Nové jaderné bloky v Dukovanech mají postavit Korejci

6 minut
Události: Dva nové bloky v Dukovanech postaví KHNP
Zdroj: ČT24

Dva nové jaderné bloky v Dukovanech má postavit jihokorejská společnost KHNP, na brífinku po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Aktuálně nabízená cena za jeden blok při výstavbě celkem dvou reaktorů je 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách. Vláda zatím rozhodla jen o stavbě bloků v Dukovanech, s vítězným KHNP bude jednat o opci na další dva reaktory v Temelíně. Za výhodnou označila nabídku jihokorejské firmy také opozice.

Premiér Fiala na tiskové konferenci prohlásil, že nabídka korejské firmy KHNP byla lepší ve všech hodnoticích kritériích. Vláda dala této firmě přednost před francouzskou společností EDF. Vláda se podle něj přiklonila k doporučení společnosti ČEZ, která na jaře nabídky analyzovala. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,“ řekl.

Slova premiéra potvrdila také předsedkyně TOP 09 a šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová s tím, že nabídka KHNP byla lepší, ať už jde o cenu vyrobené energie, či zapojení českých firem. „Tento historický krok je nesmírně dobrou zprávou pro české občany a jsem ráda, že naše vláda posouvá energetiku dopředu i s ohledem na tolik důležitou energetickou bezpečnost,“ dodala.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil rozhodnutí vlády za jedno z nejdůležitějších v energetice v novodobé historii. „Chceme, abychom mohli mít bezpečné a cenově dostupné dodávky energií a zároveň je pro nás důležité vysoké zapojení našeho průmyslu nejen při této výstavbě v Dukovanech,“ uvedl na síti X. Později ČTK sdělil, že nebylo nad čím váhat. „Na jednání vlády jsem doporučení investora podpořil, předložená nabídka KHNP byla jednoznačně lepší,“ poznamenal.

Rozhodnutí vlády podpořil také ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09). „Připomínám, že minulá vláda zvažovala Rosatom (ruská společnost, pozn. red.). Na základě podkladů jsem přesvědčen, že se jedná o nejvýhodnější variantu. Je to i obrovská příležitost pro výzkum v ČR,“ podotkl na síti X. Také Pekarová Adamová považuje za důležité, že výstavba se uskuteční bez účasti Ruska a Číny.

Nabídka korejské společnosti se jeví výhodnější ve většině parametrů i ministru zemědělství Marku Výbornému (KDU-ČSL). „Nyní se bude jednat o uzavření smlouvy. Naším cílem je zajištění energetické bezpečnosti a rozumné ceny energií,“ sdělil.

61 minut
90′ ČT24: Reaktory v Česku postaví KHNP
Zdroj: ČT24

Vláda podle ministra pro místní rozvoj a šéfa Pirátů Ivana Bartoše k věci přistoupila maximálně odpovědně, neboť si uvědomuje dlouhodobé dopady na Česko a občany. „Což byl ostatně i důvod, proč jsme v minulém období za Piráty tak intenzivně bojovali proti nápadu ANO otevřít možnost dostavby Kremlu, kdy se nám tuhle ‚harakiri myšlenku‘ naštěstí podařilo zastavit,“ uvedl. Česko podle něj musí být co nejvíc energeticky soběstačné a nezávislé na nepřátelských režimech.

42 minut
Jaderné bloky postaví korejská firma KHNP
Zdroj: ČT24

Bartoš také řekl, že do hodnocení bylo zapojeno přibližně dvě stě expertů, kteří postupovali v souladu s metodikou Mezinárodní agentury pro atomovou energii. „Hodnocení proběhlo podle předem stanovených licenčních, technických, ekonomických a smluvních podmínek. Pečlivě se zvažovalo také bezpečnostní hledisko,“ dodal.

„Výstavbu dvou nových jaderných bloků potřebujeme, každý nám totiž vyrobí přibližně dvanáct procent současné roční spotřeby, věřím tedy, že jádro a tento projekt nám zajistí udržitelný průběh procesu dekarbonizace,“ řekl k novým jaderným blokům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Jeden blok za dvě stě miliard

Kabinet ve středu rozhodl o výstavbě zatím dvou reaktorů v Dukovanech, protože podle Fialy z nabídky vyplynulo, že bude výhodnější stavba dvou bloků na stejném místě. ČEZ, který má tendr na starosti, ovšem bude s vítězným dodavatelem v příštích třech až pěti letech jednat také o opci na další dva reaktory v Temelíně. KHNP nabízela svůj reaktor APR1000 o výkonu 1050 megawattů, který podle ní odpovídá všem evropským standardům a byl navržen právě pro export do Evropy.

Při preferované variantě výstavby dvou reaktorů by měla stavba jednoho bloku podle Fialy vyjít na přibližně 200 miliard. Jde o vyčíslení nákladů při současných cenách, zakázka se tak může v budoucnu prodražit. Podle odhadů vlády z roku 2020 měl jeden reaktor při tehdejších cenách vyjít na 160 miliard korun. Navýšení na aktuální cenu způsobila podle vlády inflace a další faktory.

Nabízená cena za výstavbu podle vlády do budoucna zajistí konkurenceschopné ceny elektřiny. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by se měla pohybovat do devadesáti eur (2277 korun) za megawatthodinu. O výsledné ceně ovšem chce ještě vláda s dodavatelem jednat.

„Projekt znamená dlouhodobou spolupráci na dalších přibližně sto let, od výstavby až po provoz. Výstavba jednoho či více reaktorů APR1000 by tak znamenala záruku dlouhodobého rozvoje partnerství a přátelství pro obě země. Toto posílené partnerství mezi vládami obou zemí by pak mohlo umožnit rozsáhlou spolupráci v celé řadě oblastí. Bereme to jako velký závazek a uděláme při závěrečných jednáních vše pro to, aby byl reaktor APR1000 v České republice skutečně postaven,“ uvedl ředitel KHNP Ču Ho-wang. Pro KHNP se bude jednat o první zakázku na výstavbu jaderných bloků v Evropě.

Korejci podle Fialy v nabídce deklarovali zapojení českého průmyslu do projektu ve výši zhruba šedesáti procent. Investované peníze navíc budou mít podle premiéra vysoký multiplikační efekt pro tuzemské hospodářství. Podle dřívějších analýz by každá vložená koruna měla mít více než trojnásobný výnos.

Stavba dvou jaderných bloků v Dukovanech bude největší a nejdražší zakázkou v moderní české historii. Rozpočtové náklady na přípravné práce pro jaderné bloky v Dukovanech budou v příštích pěti letech celkem 80 až 85 miliard korun, avizoval ministr financí Stanjura. První reaktor by se měl začít stavět v roce 2029, do zkušebního provozu by měl jít v roce 2036. Ministr zdůraznil, že KHNP nabídla lepší podmínky placení za nové reaktory. Stát podle něj bude hradit náklady pouze za provedenou práci.

„My bychom rádi měli podepsané všechny smlouvy v březnu příštího roku. Rádi bychom zahájili výkopové práce v Dukovanech někdy v druhé polovině roku 2029, betonáž už se bude lít na jaře 2030 tak, abychom stihli zahájení zkušebního provozu do roku 2036,“ uvedl k pracím generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Stanjura také upozornil, že Česko už získalo od Evropské komise takzvanou notifikaci neboli schválení veřejné podpory při výstavbě jednoho bloku v Dukovanech. V co nejkratší době připraví žádost o notifikaci i pro druhý blok, která bude vycházet z prvního modelu veřejné podpory, ale v některých modelech financování se bude lišit. Zdůraznil, že bez veřejné podpory se jaderný blok postavit nedá.

Veřejná podpora pro první blok by podle Stanjury měla mít podobu návratné půjčky investorovi stavby, kterým je dceřiná firma polostátní energetické společnosti ČEZ. Prvních dvanáct let bude půjčka bezúročná, úroky začnou nabíhat až od uvedení jaderného bloku do provozu, kdy také investor začne z výnosů z výroby elektřiny úvěr splácet.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 megawattů stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...