Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová oznámila, že se ještě zdvojnásobí kapacita plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu Polsko chystá na moři blízko Gdaňsku. Podle ministryně si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom agentura PAP.
Polsko zdvojnásobí kapacitu plovoucího terminálu na LNG. I kvůli vysoké poptávce z Česka
Moskwová na mezinárodním kongresu v Lublinu na východě Polska řekla, že kapacita terminálu se zvýší minimálně na dvanáct miliard metrů krychlových za rok z původně plánovaných šesti miliard. Jde o zařízení označované anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit), které umožňuje uskladnění LNG a jeho přeměnu zpět do plynného stavu.
Ministryně poznamenala, že klíčem k zajištění energetické bezpečnosti v Evropě je podle ní severo-jižní trasa, která umožní využít terminály a propojení sítí v zemích sdružených v iniciativě Trojmoří. Členy této iniciativy je dvanáct států včetně České republiky, které leží v oblasti mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem a jejichž cílem je mimo jiné vybudovat mezi sebou dopravní a energetickou infrastrukturu.
„Hlavním tématem iniciativy Trojmoří je dnes energetická bezpečnost, zajištění energetické soběstačnosti a tím omezení možnosti, že nás Rusko bude vydírat,“ napsal v dopise účastníkům kongresu v Lublinu polský prezident Andrzej Duda. „Účinné zajištění průmyslové infrastruktury a posílení vzájemných dopravních spojení mezi státy Trojmoří je garantem bezpečnosti a prosperity v naší části Evropy,“ dodal.
Duda upozornil, že Polsko je vzhledem k diverzifikaci zdrojů energie v situaci, kdy zvládne i zastavení dodávek suroviny z Ruska. Kreml už v dubnu nařídil, aby ruská plynárenská společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do Polska a do Bulharska, protože tyto země odmítly za plyn platit v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, a většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem tak znemožnily.
Moskwová zdůraznila důležitost výstavby terminálu u Gdaňsku, který bude přeměňovat zpět do plynného skupenství LNG dopravený na tankerech do přístavů v Baltském moři. „Plánovali jsme to na šest miliard metrů krychlových,“ řekla ministryně. „Vzhledem k rostoucímu zájmu u našich jižních sousedů, ale také z Ukrajiny, máme v plánu jej rozšířit alespoň na dvanáct miliard metrů krychlových, což znamená velký terminál s dvěma plavidly.“
Fiala chce obnovit Stork II
Ministryně dodala, že pokračují jednání s Českou republikou a Slovenskem, jejichž „cílem je vypracovat eventuální model pro tato propojení, ale také se připravit na výstavbu propojení s Ukrajinou“.
Předseda české vlády Petr Fiala v pátek po jednání se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým řekl, že Česká republika bude s Polskem dál intenzivně jednat o energetické infrastruktuře. Především o obnově projektu plynovodu Stork II nebo o využití kapacit polských LNG terminálů pro Česko.
Fiala na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše, že nezajistila výstavbě česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a například Ekonomický deník napsal, že je více důvodů, proč nemá Česko plynovod do Polska. Projekt plynovodu Stork II podle listu ztroskotal také na nezájmu Polska, regulátorů a obchodníků s plynem. Situace se radikálně změnila po únorovém napadení Ukrajiny ruskými vojsky, po kterém Evropská unie začala urychlovat odklon od ruských energií a hledat alternativní zdroje zásobování plynem i ropou.
Polský prezident nyní vyjadřuje uspokojení nad tím, že jižní sousedé Polska mají zájem o dodatečnou tranzitní kapacitu, aby uspokojili svou poptávku po energiích. „Je to nádherný projev konceptu Trojmoří,“ napsal Duda. „Zprovoznění propojovacích plynovodů mezi Polskem, Litvou a Lotyšskem – a brzy také se Slovenskem – je podobně důležité,“ pokračoval.
Duda se rovněž domnívá, že iniciativa Trojmoří by mohla sehrát důležitou roli v poválečné obnově Ukrajiny a zajistit její napojení na energetické a dopravní systémy v Evropě. Poukázal na to, že před ruskou invazí se Ukrajina účastnila infrastrukturních projektů Trojmoří, včetně projektu mezinárodní dálnice Via Carpathia.
Současná geopolitická situace dodává podle Dudy ještě větší význam projektu diverzifikace dodávek zemního plynu v čele s výstavbou nového koridoru mezi Polskem a Ukrajinou. „Výstavba stabilního propojení u energií, silnic a železnic mezi státy Trojmoří a Ukrajinou, které bude odolné vůči krizím, bude prioritou pro nejbližší budoucnost,“ napsal polský prezident.
