Energetická soběstačnost

Dva nové jaderné bloky v Dukovanech má postavit jihokorejská společnost KHNP, na brífinku po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Aktuálně nabízená cena za jeden blok při výstavbě celkem dvou reaktorů je 200 miliard korun. Jde o sumu v současných cenách. Vláda zatím rozhodla jen o stavbě bloků v Dukovanech, s vítězným KHNP bude jednat o opci na další dva reaktory v Temelíně. Za výhodnou označila nabídku jihokorejské firmy také opozice.

Město Turnov chce koupit malou vodní elektrárnu Shořalý mlýn. Zařízení chátrá a je mimo provoz, radnice si od jeho opravy a zprovoznění slibuje zvýšení energetické soběstačnosti. V letošním rozpočtu představuje pořízení a zprovoznění druhý největší výdaj – nákup přijde na 50 milionů korun, rekonstrukce dalších 25 milionů. Část peněz zaplatí město, část jeho teplárenská firma.

V Žipotíně, místní části obce Gruna na Svitavsku, v úterý spustili zatím nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku. Každou hodinu vyrobí až 4,2 megawattu elektřiny, což by mělo pokrýt roční spotřebu zhruba pěti tisíc domácností. Výstavbu větrných elektráren často provázejí spory a odpor části obyvatel dotčených obcí.

Sokolovská uhelná, která je jedním z největších zaměstnavatelů v Karlovarském kraji, obnovuje v těchto dnech částečný provoz plynárenské technologie ve Vřesové. Před třemi lety ho kvůli drahým emisním povolenkám přerušila. Teď ale tvrdí, že se tím snaží přispět k energetické nezávislosti Česka. Firma zároveň upozorňuje, že spouštění provozu tří z celkových 26 generátorů může doprovázet zápach.

Finsko už podle svých politiků i ekonomů dosáhlo energetické nezávislosti na Rusku. Společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do severské země už v květnu. Sami Finové pak vypověděli smlouvu s ruskou firmou Rosatom, která se měla podílet na stavbě nové jaderné elektrárny.

Německo chce do začátku listopadu naplnit své zásobníky plynu na více než devadesát procent. Jinak hrozí, že země bude muset výrazně redukovat spotřebu a případně ji nařídit průmyslu i domácnostem. Obyvatelé, ale i celá města hledají způsoby, jak být maximálně energeticky soběstační. Vzorem jim může být bavorská vesnice Wildpoldsried.

Stále víc obcí a měst se snaží o energetickou soběstačnost. Podle Sdružení místních samospráv se o vlastní zdroje zajímá už čtvrtina radnic. Rozšiřují například  plynové stanice, nejvíce ale využívají fotovoltaiku.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová oznámila, že se ještě zdvojnásobí kapacita plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu Polsko chystá na moři blízko Gdaňsku. Podle ministryně si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom agentura PAP.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že v současné době není nikdo schopen zodpovědně říct, kdy skončí těžba uhlí. Zástupci kabinetu v posledních měsících mění postoj z programového prohlášení vlády, ve kterém koalice původně plánovala odklon od uhlí do roku 2033. Představensto OKD schválilo, že těžba černého uhlí na Karvinsku se oproti plánu prodlouží do druhého kvartálu 2023. Podle původních plánů měla skončit letos.

Plány obcí na Opavsku na zavedení energetické nezávislosti narazily na problém. V prosinci loňského roku kvůli rostoucím cenám plynu a elektřiny založily spolek EnerKom Opavsko a žádají o dotace na výstavbu solárních panelů. Některé vesnice už dokonce peníze získaly, jenže jim panely nemá kdo nainstalovat. Žádný zhotovitel se jim totiž nepřihlásil.

Také evropský Green Deal a s ním spojené otázky energetické bezpečnosti mohou mít vliv na vojenskou politiku Ruska na Ukrajině. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Podle něj se bezpečnostní situace horší každým dnem a hrozba ozbrojeného střetu je v tuto chvíli nejzávažnější za celou řadu posledních měsíců. Exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) věří, že se novému válečnému konfliktu na Ukrajině dá vyhnout a že Rusko spíš hraje „diplomatickou hru“. Podle něj dnes ani Rusko samo neví, co chce v dalších krocích udělat.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.