsporám má přispět také takzvaná komunitní energetika, tedy výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a její sdílení v rámci větší skupiny domácností. Ministerstvo hodlá investovat do větší kapacity rozvodné sítě. A v budoucnu má k posílení energetické bezpečnosti země přispět i nový blok Jaderné elektrárny Dukovany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...