Gdaňsk

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo Polsku, že ke konci roku uzavře jeho konzulát v Irkutsku. Má to být odveta za rozhodnutí Varšavy uzavřít ruský konzulát v Gdaňsku. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski o uzavření ruského diplomatického úřadu rozhodl v reakci na nedávnou sabotáž na polské železnici, ze které Varšava viní Moskvu. Ta svou účast na diverzi popřela.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Letošní léto potvrdilo, že Polsko je v čím dál větší oblibě u turistů z Česka. Jejich počet se za pět let zvýšil až o 140 procent. Například na sever v tomto roce nepřijelo z žádné jiné země více návštěvníků. Nejpopulárnější je oblast Trojměstí u Baltského moře. Přispěl k tomu i nový přímý vlakový spoj z Prahy do Gdyně či dálniční síť. Týdenní pobyt pro dvě osoby vyjde u polského moře navíc zhruba o třetinu levněji než v Chorvatsku.

Před 86 lety začala druhá světová válka. Nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva odstartoval německý útok na Polsko. V reakci na to poté vyhlásily 3. září Berlínu válku Francie a Velká Británie. Konkrétní pomoc ovšem napadenému státu, o jehož osudu bylo rozhodnuto během několika dní, neposkytly. Úvodním dějištěm konfliktu se stal poloostrov Westerplatte u města Gdaňsk. Právě tam v pondělí uctili nejvyšší představitelé Polska památku těch, kteří místo proti útoku německého wehrmachtu bránili.

Polské úřady obvinily skupinu šesti lidí – tři Poláky a tři Bělorusy – ze žhářských útoků podniknutých na zakázku ruských tajných služeb, stejně jako z dalších zločinů, včetně obchodování se zbraněmi a narkotiky. S odvoláním na prokuraturu to na svém webu uvedla zpravodajská televize TVN24.

Dlouho to vypadalo, že kampani před polskými prezidentskými volbami, jejichž první kolo připadá na tuto neděli, budou dominovat především témata spojená s bezpečností. Vyplývalo to mimo jiné z pokračující ruské agrese proti Ukrajině či často nepředvídatelných kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa. V závěru kampaně ale všechno přebila kauza kolem bytu jednoho ze dvou favoritů voleb.

Celníci odhalili na Ostravsku první českou laboratoř k výrobě klefedronu – nové psychoaktivní substance se stimulačním účinkem a vysokou toxicitou. Z výroby téměř tuny drog obvinila policie osm Čechů a jednoho Poláka. Většině členů skupiny hrozí až 18 let vězení. Sedm z obviněných poslal soud do vazby.

Před pětaosmdesáti lety začala druhá světová válka. Výročí si brzy ráno připomněli v polském Westerplatte, kde zazněly první výstřely globálního konfliktu. Proti tisícům německých vojáků a jejich technické převaze se v roce 1939 bránilo přibližně 250 Poláků. Vydrželi týden, než velitel jednotky kapituloval. Pietního aktu u pomníku obránců pobřeží se účastnili mimo jiné i vrcholní představitelé polské vlády včetně premiéra Donalda Tuska.

V příštích letech se sníží kapacita v zásobnících na zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou má Česká republika pronajatou. Zásobník v Nizozemsku nahradí nedávno dojednaný pronájem místa v terminálu v Německu jen částečně, vláda se proto zřejmě poohlédne po náhradě zbytku. Z ČEZu ovšem zní, že by se Česko v budoucnu mohlo bez části nynější kapacity obejít, podobně smýšlí i opoziční politici.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Evropská unie by měla zajistit, aby Ukrajina mohla vyvážet své obilí do třetích zemí a dostala ho slušně zaplacené. V Událostech, komentářích se na tom shodli exministr zemědělství a místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS), prezident Agrární komory Jan Doležal a předseda Ukrajinsko-české komory Petr Krogman. V diskuzi také zaznělo, že tento export by mohly podpořit subvence.

Polský soud ve čtvrtek po téměř ročním procesu odsoudil na doživotí Stefana Wilmonta, který čelil obžalobě z vraždy gdaňského starosty Pawla Adamowicze, spáchané před čtyřmi lety. Rozsudek není pravomocný. Obhajoba žádala, aby soud uznal obžalovaného za nepříčetného. Jeho zločin však nemá v Polsku odbody od meziválečného období, řekla soudkyně.

V Polsku se chýlí ke konci soud ohledně vraždy někdejšího gdaňského starosty Pawla Adamowicze. V lednu 2019 ho přímo na pódiu před televizním kamerami během charitativního koncertu pobodal recidivista Stefan W. a Adamowicz o den později zraněním podlehl. V procesu zazněly závěrečné řeči, rozsudek soud vynese ve čtvrtek. Vdova i Adamowiczovi příznivci viní z nepřímého podílu na vraždě veřejnoprávní média kontrolovaná vládou, která nyní čelí kritice také v souvislosti se sebevraždou syna opoziční poslankyně.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová oznámila, že se ještě zdvojnásobí kapacita plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu Polsko chystá na moři blízko Gdaňsku. Podle ministryně si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom agentura PAP.

Popadané stromy, místní záplavy i komplikace v dopravě zapříčinila tlaková níže Nadia, která v sobotu a v noci na neděli zasáhla především severní část Německa. Kvůli větru, který dosahoval i více než 125 kilometrů v hodině, museli ve stovkách případů zasahovat hasiči. Nepříznivé počasí si podle agentury DPA vyžádalo jeden lidský život a několik těžce zraněných. Jednoho mrtvého hlásí také Polsko, kde Nadia připravila o život muže, na jehož auto spadl strom. Oběti za sebou vichr nechal i v Dánsku a ve Skotsku.

Varšava prodá zhruba čtyři miliony přebytečných dávek vakcín proti covidu-19. Zájem o ně prudce klesl. Plnou ochranu získalo zatím v Polsku necelých pětačtyřicet procent lidí, tato hodnota ale napříč zemí hodně kolísá. Nejvyšší podíl očkovaných mají velká města a západní regiony, nejnižší pak menší obce na jihovýchodě země. Úřady přitom očekávají novou vlnu epidemie.

Přesně před půlstoletím – 14. prosince 1970 – začaly v Polsku rozsáhlé protesty proti rozhodnutí komunistického režimu o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. Vlna demonstrací a stávek tehdy ochromila hlavně průmyslový sever Polska a k potlačení občanských nepokojů nasadili komunisté kromě policie i armádu. Výsledkem byly podle odhadů čtyři desítky mrtvých a stovky zraněných.

Tisíce lidí se v polské metropoli sešly na demonstraci proti vládě vedené národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Je to další z řady protestů, které se konají od doby, kdy polský ústavní soud rozhodl o dalším zpřísnění už tak omezujícího zákona o potratech. Demonstrace se navíc konala v den 39. výročí nastolení stanného práva, které zavedl tehdejší komunistický režim.

Polský odborový svaz Solidarita, vytvořený na základě takzvaných gdaňských dohod z 31. srpna 1980, byl první nezávislou organizací svého druhu ve východním bloku. Původně vznikl s cílem hájit sociální zájmy pracujících, záhy se však stal platformou sdružující prodemokratické síly a výrazně přispěl k pádu komunistického režimu v Polsku.

Soud v Hamburku uznal vinným 93letého bývalého příslušníka nacistické ozbrojené organizace SS za podíl na smrti 5232 lidí v koncentračním táboře Stutthof za druhé světové války. Někdejší dozorce Bruno Dey dostal dvouletý podmíněný trest na základě trestního práva pro mladistvé, protože v době spáchání části činů v roce 1944 mu bylo 17 let.

Varšavský primátor Rafal Trzaskowski z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma, který v neděli těsně prohrál souboj o prezidentské křeslo, v pátek ohlásil, že založí nové široké občanské hnutí, usilující o Polsko „tolerantní a evropské“. Klasické politické strany podle něj nestačí na úkol porazit ve volbách vládnoucí národně konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), využívající podle něj sílu státní mašinérie a veřejnoprávních médií.

Na seznam významných památek oceněných značkou Evropské dědictví přibylo deset nových lokalit, mezi nimiž jsou i tři české. Porota z přihlášených zájemců vybrala západočeský zámek Kynžvart a soubor meziválečných experimentálních sídlišť moderní architektury, mezi nimiž jsou i pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům. Informovala o tom Evropská komise.

Jedna z alejí ve Varšavě nese od února jméno loni zavražděného primátora Gdaňsku Pawla Adamowicze. Proti návrhu v městské radě nikdo neprotestoval. Radniční opozici z Práva a spravedlnosti (PiS) ale vadí, že městu chybí ulice pojmenovaná po prezidentovi Lechu Kaczyńském, který zahynul při letecké tragédii ve Smolensku. Primátor slibuje, že se to změní po květnových volbách hlavy státu.

V polském Gdaňsku si připomněli rok od násilné smrti dlouholetého starosty Pawla Adamowicze. Během charitativního koncertu politika pobodal psychicky nemocný muž. Podle pozůstalých ho k činu vyprovokovala útočná kampaň konzervativních médií. Ty v poslední době útočí zejména na nového opozičního předsedu senátu Tomasze Grodzského.