Schengen

Rakousko na čtvrtečním setkání unijních ministrů vnitra už nebude blokovat plné členství Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru volného pohybu osob, potvrdilo agentuře APA ministerstvo vnitra ve Vídni. Rakouské veto dosud plné rozšíření zóny bez vnitřních hraničních kontrol znemožňovalo.

Maďarský premiér Viktor Orbán představil na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku priority předsednictví své země v Radě EU, které začalo 1. července. Zařadil mezi ně například konkurenceschopnost bloku, řešení otázky migrace, posílení obranného průmyslu či vstřícnější zemědělskou politiku. Během projevu také apeloval na rychlejší integraci zemí západního Balkánu do EU. Naopak téměř nezmínil ruskou agresi proti Ukrajině.

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).

Před deseti lety se Chorvatsko zapojilo do Evropské unie. Země proces celoevropského začlenění doplnila v roce 2023 vstupem do eurozóny, ale také do Schengenu. Z izolovaného jihoevropského státu se tak stalo plnohodnotným členem Evropské unie, který se kromě sousedního Slovinska touto svou cestou vymyká ostatním zemím regionu. Od začlenění Chorvatska se mnohé změnilo i v EU – žádný další vstup se od té doby nekonal a společenství navíc poprvé v historii jeden ze členů opustil.

Starosta chorvatského Dubrovníku oznámil sérii opatření, která mají snížit hlukovou zátěž pro místní obyvatele. Jejich součástí bude i zákaz kufrů na kolečkách. Město přezdívané perla Jadranu v době rekordního růstu cestovního ruchu čelí náporu turistů, napsal francouzský list Le Parisien.

Prezident Petr Pavel jednal na Pražském hradě s premiérem Petrem Fialou (ODS) a opozičním lídrem Andrejem Babišem (ANO). Hovořili o nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu a o obranné dohodě se Spojenými státy. Setkání bylo jedním z bodů Pavlova plánu pro prvních sto dní v prezidentském úřadu.

Podpora Ukrajiny bude hlavní prioritou švédského předsednictví Rady EU, které začalo v letošním roce, uvedl v pořadu Události, komentáře švédský velvyslanec v ČR Fredrik Jörgensen. Severská země, jež vystřídala Česko, se chce například zaměřit také na rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko. Pro své půlroční působení chystá i překvapení, ale o něm nechtěl velvyslanec zatím hovořit.

Před koncem roku se vrátili ze zahraničních misí čeští policisté, kteří dlouhodobě pomáhají s hlídáním hranic Schengenského prostoru. Poblíž řeckých hranic zasahují rok co rok při zadržování zhruba deseti tisíc běženců, na maďarsko-srbské hranici to bývá ještě víc. Mise budou pokračovat i příští rok.

Čtyřmilionové Chorvatsko se chystá nejen na Vánoce a Silvestra, ale také na zcela zásadní změny v novém roce. Od 1. ledna země vstupuje do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ještě větší dopad bude mít ale druhý zvrat: národní měna kuna definitivně končí a nahradí ji euro. Ne každý obyvatel to vítá.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová nechápe argumenty Rakouska a Nizozemska, kterým se nelíbí, že by Bulharsko a Rumunsko měly být součástí schengenského prostoru. Řekla to v rozhovoru pro ČT24. Zároveň dodala, že věří, že by se situace mohla změnit příští rok.

Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že vládního veta lituje.

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie schválili ve čtvrtek vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od ledna příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci těchto dvou zemí uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.

České předsednictví chce řešit migraci jako problém, který se týká celé Evropy, všech zemí Evropské unie. Na tiskové konferenci po jednání se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Rakouska to ve čtvrtek řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

Česko bude podporovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru od ledna příštího roku, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se svým chorvatským protějškem Andrejem Plenkovičem. Hovořili také o dodávkách surovin z Chorvatska. V případě ropy může být podle Fialy spolupráce rychlá, protože tuzemské firmy jsou schopny využívat ropovod Adria. V případě plynu ale stávající infrastruktura nestačí.

„Nepřijímal bych faktor, že přitvrzujeme kvůli tomu, že by to snad někdo chtěl, ale myslím, že ti lidé už se skutečně adaptovali na život v Česku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že situace, kdy podle posledních údajů pracuje 64 tisíc uprchlíků, přináší konkrétní benefity české ekonomice. Je to motivační faktor, dodal.

Lidé, kteří se chystají odletět z Letiště Václava Havla v Praze, by měli namísto dosavadních dvou hodin před odletem dorazit na místo ještě o hodinu dříve, tedy celkem tři před startem letadla. Řada cestujících totiž nemívá v pořádku dokumenty, které jsou nyní kvůli covidu nutné, a tento krok má tak umožnit, aby se stihly napravit případné chyby. Novinkou je i to, že pro cestující do zemí Schengenu odpadla povinnost procházet dočasně zavedenou pasovou kontrolou.

Pro cesty do Česka platí od pátku přísnější pravidla. Změna podle úřadů reaguje na šíření nových variant koronaviru. Vznikla tak kategorie země s velmi vysokým rizikem nákazy. Do té spadají třeba Slovensko, Španělsko, Portugalsko, Velká Británie nebo většina mimounijních států. Při návratu musejí cestující na dva testy, do karantény a pak ještě povinně nosit respirátor nebo roušku. Zpřísnění se ale dotklo téměř všech skupin zemí.

Pro vstup do Francie je od pondělí nutný test starý maximálně 72 hodin. V Rakousku je zase na některých místech povinné nosit respirátor. Cestování zásadně omezuje Izrael – od pondělka ruší veškerou osobní leteckou dopravu. Ztráty pracovních míst kvůli viru byly loni čtyřnásobně vyšší než v roce 2009, tedy v nejhorší rok globální finanční krize, odhadla Mezinárodní organizace práce.

Španělsko ve čtvrtek ohlásilo dosažení předběžné dohody s Británií o statusu Gibraltaru. Uvedla to ministryně zahraničí Arancha Gonzálezová. Zprávu potvrdila i Británie. Díky dohodě zůstane Gibraltar, který je britským územím na Pyrenejském poloostrově, součástí schengenského prostoru. Konečné znění dohody bude podle ministryně vypracováno v průběhu příštích šesti měsíců.

Na seznam významných památek oceněných značkou Evropské dědictví přibylo deset nových lokalit, mezi nimiž jsou i tři české. Porota z přihlášených zájemců vybrala západočeský zámek Kynžvart a soubor meziválečných experimentálních sídlišť moderní architektury, mezi nimiž jsou i pražská kolonie Baba a brněnská kolonie Nový dům. Informovala o tom Evropská komise.