Na seznam významných památek oceněných značkou Evropské dědictví přibylo deset nových lokalit, mezi nimiž jsou i tři české. Porota z přihlášených zájemců vybrala západočeský zámek Kynžvart a soubor meziválečných experimentálních sídlišť moderní architektury, mezi nimiž jsou i pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům. Informovala o tom Evropská komise.
Značku Evropské dědictví získaly i české památky. Mezi nimi je zámek Kynžvart či kolonie Baba
Označení Evropské dědictví (European Heritage Label) funguje od roku 2013 a vzniklo se záměrem ocenit památky, které sehrály určující úlohu v dějinách Evropy nebo při evropské integraci. Symbolická hodnota daného místa je tak při rozhodování o udělení značky ještě významnějším kritériem než jeho estetická či architektonická kvalita.
Na seznamu je nyní 48 míst včetně nových přírůstků. Je mezi nimi například vesnice Schengen, místo podepsání schengenské dohody o volném pohybu, centrum Atén nebo loděnice v Gdaňsku. Česko bylo dosud zastoupeno přemyslovským hradem v Olomouci.
Zámek jako centrum diplomacie
Mezi deseti novými držiteli značky Evropské dědictví je mimo jiné skupina tří historických domů v centru lotyšské metropole Rigy nazývaná Tři bratři, vraky lodí u portugalského souostroví Azory nebo zbytky antického osídlení v italské Ostii. Zámek Kynžvart se na seznam dostal jako místo diplomatických setkání z dob, kdy byl jeho vlastníkem rakouský kancléř Klemens Metternich.
Pražská a brněnská kolonie moderních domů získala ocenění v rámci společné přihlášky Česka, Polska, Rakouska a Německa, kde mezi světovými válkami vznikly kolonie funkcionalistických staveb po vzoru dílenského svazu Werkbund. Kromě Prahy a Brna lze tyto kolonie navštívit také ve Stuttgartu, ve Vratislavi, Vídni a Curychu.
Evropské dědictví se liší od ostatních iniciativ v oblasti kulturního dědictví, jako jsou například seznam světového dědictví UNESCO, úmluvy UNESCO o nehmotném kulturním dědictví nebo „evropské kulturní trasy“ Rady Evropy.
- Klasicistní zámek leží v okrese Cheb nedaleko města Lázně Kynžvart. Jeho historie je spojena s rodem Metternichů, nejznámějším majitelem byl císařský státní kancléř Klemens von Metternich, kterému objekt sloužil jako reprezentativní letní sídlo. Nyní je zámek v majetku českého státu, spravuje ho Národní památkový ústav.
- Původně barokní zámek nechal postavit hrabě Philipp Emmerich Metternich v letech 1681 až 1691, a to na místě renesanční tvrze pánů z Cedvic. Za éry Klemense Metternicha (1773 až 1859) byl zámek v letech 1820 až 1833 přestavěn. Empírovou přestavbu ve stylu vídeňského klasicismu provedl stavitel Pietro Nobile.
- Součástí areálu je rozlehlý park s řadou drobných staveb a s komplexem bývalého zámeckého pivovaru.
- V zámku jsou unikátní sbírky uměleckých děl, k nejcennějším patří gotické deskové oltářní obrazy z roku 1510 a francouzská renesanční tapisérie z období kolem roku 1560. V Metternichově knihovně je množství vzácných knih, prvotisků i rukopisů. Součástí sbírek jsou také zbraně a kabinet kuriozit včetně vzácných osobních předmětů slavných historických osobností (například modlitební knížka Marie Antoinetty, popel z hrobu Achilla nebo amulet básníka lorda Byrona).
- Zámecké muzeum, založené v roce 1828, patří k nejstarším v Čechách. Součástí sbírek byl i rozsáhlý dar bývalého chebského kata Karla Husse, který kancléři Metternichovi předal v roce 1828 svou sbírku mincí a přírodnin.
- Vilová kolonie v pražských Dejvicích vznikla jako jedna z evropských ukázkových kolonií moderního bydlení. Navazovala na jiné podobné projekty, z nichž k nejvýznamnějším patří stuttgartská kolonie Weissenhofsiedlung, zbudovaná podle urbanistického návrhu Ludwiga Miese van der Rohe v rámci výstavy Die Wohnung v roce 1927.
- Kolonie Baba zahrnuje 33 funkcionalistických vil z let 1932 až 1940. Domy jsou různého typu s jedním či dvěma byty nebo vily s ateliérem, většinou ve slohu emocionálního funkcionalismu.
- Za projektem stál Svaz československého díla pod vedením architekta Pavla Janáka. Vily si zde nechala postavit řada známých osobností, architekti, politici, právníci či umělci. Je zde například Sutnarova vila dle projektu architekta Oldřicha Starého, Sukova vila podle návrhu Hany Kučerové Záveské či Janákova vila. Jedinou stavbou, na jejímž projektu se podílel zahraniční architekt, je Paličkova vila, jejíž plán vypracoval nizozemský architekt Mart Stam.
- Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou.
- Výstavní kolonie Nový dům v Brně-Žabovřeskách patří mezi evropské ukázkové projekty moderního bydlení vzniklé před druhou světovou válkou.
- Stavbu iniciovali stavitelé Čeněk Ruller a František Uherka a podpořil ji Svaz československého díla. Záměrem bylo představit moderní úsporné individuální bydlení pro střední vrstvu.
- Kolonii tvoří 16 funkcionalistických domů postavených v roce 1928. Jejich rozmístění na pozemku pod Wilsonovým lesem stanovili architekti Bohuslav Fuchs a Jaroslav Grunt na základě půdorysů domů dodaných devíti architekty. Domy jsou volně po obvodu klínovitého pozemku s vnitřní společnou parkovou plochou. Většina bytů byla vybavena typovým vestavěným nábytkem.
- V současnosti jsou některé domy památkově chráněny (Fuchsův, Gruntův a Starého). Řada z domů však utrpěla za komunistického režimu, kdy byly používány jako vícegenerační, a proto různě upravovány a přestavovány.