Nové jaderné bloky v Dukovanech mají postavit Korejci

6 minut
Události: Dva nové bloky v Dukovanech postaví KHNP
Zdroj: ČT24

Dva nové jaderné bloky v Dukovanech má postavit jihokorejská společnost KHNP, na brífinku po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Aktuálně nabízená cena za jeden blok při výstavbě celkem dvou reaktorů je 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách. Vláda zatím rozhodla jen o stavbě bloků v Dukovanech, s vítězným KHNP bude jednat o opci na další dva reaktory v Temelíně. Za výhodnou označila nabídku jihokorejské firmy také opozice.

Premiér Fiala na tiskové konferenci prohlásil, že nabídka korejské firmy KHNP byla lepší ve všech hodnoticích kritériích. Vláda dala této firmě přednost před francouzskou společností EDF. Vláda se podle něj přiklonila k doporučení společnosti ČEZ, která na jaře nabídky analyzovala. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,“ řekl.

Slova premiéra potvrdila také předsedkyně TOP 09 a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová s tím, že nabídka KHNP byla lepší, ať už jde o cenu vyrobené energie, či zapojení českých firem. „Tento historický krok je nesmírně dobrou zprávou pro české občany a jsem ráda, že naše vláda posouvá energetiku dopředu i s ohledem na tolik důležitou energetickou bezpečnost,“ dodala.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil rozhodnutí vlády za jedno z nejdůležitějších v energetice v novodobé historii. „Chceme, abychom mohli mít bezpečné a cenově dostupné dodávky energií a zároveň je pro nás důležité vysoké zapojení našeho průmyslu nejen při této výstavbě v Dukovanech,“ uvedl na síti X. Později ČTK sdělil, že nebylo nad čím váhat. „Na jednání vlády jsem doporučení investora podpořil, předložená nabídka KHNP byla jednoznačně lepší,“ poznamenal.

Rozhodnutí vlády podpořil také ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). „Připomínám, že minulá vláda zvažovala Rosatom (ruská společnost, pozn. red.). Na základě podkladů jsem přesvědčen, že se jedná o nejvýhodnější variantu. Je to i obrovská příležitost pro výzkum v ČR,“ podotkl na síti X. Také Pekarová Adamová považuje za důležité, že výstavba se uskuteční bez účasti Ruska a Číny.

Nabídka korejské společnosti se jeví výhodnější ve většině parametrů i ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL). „Nyní se bude jednat o uzavření smlouvy. Naším cílem je zajištění energetické bezpečnosti a rozumné ceny energií,“ sdělil.

61 minut
90′ ČT24: Reaktory v Česku postaví KHNP
Zdroj: ČT24

Vláda podle ministra pro místní rozvoj a šéfa Pirátů Ivana Bartoše k věci přistoupila maximálně odpovědně, neboť si uvědomuje dlouhodobé dopady na Česko a občany. „Což byl ostatně i důvod, proč jsme v minulém období za Piráty tak intenzivně bojovali proti nápadu ANO otevřít možnost dostavby Kremlu, kdy se nám tuhle ‚harakiri myšlenku‘ naštěstí podařilo zastavit,“ uvedl. Česko podle něj musí být co nejvíc energeticky soběstačné a nezávislé na nepřátelských režimech.

42 minut
Jaderné bloky postaví korejská firma KHNP
Zdroj: ČT24

Bartoš také řekl, že do hodnocení bylo zapojeno přibližně dvě stě expertů, kteří postupovali v souladu s metodikou Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „Hodnocení proběhlo podle předem stanovených licenčních, technických, ekonomických a smluvních podmínek. Pečlivě se zvažovalo také bezpečnostní hledisko,“ dodal.

„Výstavbu dvou nových jaderných bloků potřebujeme, každý nám totiž vyrobí přibližně dvanáct procent současné roční spotřeby, věřím tedy, že jádro a tento projekt nám zajistí udržitelný průběh procesu dekarbonizace,“ řekl k novým jaderným blokům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jeden blok za dvě stě miliard

Kabinet ve středu rozhodl o výstavbě zatím dvou reaktorů v Dukovanech, protože podle Fialy z nabídky vyplynulo, že bude výhodnější stavba dvou bloků na stejném místě. ČEZ, který má tendr na starosti, ovšem bude s vítězným dodavatelem v příštích třech až pěti letech jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně. KHNP nabízela svůj reaktor APR1000 o výkonu 1050 megawattů, který podle ní odpovídá všem evropským standardům a byl navržen právě pro export do Evropy.

Při preferované variantě výstavby dvou reaktorů by měla stavba jednoho bloku podle Fialy vyjít na přibližně 200 miliard. Jde o vyčíslení nákladů při současných cenách, zakázka se tak může v budoucnu prodražit. Podle odhadů vlády z roku 2020 měl jeden reaktor při tehdejších cenách vyjít na 160 miliard korun. Navýšení na aktuální cenu způsobila podle vlády inflace a další faktory.

Nabízená cena za výstavbu podle vlády do budoucna zajistí konkurenceschopné ceny elektřiny. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by se měla pohybovat do devadesáti eur (2277 korun) za megawatthodinu. O výsledné ceně ovšem chce ještě vláda s dodavatelem jednat.

„Projekt znamená dlouhodobou spolupráci na dalších přibližně sto let, od výstavby až po provoz. Výstavba jednoho či více reaktorů APR1000 by tak znamenala záruku dlouhodobého rozvoje partnerství a přátelství pro obě země. Toto posílené partnerství mezi vládami obou zemí by pak mohlo umožnit rozsáhlou spolupráci v celé řadě oblastí. Bereme to jako velký závazek a uděláme při závěrečných jednáních vše pro to, aby byl reaktor APR1000 v České republice skutečně postaven,“ uvedl ředitel KHNP Ču Ho-wang. Pro KHNP se bude jednat o první zakázku na výstavbu jaderných bloků v Evropě.

Korejci podle Fialy v nabídce deklarovali zapojení českého průmyslu do projektu ve výši zhruba šedesáti procent. Investované peníze navíc budou mít podle premiéra vysoký multiplikační efekt pro tuzemské hospodářství. Podle dřívějších analýz by každá vložená koruna měla mít více než trojnásobný výnos.

Stavba dvou jaderných bloků v Dukovanech bude největší a nejdražší zakázkou v moderní české historii. Rozpočtové náklady na přípravné práce pro jaderné bloky v Dukovanech budou v příštích pěti letech celkem 80 až 85 miliard korun, avizoval ministr financí Stanjura. První reaktor by se měl začít stavět v roce 2029, do zkušebního provozu by měl jít v roce 2036. Ministr zdůraznil, že KHNP nabídla lepší podmínky placení za nové reaktory. Stát podle něj bude hradit náklady pouze za provedenou práci.

„My bychom rádi měli podepsané všechny smlouvy v březnu příštího roku. Rádi bychom zahájili výkopové práce v Dukovanech někdy v druhé polovině roku 2029, betonáž už se bude lít na jaře 2030 tak, abychom stihli zahájení zkušebního provozu do roku 2036,“ uvedl k pracím generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Stanjura také upozornil, že Česko už získalo od Evropské komise takzvanou notifikaci neboli schválení veřejné podpory při výstavbě jednoho bloku v Dukovanech. V co nejkratší době připraví žádost o notifikaci i pro druhý blok, která bude vycházet z prvního modelu veřejné podpory, ale v některých modelech financování se bude lišit. Zdůraznil, že bez veřejné podpory se jaderný blok postavit nedá.

Veřejná podpora pro první blok by podle Stanjury měla mít podobu návratné půjčky investorovi stavby, kterým je dceřiná firma polostátní energetické společnosti ČEZ. Prvních dvanáct let bude půjčka bezúročná, úroky začnou nabíhat až od uvedení jaderného bloku do provozu, kdy také investor začne z výnosů z výroby elektřiny úvěr splácet.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 megawattů stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pospíšil apeluje na pomoc Ukrajině. Ševčík odmítá peníze na zbraně

„Je nutné pomoci Ukrajině, aby (ruský vládce Vladimir) Putin nepostupoval dále do vnitrozemí a neblížil se tím i hranici Evropské unie a NATO,“ varoval poslanec a 1. místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Miroslava Ševčíka (za SPD) Ukrajina potřebuje peníze „mimo jiné na své korupční skandály“. Připomněl i nutnost co nejrychlejšího konce války. O summitu lídrů EU i možném využití ruských aktiv hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.
před 46 mminutami

Během svátků lidé více plýtvají potravinami. Expertka radí, jak tomu předejít

Plýtvání potravinami je dlouhodobým problémem, který má ekonomické i environmentální dopady. V období Vánoc navíc lidé jídlem plýtvají více než jindy během roku. Zbytečnému vyhazování potravin se nicméně dá předejít. „Pokud domácnosti začnou plánovat střízlivěji a nakupovat s rozvahou, může se objem odpadu velmi výrazně snížit, aniž by se musely vzdát sváteční atmosféry,“ míní Lucie Veselá z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která se problematikou dlouhodobě zabývá.
před 1 hhodinou

Unijní lídři se shodli na závěrech summitu. Kromě části o Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí EU se v Bruselu shodli na závěrech summitu Evropské rady kromě části o Ukrajině, o jejímž financování na příští dva roky se ve čtvrtek večer stále rokovalo a výsledek zůstával nejasný. Na summitu během dne promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO), který o reparační půjčce pro Kyjev jednal s maďarským a slovenským protějškem.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Někde mají i noční směny. Pálenice jedou naplno

Provozovatelé pálenic teď mají díky dobré úrodě ovoce napilno. Například Obecní pálenice v Řepištích na Ostravsku se rozjela v půlce srpna a je v provozu každý den, třikrát týdně má dokonce noční směnu. Takový režim tu naposledy pamatují v roce 2018. Pálení ovoce vychází na konec podzimu kvůli dlouhému kvašení, které může trvat až dvacet týdnů. Na sektor však dopadá postupné navyšování spotřební daně. Ta rostla loni a letos o deset procent ročně, v roce 2026 se zvýší o dalších pět procent. Litr pálenky tak letos vyjde na 220 korun, příští rok to bude ještě více. Vyšší daň vede podle provozovatelů pálenic k nárůstu nelegálního domácího pálení, které je nebezpečné kvůli riziku možného výbuchu. Navíc může výsledný destilát potenciálně ohrozit zdraví konzumentů.
před 2 hhodinami

D1 je po desítkách let kompletní. Otevírá se poslední úsek u Přerova

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevře Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
před 3 hhodinami

Inspekce: Prodej alkoholu nezletilým je na vánočních trzích nejčastějším prohřeškem

Desítky kontrol na vánočních trzích naplánovala před koncem roku Česká obchodní inspekce. Zaměřuje se při nich hlavně na prodej alkoholu nezletilým, který je podle inspektorů nejčastějším problémem, ale i na poctivost stánkařů.
před 12 hhodinami

Nebude to hned, ale chceme k tomu směřovat, řekl Mach o vyrovnaném rozpočtu

Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů chce směřovat k vyrovnanému rozpočtu, zdůraznil ve čtvrtečním Interview ČT24 budoucí náměstek na ministerstvu financí Petr Mach (SPD). Cíle lze podle něj navíc dosáhnout bez zvyšování daní.
před 12 hhodinami

Vystrčil v adventním poselství vyzval k budování důvěry

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v předvánočním projevu ve čtvrtek vyzval k budování důvěry jako základu fungujícího společenství. Podle něj je k tomu potřeba slušně vedený dialog, vzájemné naslouchání si a ochota dohodnout se. Podle Vystrčila je společenství bez důvěry odsouzeno k chudobě, rozpadu či nesvobodě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...