Jaderná elektrárna Dukovany

U jihočeského letiště by mohla vzniknout továrna na malé modulární reaktory. Společnosti ČEZ a britská Rolls-Royce SMR postaví malý modulární reaktor (SMR) vedle jaderné elektrárny Temelín. Výstavba by měla začít v roce 2029 a dokončena má být v roce 2034. Rolls-Royce SMR bude také stavět další servisní a vývojová centra, která bude potřebovat pro zajištění včasných dodávek. Díky tomu by mohlo vzniknout na jihu Čech až tři tisíce kvalifikovaných pracovních míst.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) a šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) představili výsledky socioekonomické studie, která řeší dopady dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech na Vysočinu. Podle studie přibyde téměř deset tisíc nových obyvatel, s čímž bude spojen nedostatek lékařů i bytů. Mezi pozitiva mají patřit vyšší příjmy obcí, vyšší zaplněnost dosud málo vytížených školských zařízení a do budoucna lepší prosperita regionu.

Francouzská společnost EDF podala rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který v závěru října zamítl její námitky proti průběhu tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. Francouzi protestují proti postupu zadavatele a výběru korejské firmy KHNP jako preferovaného uchazeče. Námitky vůči tendru podala také společnost Westinghouse, která se zatím ke svému dalšímu postupu nevyjádřila. Antimonopolní úřad potvrdil, že oba rozklady obdržel.

Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) i zástupce investorské firmy ČEZ řekli ČT, že avizované šedesátiprocentní zapojení tuzemského průmyslu do výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech zřejmě nebude součástí smlouvy s vítězem tendru, jihokorejskou KHNP. Dál ale tvrdí, že zapojení českých podniků je klíčové a že hodlají dohlédnout na dodržení tohoto slibu Korejci. Absenci jasně dané pozice českého průmyslu kritizuje opozice i část oborových sdružení.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na základě návrhů společností EDF a Westinghouse vydal předběžná opatření, jimiž zakázal zadavateli uzavřít smlouvy v tendru na výstavbu nového jaderného zdroje. Vydání opatření ale nevypovídá nic o tom, jakým způsobem bude rozhodnuto ve věci.

Premiér Petr Fiala (ODS) na Mezinárodním strojírenském veletrhu prohlásil, že česká ekonomika je ve srovnání se situací před rokem z nejhoršího venku. Bude-li Česko aktivní, může podle něj v globální technologické a energetické transformaci hodně získat. Klíčové je podle něj zajistit energetickou soběstačnost. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje musí vláda pohlídat účast českých firem na dostavbě Dukovan.

Korejská společnost KHNP odmítla, že by od tamní vlády obdržela dotace či jejich příslib, které by mohly ovlivnit výsledek českého jaderného tendru. Podle firmy se navíc na tuzemský tendr nevztahují aktuální pravidla EU o zahraničních subvencích. Reagovala tak na stížnost francouzské společnosti EDF k Evropské komisi.

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol při čtvrtečním jednání v Praze ujistil českou hlavu státu Petra Pavla, že se korejská vláda postará o to, aby proces vedoucí k podpisu smlouvy se společností KHNP o stavbě jaderných bloků v Dukovanech byl hladký. Nevyloučil, že by KHNP a americký Westinghouse mohly částečně u Dukovan spolupracovat. Pavel věří, že současný spor obou firem se vyřeší. Česko je ale podle něj připraveno i na variantu, že by se tak nestalo.

S rozšiřováním jaderné energetiky v Česku musí posilovat i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V příštích letech mu totiž naroste agenda třeba kvůli výstavbě dvou nových bloků v Dukovanech. Po vládě tak úřad požaduje víc peněz pro příští roky.

ČEZ tento týden zahájil debatu s jihokorejskou společností KHNP o stavbě dvou jaderných reaktorů v Dukovanech. Finální znění smlouvy by mělo být hotové v prvních měsících příštího roku. České firmy by se na zakázce mohly podílet zhruba z šedesáti procent. Opozice se chce ptát zejména na financování druhého bloku. Právě to má navrhnout pracovní skupina ministerstva financí, průmyslu a společnosti ČEZ do konce roku.

Až čtyři tisíce nových lidí a miliardové investice, na takový nápor se chystá Kraj Vysočina v souvislosti s dostavbou Dukovan. Konkrétní dopady na region vláda zatím nezveřejnila. Už teď je ale jasné, že budou potřeba nové domy i silnice. Většina obcí v okolí jaderné elektrárny si tak připomene situaci z osmdesátých let minulého století, kdy se stavěly první bloky.

Výstavba nových jaderných zdrojů v Česku může podle vlády znamenat výraznou příležitost i pro české firmy a ekonomiku jako celek. Na středeční oznámení vítěze tendru, kterým se stala jihokorejská společnost KHNP, už reagovaly domácí firmy: na zakázce se chtějí podílet co nejvíc. KHNP počítá s tím, že by se mohly zapojit až z 65 procent.

Dva nové jaderné bloky v Dukovanech má postavit jihokorejská společnost KHNP, na brífinku po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Aktuálně nabízená cena za jeden blok při výstavbě celkem dvou reaktorů je 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách. Vláda zatím rozhodla jen o stavbě bloků v Dukovanech, s vítězným KHNP bude jednat o opci na další dva reaktory v Temelíně. Za výhodnou označila nabídku jihokorejské firmy také opozice.

Česko čeká v nadcházejících letech v energetice velmi důležitá etapa. Její směr nastínilo už únorové zveřejnění aktualizace klíčového strategického dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu. V energetické koncepci a energeticko-klimatickém plánu totiž stát počítá s odklonem od uhlí a s postupným posilováním jaderných zdrojů a obnovitelných zdrojů energie. Cíle obou dokumentů počítají také s výstavbou nových jaderných reaktorů, o niž usilovaly společnosti EDF z Francie a KHNP z Jižní Koreje. Vláda ve středu oznámila, že vybrala pro dostavbu Dukovan KHNP. Rozhodla také, že Česko má do roku 2030 ročně vyrábět 20 tisíc tun vodíku s využitím obnovitelných zdrojů.

Nové jaderné bloky v Dukovanech postaví korejská společnost KHNP. Společnost, která byla založena v roce 2001, je dceřinou firmou Korea Electric Power Corporation (KEPCO), jihokorejského státního energetického koncernu, jenž v zemi téměř monopolně ovládá vše od stavby elektráren až po prodej elektřiny.

Konference Česko na křižovatce 2 za přítomnosti politiků a podnikatelů představila plán pro růst země v oblastech vzdělání, dostupnosti bydlení či rozvoje v dopravní a energetické infrastruktuře. Premiér Petr Fiala (ODS) také zhodnotil dosavadní vývoj společně se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu. Podle Fialy se v rámci projektu Restart Česka „udělal obrovský kus práce“ a přidal informaci, že vláda bude mít do konce srpna jasno, kolik jaderných bloků se v Česku bude stavět.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Česko-francouzském jaderném fóru řekl, že chce s spolupráci s Českem v rozvoji jaderné energetiky posilovat, země by měly sdílet například společný vědecký a diplomatický přístup. Technologie je podle něj klíčová pro zachování nezávislosti a konkurenceschopnosti kontinentu. Česká vláda se v současnosti chystá rozhodnout, zda zadá stavbu jednoho, dvou, nebo čtyř nových bloků. Účastníkem tendru je kromě korejské KHNP i francouzská státní společnost EDF, jejíž nabídku francouzská hlava státu podpořila.

Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.

Rozhodnutí o vítězi tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se blíží. Zhruba za měsíc, tedy v polovině února, by společnost ČEZ měla vládě odevzdat hodnoticí zprávu s pořadím jednotlivých uchazečů. Finální verdikt pak bude na kabinetu. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že definitivní rozhodnutí padne během letošního roku.

Konečnou nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení uchazeči o tento kontrakt. Kdy začne energie z nového reaktoru proudit do české rozvodné sítě, je těžké odhadnout, stejně tak jeho cenu. Uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která je ve funkci 24 let. Jak sama dodala, její práce vůbec není nuda a je přesvědčená o tom, že výstavba nového bloku je pro Česko zásadní.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo územní rozhodnutí pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Podle úřadu umožní postavit až dva nové reaktory. Tento krok o den předešel uzávěrku na podávání nabídek do tendru na stavbu nového dukovanského bloku. Ministerstvo uvedlo, že to má být „pozitivní signál“ pro uchazeče.

O zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se budou ucházet všechny tři společnosti. Finální nabídku firmě ČEZ odevzdá americká Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KHNP. České televizi to potvrdily jednotlivé společnosti. Podle plánu by měl být nový jaderný blok dokončen do roku 2036. Projekt by tak mohl být největší investicí Česka v novodobé historii.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.