Nové jaderné bloky v Dukovanech mají postavit Korejci

6 minut
Události: Dva nové bloky v Dukovanech postaví KHNP
Zdroj: ČT24

Dva nové jaderné bloky v Dukovanech má postavit jihokorejská společnost KHNP, na brífinku po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Aktuálně nabízená cena za jeden blok při výstavbě celkem dvou reaktorů je 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách. Vláda zatím rozhodla jen o stavbě bloků v Dukovanech, s vítězným KHNP bude jednat o opci na další dva reaktory v Temelíně. Za výhodnou označila nabídku jihokorejské firmy také opozice.

Premiér Fiala na tiskové konferenci prohlásil, že nabídka korejské firmy KHNP byla lepší ve všech hodnoticích kritériích. Vláda dala této firmě přednost před francouzskou společností EDF. Vláda se podle něj přiklonila k doporučení společnosti ČEZ, která na jaře nabídky analyzovala. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,“ řekl.

Slova premiéra potvrdila také předsedkyně TOP 09 a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová s tím, že nabídka KHNP byla lepší, ať už jde o cenu vyrobené energie, či zapojení českých firem. „Tento historický krok je nesmírně dobrou zprávou pro české občany a jsem ráda, že naše vláda posouvá energetiku dopředu i s ohledem na tolik důležitou energetickou bezpečnost,“ dodala.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil rozhodnutí vlády za jedno z nejdůležitějších v energetice v novodobé historii. „Chceme, abychom mohli mít bezpečné a cenově dostupné dodávky energií a zároveň je pro nás důležité vysoké zapojení našeho průmyslu nejen při této výstavbě v Dukovanech,“ uvedl na síti X. Později ČTK sdělil, že nebylo nad čím váhat. „Na jednání vlády jsem doporučení investora podpořil, předložená nabídka KHNP byla jednoznačně lepší,“ poznamenal.

Rozhodnutí vlády podpořil také ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). „Připomínám, že minulá vláda zvažovala Rosatom (ruská společnost, pozn. red.). Na základě podkladů jsem přesvědčen, že se jedná o nejvýhodnější variantu. Je to i obrovská příležitost pro výzkum v ČR,“ podotkl na síti X. Také Pekarová Adamová považuje za důležité, že výstavba se uskuteční bez účasti Ruska a Číny.

Nabídka korejské společnosti se jeví výhodnější ve většině parametrů i ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL). „Nyní se bude jednat o uzavření smlouvy. Naším cílem je zajištění energetické bezpečnosti a rozumné ceny energií,“ sdělil.

61 minut
90′ ČT24: Reaktory v Česku postaví KHNP
Zdroj: ČT24

Vláda podle ministra pro místní rozvoj a šéfa Pirátů Ivana Bartoše k věci přistoupila maximálně odpovědně, neboť si uvědomuje dlouhodobé dopady na Česko a občany. „Což byl ostatně i důvod, proč jsme v minulém období za Piráty tak intenzivně bojovali proti nápadu ANO otevřít možnost dostavby Kremlu, kdy se nám tuhle ‚harakiri myšlenku‘ naštěstí podařilo zastavit,“ uvedl. Česko podle něj musí být co nejvíc energeticky soběstačné a nezávislé na nepřátelských režimech.

42 minut
Jaderné bloky postaví korejská firma KHNP
Zdroj: ČT24

Bartoš také řekl, že do hodnocení bylo zapojeno přibližně dvě stě expertů, kteří postupovali v souladu s metodikou Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „Hodnocení proběhlo podle předem stanovených licenčních, technických, ekonomických a smluvních podmínek. Pečlivě se zvažovalo také bezpečnostní hledisko,“ dodal.

„Výstavbu dvou nových jaderných bloků potřebujeme, každý nám totiž vyrobí přibližně dvanáct procent současné roční spotřeby, věřím tedy, že jádro a tento projekt nám zajistí udržitelný průběh procesu dekarbonizace,“ řekl k novým jaderným blokům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jeden blok za dvě stě miliard

Kabinet ve středu rozhodl o výstavbě zatím dvou reaktorů v Dukovanech, protože podle Fialy z nabídky vyplynulo, že bude výhodnější stavba dvou bloků na stejném místě. ČEZ, který má tendr na starosti, ovšem bude s vítězným dodavatelem v příštích třech až pěti letech jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně. KHNP nabízela svůj reaktor APR1000 o výkonu 1050 megawattů, který podle ní odpovídá všem evropským standardům a byl navržen právě pro export do Evropy.

Při preferované variantě výstavby dvou reaktorů by měla stavba jednoho bloku podle Fialy vyjít na přibližně 200 miliard. Jde o vyčíslení nákladů při současných cenách, zakázka se tak může v budoucnu prodražit. Podle odhadů vlády z roku 2020 měl jeden reaktor při tehdejších cenách vyjít na 160 miliard korun. Navýšení na aktuální cenu způsobila podle vlády inflace a další faktory.

Nabízená cena za výstavbu podle vlády do budoucna zajistí konkurenceschopné ceny elektřiny. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by se měla pohybovat do devadesáti eur (2277 korun) za megawatthodinu. O výsledné ceně ovšem chce ještě vláda s dodavatelem jednat.

„Projekt znamená dlouhodobou spolupráci na dalších přibližně sto let, od výstavby až po provoz. Výstavba jednoho či více reaktorů APR1000 by tak znamenala záruku dlouhodobého rozvoje partnerství a přátelství pro obě země. Toto posílené partnerství mezi vládami obou zemí by pak mohlo umožnit rozsáhlou spolupráci v celé řadě oblastí. Bereme to jako velký závazek a uděláme při závěrečných jednáních vše pro to, aby byl reaktor APR1000 v České republice skutečně postaven,“ uvedl ředitel KHNP Ču Ho-wang. Pro KHNP se bude jednat o první zakázku na výstavbu jaderných bloků v Evropě.

Korejci podle Fialy v nabídce deklarovali zapojení českého průmyslu do projektu ve výši zhruba šedesáti procent. Investované peníze navíc budou mít podle premiéra vysoký multiplikační efekt pro tuzemské hospodářství. Podle dřívějších analýz by každá vložená koruna měla mít více než trojnásobný výnos.

Stavba dvou jaderných bloků v Dukovanech bude největší a nejdražší zakázkou v moderní české historii. Rozpočtové náklady na přípravné práce pro jaderné bloky v Dukovanech budou v příštích pěti letech celkem 80 až 85 miliard korun, avizoval ministr financí Stanjura. První reaktor by se měl začít stavět v roce 2029, do zkušebního provozu by měl jít v roce 2036. Ministr zdůraznil, že KHNP nabídla lepší podmínky placení za nové reaktory. Stát podle něj bude hradit náklady pouze za provedenou práci.

„My bychom rádi měli podepsané všechny smlouvy v březnu příštího roku. Rádi bychom zahájili výkopové práce v Dukovanech někdy v druhé polovině roku 2029, betonáž už se bude lít na jaře 2030 tak, abychom stihli zahájení zkušebního provozu do roku 2036,“ uvedl k pracím generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Stanjura také upozornil, že Česko už získalo od Evropské komise takzvanou notifikaci neboli schválení veřejné podpory při výstavbě jednoho bloku v Dukovanech. V co nejkratší době připraví žádost o notifikaci i pro druhý blok, která bude vycházet z prvního modelu veřejné podpory, ale v některých modelech financování se bude lišit. Zdůraznil, že bez veřejné podpory se jaderný blok postavit nedá.

Veřejná podpora pro první blok by podle Stanjury měla mít podobu návratné půjčky investorovi stavby, kterým je dceřiná firma polostátní energetické společnosti ČEZ. Prvních dvanáct let bude půjčka bezúročná, úroky začnou nabíhat až od uvedení jaderného bloku do provozu, kdy také investor začne z výnosů z výroby elektřiny úvěr splácet.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 megawattů stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 9 mminutami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 39 mminutami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 1 hhodinou

Soudce Kafka zamířil do vazby

Okresní soud v Ostravě ve čtvrtek poslal do vazby soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Obával se, že by mohl ovlivňovat svědky či uprchnout. Jednání trvalo přibližně tři a půl hodiny. Muže Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezírá z podvodu. Seznam Zprávy dříve informovaly, že Kafka je v tuzemsku od středečního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pokuta za jízdu načerno by mohla stoupnout až na dva a půl tisíce

Černým pasažérům může hrozit pokuta až ve výši dva a půl tisíce korun. Její novou maximální výši umožňuje novela zákona o silničním provozu, kterou schválil ve středu senát. Nyní čeká na podpis prezidenta. Podle mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky by nový strop přirážky mohly dopravní podniky zohlednit od července. Sdružení dopravních podniků (SDP) změny vítá, velká města v Česku podle něj o zvýšení horního limitu pokuty uvažují.
před 8 hhodinami

Dezinfekce kvůli prevenci slintavky už vyšla na 4,5 milionu

Mimořádné výdaje za dezinfekci nákladních aut na hranicích už jsou v milionech korun. Státní veterinární správa (SVS) jí nakoupila zatím zhruba za čtyři a půl milionu. Opatření má zamezit rozšíření slintavky a kulhavky do tuzemských chovů. Onemocnění zatím testy v Česku nepotvrdily. Negativních bylo přes 130 vzorků mléka. Veterináři ho odebírají dvakrát týdně z vybraných jihomoravských chovů.
před 10 hhodinami

Šermíř Choupenitch je popáté Sokolem roku

Sokolem roku se stal už popáté šermíř Alexander Choupenitch. V historii ankety se to ještě nikomu nepodařilo. Kromě sportovců oceňuje Česká obec sokolská každý rok také jednotlivé cvičitele nebo kolektivy. Sokol působí ve více než tisícovce samospráv a má okolo 160 tisíc členů.
před 10 hhodinami

V Česku se loni narodilo nejméně dětí v historii

Počet obyvatel Česka loni vzrostl o zhruba 8900 na 10,91 milionu, což je nejvyšší počet od konce druhé světové války, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Přírůstek zajistila jen zahraniční migrace. Počet narozených totiž opět klesl. Narodilo se 84 311 dětí, což je podle statistiků dosud nejméně. Úřad eviduje počty obyvatel od roku 1785.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...