Gdaňsk

Před pětaosmdesáti lety začala druhá světová válka. Výročí si brzy ráno připomněli v polském Westerplatte, kde zazněly první výstřely globálního konfliktu. Proti tisícům německých vojáků a jejich technické převaze se v roce 1939 bránilo přibližně 250 Poláků. Vydrželi týden, než velitel jednotky kapituloval. Pietního aktu u pomníku obránců pobřeží se účastnili mimo jiné i vrcholní představitelé polské vlády včetně premiéra Donalda Tuska.

V příštích letech se sníží kapacita v zásobnících na zkapalněný zemní plyn (LNG), kterou má Česká republika pronajatou. Zásobník v Nizozemsku nahradí nedávno dojednaný pronájem místa v terminálu v Německu jen částečně, vláda se proto zřejmě poohlédne po náhradě zbytku. Z ČEZu ovšem zní, že by se Česko v budoucnu mohlo bez části nynější kapacity obejít, podobně smýšlí i opoziční politici.

Šéf NATO Jens Stoltenberg ocenil, že se Ukrajině podařilo vytlačit ruské námořnictvo z části Černého moře a obnovit trasy pro vývoz obilí. Navzdory tomu, že Moskva v létě od obilné dohody odstoupila, koridorem Ukrajinci za poslední dva měsíce přepravili na sedm set tisíc tun zrna. Hlavní exportní cestou ale zůstává rumunská Konstanca. Za deset měsíců už prošlo přístavem u delty Dunaje skoro třicet milionů tun obilí, což je o pět milionů víc než za celý loňský rok.

Evropská unie by měla zajistit, aby Ukrajina mohla vyvážet své obilí do třetích zemí a dostala ho slušně zaplacené. V Událostech, komentářích se na tom shodli exministr zemědělství a místopředseda sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS), prezident Agrární komory Jan Doležal a předseda Ukrajinsko-české komory Petr Krogman. V diskuzi také zaznělo, že tento export by mohly podpořit subvence.

Polský soud ve čtvrtek po téměř ročním procesu odsoudil na doživotí Stefana Wilmonta, který čelil obžalobě z vraždy gdaňského starosty Pawla Adamowicze, spáchané před čtyřmi lety. Rozsudek není pravomocný. Obhajoba žádala, aby soud uznal obžalovaného za nepříčetného. Jeho zločin však nemá v Polsku odbody od meziválečného období, řekla soudkyně.

V Polsku se chýlí ke konci soud ohledně vraždy někdejšího gdaňského starosty Pawla Adamowicze. V lednu 2019 ho přímo na pódiu před televizním kamerami během charitativního koncertu pobodal recidivista Stefan W. a Adamowicz o den později zraněním podlehl. V procesu zazněly závěrečné řeči, rozsudek soud vynese ve čtvrtek. Vdova i Adamowiczovi příznivci viní z nepřímého podílu na vraždě veřejnoprávní média kontrolovaná vládou, která nyní čelí kritice také v souvislosti se sebevraždou syna opoziční poslankyně.

Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová oznámila, že se ještě zdvojnásobí kapacita plovoucího terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG), jehož výstavbu Polsko chystá na moři blízko Gdaňsku. Podle ministryně si rozšíření tohoto zařízení vyžádala rostoucí poptávka po dovozu plynu v České republice a dalších zemích v regionu střední Evropy. Informovala o tom agentura PAP.

Popadané stromy, místní záplavy i komplikace v dopravě zapříčinila tlaková níže Nadia, která v sobotu a v noci na neděli zasáhla především severní část Německa. Kvůli větru, který dosahoval i více než 125 kilometrů v hodině, museli ve stovkách případů zasahovat hasiči. Nepříznivé počasí si podle agentury DPA vyžádalo jeden lidský život a několik těžce zraněných. Jednoho mrtvého hlásí také Polsko, kde Nadia připravila o život muže, na jehož auto spadl strom. Oběti za sebou vichr nechal i v Dánsku a ve Skotsku.

Varšava prodá zhruba čtyři miliony přebytečných dávek vakcín proti covidu-19. Zájem o ně prudce klesl. Plnou ochranu získalo zatím v Polsku necelých pětačtyřicet procent lidí, tato hodnota ale napříč zemí hodně kolísá. Nejvyšší podíl očkovaných mají velká města a západní regiony, nejnižší pak menší obce na jihovýchodě země. Úřady přitom očekávají novou vlnu epidemie.

Přesně před půlstoletím – 14. prosince 1970 – začaly v Polsku rozsáhlé protesty proti rozhodnutí komunistického režimu o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. Vlna demonstrací a stávek tehdy ochromila hlavně průmyslový sever Polska a k potlačení občanských nepokojů nasadili komunisté kromě policie i armádu. Výsledkem byly podle odhadů čtyři desítky mrtvých a stovky zraněných.

Tisíce lidí se v polské metropoli sešly na demonstraci proti vládě vedené národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Je to další z řady protestů, které se konají od doby, kdy polský ústavní soud rozhodl o dalším zpřísnění už tak omezujícího zákona o potratech. Demonstrace se navíc konala v den 39. výročí nastolení stanného práva, které zavedl tehdejší komunistický režim.

Polský odborový svaz Solidarita, vytvořený na základě takzvaných gdaňských dohod z 31. srpna 1980, byl první nezávislou organizací svého druhu ve východním bloku. Původně vznikl s cílem hájit sociální zájmy pracujících, záhy se však stal platformou sdružující prodemokratické síly a výrazně přispěl k pádu komunistického režimu v Polsku.

Soud v Hamburku uznal vinným 93letého bývalého příslušníka nacistické ozbrojené organizace SS za podíl na smrti 5232 lidí v koncentračním táboře Stutthof za druhé světové války. Někdejší dozorce Bruno Dey dostal dvouletý podmíněný trest na základě trestního práva pro mladistvé, protože v době spáchání části činů v roce 1944 mu bylo 17 let.

Varšavský primátor Rafal Trzaskowski z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma, který v neděli těsně prohrál souboj o prezidentské křeslo, v pátek ohlásil, že založí nové široké občanské hnutí, usilující o Polsko „tolerantní a evropské“. Klasické politické strany podle něj nestačí na úkol porazit ve volbách vládnoucí národně konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), využívající podle něj sílu státní mašinérie a veřejnoprávních médií.

Na seznam významných památek oceněných značkou Evropské dědictví přibylo deset nových lokalit, mezi nimiž jsou i tři české. Porota z přihlášených zájemců vybrala západočeský zámek Kynžvart a soubor meziválečných experimentálních sídlišť moderní architektury, mezi nimiž jsou i pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům. Informovala o tom Evropská komise.

Jedna z alejí ve Varšavě nese od února jméno loni zavražděného primátora Gdaňsku Pawla Adamowicze. Proti návrhu v městské radě nikdo neprotestoval. Radniční opozici z Práva a spravedlnosti (PiS) ale vadí, že městu chybí ulice pojmenovaná po prezidentovi Lechu Kaczyńském, který zahynul při letecké tragédii ve Smolensku. Primátor slibuje, že se to změní po květnových volbách hlavy státu.

V polském Gdaňsku si připomněli rok od násilné smrti dlouholetého starosty Pawla Adamowicze. Během charitativního koncertu politika pobodal psychicky nemocný muž. Podle pozůstalých ho k činu vyprovokovala útočná kampaň konzervativních médií. Ty v poslední době útočí zejména na nového opozičního předsedu senátu Tomasze Grodzského.

V létě 1939, když Polsko nakonec po několika odkladech vyhlásilo mobilizaci, řada jeho letadel byla zastaralá a k boji se vůbec nehodila, podobně jako slabé a málo pancéřované tanky. Navíc pro řadu vojáků na skladech chyběly dokonce i stejnokroje. „Zdá se to triviální, ale voják bez uniformy není voják,“ vysvětluje v rozhovoru pro web ČT24 vojenský historik Jiří Plachý. Nedostatek peněz se promítal do všech oblastí válečného konfliktu na polské straně, pokud srovnáváme její vojenské síly s německými na samém začátku druhé světové války, míní.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se na vzpomínkové akci k 80. výročí vypuknutí druhé světové války omluvil obětem německé agrese. Učinil tak za přítomnosti polského prezidenta Andrzeje Dudy ve středopolské Wieluni u Lodže, kde si nálet na začátku války vyžádal první mrtvé v tomto světovém konfliktu.

Útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte u přístavního města Gdaňsk začala za úsvitu 1. září 1939 v Evropě druhá světová válka. Boje, do kterých se postupně zapojilo zhruba sedmdesát zemí a mnohé jejich kolonie, trvaly šest let a dva dny. Připravily o život na sedmdesát milionů lidí, z toho přes čtyřicet milionů na evropském kontinentě.

Baltské Westerplatte, kde padly první výstřely druhé světové války, se v Polsku stává předmětem právní a politické bitvy. Vláda totiž prosadila speciální zákon, jímž převádí poloostrov nedaleko Gdaňsku pod kontrolu státu, aby tam mohla vytvořit muzeum. Dosud ho spravovala gdaňská radnice, která se o něj podle vlády nestarala důstojně. Podle starostky Aleksandry Dulkiewiczowé hlásící se k opozici nemá kabinet na vyvlastnění pozemků právo.

V Polsku běží kampaň před parlamentními volbami. Průzkumy zatím přisuzují většinu vládnoucí straně Právo a spravedlnost. Do Sejmu se podle nich mají dostat i dvě opoziční koalice. V Senátu si velké naděje dělá sdružení starostů. Za jejich neformální vůdkyni se označuje Aleksandra Dulkiewiczová, která vede radnici v Gdaňsku.

Novou starostkou Gdaňska se stane právnička Aleksandra Dulkiewiczová. Podle předběžných výsledků získala přes osmdesát procent hlasů. Ve funkci přes měsíc zastupovala Pawla Adamowicze, který byl v lednu ubodán na charitativní akci.

Polská vězeňská služba i policie podle soukromé zpravodajské televize TVN 24 věděly o tom, že Stefan W. podezřelý z vraždy gdaňského starosty Pawla Adamowicze zastává extremistické názory. Civilní kontrarozvědka (ABW), která má dohled nad extremisty na starosti, však informace o tomto muži nedostala. Vdova po zavražděném tento týden obvinila veřejnoprávní televizi, jejíž vedení dosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS), z nepřímého podílu na vraždě jejího manžela.