Schengen

Náhlý příchod tisíců migrantů do španělské enklávy Ceuta opět rozvířil evropskou debatu o hranicích i solidaritě. Podlehl Bruselskému paktu první zatěžkávací test, nebo Španělsko situaci zvládlo? Analytik Českého rozhlasu Viktor Daněk v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá zákulisní spory mezi Madridem a Římem, politickou instrumentaci migrace ze strany sousedních států i fakt, proč jsou volání po uzavření Schengenu spíše vzkazem domácím voličům než reálným řešením. Podcast moderuje Barbora Maxová.

Ministři vnitra států EU pochválili v úterý Španělsko za rychlou reakci na situaci v Ceutě, kam minulý týden vstoupily z Maroka desítky tisíc lidí za jediný den. Po jednání prostřednictvím videokonference to uvedl irský ministr spravedlnosti a pro migraci Jim O'Callaghan, který diskusi předsedal.

Itálie pro Španělsko dočasně uzavřela schengenský prostor, oznámil v pátek večer italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Podle italského ministerstva vnitra se opatření nijak nedotkne Španělů a dalších Evropanů. Kontroly na letištích a v přístavech na hranicích se Španělskem se budou týkat občanů mimoevropských zemí přicházejících ze Španělska, upřesnil resort. Opatření platí po dobu jednoho měsíce od soboty. Situace ve španělské Ceutě se podle zpráv uklidnila, dle starosty města Juana Jésuse Vivase ale ještě není v normálu.

Ministři vnitra EU budou v úterý prostřednictvím videokonference jednat o migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo na 50 tisíc migrantů z Maroka. Skoro všichni už z města v pátek odešli, zůstává tam několik tisíc příchozích. Termín jednání unijních ministrů oznámilo v sobotu dle agentury AFP Irsko, které tento půlrok předsedá Radě EU.

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo španělské ministerstvo vnitra. Podle deníku El País je potvrzeno, že v pátek k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.

Nová litevská vláda dává najevo, že chce zaujmout přísnější postoj k migraci. Prezident Gitanas Nauséda navrhuje zpřísnit pravidla pro zahraniční pracovníky, zatímco další litevští představitelé upozorňují, že migrační toky mohou představovat ekonomické i bezpečnostní riziko.

Nelegální cestou loni přišlo do Evropské unie o 26 procent méně lidí ve srovnání s rokem 2024, vyplývá z nejnovější zprávy Evropské komise o stavu Schengenu. Podle ní se rovněž podařilo docílit efektivnějších návratů lidí, kteří nemají právo pobývat v EU. Míra návratů dosáhla hodnoty 28 procent, což je nejvyšší úroveň za posledních deset let.

Ruských turistů v zemích Evropské unie znovu přibývá, navzdory tomu, že Moskva pokračuje v agresi proti Ukrajině a sankce stále platí. Vydávání schengenských víz ale Brusel zcela nezakázal, pouze pravidla zpřísnil. Loni doklad dostalo 620 tisíc Rusů, to je o desetinu víc než v roce 2024. Mezi jejich nejčastější destinace patří například Pyrenejský poloostrov.

Cestující ze zemí mimo Evropskou unii (EU), kteří vstupují do schengenského prostoru, čekají kvůli novým digitálním kontrolám v dopravní špičce na letištích až dvě hodiny. Situace se nejspíš ještě zhorší s nadcházejícími velikonočními svátky, kdy budou lidé mnohem více cestovat. Informoval o tom Olivier Jankovec, šéf společnosti ACI Europe, která zastupuje evropská letiště.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) podle serverů Deník N a Seznam Zprávy zavedl benevolentnější pravidla pro cestování ruských diplomatů v schengenském prostoru. Ruští diplomaté akreditovaní v jiné zemi EU musí cesty do Česka jen oznamovat, ministerstvo zahraničí je předem neschvaluje. Macinka ve středu řekl, že bylo třeba rychle vyřešit změnu pravidel a na ministerské úrovni mohl zavést jen oznamování cest, takzvanou notifikaci. Zpřísnění, dodatečnou autorizaci cest, musí podle něj schválit vláda.

Izraelský záložník, který bojoval v Pásmu Gazy a Libanonu, musel zůstat hodiny na pražském letišti, než byl nucen vrátit se do Izraele. O případu informoval izraelský server Ynet. Muži byl odepřen vstup do Česka poté, co jej francouzské úřady umístily na „černou listinu“ v souvislosti s možnou trestnou činností. Muž tvrdí, že ve Francii nikdy nebyl.

Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má dvaasedmdesát hodin na opuštění Česka.

Slovensko obnovilo přijímání žádostí ruských občanů o vydání turistických víz, informují ruská média s odvoláním na vízové centrum BLS International, které pomáhá vyřídit vydání slovenských víz v Moskvě a v Petrohradu. Slovensko přestalo Rusům vydávat víza po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022. Bratislava o změně postoje oficiálně neinformovala, diplomatické zdroje to ale podle médií potvrzují. Slovenské ministerstvo zahraničí však v reakci uvedlo, že vízovou politiku nezměnilo, a to ani v roce 2022.

Na bělorusko-polské hranici se v poslední době tvoří dlouhé fronty aut a autobusů mířících do Evropské unie (EU). Příčinou je průjezdnost pouze jedním hraničním přechodem, ostatní jsou z polské strany zavřené. Lidé se tam uplácením snaží dostat na začátek kolony a čekání si zkrátit. Občané Běloruska, které je spojencem Ruska v invazi na Ukrajinu, mohou do EU cestovat, jelikož jsou jim stále vydávána víza do schengenského prostoru.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pražském Černínském paláci jednal s německým protějškem Johannem Wadephulem. Hovořili o vzájemných vztazích či o situaci na Ukrajině, která se více než tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. Lipavský poděkoval za německý příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu, je dle něj jeden z největších.

Polsko dočasně obnoví kontroly na hranicích s Německem a Litvou, oznámil premiér Donald Tusk. Opatření začne platit od pondělí 7. července. Německo podle kancléře Friedricha Merze spolupracuje v migrační politice se sousedy. Spolupráce s Varšavou je velmi dobrá a přátelská, řekl Merz předtím, než Tusk oznámil znovuzavedení kontrol.

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.

K tomu, aby nedošlo k uzavření hranic Schengenu, je podle europoslance Jana Farského (STAN) potřeba přísná ochrana vnějších hranic, a to společná evropská. „O tom je migrační pakt – abychom sdíleli pozitiva, která vyplývají ze Schengenu, ale abychom se podíleli i na nákladech, které jsou s tím spojené,“ řekl. Podle senátora Róberta Šlachty (Přísaha) však pakt nefunguje. „Chybí nám návratová politika, (migranty) nemáme komu vracet, nikdo s Evropou nemluví. Evropští politici musí sehrávat zásadní roli. A my ji teď nesehráváme,“ prohlásil v pondělních Událostech, komentářích. Pořad moderovala Barbora Kroužková.

Rakousko na čtvrtečním setkání unijních ministrů vnitra už nebude blokovat plné členství Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru volného pohybu osob, potvrdilo agentuře APA ministerstvo vnitra ve Vídni. Rakouské veto dosud plné rozšíření zóny bez vnitřních hraničních kontrol znemožňovalo.

Maďarský premiér Viktor Orbán představil na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku priority předsednictví své země v Radě EU, které začalo 1. července. Zařadil mezi ně například konkurenceschopnost bloku, řešení otázky migrace, posílení obranného průmyslu či vstřícnější zemědělskou politiku. Během projevu také apeloval na rychlejší integraci zemí západního Balkánu do EU. Naopak téměř nezmínil ruskou agresi proti Ukrajině.

Bulharsko a Rumunsko vstoupily do schengenského prostoru. Po třinácti letech čekání zatím končí kontroly na vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi, pozemní kontroly kvůli vetu Rakouska, které se bojí přílivu žadatelů o azyl, zůstávají. To znepokojuje řidiče kamionů, upozornila agentura AFP.

Schengenský prostor se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Hraniční kontroly na konci března odpadnou na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později.

Maďarsko je připraveno vetovat rozšíření schengenského prostoru volného cestování o Bulharsko, pokud Sofia nezruší tranzitní poplatky za ruský plyn přepravovaný přes bulharské území. Podle agentury Reuters to uvedlo maďarské ministerstvo zahraničí, které tím oficiálně potvrdilo dřívější hrozbu. Deník Financial Times již dříve napsal, že je Sofie připravená se požadavku podřídit.

Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O českém návrhu předtím informoval list Financial Times (FT).