Výběr korejské firmy KHNP na výstavbu jaderných bloků je správné rozhodnutí, shodují se odborníci. Bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl uvedl, že firma má dobrou organizaci výstavby. Někteří však poukazují i na rizika. Podle nich totiž hrozí dvojnásobné až trojnásobné navýšení aktuálně deklarované ceny za jeden blok, obávají se také zpoždění celého projektu. Podle americké společnosti Westinghouse, která se o tendr také ucházela, KHNP není oprávněna používat technologii reaktoru, kterou nabídla. Američané se kvůli tomu chtějí právně bránit. Naopak francouzská EDF vzala výsledek tendru na vědomí.
„Je to firma, která má perfektní organizaci výstavby. To je jeden z klíčových parametrů vedle ceny,“ řekl Míl. Kvůli špatně organizovanému dodavateli se cena může ve výsledku vyšplhat i na dvojnásobek, prohlásil. Cenu 200 miliard za reaktor považuje za velmi dobrou.
Vladimír Wagner z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT zmínil, že jde o dobré rozhodnutí. „Já jsem s tím velice spokojen a není to o tom, že to vyhráli Korejci, nebo Francouzi, (...) ale ve všech těch parametrech korejská nabídka byla lepší, což do značné míry pomůže, aby nedošlo k tomu, že by rozhodnutí mohli napadnout Francouzi a došlo k vleklým právním sporům, což by bylo velice špatně,“ uvedl s tím, že ale obě nabídky byly technicky velmi dobré.
„Většina klíčových parametrů se týkala toho, jak byla zaštítěna a garantována ta data, ekonomika a jak ta nabídka k tomu seriózně přistupovala. Já si myslím, že v tomhle ohledu byli Korejci pečlivější a snaživější,“ dodal.
Vláda se při výběru vítěze jaderného tendru nemohla rozhodnout špatně, řekla také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Všechny firmy, které se do soutěže zapojily, tedy korejská KHNP, francouzská EDF i americký Westinghouse, jsou podle ní vysoce kvalifikované a dokáží doručit blok se světovými parametry bezpečnosti.
Podle jaderného vědce Radka Škody je cena za reaktory výtečná. Korejci jí podle něj dosáhli zejména extrémním tlakem na z velké části české subdodavatele, aby se vzdali své marže. „Což může být velkým rizikem, pokud to některé české firmy dovede ke krachu,“ poznamenal. Rizikem pro český pracovní trh může podle něj být i přemístění levného personálu z Arabského poloostrova z dokončené elektrárny Barakah do Dukovan.
Reaktor od KHNP je podle Škody západním standardem. Ve srovnání s francouzským zařízením u něj vidí dvě nevýhody, a to nezkušenost Korejců oproti Francouzům s přepracováním v zadní částí palivového cyklu a také s chladicími věžemi pro jaderné elektrárny, protože Korejci chladí všechny reaktory do moře. Právě Dukovany jsou přitom svou svízelnou situací pro chlazení opravdu velmi specifické, upozornil Škoda.
Perlík: Očekáváme zapojení českého průmyslu
Výkonný ředitel Aliance české energetiky Josef Perlík uvedl, že se těší na společné jednání. „Těšíme se na další jednání s cílem vyjednat maximální podíl zapojení českého průmyslu v dodavatelském řetězci pro výstavbu nového jaderného zdroje,“ avizoval. Firma podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nabídla šedesátiprocentní zapojení českých firem.
„To číslo je zajímavé. Je to to, za co jsme poslední dva roky bojovali a o čem jsme jednali. Zcela zásadní ovšem je, jakým způsobem těch 60 až 65 procent, což bychom si přáli my, naplníme,“ podotkl Perlík s tím, že očekává zapojení českého průmyslu také „ve významných rolích.“ „Očekáváme účast našich společností ve vedení projektu, řízení prací, v inženýringu a zejména, aby součástí spolupráce bylo přenesení know-how na české společnosti s cílem zajistit následný servis provozovaných jaderných bloků.“
Gavor: Rizika zůstávají
Podle analytika společnosti ENA a výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiřího Gavora korejská firma zvítězila zejména díky nižší ceně. Zároveň se jí podle něj zřejmě podařilo rozptýlit obavy české strany z možných komplikací vyplývajících z právních sporů s Westinghouse ohledně duševního vlastnictví jejich technologie. „Předpokládám, že Westinghouse bude mít nakonec nějakou menší účast na dodávce,“ podotkl Gavor.
Americká společnost měla o výstavbu bloku také zájem, ale vláda ji na začátku roku nepozvala do další fáze soutěže. První americká nabídka podle ní nesplnila podmínky. Westinghouse nyní v reakci na rozhodnutí o výběru KHNP uvedla, že firma není oprávněna používat technologii reaktoru, kterou Česku v tendru nabídla. Američané korejskou firmu viní z nedodržování amerických pravidel pro kontrolu vývozu a chtějí se kvůli tomu právně bránit.
„Mezi oběma společnostmi existuje rozdílný postoj, pokud jde o právo používat technologii, na kterou si činí nárok společnost Westinghouse,“ reagovala KHNP. „Společnost KHNP bude plně dodržovat pravidla americké vlády pro kontrolu vývozu,“ doplnila korejská firma.
Právě spor s Westinghousem Jižní Koreji komplikuje plány na vývoz jaderných technologií. Zatímco korejské jaderné firmy vidí prostor k růstu na domácím trhu, nedořešený spor brzdí jejich expanzi na zahraniční trhy, napsal už dříve jihokorejský tisk.
Podle Gavora rizika zůstávají. „KHNP ještě nikde nepostavila jednotku o požadovaném výkonu, navíc ještě nic nepostavila v EU. V podstatě půjde o demonstrační jednotku a demonstrační jednotky se notoricky potýkají s překračováním rozpočtu a času,“ varoval Gavor. Podle něj tak bude hodně záležet na tom, jak kvalitní smlouvu, obsahující všechny příslušné penalizace za nedodržení parametrů, podepíše česká vláda.
Podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala je výběr KHNP spíše dobrou volbou. „Sice má spory s jiným osloveným dodavatelem Westinghouse a nemá v EU prozatím žádnou realizaci, ale současně nemá žádné velmi problematické projekty ve vyspělém světě,“ shrnul Dohnal.
Pro analytika XTB Jiřího Tylečka je výhra Korejců překvapením, postavení dvou bloků v Dukovanech naopak předpokládal. „Dá se očekávat, že jejich hlavní výhodou byla nabídnutá cena a také pouze malé zpoždění a problémy referenčních zakázek,“ řekl. V případě ceny za reaktory je však skeptický. „Nabízená cena okolo dvou set miliard korun za blok je podle mého názoru naprosto nereálná. Očekávám, že konečná cena bude přibližně dvakrát až třikrát vyšší a realizace bude mít zpoždění v řádu let. To ukazují projekty, které byly v Evropě realizovány v posledních letech,“ upozornil Tyleček.
Středula: S korejskými firmami mám špatné zkušenosti
„Já bych v žádném případě výběr dodavatele nijak neglorifikoval,“ prohlásil předseda ČMKOS Josef Středula. Podle něj je třeba zakázku hodnotit až ve chvíli, kdy začnou nové reaktory vyrábět elektřinu. Osobně má prý s korejskými firmami v Česku špatné zkušenosti, konkrétně kritizoval společnosti Hyundai, Nexen a Doosan a jejich přístup k zaměstnancům. Doporučil by zřídit za účasti zaměstnavatelů a zaměstnanců vládní výbor, který by měl kontrolovat, jak KHNP plní sliby.
„Porovnání obou nabídek ukázalo, že nabídka KHNP byla jednoznačně lepší prakticky po všech stránkách – od ceny výsledně vyrobené energie po míru zapojení českých firem,“ uvedla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Tento historický krok je nesmírně dobrou zprávou pro české občany a jsem ráda, že naše vláda posouvá energetiku dopředu i s ohledem na tolik důležitou energetickou bezpečnost,“ dodala.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil rozhodnutí vlády za jedno z nejdůležitějších v energetice v novodobé historii. „Chceme, abychom mohli mít bezpečné a cenově dostupné dodávky energií a zároveň je pro nás důležité vysoké zapojení našeho průmyslu nejen při této výstavbě v Dukovanech,“ uvedl na síti X. ČTK poté napsal, že nebylo nad čím váhat. „Na jednání vlády jsem doporučení investora podpořil, předložená nabídka KHNP byla jednoznačně lepší,“ poznamenal.
Vláda podle vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj a předsedy Pirátů Ivana Bartoše k věci přistoupila maximálně odpovědně, neboť si uvědomuje dlouhodobé dopady na Česko a občany. „Což byl ostatně i důvod, proč jsme v minulém období za Piráty tak intenzivně bojovali proti nápadu ANO otevřít možnost dostavby Kremlu, kdy se nám tuhle harakiri myšlenku naštěstí podařilo zastavit,“ napsal. Česko podle něj musí být co nejvíc energeticky soběstačné a nezávislé na nepřátelských režimech.
Rozhodnutí vlády uvítal i hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS a STO). „Celkově je projekt Dukovan obrovská příležitost, ale abychom ji vytěžili, musíme ji odpracovat,“ řekl. Předpokládá, že intenzitní práce na přípravě území čeká region v celém následujícím čtyřletém volebním období. Řekl také, že s firmou KHNP chce krajská samospráva jednat o podmínkách a dopadech mohutné výstavby na region.
Podkladem pro tato jednání bude studie, která má být hotová letos na podzim a nechalo ji zpracovat ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Vysočinou a Jihomoravským krajem. „Ta by nám měla udělat takový manuál, co všechno je potřeba v regionu udělat, aby nedošlo k nějakým negativním jevům,“ řekl Schrek. Zvážit je podle něj potřeba například možnosti ubytování, zdravotní péče, služeb pro rodiny, pokud přijdou s novými pracovníky, i kulturního vyžití.
Havlíček: Je to zásluha předchozí vlády
Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček v reakci na rozhodnutí kabinetu řekl, že Projekt Dukovany je zásluhou předchozí vlády. „Jsme rádi, že konečně došlo k rozhodnutí. Projekt Dukovany jde komplet za naší vládou, byl připraven mým týmem, kterému gratuluji k dokončení tendru,“ řekl Havlíček. Ocenil, že se využila opce a budou se stavět rovnou dva bloky.
Jihokorejská společnost KHNP podle Havlíčka dala v tendru na výstavbu bloků v Dukovanech dobrou nabídku. Za nepochopitelné ale považuje, že Fialův kabinet současně nepředstavil model financování obou bloků. „Jinými slovy, dvakrát 200 miliard plus úroky, což může činit 800 miliard. (Vláda) měla 2,5 roku na to to připravit. Neudělala v tomto vůbec nic,“ dodal.
Schillerová: Chybí transparentní financování
Podobně se vyjádřila i předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, která uvedla, že bylo načase, aby rozhodnutí padlo. „Nakonec naše vláda to připravovala, byl to tým Karla Havlíčka, který tendr připravoval a jsme rádi, že vláda Petra Fialy (ODS) na to navázala,“ podotkla s tím, že naopak jí velmi chybělo jasné transparentní financování.
„To tam prostě nepadlo, padala nějaká čísla 80 až 85 miliard v příští pěti letech z úst ministra financí. To je podle mě na přípravné práce, ale tady jasně mělo být řečeno, my dneska máme dluh 3,2 bilionu, za ta léta – 2022 až 2025, co bude vládnout Petr Fiala, tak se zvýší o 1,2 bilionu,“ podotkla. „Jak to bude financováno, jakým způsobem, jak se to projeví na příjmech, které získává stát z ČEZu. Toto jsou všechno otázky, které jasně měly padnout a nepadly a bylo to velmi vyhýbavé,“ dodala Schillerová s tím, že se to bude týkat i vlád navazujících.
Místopředseda SPD Radim Fiala míní, že Česko potřebuje nové jaderné bloky. „Zvláště v situaci, kdy se nesmyslně, tedy bez relevantní náhrady a co nejdříve, snaží odstavit uhelné elektrárny,“ sdělil. „Pokud se jedná o výběr dodavatele, podle mých informací opravdu korejská KHNP podala nejlepší nabídku,“ uvedl s tím, že nabídka korejské firmy byla o lepší o „parník“ a velmi těžko by se podle něj dalo spekulovat, jak to mohlo být.
„Jsem rád, že vláda z nabídek vybrala tak, jak vybrala,“ dodal. Pro Česko to podle něj do budoucna bude znamenat, že bude mít dostatek energií pro firmy i domácnosti. „Já si myslím, že je to správné rozhodnutí, které ale podle mě mělo přijít o patnáct let dříve.“ Dodal také, že je tam ale další spousta neznámých. „Jaké jsou tam sankce například za pozdější dostavění? Jaké jsou sankce za to, že se nepodaří elektrárna dostavět v termínu? Protože potřebujeme co nejdříve začít fungovat, abychom posílili jadernou energetiku.“
Francouzská EDF, která spolu s korejskou firmou o tendr do poslední chvíle usilovala, v reakci uvedla, že výsledek vzala na vědomí. Je ale připravena pokračovat nebo znovu zahájit jednání se společností ČEZ a českou vládou, pokud se proces výběru dodavatele jaderných bloků v nadcházejících týdnech nebo měsících nějak změní nebo upraví. EDF postavila svou nabídku pro Česko na technologii bloku EPR 1200.
