Soud zamítl žalobu společnosti EDF, která napadla tendr na dostavbu Dukovan

Nahrávám video

Krajský soud v Brně zamítl žalobu francouzské společnosti EDF proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) o tendru na stavbu nových bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. ÚOHS zamítl námitky společnosti EDF na postup ve veřejné soutěži. Strany mohou rozsudek napadnout kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu.

Antimonopolní úřad se nezabýval samotnými podmínkami tendru, protože dodavatele společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II) vybírala mimo zadávací řízení na základě bezpečnostní výjimky. Podle zákona nelze v takovém případě podat proti postupu zadavatele námitky. Soud se zabýval tím, zda měl ÚOHS posuzovat samotné podmínky tendru, nebo ne. Rozhodl ve prospěch ÚOHS.

Pokud bude rozsudek přijat jako pravomocný, bude to tedy znamenat, že antimonopolní úřad postupoval správně, když zamítl námitky EDF k průběhu tendru, který vyhrála korejská společnost KHNP, vysvětlila redaktorka ČT Tereza Gleichová. Rozsudek potvrdil kvalitní rozhodování ÚOHS o veřejných zakázkách, řekl mluvčí úřadu.

Rozhodnutí pramení z bezpečnostní výjimky

Podle soudce Jana Čížka byl postup ÚOHS správný a pramení z povahy bezpečnostní výjimky. „Cílem zákonodárce bylo vyloučit možnost jakéhokoliv zasahování do postupu zadavatele při výběru dodavatele a ochránit bezpečnostní zájmy státu,“ řekl Čížek. Judikatura podle něj zastává názor, že výčet námitek, které lze podat proti pokynům zadavatele, je vyčerpávající a nelze jej rozšiřovat. A zákonodárce také implicitně vyloučil pravomoc dodavatele domáhat se přezkoumávání zadávacího řízení.

Ani při použití bezpečnostní výjimky nelze porušit zásadu transparentnosti a diskriminace, ale to se podle soudu nestalo. Právní ochrana zadavatele podle Čížka není vyloučena, ale té je potřeba se případně domáhat u civilních soudů v občansko-právním sporu.

Společnost EDU II, která má na starosti jaderný tendr, zamítnutí žaloby EDF uvítala. „Od začátku si stojíme za tím, že celý tendr byl připraven férově a že dodavatel byl vybrán na základě jasných a transparentních kritérií. Již dvakrát toto potvrdil ÚOHS,“ uvedla mluvčí společnosti Alice Horáková. O případném vymáhání škod po EDF rozhodne později.

Samotnou dostavbu rozhodnutí neovlivní

Smlouvu státu na výstavbu dvou jaderných bloků v Dukovanech s korejskou firmou KHNP rozhodnutí Krajského soudu v Brně nijak neovlivňuje. Obě strany smlouvu podepsaly 4. června poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření krajského soudu, které zakazovalo smlouvu podepsat. Pokud by však soud EDF vyhověl a také soudy vyšší instance postup ÚOHS vyhodnotily jako nesprávný, mohla by francouzská společnost žalovat EDU II o náhradu škody.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se zamítnutí žaloby dalo očekávat. „Ukázalo se, že jsme měli pravdu. Byli jsme po celou dobu přesvědčení, že jsme postupovali správně,“ řekl Fiala. Zároveň zdůraznil, že projekt výstavby nových bloků je zásadní pro energetickou bezpečnost země. „Jsme si jistí, že celý projekt dovedeme do úspěšného konce,“ dodal premiér.

Pozitivně rozhodnutí soudu hodnotila také společnost KHNP. Byli jsme vždy přesvědčeni, že žaloba je nedůvodná, a jsme proto rádi, že to nyní potvrdil i nezávislý soud. Přípravy našeho společného projektu budou nadále pokračovat podle plánu a v souladu se zájmem České republiky na zajištění její energetické bezpečnosti," uvedl podnik.

O výstavbě dvou nových jaderných reaktorů rozhodla vláda loni v červenci. Dala přednost nabídce korejské KHNP před nabídkou EDF. Dalšího uchazeče, Westinghouse, vyřadila ze soutěže už dříve.

První blok v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036. Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady při aktuálně preferované výstavbě dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách činí 407 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.