Nové jaderné bloky v Dukovanech mají postavit Korejci

6 minut
Události: Dva nové bloky v Dukovanech postaví KHNP
Zdroj: ČT24

Dva nové jaderné bloky v Dukovanech má postavit jihokorejská společnost KHNP, na brífinku po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Aktuálně nabízená cena za jeden blok při výstavbě celkem dvou reaktorů je 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách. Vláda zatím rozhodla jen o stavbě bloků v Dukovanech, s vítězným KHNP bude jednat o opci na další dva reaktory v Temelíně. Za výhodnou označila nabídku jihokorejské firmy také opozice.

Premiér Fiala na tiskové konferenci prohlásil, že nabídka korejské firmy KHNP byla lepší ve všech hodnoticích kritériích. Vláda dala této firmě přednost před francouzskou společností EDF. Vláda se podle něj přiklonila k doporučení společnosti ČEZ, která na jaře nabídky analyzovala. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,“ řekl.

Slova premiéra potvrdila také předsedkyně TOP 09 a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová s tím, že nabídka KHNP byla lepší, ať už jde o cenu vyrobené energie, či zapojení českých firem. „Tento historický krok je nesmírně dobrou zprávou pro české občany a jsem ráda, že naše vláda posouvá energetiku dopředu i s ohledem na tolik důležitou energetickou bezpečnost,“ dodala.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil rozhodnutí vlády za jedno z nejdůležitějších v energetice v novodobé historii. „Chceme, abychom mohli mít bezpečné a cenově dostupné dodávky energií a zároveň je pro nás důležité vysoké zapojení našeho průmyslu nejen při této výstavbě v Dukovanech,“ uvedl na síti X. Později ČTK sdělil, že nebylo nad čím váhat. „Na jednání vlády jsem doporučení investora podpořil, předložená nabídka KHNP byla jednoznačně lepší,“ poznamenal.

Rozhodnutí vlády podpořil také ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). „Připomínám, že minulá vláda zvažovala Rosatom (ruská společnost, pozn. red.). Na základě podkladů jsem přesvědčen, že se jedná o nejvýhodnější variantu. Je to i obrovská příležitost pro výzkum v ČR,“ podotkl na síti X. Také Pekarová Adamová považuje za důležité, že výstavba se uskuteční bez účasti Ruska a Číny.

Nabídka korejské společnosti se jeví výhodnější ve většině parametrů i ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL). „Nyní se bude jednat o uzavření smlouvy. Naším cílem je zajištění energetické bezpečnosti a rozumné ceny energií,“ sdělil.

61 minut
90′ ČT24: Reaktory v Česku postaví KHNP
Zdroj: ČT24

Vláda podle ministra pro místní rozvoj a šéfa Pirátů Ivana Bartoše k věci přistoupila maximálně odpovědně, neboť si uvědomuje dlouhodobé dopady na Česko a občany. „Což byl ostatně i důvod, proč jsme v minulém období za Piráty tak intenzivně bojovali proti nápadu ANO otevřít možnost dostavby Kremlu, kdy se nám tuhle ‚harakiri myšlenku‘ naštěstí podařilo zastavit,“ uvedl. Česko podle něj musí být co nejvíc energeticky soběstačné a nezávislé na nepřátelských režimech.

42 minut
Jaderné bloky postaví korejská firma KHNP
Zdroj: ČT24

Bartoš také řekl, že do hodnocení bylo zapojeno přibližně dvě stě expertů, kteří postupovali v souladu s metodikou Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „Hodnocení proběhlo podle předem stanovených licenčních, technických, ekonomických a smluvních podmínek. Pečlivě se zvažovalo také bezpečnostní hledisko,“ dodal.

„Výstavbu dvou nových jaderných bloků potřebujeme, každý nám totiž vyrobí přibližně dvanáct procent současné roční spotřeby, věřím tedy, že jádro a tento projekt nám zajistí udržitelný průběh procesu dekarbonizace,“ řekl k novým jaderným blokům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jeden blok za dvě stě miliard

Kabinet ve středu rozhodl o výstavbě zatím dvou reaktorů v Dukovanech, protože podle Fialy z nabídky vyplynulo, že bude výhodnější stavba dvou bloků na stejném místě. ČEZ, který má tendr na starosti, ovšem bude s vítězným dodavatelem v příštích třech až pěti letech jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně. KHNP nabízela svůj reaktor APR1000 o výkonu 1050 megawattů, který podle ní odpovídá všem evropským standardům a byl navržen právě pro export do Evropy.

Při preferované variantě výstavby dvou reaktorů by měla stavba jednoho bloku podle Fialy vyjít na přibližně 200 miliard. Jde o vyčíslení nákladů při současných cenách, zakázka se tak může v budoucnu prodražit. Podle odhadů vlády z roku 2020 měl jeden reaktor při tehdejších cenách vyjít na 160 miliard korun. Navýšení na aktuální cenu způsobila podle vlády inflace a další faktory.

Nabízená cena za výstavbu podle vlády do budoucna zajistí konkurenceschopné ceny elektřiny. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by se měla pohybovat do devadesáti eur (2277 korun) za megawatthodinu. O výsledné ceně ovšem chce ještě vláda s dodavatelem jednat.

„Projekt znamená dlouhodobou spolupráci na dalších přibližně sto let, od výstavby až po provoz. Výstavba jednoho či více reaktorů APR1000 by tak znamenala záruku dlouhodobého rozvoje partnerství a přátelství pro obě země. Toto posílené partnerství mezi vládami obou zemí by pak mohlo umožnit rozsáhlou spolupráci v celé řadě oblastí. Bereme to jako velký závazek a uděláme při závěrečných jednáních vše pro to, aby byl reaktor APR1000 v České republice skutečně postaven,“ uvedl ředitel KHNP Ču Ho-wang. Pro KHNP se bude jednat o první zakázku na výstavbu jaderných bloků v Evropě.

Korejci podle Fialy v nabídce deklarovali zapojení českého průmyslu do projektu ve výši zhruba šedesáti procent. Investované peníze navíc budou mít podle premiéra vysoký multiplikační efekt pro tuzemské hospodářství. Podle dřívějších analýz by každá vložená koruna měla mít více než trojnásobný výnos.

Stavba dvou jaderných bloků v Dukovanech bude největší a nejdražší zakázkou v moderní české historii. Rozpočtové náklady na přípravné práce pro jaderné bloky v Dukovanech budou v příštích pěti letech celkem 80 až 85 miliard korun, avizoval ministr financí Stanjura. První reaktor by se měl začít stavět v roce 2029, do zkušebního provozu by měl jít v roce 2036. Ministr zdůraznil, že KHNP nabídla lepší podmínky placení za nové reaktory. Stát podle něj bude hradit náklady pouze za provedenou práci.

„My bychom rádi měli podepsané všechny smlouvy v březnu příštího roku. Rádi bychom zahájili výkopové práce v Dukovanech někdy v druhé polovině roku 2029, betonáž už se bude lít na jaře 2030 tak, abychom stihli zahájení zkušebního provozu do roku 2036,“ uvedl k pracím generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Stanjura také upozornil, že Česko už získalo od Evropské komise takzvanou notifikaci neboli schválení veřejné podpory při výstavbě jednoho bloku v Dukovanech. V co nejkratší době připraví žádost o notifikaci i pro druhý blok, která bude vycházet z prvního modelu veřejné podpory, ale v některých modelech financování se bude lišit. Zdůraznil, že bez veřejné podpory se jaderný blok postavit nedá.

Veřejná podpora pro první blok by podle Stanjury měla mít podobu návratné půjčky investorovi stavby, kterým je dceřiná firma polostátní energetické společnosti ČEZ. Prvních dvanáct let bude půjčka bezúročná, úroky začnou nabíhat až od uvedení jaderného bloku do provozu, kdy také investor začne z výnosů z výroby elektřiny úvěr splácet.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 megawattů stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trať mezi Berounem a Karlštejnem se dočkala modernizace

Na trati mezi Berounem a Karlštejnem skončila modernizace části koridoru z Prahy do Plzně. Práce na zhruba desetikilometrovém úseku trvaly přibližně dva roky a stály bezmála tři miliardy korun. Jezdilo se zde jen po jedné koleji a omezenou rychlostí. Stavbaři kompletně vyměnili železniční spodek i svršek, zmodernizovali nedaleký přejezd i nástupiště na zastávce Srbsko. Nároky se přitom ukázaly vyšší, než se zdálo podle projektu. Většina hlučných prací přitom probíhala v noci, což představovalo zátěž pro místní obyvatele. Navzdory komplikacím se rekonstrukci podařilo dokončit o osm měsíců dřív. Až zde bude v příštím roce uveden do provozu zabezpečovací systém ETCS, dočkají se cestující ve zmodernizovaném úseku rychlosti až kolem 140 kilometrů za hodinu.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami

Část předvánočních vlaků z Prahy už je plná. Dopravci přidávají místa

Některé z vlaků, které před Vánoci míří z Prahy na Moravu a dál do zahraničí, už jsou vyprodané. V dalších zbývají poslední volná místa, vyplývá z vyjádření oslovených železničních společností a jejich webových stránek. Většina dopravců v reakci na zvýšenou poptávku přidává v období od 19. prosince do Štědrého dne stovky až tisíce míst navíc. Rychle se plní i povánoční spoje, ve kterých se lidé budou vracet zpátky do metropole.
před 6 hhodinami

Metnar nechal z budovy vnitra sundat ukrajinskou vlajku

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) nechal z budovy svého resortu na pražské Letné sundat ukrajinskou vlajku, informovaly weby iDNES.cz a Publico. Vlajka tam visela od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Ukrajinskou vlajku nechal už na začátku listopadu sundat z budovy sněmovny nově zvolený předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Senát schválil roční odklad úplného spuštění systému elektronické tvorby zákonů

Senát schválil roční odklad povinnosti předkládat novely v systému elektronické tvorby zákonů. Místopředsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů zvolila horní komora Petra Jägera. Senát dále doporučil nové vládě, aby se zasazovala o alespoň humánní zacházení s politickými vězni a ukrajinskými válečnými zajatci v Rusku. V lednu také Senát uspořádá veřejné slyšení k zákonu o podpoře bydlení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Turek požádal prezidenta o schůzku

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek požádal ve středu dopoledne prezidenta Petra Pavla o schůzku a čeká na návrhy termínu. Napsal to ČTK na dotaz ohledně zdraví a kroků, které chystá v souvislosti se svou nominací. Hrad o žádosti ví, ve čtvrtek se bude řešit, jak by mohl vzhledem k prezidentovu programu vyhovět, sdělil mluvčí Filip Platoš.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Ahoj, našel jsem tvoji fotku.“ WhatsAppem se šíří nový podvod

V Česku se šíří nový typ podvodu, při kterém útočníci dokážou získat plný přístup k účtu komunikační aplikace WhatsApp, aniž by k tomu potřebovali ukrást její heslo, kód dvoufaktorového ověřování nebo prolomit šifrování. Místo toho uživatele přesvědčí, aby jim přístup sám předal. Přístup k účtu pak mohou zneužít ke krádežím identity nebo vydírání, upozornila bezpečnostní firma Gen v tiskové zprávě.
před 12 hhodinami
Načítání...