EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Nahrávám video

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.

„Pokud vím, je to dopis eurokomisaře, nejde o stanovisko Evropské komise a nemá pro nás žádný závazný účinek. Mnohem závažnější je pro nás předběžné opatření vydané soudem, které nařizuje počkat s podpisem smlouvy až po rozhodnutí o žalobě,“ uvedl Fiala.

Nařízení počkat s podpisem je dle premiéra nutné respektovat. „Jinak ale bude Česká republika dělat všechny kroky proto, abychom dosáhli podpisu co nejrychleji, protože jedině to zajistí dostatek energie – a to energie za přijatelné ceny. Korejská nabídka byla z hlediska všech klíčových parametrů taková, která odpovídala našim zájmům. A je lepší než jiné nabídky,“ dodal Fiala.

Ministr průmyslu a obchodu Vlček sdělil, že obdrželi pouze zdvořilostní dopis od francouzského eurokomisaře. „Mohu potvrdit, že jsem v pondělí 5. května obdržel zdvořilostní dopis od francouzského komisaře Stéphana Séjourného, na který mu dnes (v pondělí) pošlu svou zdvořilostní odpověď. Od Evropské komise nám tedy nic oficiálně nepřišlo, žádné řízení Evropské komise nebylo zahájeno a doposud ani neproběhlo jednání s DG GROW, které pan francouzský eurokomisař zastupuje. K tendru na Dukovany mohu jen zopakovat, že KHNP nabídla nejlepší cenu, včetně záruk, a garanci včasné výstavby,“ řekl Vlček.

Tendr se podle Vlčka uskutečnil v režimu bezpečnostní výjimky v souladu s evropskými pravidly a předtím, než vstoupilo v platnost nové nařízení o zahraničních subvencích. 

Síkela přiznal, že ví, co bylo obsahem dopisu. Nebude ho ale komentovat, dokud nebude hovořit se Séjourném, což má v plánu v úterý. „Myslím, že on je první, kdo by měl znát můj názor a moji reakci. Protože když jde o tendr na Dukovany, měl bych být jedním z největších insiderů,“ podotkl bývalý ministr průmyslu a obchodu.

„Vláda v tomto kolosálně selhala. Domnívala se, že domlouvat takovýto kontrakt je jako stavět garáž. To, že se vybralo KHNP čili Korejci, to my nezpochybňujeme, ale to, že se mělo současně jednat i s Francouzi, to je nabíledni,“ komentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a místopředseda sněmovny Karel Havlíček.

Nahrávám video

EK dle dopisu Séjourného prověřuje, zda nebyly korejské společnosti KHNP poskytnuty zahraniční subvence, které by mohly narušit vnitřní trh Evropské unie. Zahájila už i předběžný přezkum s cílem posoudit, zda potenciální zahraniční finanční příspěvky obdržené korejskou firmou KHNP, která tendr na dostavbu vyhrála, představují zahraniční subvence, a pokud ano, zda tyto zahraniční subvence narušují vnitřní trh.

V této souvislosti zdůrazňuje, že „nepředjímá konečné rozhodnutí“, nicméně v současné době připravuje rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření. Komise proto Česko žádá o spolupráci do té doby, než přijme konečné rozhodnutí, a o odložení podpisu smlouvy.

Přezkum se týká dodržování nařízení o zahraničních subvencích (FSR) narušujících vnitřní trh z roku 2022. „Povinnost loajální spolupráce vyžaduje, aby se Česká republika vyhnula jakékoli situaci, která by byla nevratně v rozporu s obavami uvedenými v tomto dopise a která by mohla mít nevratné účinky bránící účinnému uplatňování FSR,“ píše se v dopise z letošního 2. května.

„Na základě poskytnutých informací, jakož i dalších informací, které útvary komise odhalily v rámci předběžného přezkumu, přetrvávají významné náznaky, že straně (firmě KHNP) byly poskytnuty zahraniční subvence, které mohou narušit vnitřní trh,“ dodává dopis.

Společnost KHNP je ale pevně přesvědčena, že výběrové řízení na projekt nové jaderné elektrárny v Dukovanech proběhlo férově, transparentně a v souladu se zákonem pod dohledem české vlády. „Snaha o zpochybnění výsledku prostřednictvím právních manévrů je politováníhodná a představuje přímý útok na zásady spravedlivé soutěže,“ stojí v prohlášení KHNP.

„KHNP si vyhrazuje právo podniknout všechny nezbytné právní kroky k ochraně integrity procesu a svých legitimních zájmů. Nadále jsme plně odhodláni spolupracovat se společností ČEZ a českými úřady na zajištění úspěšné realizace tohoto strategického projektu, který je zásadní pro energetickou bezpečnost a cíle České republiky v oblasti uhlíkové neutrality.“

Nahrávám video

Žádost ani šetření nejsou v rozporu s výstavbou

Místopředseda komise pro prosperitu a průmyslovou strategii ve zmíněném dopise zdůraznil i to, že „žádost ani šetření nejsou v rozporu s projektem (výstavby Dukovan)“. „Naopak, naším záměrem je zajistit právní jistotu a zajistit, aby byla dodržována pravidla našeho vnitřního trhu.“

Tendr na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech vyhrála KHNP, neuspěla naopak francouzská firma EDF, která tendr napadla u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podpis finální smlouvy k Dukovanům již minulý týden zablokoval na návrh EDF Krajský soud v Brně.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nepokládá za náhodné načasování dopisu EK, ale ani fakt, že ho zaslal právě francouzský místopředseda. Šéf ČEZu Daniel Beneš v reakci na dopis uvedl, že ministr průmyslu Vlček by měl odpovědět v brzké době. „Ale jsem přesvědčen, že to, co je v dopise, by mělo Česko odmítnout.“

Celá věc je podle něj pochybná. „Je těžké věřit, že probíhá šetření, když se vás nikdo na nic nezeptá. Francouzi udělají všechno, aby taková elektrárna nevznikla. Nejde jim o to vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla, a to je dramatická zpráva pro Česko,“ doplnil Beneš.

Mluvčí Evropské komise Thomas Regnier obvinění odmítl. „Nejde o francouzského eurokomisaře, který hájí francouzské zájmy, ale o člena kolegia Evropské komise, který prosazuje legislativu a spolupracuje s českými úřady na ochraně našeho jednotného trhu,“ zdůraznil Regnier.

„Je legitimní, aby EDF hájila své zájmy“

Francouzský velvyslanec Stéphane Crouzat kontroval, že je legitimní, aby francouzská EDF hájila své zájmy. Podle něj to není v případě tak rozsáhlého projektu nic neobvyklého. „Podané opravné prostředky mají v zájmu Evropské unie i samotného Česka určit, zdali vítězná nabídka je, či není v rozporu s pravidly spravedlivé hospodářské soutěže a s právními předpisy,“ prohlásil Crouzat.

„Naše dvě země jsou pilíři evropské jaderné aliance a zavázaly se k národním programům rozvoje jaderné energetiky, které, jak doufáme, budou úspěšné,“ dodal velvyslanec, který v Česku působí přes rok.

EDF, z jejíž iniciativy soud zablokoval podpis finálních dohod s KHNP, uvedla, že nikdy nejednala s úmyslem narušit český jaderný program.

Nahrávám video

Výkonný místopředseda EK pro prosperitu a průmyslovou strategii Séjourné podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) odeslal dopis v pátek 2. května ve 22:00. Lipavský v neděli televizi Prima CNN řekl, že diplomacie list vyhodnocuje a musí se s ním detailně seznámit. V pondělí tiskový odbor Černínského paláce odmítl věc dále komentovat a odkázal na nedělní slova ministra.

Mluvčí diplomacie Daniel Drake minulý týden prohlásil, že téma žaloby podané EDF česká diplomacie s francouzskou stranou řeší. „S ohledem na zachování dobrých vztahů s našimi partnery nebudeme obsah těchto jednání řešit veřejně,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 9 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled